Ka Neit (?), Hor Ka (?), egypt. vládce dyn. 0§ 3500

KA-Nišba, k. v Simurru§ 2255

Kaaper, Ka-aper, s. Wenšety, písař/tajemník§ 2498

Kaau, kraj v Núbii§ 3174

K'ab Chak, Te' K'ab' Chaak, mayský dyn. v Caracolu§ 292+

Ka'ba, al-Ka'ba, Kaaba, "Kostka", kultovní stavba v Mekce§ 145 a viz pod Arábie, Arabové

al-Káb§ viz Necheb

Kabadés§ viz Kawád

Kabala, mí. na Sicílii nezn. polohy§ 383

Kabás z Argu n. Kerkady (?), o. literáta Akúsiláa§ 500 
Kabeira (pl.), chrámový státeček a pevnost s královskou pokladnicí, oborou a chrámem boha Farnakova Měsíce/Mén Farnakú v Pontu, Pompéiem přejmenovány na Diospolis, Pýthodóridou na Sebastu, pozd. známa jako Hierokaisareia a Neokaisareia, dn. snad identické s m. Niksar v TR§ 72, 71, 68-, 364+, 367+ 

Kabeirové, řec. Kabeiroi, lat. Cabírí, staří chthoničtí ochranní bohové, spolupracovníci Héfaistovi§ 1502, 650, 208, 121-, 270+

Snad původu anatolského, mesopotamského n. foiníckého (cf. západosemit. kabír/velký, akkad. kabáru, st. kabar, tlustý); totožní asi s označením Anaktes/Anakes n. Anaktes paides, viz v jiné souvislosti pod korybanti a Kúréti, cf. Velcí samothráčtí bohové Dioskúrové Kabeirové.

Kabír'il z Dédánu, k., s. Mata'ilův§ 549   

Kabnak, m. nedaleko od Sús, dn. lokalita Haft Tepe/"Sedm vršků" v Chúzestánu, IR§ 1520

Kabti-iláni-Marduk n. Kabti-ilí-Marduk z Babylónu, s. Dábibího, asi autor Epu o Errovi§ 3200, 883

Kábul§ viz Kófén(é)

Kabylé/Kalybé, Kabilé, m. v Thákii, sídlo odryských dynastů/králů§ 342, 313-, 293+ a viz Thrákie a Astové

K. ležela na území Astů v údolí ř. Tondzos, Tonzos/dn. Tundža u Jambolu ve vých. BG, kam Filippos II. posílal zločince resp. lidi nepohodlné. Diokletiánem znovu osídleno opodál pod jménem Diospolis roku 293+, rozšířena v hradbách o padesáti hektarech, m. zničeno Avary 583; z D. pochází název Jambol.

Kabylové, Kabylie, arab. Qabá'il, potomci berber. Gaitulů a kraj v pohoří Atlás v dn. DZ§ 5999, 204-, 2+, 24+, 42+, 228+, 373+, 374+      
kacíř, z něm. Ketzer a to z řec. katharos/čistý, křesťanský obrat pro sektáře§ viz pod křesťanství

Kadara, dn. Qatar§ viz Gerrha

kadašman, kass. k akk. tukultu/"pomoc, podpora, důvěra"§ 1594

Kadašman-Buriaš, bab. guvernér v Dúr Kurigalzu, s. Itti-Marduk-balátua§ 1077

Kadašman-Enlil I., k. v Babylónu§ 1520, 1408, 1393, 1375  

Kadašman-Enlil II., k. v Babylónu§ 1284, 1280, 1265  

Kadašman-Charbe I., Ka-da-aš-ma-an-Char-be/Kad-daš-man-Char-be, k. v Babylónu§ 1594, 1410, 1347  

