W

Wa§ čín. označení pro Japonsko a konfederované japonské státy§ viz Japonsko

Wa, kor. Wha, k. čosonský§ 380

 

Wádí al-džarf, "Srázné údolí", mí v Suezském zálivu Rudého moře, eg. jméno neznáme§ 2613

Wádí al-qubúr, lokalita v Palmýře s hrobkami§ 130+

Wádí an-Natúf, archeolog. lokalita v Předjordání§ před 6000

Wádí 'Araba, hebr. haArava, proláklina mezi IL a JOR§ 106+

Wádí Allaq, území v Dódekaschoinu se zlatými doly§ 186
Wádí Brísá, lokalita u Hermelu na severu RL při hranicích se SYR na začátku údolí Biqá'§ 562

Wádí Halfá, m. na súdánsko-egypt. hranicích§ 2613

Wádí Chárid, v YMN§ 24
Wádí Charít, mí na Sínaji se starými doly§ 2491

Wádí Maghára, mí na Sínaji se starými doly§ 2491

Wádí Máních, lokalita v Arabské poušti v ET§ 6+

Wádí Músa§ viz Petrá

Wádí Nedžrán, v YMN§ 24
Wádí Qumrán§ viz Qumrán

Wadžet, Edžo, kobří bohyně dolnoegyptská, srov. Per Wadžet/Bútó§ 484, 311

Wadži§ viz Džet

Wadžnedž§ viz Wenegbu

Wadžnes, k. Druhé eg. dyn., popř. shodný s Wenegem§ 2906, 2703  

Wahballath z Palmýry, "Dar Allátin", Vaballathos/Vaballathus, o. Chajránův, děd Odainathův§ 261+

Wahballath z Palmýry, velmož a dynasta, občansky L. Iúlius Aurélius Septimius Vaballathus/Baballathus Athénodórus, s. Septimia Odeinatha se Septimií Zénobií§ 130+, 261+, 267+, 270+, 272+   

 

wahhab, wahhábité, arabská konservativní sekta sunnitského islámu, stát. ideologie některých arabských monarchií§ 350+

 

Wahjebre, Haibre, řec. Apriés, hebr. Hophra, eg. k.§ 720, 589, 574, 573, 571, 570, 568, 530


Wá'il bar Sachrú, řec. Uaelos, arab. dynasta v Edesse§ 163+

 

Wales, označení pro zemi obývanou Kelty od 5. st. n. l., které zavedli Anglosasové (kelt. Cymru/Kymru, „tuzemci“, srov. pod Kimbrové), středověké království v Britannii§ 54-, 40+, 49 až 52+, 58+, 61+, 74+, 97+, 99+, 383+, 388+  a viz sub Britannia

Walgaš, Walgeš, arm.§ viz Vologaisés

Walhalla, pamětní stavba v duchu ath. Parthenónu u Řezna/Regensburg pojmenovaná podle mýthického místa odpočinku germánských bojovníků§ 38+, 69+, 70+, 375+, 381+    

Z významných českých a moravských rodáků německého jazyka mají ve Walhalle kromě Marbudua busty Adalbert Stifter, polní maršál Josef Wenzel Radetzky v. Radetz a Moravan Georg Mendel.  

 

Wallí§ viz Uallí

 

Walwatta, kníže Filistínů§ viz Allyatés z Lýdie

Wan-š'-š'-ču-chou-ti/Wanshishizhuhoudi§ viz Tchan/Tan 

 

Wandalové§ vide Vandalové

Wang, císařovna Süanova§ 74

Wang, císařovna Pchingova, dc. Wang Manga§ 1-

Wang, milenka císaře Linga, m. Liou Siea§ 189+

Wang, manž. a císařovna S'-ma Pchiho/Aje§ 361+

Wang Č'/Wang Zhi, milenka a císařovna Ťinga z Chanů, m. císaře Wu§ 157

Wang Čeng-ťün/Zhenjun, císařovna Jüanova, m. Čhenga§ 49, 33, 7

Wang Fa-chuej/Fahui, císařovna-choť S'-maa Jaoa§ 3721

Wang Chan, b. Wanga Tuna§ 323+

Wang Che z Čchin§ 257

Wang Chuej/Hui, chanský generál§ 133

Wang Jing/Wang Ying, synovec Wanga Tuna§ 323+

Wang Jü/Yu, s. Wang Manga§ 1-

Wang Mang, ministr a císař dynastie Sin, synovec císařovny Wangové§ 7, 1-, 6+, 9+, 11 až 13+, 17+, 18+, 22+, 23+       

