Ari-Ark

Ariá, Ariéné, Ariána, achaimenovská a seleukovská satrapie, území asi d. provincie Herát v AFG§ 331 - 329, 323, 321, 317, 316, 321, 208, 180, 171, 75, 50 

Pozd. také seleuk. označení všech východoíránských satrapií po ř. Indos, tj. A., Parthie, Drangiány, Karmánie, Gedrósie, Arachosie a Baktrie se Sogdiánou; podle jiných interpretací je Aria starověký název pro území dn. Afghánistánu (etymolog. souvisí s Árji, Írán). Jméno podle ř. Arios/Areios, viz zde níže.

Ariaios z Persie, zrádný šlechtic§ 401, 395

Ariamazdés ze Sogdiány, Ariomazdés, Arimazdés, šlechtic§ 327

Ariamenés z Persie§ viz Artobazánés/Artobarzánés

Ariamenés z Kappadokie, k., o. Ariarátha III.§ 280, 255, 242, 230, 228 

ariáni, ariánství, areianoi, areianistai, lat. aríání, podle presbytera Areia, lat. Aría, z Alexandreie, jedna z konkurenčních forem níkajského vyznání oblíbeného na Východu říše a mezi Germány; prvními z nich se jimi stali Gotové§ 250+, 260+, 377+, 300+, 313+, 361+ a viz pod křesťanství 

Ariaos z Edessy, dyn.§ viz Arjaw 

Ariapeithés ze Skythie, k., o. Skylův a Oktamadův§ 592, 440

Ariaramés z Amyzónu (?), s. Bagadatův§ 320

Ariaramneiá, m. v Kappadokii§ 230, 100 

Ariaramnés z Persie, per. Arjáramna, -ráman§ 1. b. Kýra I., o. Arsamův, krále v Parsa, 645, 590; 2. satrapa Kappadokie, 513 

Ariarátheiá, m. v Kappadokii§ 230

Ariaráthés, Arathés, Ariaráthovci, královská dynastie v hellén. Kappadokii§ 378, 330, 98

Ariaráthés I.§ 333, 330, 323 - 321, 301 

Ariaráthés II.§ 301, 280

Ariaráthés III.§ 255, 230, 228, 220

Ariaráthés IV. Eusebés, snad též Epafrax (rodné jméno?)§ 220, 193, 190 - 188, 181, 180, 172, 165, 164, 159 

Ariaráthés, s. Ariarátha IV., b. Orofernův§ 193, 172

Ariaráthés V. Eusebés Filopatór I., původ. jménem Mithridátés§ 193, 172, 164 - 161, 158, 157, 155, 132, 130, 98

Ariaráthés VI. Epifanés Filopatór§ 130, 125, 112, 111, 100, 98

Ariaráthés VII. Filométór§ 125, 112, 111, 108, 102, 100, 99

Ariaráthés VIII. Eusebés Filopatór II., s. Mithridáta VI. Pontského, rod. jménem Arkathiás§ 99, 96, 93, 92, 90, 89 - 86 (srov. pod Arkathiás)

Ariaráthés IX. zvaný Mladší, b. Ariarátha VII.§ 125, 112, 108, 100 - 98, 96

Ariaráthés X. Eusebés Filadelfos, b. Ariobarzána III.§ 47, 42, 36

Ariarátés/Ariaráthés z Persie§ viz následující

Ariaricus, Arriarich n. Araric, k. Gotů-Tervingů, o. Aorikův§ 332+, 336+ 

Ariaspés z Persie, s. Artaxerxa II. (jmenován též Ariaráthés), b. Dáreiův a Óchův§ 404

Ariaspové, též Arimaspové, nárůdek mezi Drangy a Arachósy, Hellény též zvaní Euergetové§ 329

Arib-atal§ viz Ipchuch ze Simanu

Arib-Ebla, Arip-Ebla z Ebly, dyn. (?)§ 1830

Aribázos§ 1. 246, strat. Kilikie; 2. 215, 213, strat. Achaja II.; 3. vůdce proattalovských Galatů, 160; 

Arica, m. na severu Chile§ před 6000

Arícia, m. v Latiu§ 533, 506, 446, 338, 200, 195, 41-, 22+, 69+ 

U A. v Albánských horách byl na jezeru Nemi (novodobý název) Diánin "Nemurský" háj, nemus arícínum, nemus Diánae, tedy "posvátný arícijský háj/Dianin", s chrámem, kde funkce velekněze, rex nemorensis, "krále háje", patřila uprchlému otrokovi, který se ke kněžství dostal, když zabil svého předchůdce. Kněz panenské bohyně, která všeobecně mívala pouze kněžky, proto stále chodil opásán mečem. Později zvyk zabíjení zanikl, ale ještě princeps Gáius alias Caligula schválně poslal do Arície muže silnějšího než stávající kněz, jehož vláda se císaři zdála příliš dlouhá. O vlastním procesu "nástupnictví" není známo nic. Chrám vysvětil latinský diktátor Égerius Laevius z Tuscula a vedle Diány/Diána nemorensis, sdílel obydlí Virbius, údajně italské jméno Théseova syna Hippolyta po zmrtvýchvstání, kdy se oženil s Arícií. Na kultu se podílely městské státy Ardea, Arícia, Cora, Lánuvium, Laurentum, Pómétia, Tíbur a Tusculum. Na břehu jezera míval villu Božský Iúlius a jeho stejnojmenný potomek C. Iúlius Caesar vulgo Caligula místo s okolím rovněž miloval. Na malé jezero dal umístit dvě sedmdesátimetrové luxusně vybavené lodi s koupelnami s teplou vodou, svého času jedny z největších, které byly v novodobém věku vytaženy na souš, viz pod lodi. Lacus nemorensis, dn. Lago Nemi, odvodňoval kdysi tunel o délce 1,7 kilometru, po staletí neužíván a obnoven byl až v novověku, viz pod lodi.