Kadašman-Charbe II., k. v Babylónu§ 1347, 1337

Kadašman-Charbe III., assyr. protektorátní k. v Babylónu§ 1228

Kadašman-Turgu, k. v Babylónu§ 1298, 1288, 1284, 1280  

Kaddu ze Seeie, kdw, s. 'Ubajsatův, kameník/sochař§ 23

Kadduši z Chattuše, ka§ 1650

Kadeš§ viz Qadeš

kadidlo, řec. libanos, lat. tús, č. křesťany zvané františek, pryskyřice stromů rodu Boswellia sacra; o obchodu a pěstování viz pod Arábie§ 2000, 600, 400, 311, 260

Kadmé§ viz Priéné

Kadmeia, hrad Théb, původní opevněné osídlení/akropole, pod nímž vyrostly Théby a ve městě původ. královský palác§ 1555, 1400, 383, 379, 366, 356, 338, 335, 322, 313, 312, 86 

Kadmeia z Épeiru, dc. Alexandra I. Épeirského, manž. Neoptolemova (II.)§ 296
Kadmos z Kóu, syn Skythův, tyr.§ 494, 491, 480
Kadmos z Mílétu§ 1. historik, s. v. dějepisci (1); 2. mladší, historik a autor milostných návodů, 43 a s. v. dějepisci (1)

Kadmos z Tyru/Théb, syn Agénora z Tyru n. Sídónu§ 1780, 1600, 1555, 1510, 1473, 1450, 1446, 1420, 1370, 1300, 700, 545, 487, 467, 335, 279, 99 

Mýthický objevitel alfabéty, viz tam; pokud se „kadmejským písmem“ nerozumí mykénské lineární písmo B (?). Jméno předhellénské nebo semitské, srov. hebr. qedem, "východní", bab. qadmu, "přední".

Obrat "kadmovské vítězství"/kadméié níké (srov. v první knize Hérodotových Dějin o fókajském vítězství u Alalie nebo u Diodóra o Xerxově vítězství v Thermopylách tén kadmeián níkén neníkékós) značilo výsledek, který nepřinášel prospěch žádné ze stran.

Vzešel z mýthu o tažení "sedmi proti Thébám" z bratrovražedného boje o moc mezi Eteokleem a Polyneikem, syny thébského krále a potomka Kadmova Oidipoda se svou matkou Iokastou. Proti dohodě, že si bratři o vládu nad státem budou střídat, Eteoklés se královlády nechtěl vzdát a Polyneikés hledal pomoc v Argu a našel podporu u sedmi udatných mužů. Při dobývání Théb se ve vzájemném souboji oba bratři pozabíjeli. Srov. k tomu 1555 a Boiótiá. 

Rčení mohlo též vzít začátek od Kadmova příběhu, který musel pobít muže vzrostlé ze zasetých dračích zubů, Spartoi, "Zasetí". Hellénské "kadmejské vítězství" svým způsobem předchází obratu "Pyrrhovo vítězství" pocházejícímu z králova výroku po bitvě u Ascula roku 279: "Porazíme-li Římany ještě v jedné bitvě, úplně se zničíme." Ze starého věku žádná taková fráze s Pyrrhovým jménem doložena není.

Kadmuchu§ viz Katmuchu 

Kadoi (pl.), m. na Hermu ve Frygii Epiktétos§ 154

Kadúis ze Skythie, k.§ 592

Kaduna, novodobé m. a spolk. stát v severní, muslimské části Nigérie§ 900

Kadurkové, lat. Cadurcí, kelt. kmen v dn. kraji Quercy na jihu Gallie, proslulý textilním uměním, s důležitým opevněným mí. Uxellodúnem, viz tam§ 52, 51
Kadúsiové, Kadúsioi, lid zřejmě skythský na jihozáp. pobř. Kaspiku, loupeživý a zemědělský, nějak související s Gelany, srov. tam, novodobí asi Talyšové§ 405, 385-, 215+, 356+ 
Kadys z Lýdie, s. Adyattův/Alyattův, b. Ardyův (I.), manž. Damannó§ 757