Wang Pao/Bao, z C'-jangu, literát§ 59

Wang Šu, zrádný b. Wanga Tuna§ 323+

Wang Tun/Wang Dun, ťinovský generál§ 316+, 323+ 

Wang Ťien/Jian, vojevůdce Čchinů§ 228, 225, 223

Wanggomsong, Wanggeomseong, hl. m. starokorejského státu (Ko-)Čoson, nejstarší z korejských měst, dn. neznámé polohy (buď kdesi v okolí dn. Pchjongjangu, nebo přímo jeho předchůdce, popř. v dn. Číně§ 196, 105


Wani, Wangin z Pekče, uč. čínštiny v Jamatu§ 285+

 

Wappenmünzen, raná mincovní ražba v Helladě§ 575 a viz pod ražba

 

Warpalawaš z Tuchany/hell. Tyány, ass. Urballá, syrochet. k., o. Muwacharana§ 740, 738 

Washington, George§ viz hérós

Waš, dolnoeg. dynasta§ 3500

Wašptah Izi, Waš-Ptah, wezír v Páté eg. dyn.§ 2498

Waššukanni, Waššuganni, sídel. m. churritské říše Mitanni§ 3500

Waššurme/Wašu-šarma, k. v Tabal, syn Tuata§ 740, 738


Wauš, h. v Íránu, snad Sehend již. od Tabrízu§ 714

Wawat§ viz Núbie

We, kor. Whe, k. Ko-Čosonu§ 722

 

Weh-áfríd z Persie, o. Sásánův§ 208+

 

Weichsel§ viz Visla

Weimar, č. Výmar, m. v Durynsku§ 5500 

Wej/Wei, dva čín. státní útvary:§
Wej „větší“§ 771, 720, 441, 408, 403, 370, 333, 332, 298, 293, 285, 254, 247, 225, 209, 196
Wej „menší“§ 453, 315, 209

Wej, šlechtický rod, dynastie a stát Wej, jeden ze "tří říší"§ 1-, 220+, 223+, 226+, 229+, 238+, 249+, 254+, 263+, 280+   

 

Wej C'-fu/Wei Zifu, zpěvačka a císařovna Wuova§ 141, 91

 

Wej Čching/Wei Qing, chanský generál§ 133, 126 

 

Wej Jang, ministr z Čchin§ 293, 288, 266, 258

Wej-lej-wang z Čou, císař, pinyin Wei Lei-wang§ 426, 403, 402

Wej Man/Man, korejsky Wiman, generál a k.§ 196, 105, 57 

 

Wej-tchu-čchi/Weijtuqi, kr. v Kroránu, b. An-kueje§ 128

 

Weliku, země na sev. Armenie§ 754, 742

Wen, čín. císař, rod. jménem Liou Cheng/Liu Heng z Taj/Dai§ 180, 177, 169, 157

Wen z Ťin, vévoda, jeden z pěti hegemonů§ 685, 637, 633, 632, 613 

Wen-ti/Wendi, první z dynastie Wej§ viz Cchao Pchi


Weneg, Uneg, buď jiné jméno k. Nebreho n. jiný panovník Druhé eg. dyn; možná zván též Wadžnes§ 2945, 2906, 2889  

 

Wenegbu, Wadžnedž n. Wazner, dolnoeg. dynasta§ 3500

 

Weni, Uni, hornoeg. správce v Šesté dyn.§ 2686

 

Wenšet, princezna ve Čtvrté eg. dyn.§ 2498

 

Wer Cha-ef-Re, "Ch. je velký", Chafreho pyramida§ 2558

Werbauba, Wer-bau-ba, wezír Páté eg. dyn.§ 2498 

 

Werra, něm. ř., spojením s Fuldou vzniká Wesera/lat. Visurgis§ 235+

 

Weser, č. Vesera§ = Visurgis


Wéset, Jižní město§ vide Thébai

Westgoten, Wisigoti§ vide Visigoti 

 

wezír, č. též vezír, první ministr egyptského panovníka, novodobý pojem z turecké podoby arab. al-wazír, eg. čati/ang. přepis tjati§ např. 3236, 2990, 2703, 730, 664, 570, 380
Král půjčoval půdu a majetky s úřady (nejvyšším úředníkem a zástupcem krále v administrativě byl wezír, velel tgéž armádám. Systém neznal pojem soukromého vlastnictví, neznal peníze a daně naturální, vše bylo krále. Od střední říše byl jižní a severní wezír. Srov. assyrského turtána.