Arida, Aridi, Aridu, m. v kraji Simesi kdesi severně od Assyrie§ 859, 819 

Aridaios§ viz Arrhidaios

Aridikés z Rhodu, vyslanec§ 220

Ariéné§ viz Aria

ariés§ viz beran

Arieus z Korintha, Bakchiovec a královrah§ 780

Arifarnés, k. skythských Thatů§ 310

Arifrón z Athén, b. Perikleův; gen. -fronos§ 447

Arifrón z Athén, doživotní archón§ 844, 824 

Árích, židovovská obchodnická rodina ze Sippar§ 587

Arijachinaš z Mazuwati, o. nezn. dyn. v Bít Adíni§ 1000

Arik-dén-ili, Arik-dín-ili z Aššuru, k., dříve čteno Pu-di-ilu§ 1324, 1320, 1308

Arimaspové§ 1. jednooký mýthický národ na jihu Sibiře, který prý střežil tamní ložiska zlata; u starších autorů asi vedle Hyperboreiů označení pro Skythy n. Sarmaty, 550; 2. íránský nárůdek, viz Ariaspové

Arimathaiá (f.)§ viz Rámá

Arimazdés§ Ariamazdés

Ariminum, m. v Umbrii při ústí řeky Arminus/dn. Marecchia, kde končila via Fláminia, dn. Rimini; od roku 270 či 268 kolonie latinského práva, od roku 90 municipium§ 270, 268, 236, 225, 220, 218, 217, 205, 200, 187, 132, 87, 82, 51, 49, 44, 43-, 8+, 76+, 355+, 359+    

Arimlim, Arim-Lim, náčelník Amoritů v Mê-Turanu§ 2006 

Arimnás nebo Arimmás, satr. v Syrii (zkrácená forma jména Arimachos)§ 333, 331

Arimnéstos z Athén§ arch. 416

Arimnéstos ze Sparty, spartský bojovník, zabil Mardonia§ 479

Arimnéstos z Tyrrhénie, k.§ 775

Arina, Arinu, opevněná horská svatyně Churritů v zemi Musasir nedaleko hranic s Assyrií§ 1275, 1112 

C. Arinius (?) Modestus§ cos. suff. 82+ 

Arinna, m. při Chattuši, středisko kultu sluneční (podsvětní) bohyně přepisované v chetit. pramenech dUTU jako mesopotam. Šamaš§ 1460, 1345, 1300, 1250  

Arinnanda, arzawská pevnost§ 1326

Flávius Arinthaeus/Arinthaios, mag. equitum, pozd. mílitum§ 362+, 364+, 365+, 367 až 370+, cos. 372+, 392+  

Ariobarzánés, jméno per. šlechticů z rodu Farnakovců:§ 1. s. Farnabázův, o. Mithridátův, satr. helléspontské Frygie, 387, 378, 368, 365, 362, 96; 2. 331, satr. Persie; 3. 302, 249, o. Mithridáta I. z Kiu (totožný s no. 2?); 4. 302, o. Mithridáta III. Pontského; 5. nezn. perský velmož, 324 (z Kiu?); 

Ariobarzánés, dynastové v Kiu/satrapové ve Frygii:§

Ariobarzánés I., dyn.§ 362, 337, 302, 249, 96

Ariobarzánés II., dyn.§ 302, 280, 272, 266, 249

králové v Kappadokii:§

Ariobarzánés I. Filorhómaios§ 96, 95, 93, 92, 90 - 88, 85, 83, 82, 79, 77, 72, 69, 67, 66, 62

Ariobarzánés II. Filopatór§ 82, 62, 57, 52

Ariobarzánés III. Eusebés Filorhómaios, k. Kappadoků a Armenů§ 52, 51, 48, 47, 42 

králové v Médii Atropaténě:

Ariobarzánés z Atropatény n. Adiabény, bab. Ar'ábuzaná, dyn., o. Antiochův§ 141

Ariobarzánés I. z Atropatény, o. Artavasdův§ 36

Ariobarzánés II. z Atropatény, s. Artavasdův§ 2, 1

Ariobarzánés z Atropatény, k. Armenů§ 20, 2

Ariobarzánés z Numidie§ viz Arkobarzánés

Ariogaisés, k. Quádů§ 169+

Ariomazdés§ Ariamazdés

Aríón z Méthymny, lyrik a pěvec, gen. Aríona, s. Kykleův§ 628 a viz s. v. tragédie

Arios, ř. v Ariéně, dn. pers. Hárí rúd, "ř. Hárí", též Hérírúd§ 208

Ariovistus, k. germ. Suébů, domácím jazykem snad Heervest či Ehrenvest, srov. gotské jméno Areobindos, Ariovindus s. v. Aniciové; o celou svou rodinu přišel v bitvě s Caesarem§ 72, 61, 60, 58