Kaemčenet, s. Menkauhorův§ 2422

Kaemheset, stavitel za Páté dyn.§ 2414

Kaemsechem, Ka-em-sechem, s. Kawaba s Hetepheresou II.§ 2589

Kafar salama/Kafarsalama asi u Gibeonu, hebr. Kfar šalem, mí. v Iúdě§ 161

Káfí-§ srov. pod Kéfí-

Káfis z Chairóneie, prořímský aktivista§ 86

Káfísiás z Boiótie§ arch. spolku roku 224
Káfísiás z Tánagry, s. Búttakův, b. Glaukův, epónymní úředník§ 90

Káfísodóros z Théb, Epameinóndův milenec§ 362

Káfísofón z Kóu, s. Filippův, b. Filippův§ viz pod lékaři

Káfísotímos z Boiótie§ arch. spolku 205, 190

Kaftór§ viz Kréta

Kafyai, m. v Arkadii u Orchomenu§ 267, 255, 233, 229, 228, 220, 219, 225, 161

Kagemni, Ka-gemni, alias Memi (literární) wezír Huniho z Třetí dyn., vlastně čati Unase a Tetiho z Šesté dyn., autor životních ponaučení§ 2686, 2613, 2375, 2345   

Kagera, ř., jeden ze zdrojů Nilu v Burundi a Rwandě§ 117

Káhira, arab. al-Qáhira, st. čes. Kahýra, hl. m. arabského Egypta, zal. 969 n. l.§ 4500, 3500, 3236, 2589, 2345, 1998, 1166-, 350+

Roku 2004 měla odhadem šestnáct milionů obyvatel a byla největším muslimským městem světa (Egypt měl v té době c. sedmdesát milionů obyvatel a patnáct roků později již sto milionů). Město mělo čtyři tisíce mešit či podobných staveb, celá země devadesát tisíc.

Kachrylión, att. hrnčíř§ 500

Kaiadás, strž v Táygetu poblíž Sparty§ 406 a viz pod Sparta

káida, ká´ida, qá´ida, č. též kajda§ viz pod terorismus

Kaidda, Ka-id-da, sum. "Ústí řek/kanálů", akk. Pî-nárátim, m. v Mesopotamii nezn. polohy§ 1895, 1843, 1809    
Kaifás, Kaiafás, hebr. Qajfa, č. Kajfáš, velekněz Jahweho kultu, soudil Ježíše§ 36+ a viz pod Iésús 

Kaikílios z Kalakty na Sicílii, historiograf a literární kritik§ 100

Kaíkos, ř. v Lýdii, dn. Bakırçay v TR§ 241, 190, 185, 150, 130
Kaikwa, jap. mýth. císař§ 477

Kailáš, Kailás, h. v Tibetu, kultovní místo Tibeťanů, dosud neslezeno (jediný Reinhold Messner dostal povolení, ale rozmyslel si to)§ 1917

Kainé polis, Kainúpolis, Nové město, v Lakónice§ 195 a viz Tainaron 

Kaineus, seleukovský hodnostář, snad identický s Genneem, královrah§ 245 

Kainikétoi, osada Massalských, dn. mezi Marseille a Salon (v překladu snad „Nové, neznámé mořské obludy“)§ 600

Kainofrúrion, lat. Caenophrúrium, "pevnost Kainů", osada v Propontidě, dn. Çorlu v TR§ 275+, 313+ 

Kainoi Gallikánoi, pl., lat. Caení Gallicání, pošt. stanice§ 354+

Kainon, mí. v Pontu§ 65

Kainopolis, "Nové město", sídel. m. Armenie, snad Vagharšapat u Jerevanu (v letech 1945 - 1990 zváno Ečmiadzin)§ 163+

Kainové, Kainoi, lat. Caení, země Kainiké, thrácký kmen sev. od Propontidy§ 188, 150, 144, 142, 130, 129, 112, 108, 100, 86