 

Wi Mun-un, čosonský generál§ 380

Wima§ viz Vima

 

Winchester§ = Venta Belgárum

 

Wišdiš, část země Mannai§ 719, 714

 

Wofuna, důvěrník tennóa Nintokua§ 343+

 

Wo-jan-čchu-ti/Woyanqudi alias Tchi-čchi-tchang/Tiqitang, čchan-jü Hunů, o. Žun-čena, Chu Chan-jea a Č'-Č'ho§ 60, 58, 53

 

Wolgaš I. z Hater, dyn.§ 116+

Wolgaš II. z Hater, dyn§ 116+

Woród, dyn. v Hatrách§ 116+

 

Wrangelův o., při ruském sibiřském pobřeží§ před 6000

 

Wu, stát v Číně§ 771, 572, 520, 514, 496, 473, 154
Wu, chanský císař, Wu-ti§ viz Liou Čche/Liu Che
Wu, wang z Weje§ viz Cchao Cchao

Wu, Sun Wu, čín. stát, jeden ze "tří říší"§ 220+, 223+, 226+, 229+, 249+, 280+ 

Wu, císař dynastie Ťin (přejmenovaný stát Wej), rod. jménem S'-ma Jan§ viz tam

Wu, první císař Dřívějších Sungů§ viz Liou Jü       

 

Wu-čchiu Ťien/Wuqin Jian, wejský vzbouřenec§ 254+ 

 

Wu-ču-liou Žuo-ti/Wuzhuliu Ruodi, s. Chu-chan-siea, šan-jü Hunů, rod. jménem Nang-č'-ja-si/Nangzhiyasi, po změně Č'/Zhi§ 12-, 13+ 

 

Wu-jang/Wuyang, m. na území dn. prefektury Lin-fen v prov. Šan-si/Shanxi, dn. Siang-jüan§ 337+

 

Wu-jüan/Wuyuan, m. ve Vnitřním Mongolsku§ 75+

 

Wu-kuej/Wukui, vévoda z Čchi§ 643

 

Wul, k. Ko-Čosonu§ 722

 

Wu-lej Žuo-ti/Wulei Ruodi, rod. jménem Sien/Xian, hunský vládce§ 13+ 

 

Wulfila, řec. Ulfilás, kněz a první biskup gotský, asi helléno-gotský míšenec, překladatel části bible do gotštiny§ 375+

 

Wu-ling z Čao, k.§ 308

wu chu/wu hu, "pět barbarů (těch, kteří nerozumějí)", označení pro nomády na severu Číny§ 304+

wu pa, „doba Pěti vůdců/hegemonů“, období čínských dějin§ 685, 643, 591

 

Wusun, národ ve Vnitřní Asii sídlící jihovýchodně od Balchašského jezera§ 200, 177, 74, 53

Jeho jazyková příslušnost zůstává záhadou, mnoho naznačuje, že patřili do íránské jazykové skupiny a že Wusunové byli často rusovlasí, světlé pleti a modrých očí. Jindy ovšem bývají pokládáni za jeden z pranárodů turkických. Podmaněni Huny někdy na začátku druhého století př. n. l. se později stali spojenci čínských císařů a pak poplatníků. Začátkem pátého století n. l. jejich stát vyvrátili altajští Žou-žanové a zbytky Wusunů unikli do Pamíru, kde se asimilovali se Saky. Bývají pokládáni za Hérodotovy Issédony, východní Skythy na Altaji.

 

Wu-š'-lu/Wushilu, Ušilu, šan-jü Hunů§ 105, 60 

 

Wu-ta Ti-tchou/Wuda Dihou, šan-jü Hunů, s. Chu-tu-er-š' Tao-kao Žuo-tiho, b. Pchu-nua§ 13+, 46+ 

 

Wu-ťi-chou-š'-ču-ti/Wujihoushizhudi§ viz Pa/Ba 

 

Wu-wang z Čchin, k.§ 311, 308, 307

 

Wu-wei/Wuwei, Uwej, šan-jü Hunů, s. Ťün-čchena§ 114, 105 

 

Wu Žuej/Wu Rui, protičchingovský povstalec§ 196