Arisbé§ 1. m. v Tróadě u Abýdu; v Íliadě zabil jejího vládce Axýla Diomédés, 334, 216; 2. m. na Lesbu, 167 

Arissios, daimónion v Hyllarimách§ 197

Aristagorá z Korinthu, přítelkyně Démétria z Faléru ml.§ 263

Aristagorás z Kýmy, tyr.§ 512, 499

Aristagorás z Kýziku§ 1. tyr., 512; 2. grammateus, 73 

Aristagorás z Mílétu, vůdce protiperského povstání Iónů (jiný A. z Mílétu byl ve 3. st. n. l. autorem historického spisu o Egypťanech)§ 501 - 499, 496, 494, 464

Aristagorás ze Sýru, stefanoforos§ 150+

Aristaichmos z Athén§ 1. arch. 624; 2. arch. 159

Aristaichmos z Éleje, promakedonský politik§ 344

Aristainetos z Býzantia, rhétór a vysoký úředník a senátor, ž. asi Chrésta z Býzantia, obč. jménem C. Sallius Aristaenetus§ 133+, 216+

Aristainos z Dýmy, s. Tímokadův, achaj. strat., asi shodný s A. z Megalopole, nejde-li o dvě osoby§ 208, 199, 198, 196, 195, 191, 188 - 185

Aristaios z Athén§ arch. 62

Dometios Aristaios Paionidés§ arch. 183+, popř. 204+  

Aristaios z Alexandreie, dvořan/filos Ptolemaia Filadelfa§ 320

Aristaios z Théry§ viz Battos I. Kýrénský 

Aristakés, s. Grégoriův, arm. katholikos§ 301+

Aristandros z Antissy na Lesbu (A. z Telméssu byl věštcem u Filippa II. a Alexandra III.)§ 168 (Ol.)

Aristandros z Fasélidy, o. Theodektův§ 336

Aristarchos z Ambrakie, strat.§ 335

Aristarchos z Athén§ 1. vyžádaný vládce v Efesu, 556; 2. oligarcha, jeden ze "400", 411; 3. arch. 107

Aristarchos ze Samu, mathematik a astronom§ 250, 150

Aristarchos z Kamaríny, s. Silénův, vyznamenán v Delfách§ 258

Aristarchos z Kolchidy, dyn.§ 65, 64, 48

Aristarchos ze Samothráky, grammatik, knihovník Múseia, s. Aristarchův§ 216, 200, 180, 170, 150, 145, 120-, 16+ 

Měl syny Aristarcha a Aristagoru, o nichž bylo napsáno, že byli hloupí/euétheis. Starší z obou byl dokonce prosán do otroctví, vykoupili ho Athénští na obecní náklady.

Aristarchos ze Sparty, nauarchos§ 400

Aristarchos z Tarentu, politik§ 280

Aristarchos z Tegeje, tragik§ 406 a viz s. v. tragédie

Aristarchos, zrádný lékař v Antiocheji§ 245

Aristarchos, strat. Eumena II.§ 158

Aristeás z Argu, předák protimakedonské strany§ 272

Aristeás z Mílétu§ Ol. 121+ 

Aristeás z Prokonnésu, s. Démocharidův n. Kaystrobiův, epický básník (jiný A. je údajným autorem tzv. A. dopisu o překladu Pentateuchu z hebrejštiny; zpráva je nacionalistickým podvrhem z doby po roce 130)§ 550 a viz v indexu s. v. Iésús

Aristeás ze Stratoníkeie na Maiandru, paradoxoníkos§ 13+ 

Ailios Aristeidés z Adrian v Mýsii, vyhlášený sofista, ž. řečníka Polemóna ze Smyrny, občansky P. Aelius Aristídés Theodórus, s. Eudaimonův§ 117+, 161+, 176+ 

Aristeidés z Athén§ 1. zv. Spravedlivý/„Dikaios“, s. Lýsimachův, o. Lýsimachův, arch. 489; 540, 524, 500, 482, 490, 480 - 476, 467, 412; 2. velitel v Thrákii, s. Archippův, 425; 3. s. Mnésitheův, protimakedon. politik, 265; 4. syn asi Lýsimachův, byl filosofem a autorem Apologie, není v CSD; 5. dialektik, není v CSD; ve 2. st. n. l. křesťanským apologetou, není v CSD

Aristeidés z Mílétu, klasik erotické novelly§ 100

Aristeidés z Théb, malíř§ 146 a viz s. v. malíři

Aristeus z Korinthu, velitel expediční jednotky§ 432, 430

Aristiás z Fleiúntu, syn Prátínův, tragický básník§ 470

Aristión z Athén, gen. Aristióna§ 1. arch. 421; 2. arch. 289; 3. tyr., 88 - 86, 52 

Aristión z Kydónie, brigant§ 68

Aristippos z Argu, tyrannové:§

Aristippos I.§ 272

Aristippos II., s. Aristomachův§ 240, 238, 236

Aristippos z Kýrény, hédonický filosof, s. Aritadův, o. Aréty§ 435, 399, 389, 366 

Aristippos z Kýrény zvaný Métrodidaktos, s. Aréty, vnuk Aristippa z Kýrény, filosof§ 399

Aristippos ze Sparty, vojenský velitel§ 229

Aristippos z Thessalie, kondottiér§ 407

Jiný A. byl autorem knihy o Arkadii a další patřil mezi filosofy novější Akadémie a další sepsal O dávné poživačnosti a snad je totožný s vnukem kýrénského Aristippa (nejsou v CSD) 

Aristis, nezn. alexandrijský učenec§ 195

Aristius Optátus, praefectus Aegyptí§ 297+

Aristobúlos, vyslanec Ptolemaiův, shodný s následujícím (?)§ 311

Aristobúlos z Kassandreie, historik, s Alexandrem v Orientu§ 300

Aristobúlos, jméno několika židovských šlechticů:§

Aristobúlos I. alias Iúdás/hebr. Jehuda, k. Židů, s. Ióanna Hyrkana I., b. Antigona§ 110, 104, 103

Aristobúlos II., k.§ 76, 69, 67, 65 - 61, 57, 55, 52, 49, 38

Aristobúlos (III.) alias Iónathan, b. Mariamy (I.)§ 57, 38 - 36, 28

Aristobúlos, k. v Chalkidě a Malé Armenii, s. Héróda Chalkidského, manž. Salómé (II.)§ 76-, 48+, 49+, 54+, 60+, 72+     

Aristobúlos, s. Héróda Velikého s Mariamou (I.), o. Héródiady, b. Héróda Antipy, o. Héróda Agrippy§ 38, 28, 17, 7-, 30+, 34+, 35+   

Aristobúlos ml., s. Héródovců Aristobúla IV. s Bereníkou, manž. Iotapy, dc. Sapsigerama II. s Iotapou III.§ 20, 17

Aristodáma ze Smyrny, dc. Amyntova, ses. Dionýsiova, básnířka§ 217

Aristod[...] z Efesu, vychovatel Attala III.§ 159

Aristodámidás z Argu, k., Hérákleovec, s. Meropův n. Akoův, o. Feidónův a Karánův, k.§ 1266, 863 

Aristodámos (dór.) a Aristodémos (ión.):

Aristodámos nebo Aristodémos z Athén§ arch. 352

Aristodámos z Élidy (Ol.)§ 388

Aristodámos z Figalie zvaný Chréstos/"Spravedlivý, Dobročinný, Dobrotivý", tyr. v Megalopoli§ 272, 265, 260, 255

Aristodámos z Kýmy v Kampánii zvaný Malakos/„Změkčilec“, s. Aristokratův, tyr.§ 524, 506, 495, 492

Aristodámos z Magnésie/Maiandru, vyslanec§ 194

Aristodámos z Messénie, k.§ 733, 724

Aristodámos z Mílétu, Antigonův stratégos a vyslanec§ 319, 315, 314, 312, 311, 307

Aristodámos, Aristodémos ze Sparty§ 1. Hérákleovec, b. Témenův, manž. Argeie, o. Eurysthena a Proklea, praotec spartských králů, 1275, 1104; 2. poslední ze Tří set, 480; 3. poručník Agésipolida I., 395, 394

Aristodémos z Acháie, prořímský kolaborant§ 167

Aristodémos z Orchomenu v Arkadii, s. Aristokratův, b. Eristheneie§ 628

Aristodémos z Athén, tragický herec, Filippův člověk§ 348, 346, 324  

Aristodémos z Eretrie, protimaked. politik§ 278

Aristodémos z Makedonie, voják§ 279

Aristodikidés z Assu, seleuk. hodnostář§ 275

Aristodikos z Tánagry, podezřelý z vraždy Efialtovy; možné též: A., syn Tanagriův§ 461

 

Aristofanés z Antiocheie/Alaband, s. Iátrokleův, b. Pausimachův, vyslanec/theóros§ 200 

Aristofanés z Kydathén v Attice, komický básník§ 447, 446, 427, 425 - 421, 414, 411, 408, 405, 388-, 39+ 

Aristofanés z Athén§ 1. s. Níkofémův, 392, 389; 2. arch. 331, 330; 3. s. kněžky Tímokrity, 250; 4. strat., s. Aristomenův, 239 

Aristofanés z Býzantia, filolog a knihovník Múseia, s. Apellův§ 339, 300, 257, 195, 180, 27

Aristofantos z Athén§ arch. 154, popř. 146 

Aristofantos z Akarnánie, strat.§ 218

Aristofilidés z Tarentu, k., jeden z mála západohellénských panovníků, které známe s královským titulem§ 514

Aristofón z Athén § 1. zastánce expansionistické politiky, rhétór, 364, 361, 355, 353; 2. arch. 330; 3. arch. 142, popř. 143

 

Aristogeitón z Athén, gen. -geitona§ 1. jeden z „tyrannobijců“, s Harmodiem odvozoval původ od Foiníčanů a pocházeli z klanu nebo lokality Gefýraioi, tedy "Mostečtí", 514; 2. svérázný řečník, 324 a viz s. v. rhétór a travičství; 3. navrhovatel zákona, s. Poly[xxx], 178 

Jistí přátelé Harmodios a Aristogeitón, rodem potomci foiníckých kolonistů středního Řecka, se chtěli pomstít za urážky, jimiž je počastovali athénští vládcové Hippiás a Hipparchos. Harmodios byl Aristogeitonovým milencem, ale zatoužil po něm Hipparchos.

Byl odmítnut a dvojice tyranů (vlastně tak krutě podle dnešního významu slova ani nevládli) chtěla Harmodia vytrestat. Pozvali jeho neprovdanou sestru, aby se účastnila obřadu o slavnosti, která byla součástí státního kultu. Když přišla, vyhnali ji s tím, že prý není panna, jak obřad vyžaduje.

Následovala vendetta. Milenci dali dohromady lidi, kteří se chtěli zbavit tyranovlády a o slavnostech panathénají v létě 514 př. n. l. spiknutí spustili. K Hippiovi se nedostali, ale jeho bratra Hipparcha Harmodios s Aristogeitonem ubodali. První byl na místě ubit strážemi, druhý zemřel na mučidlech.

Oba milenci, nebo který z nich? milovali hetéru (hetairá, přítelkyně), tedy něco jako lepší prostitutku, tehdy jediný možný způsob, jak si samostatná žena mohla udržet volnost. Její jméno neznáme, ale uměleckým jí říkali Leaina, Lvice. Hippiás ji dal mučit, neboť nikoho ze spiklenců neprozradila. Podle jedné verse, té asi nemusíme věřit, si raději ukousla jazyk, aby mlčela...

Samovláda vydržela ještě čtyři roky, pak musel Hippiás utéci. Spoléhal na Peršany, že ho dosadí zpět a jako zrádce doprovázel jejich vojsko roku 490 př. n. l. k Marathónu. Tyranobijci dostali od Athéňanů sousoší, stejně jako Lvice. Po roce 510 př. n. l. jí Athéňané věnovali na Akropoli bronzovou lvici bez jazyka s Afrodítou. Stala se po tisíciletí první „evropskou“ ženou, jíž se tak vysoké státní pocty dostalo.

Aristogeitonova vnučka, jméno neznáme, žila v chudobě na Lémnu a když se na to přišlo, obdržela od státu stateček a byla dobře na státní náklady provdána.  

 

Aristogeitón z Théb, sochař-kovolitec§ 460 

Aristogenés z Athén, strat.§ 406

Aristogenés z Mílétu, tyr.§ 556

Aristogenés z Knidu, resp. z Thasu, lékař/lékaři§ viz s. v. lékaři

Aristokleidás z Orchomenu§ viz Aristomélidás

Aristokleidés z Peiraia§ ath. arch. 176+ 

Aristoklés z Athén§ 1. viz Platón; 2. arch. 605

Aristoklés z Boiótie§ boiótarchos 217

Aristoklés z Pergamu, peripatetik a sofista, obč. Tiberios Klaudios A., neznámého roku cos. suff.§ 133+, 176+ 

Aristoklés z Tegeje, archón§ 361

Aristoklés, seleuk. stratégos§ 246

aristokraté, aristokracie, řec. aristokratiá = hé kratésis tón aristón§ viz héróové, král, Athény, Řím, senát, rytíři/jezdci

Aristokratés z Aigíny, o. Kasambův§ 491

Aristokratés z Orchomenu, k., o. Eristheneie§ 683, 668, 650 

Aristokratés z Athén§ 1. 411, strat., 406; 2. arch. 399; 3. politik, 358, 351  

Aristokratés z Kýmy, o. Aristodémův§ 492

Aristokratés z Rhodu, strat.§ 155, 154

Aristokratés ze Sparty, nauarchos§ 374

Aristokratés z Kúria§ viz Pásikratés z Kúria

Aristokratés, blíže nezn. rhétór, přítel Antóniův§ 31

Aristokreón ze Seleukeie (na Kalykadnu n. Píerijské?)§ 1. s. Nausikratův, synovec Chrýsippa ze Sol, b. Filokratův, proxenos v Athénách, literát, filosof, snad diplomat Antiocha III., 229, 184; 2. (?) syn nebo vnuk předešlého, 229, (184) 

Aristokritos, vyslanec Pixódara Kárského§ 337

Aristokypros ze Sol na Kypru, k.§ 497

Aristoláidés z Athén, aristokrat§ 585

Aristoláos, velitel garnisonu v Alifeiře, asi Antigona II.§ 273

Aristolás z Athén§ 1. nabyl občanství v Ath., původní vlast neznáme, b. Sóstratův, 299; 2. arch. 161

Aristoleós z Thasu, promakedonský politik§ 344

Aristolochos z Athén§ 344 (Ol.)

Aristolochos z Délu, s. Níkodromův, prolýsimachovský politik§ 491

Aristolochos ze Seleukeie Píerijské, s. Aristolochův, dvořan Antiocha III. a Seleuka IV.§ 186

Aristomaché, manž. Dionýsa I., d. Hipparína (I.), s. Diónova, m. Arety, Hipparína (II.) a Nysaia§ 398, 388, 367, 353

Aristomaché z Eryther v Boiótii, básnířka§ 217

Aristomachos z Dóridy, Hérákleovec, o. Témenův§ 1120, 1104, 680

Aristomachos I. z Argu, tyr.§ 244, 241, 240

Aristomachos II. z Argu, tyr.§ 236, 229, 228, 224

Aristomachos z Argu, sochař§ 168

Aristomachos z Boiótie§ boiótarchos 207

Aristomachos z Chalkidy, s. Aristokleidův, gymnasiarchos§ 196

Aristomachos z Korinthu, rádce Hierónymův§ 214

Aristomachos z Krotónu, propúnský démagógos§ 216 - 215

Aristomachos ze Sikyónu, s. Sósandrův, politický předák§ 251

Aristomachos, tribun císařské gardy§ 221+

Aristomédés z Fer§ 1. dynasta, 477; 2. žoldnéř, o. (?) Aristomenův, 333

Aristomélidás z Orchomenu, též Aristokleidás, tyr.§ 270, 240

Aristomenés, nezn. majitel pozemků v Mýsii§ 331

Aristomenés z Alyzeje v Akarnánii, regent Ptolemaia V.§ 201, 197, 196, 192

Aristomenés z Athén§ 1. arch. 570; 2. komický dramatik, 424; 3. z Acharn, gymnasiarch na Délu, 167; 4. jiný A. byl peripatetikem, ž. Aristotelovým a další A. byl ž. Platónovým; oba nejsou v CSD 

Aristomenés z Fer, s. (?) Aristomédeův, kondottiér§ 333

Aristomenés z Hylly v Dalmatii, s. Aristoláidův, manž. Psylly, spoluzakladatel hereckého dionýsovského fondu§ 229 

Aristomenés z Korkýry, prytanis§ 229

Aristomenés z Messénie, k.§ 685, 683, 668

Aristomenés z Rhodu, olympioník§ 156

Aristomenés ze Seleukeie na Eulaiu, s. Filippův, archón§ 22+ 

Aristón z Aitólie, strat. (gen. -óna)§ 221, 220 

Aristón z Athén§ 1. arch. 454; 2. hudebník, viz s. v. hudba; 3. s. Sofoklea staršího s hetairou Theóridou ze Sikyónu, tragický básník, o. tragika Sofoklea ml., 435, 406 

Aristón z Argu, zápasník a cvičitel Platónův§ 427

Aristón z Boiótie, arch. spolku§ 205

Aristón z Býzantia, tyr.§ 512

Aristón z Chiu, stoický filosof, zv. Siréné či Falakros/Holohlavý§ 295, 290, 264

Aristón z Kallátidy§ 1. zasloužilý občan, o. no. 2, 12+; 2. s. předešlého, zasloužilý občan, 12+

Aristón z Keu/Iúlidy, peripatetik (jiný A. z Alexandreie byl rovněž peripatétikem)§ 225

Aristón z Korinthu, s. Pyrrhichův, kybernétés v syrákúské válce s Athéňany§ 413

Aristón z Kóu, monarchos/epónymní úředník§ 205

Aristón z Massalie, řím. občan§ 82

Aristón z Megalopole, promakedonský politik§ 170

Aristón z Paionie, dyn., s. Andóleontův, příznivec Eumenův a Lýsimachův§ 315, 310, 286, 284 

Aristón z Rhodu, vyslanec§ 169

Aristón ze Sol na Kypru, s. Hérákleidův, obchodník (?) s obilím§ 171 

Aristón ze Sparty, k.§ 739, 556, 510, 491

Aristón ze Syrákús, románová postava§ viz s. v. Charitón

Aristón ze Syrákús, trag. herec§ 214

Aristón z Théb, s. Echthatiův, aulétés§ 320

Aristón z Thúrií§ 40 (Ol.) a 32 (Ol.)

Aristón z Tyru, Foiníčan, Hannibalův důvěrník§ 194

Jiný Aristón skládal tragédie, další byl z Halijí a sepsal učebnici řečniství, byl i peripatétik z Alexandreie (nejsou v CSD)

Aristoníké ze Samu, hudebnice a milenka Ptolemaia Filadelfa§ 276

Aristoníké, manž. n. milenka Níkoméda II. Bíthýnského§ 95

Aristoníkos z Alexandreie§ 1. s. Ptolemaiův, oba grammatici, viz s. v. grammatici; 2. s. Aristoníkův, eunúchos, voják a dvořan Ptolemaia V., jeho syntrofos, 190, 186; 3. grammatik augustovské éry, viz s. v. grammatici 

Aristoníkos z Athén, žalován pro korupci§ 324

Aristoníkos z Karystu, s. Aristomédův, hráč s míčem§ 307

Aristoníkos z Marathónu, protimakedonský politik§ 322

Aristoníkos z Méthymny, též Aristónymos, tyr.§ 333, 332

Aristoníkos z Pergamu, jako k. Eumenés III. Filopatór§ 197, 149, 144, 138, 133 - 130, 126, 102, 84

Aristoníkos, nauarchos Mithridáta VI. Pontského§ 73

Aristoníkos z Olynthu, kitharódos§ 357, 353, 328

Aristonothos z Euboie, hrnčíř§ 640

Aristonús z Rhodu, oikistés Akragantu§ 580

Aristónymos z Athén§ arch. 289, popř. 277 

Aristónymos z Méthymny§ viz Aristoníkos

Aristónymos ze Sikyónu, tyr.§ 648

Aristonús z Pelly, Alexandrův hetairos, s. Pesaiův, gen. Aristonoa či Aristonúa§ 325, 323, 321, 317, 316

Aristopatrá, m. Kraterova§ 326

Aristos z Askalónu, akadémik§ 68

Aristos z Kypru, ministr Antiocha II.§ 261

Aristotelés z Argu, pučista§ 224

Aristotelés z Athén, jeden ze „30“, autor soudních řečí§ 404

Snad totožný s mladíkem z Platónova Parmenida.

Aristotelés z Athén, jeden z aktérů obnovy athénské symmachie§ 378

Aristotelés z Athén, stratégos§ 315

Aristotelés z Rhodu, vyslanec§ 166

Aristotelés ze Sikyónu, dialektický filosof a tyranobijec§ 252

Aristotelés ze Sparty, žoldnéř§ 396

Aristotelés ze Stageiru, filosof, zakladatel peripatu. V arabských překladech se jmenuje Aristutálís§ 1555, 1100, 680, 550, 450, 444, 436, 392, 388, 384, 377, 372, 370, 367, 357, 356, 347, 345, 343 - 341, 336, 335, 329, 327, 323, 322, 307, 300, 84, 40-, 154+, 200+, 214+, 250+, 350+, 364+    

Aristotelés, s. Pýthiady ml. s Métrodórem z Chiu, vn. Aristotelův§ 341

Aristotelés z Théry§ viz Battos I. z Kýrény

Aristotelés, velitel Antiochova garnisonu v Chalkidě§ 191

Další Aristotelové: Athéňan a vychovatel, grammatik a skladatel učebnice o pleonasmu, A. z Kýrény psal o básnictví, athénský A. byl spisovatel, který se zabýval Íliadou, další zvaný Mýthos, byl ž. sókratika Aischina, jiný byl ze Sicílie a psal proti Isokratovi (nejsou v CSD)

Aristotheos z Troizény, s. Níkotheův, historiografos§ 157

Aristotímos z Élidy, tyr., s. Dámarétův§ 271

Aristoxenos z Athén§ arch. 55, popř. 71 

Aristoxenos z Tarentu, pýthagorik a polyhistór§ 370, 300

Aristratos z Naxu, promakednonský politik§ 344

Aristratos ze Sikyónu, promakedonský politik§ 344

Ari-Šarruma/Ali-Šarruma (?) z Išuwy, k.§ 1288

Arišen n. Atalšen z Urkiše, dyn.§ 2191

Ari-Tešup z Qadeše čili Niqmaddu, s. Aitakamův, k.§ 1320

Ari-Tešup z Amurru§ viz DU-Tešup

Aríus§ viz Areios z Alexandreie

Arizona, spolkový stát Spojených států§ 5500

Árjašúra z Indie, literát§ 250+

Arjaw z Edessy v Orrhoéně, Arju, Orháj bar Chewjá, „Syn Hada“ - epónymní jméno, řec. Ariaos z Orrhoény§ 137, 132, 127

Árjové, Áriové, vlast. označení Praindoíránců (a nikoli všech Indogermánů/Indoevropanů), předkové všech z Indogermánů, kteří putovali za Hindúkuš, též Médů a Peršanů, v jiné větvi Sogdů a Baktrů a též těch, kteří putovali za Kaspik: Alanů/Osetů, Sarmatů, ale také Parthů§ před 6000, 4000, 2300, 2255, 2200, 2000, 1830, 1800, 1600 a viz pod Indie

Arkadĕs, Arkadiá, m. na Krétě polohy sporné§ 200

Arkadiá, Arkadie, Arkadové, spolek Arkaďanů (to Arkadikon, koinon tón Arkadón), země ve vnitrozemí Peloponnésu s předdórským hellénským obyvatelstvem§ 1805, 1560, 1482, 1450, 1400, 1350, 1266, 1250, 1184, 1153, 1104, 1100, 886, 786, 776, 775, 739, 728, 684, 678, 659, 632, 600, 591, 588, 550, 545, 530, 520, 469, 447, 421, 418, 415, 391, 386, 385, 370 - 361, 350, 344, 343, 338, 335, 332, 323, 315, 303, 255, 245, 241, 240, 228, 226, 224, 222, 220, 195, 189, 188, 182, 149, 147, 146, 121, 48-, 41+, 52+  

Bájná prehistorie Arkadie (podle Pausania): Prvním vladařem Arkadie byl prý Pelasgos, po němž se původně země jmenovala, srov. pod Pelasgové. Jeho syn a nástupce Lykáón založil v jižní Arkadii údajně nejstarší město na Peloponnésu a celé Hellady Lykosúru. Měl několik desítek synů, ale jen jednu dceru, zato proslulou - Kallistó, po níž se nazývá souhvězdí Velká medvědice, v níž ji proměnila za trest za lásku k Diovi Hérá. Po padesáti synech, tvrdí jedna z mýthologických tradicí, se jmenuje řada lokalit na Peloponnésu a daleko za ním (mimo jiné Makedonie a na Krétě, srov. rok 1560). 

Lykáonovým nástupcem byl Nyktimos, který ale neměl mužských potomků (o jeho roli ve spuštění potopy světa viz pod lidské oběti). Čtvrtým králem Arkaďanů se stal Arkás, Kallistin syn s Diem, podle něhož se země jmenuje dodnes Arkadií. O stěhování Lykáonova syna Oinótra a jeho bratra Peukesty do jižní Itálie viz s. v. Ítaliá a Oinótrové. 

Arkadovi synové Azán, Afeidás a Elatos si rozdělili moc na tři díly (Elatos ale odešel do Fókidy), nejvyšší moc si uchoval Azán. Po něm vládl jeho syn Kleitór a pak Elatův syn Aipytos I. Jeho královským nástupcem se stal Afeidův syn Aleos (který spojil devět blízkých vesnic v Tegeu), po němž vládl jeho syn Lykúrgos.

Desátým králem Arkadie se stal Echemos (syn Aeropův, vnuk Kéfeův a pravnuk Aleův). Za jeho vlády porazili Achajové na Isthmu Dóry pod Hérákleovým synem Hyllem, kterého v souboji Echemos zabil. Jeho syn s chotí Tímandrou Euandros se vystěhoval do italského Latia a na Tibeře založil osadu ("město") Palation-Palatium, což se v tradiční dataci klade do doby šedesát let před trojskou válkou, tedy do let 1253-1244.

Jedenáctý vladař byl Agapénór, syn Ankaiův a vnuk Lykúrgův, který vedl Arkaďany pod Trojou. Při návratu domů ho ale bouře zavlekla na Kypros, kde se usadil a založil Pafos.

Na místo Agapénórovo v Arkadii zasedl Hippothús, syn Kerkyonův, vnuk Agamédův a pravnuk Stymfélův, jednoho ze synů Elatových. Po něm vládl jeho syn Aipytos II. a tohoto syn Kypselos, kdy se na Peloponnésu opět objevili Dórové, tentokrát ale v lodích. Kypselos se spřátelil s vůdcem Dórů Kresfontem. Kypselovým nástupcem se stal Holaiás, který přivedl sestřina syna Aipyta do Messénie, v čemž mu vypomáhali Hérákleovci z Lakedaimónu i z Argu (viz pod Messéniá).

Šestnáctým králem Arkaďanů byl Holaiův syn Búkolión. Po něm vládl syn Fialos, jeho syn Simos, tohoto syn Pompos a dvacátým vladařem v Arkadii byl Pompův syn Aiginétés. Po něm vládl Polyméstór, za něhož vpadli poprvé na arkadské území, a to do Tegejska, Sparťané pod Charillem (Charikleem, vládl cca 885 - 826). Arkaďané ale byli úspěšní, útok odrazili a krále Lakedaimoňanů dokonce zajali (bojovnice Marpéssa). Polyméstorovým nástupcem byl Aichmis, syn Briakův, Polyméstorův bratranec.

Za jeho vlády vypukla tzv. I. válka messénská (údajně 743 - 724). Aichmiův syn a král Aristokratés I. byl Arkaďany ukamenován poté, co vešlo ve známost, že znásilnil Artemidinu panenskou kněžku. Pal vládl Aristokratův syn Hiketás a po něm jeho syn Aristokratés II., který byl pro změnu ukamenován roku 668, tentokrát ale za zradu na arkadských spojencích, na Messéňanech.

S ním zaniklo i jednotné arkadské království a jednotlivé městské státy žily ve federaci. Po přechodné lakedaimonské okupaci země byla arkadská suverenita opět obnovena roku 370 (spolek Arkaďanů). Arkadská státnost zanikla roku 146, i když Megalopoli zůstala v rámci římské provincie autonomie. V Augustově době však již byla vylidněna stejně jako Orchomenos, Héraiá, Kleitór, Feneos, Stymfálos, Kynaithá a další, Tegea ležela v ruinách.

Arkaďané po celý starý věk uchovávali prazvláštní kultovní zvyky „pelasgické“ včetně rituálního kanibalismu a ostatní Helléni se jich stranili. O lidských obětech viz tam.

Arkadiá, společenství a m. na střední Krétě§ 221, 220

Arkamaniqo z Núbie§ Ergamenés

Arkás, s. Dia s Kallistou§ 1472 a viz Arkádie

Arkathiás z Pontu, s. Mithridáta VI., jako dynasta Ariaráthés VIII.§ 108, 88, 86 a viz Ariaráthés VIII. 

Arkathiokerta§ viz Karkathiokerta

Arké, Arka, Arkai, foin. Irqata, hellénist. Hérákleia, lat. Arca ad Libanum n. A. Caesaraea, m. ve Foiníkii, d. 'Arqá/Tell Árqá na severu RL u Tripole§ 1462, 1424, 1365, 218+, 222+ a viz pod Itúraiové 

Arkesiláos z Kýrény, králové:§

Arkesiláos I.§ 590, 579

Arkesiláos II. Chalepos§ 540, 535, 530

Arkesiláos III.§ 520, 518, 513

Arkesiláos IV.§ 512, 453

Arkesiláos z Katany, zrádný strat.§ 403

Arkesiláos z Makedonie§ 331, 323, 321, satr. Mesopotamie a Arbélítidy

Arkesiláos z Megalopole§ 1. 188 (Ol.); 2. 170 (oba shodní?)

Arkesiláos z Pitany v Aiolidě, akadémik§ 315, 270, 268, 255, 251, 229, 241-, 129+

Arkesiláos ze Sparty, lykúrgovský vyhnanec§ 183

Arkesiláos ze Syrákús, přítel Agathokleův, vrah Archagathův§ 307

Arkesiláos, sochař§ 56, 46

Arkesiláos, s. Arkesiláův, Antiochův hégemón, oblastní vojenský velitel v Lýdii§ 220

Další Arkesiláové: jistý elegik a básník staré komédie (nejsou v CSD).

Arkesiné, Arkesinés, m. na Amorgu, dn. lokalita Kastri§ 300

Arkissos ze Sparty, harmosta§ 379

Arkobarzánés z Numidie, též Ariobarzánés možné, vn. Syfakův§ 156

Arktínos z Mílétu, s. Téleův, epický básník§ 700

Arktúros, „ženoucí mědvěda, hlídač m. (neboť blízko Velké medvědice, Arktos, Ursa, dn. Velkého vozu)“, nejjasnější hvězda v souhvězdí Boótés („pastevec, oráč, člověk od volů“), poet. též označení pro celé souhvězdí§ 429

Arkyniá, m. v Makedonii nezn. polohy§ 201