Kainúpolis§ viz Kainé polis 
Kaios n. Skaios ze Samu, olympioník a tyrannos, o. Dúrida a Lynkea§ 301

Kairimos z Athén§ viz Charínos

kaisareia (pl.), hry§ 61+ a viz hry (1) 

Kaisareia v Palaistíně/na Moři§ viz Stratónopyrgos
Kaisareia Filippú, Páneás§ viz Chalkis pod Libanem

Kaisareia Kappadocká, "pod Argaiem"§ viz Mazaky

Kaisareia§ 26 a viz Tralleis

Kaisareion n. Sebasteion, chrám v Alexandreji proměněný křesťany v kostel§ 13-, 320+ 

Kaisareios z Nazianzu, lat. Caesarius, křesť. lékař, ideolog a dvorský úředník, b. biskupa Grégoria§ 364+

Kaisaros, vůdce Lúsítánů§ 153 
Kaj-sie/Gaixia, m. v Číně, dn. Su-Čou/Suzhou§ 202

Kaja, kor. Gaya, jeden z jihokorejských států, viz též Imna§ 500, 33-, 42+

Kaju§ viz Menkauhor 

Kakaj§ viz Neferirkare

Kakau, buď jiné jméno k. Nebreho n. Nub-nefera, popř. jiný panovník Druhé eg. dyn.§ 2945

Kakavarna, k. v Magadě§ 545, 461, 362

Kakia, Káki z Chubuškije, k. nairský§ 859, 856 

Kakkadánu, urartský vojevůdce§ 714

Kakmum, amor. státeček východně od Tigridu kdesi v Pozábí v dn. Kurdistánu§ 1797

Kakosaka, jap. princ-rebel§ 200+

Kaku, Kakug z Uru, k.§ 2460, 2316, 2255  

Kaku, Kakug z Lagaše, k.§ 2460, 2316, 2255, 2164, 2119

Kakugani z Uru, velekněz, o. Inannaky§ 2078       

Kakyros§ viz Karos

Kalabriá, Calabria, země původ. na jihových. Itálie§ 1300, 1250, 1100, 307, 275, 273, 239, 7-, 54+

Viz též Iápygiá a hlavně Messápiá, která se též jmenovala Salentia; dn. je C. však jihozápadní částí Itálie proti Sicílii (ve starém věku Bruttium), kdežto na starou C. se rozšířilo jméno Puglia (v dn. C. residuje mafiánské uskupení původně na obranu proti cizincům ´Ndrangheta; jméno asi souvisí s hell. anér, gen. andros, resp. s obratem pro mužskou čest a chlapskost andragathiá).

Kalahari, poušť na jihu Afriky§ před 6000 (2)

Kalach§ viz Kalchu

Kalaidés z Athén, s. Kalaidův, navrhovatel usnesení§ 251

Kalakté či Kalé akté, tj. Krásný mys, m. na sev. Sicílii, dn. Caronia (to z arab. al-Qárúnía)§ 494, 446, 440, 100

Kalambo Falls, vodopád na stejnojmenné řece a archeolog. naleziště na hranici Zambie a Tanganiky§ pravěk (1)

Kalamis, gen. -mida, sochař a rytec§ 500 a viz s. v. sochaři

Kalamodrýs z Kýziku, athléta a jedlík§ 88 
Kalános z Taxil, též Karános (Diod.)§ viz gymnosofisté
Kalanové, árjský klan na sev. IND§ 600
Kalás, gen. Kaly, malíř pergamský§ 140

Kalás z Pergamu, theóros§ 182

Kalás z Makedonie§ viz Kallás

Kalasaris, s. Monkorea, b. Plénia, strat.§ 48

Kalasi, ves polohy neznámé, rodiště snad Menandra Indobakterského§ 155

Kalašové, dnes na 250 tisíc lidí žijících hl. kolem m. Čitrálu na severu Málákandu v pákistánském Paštúnistánu (NWFP; od roku 2009 provincie Chajbar-Pachtunchwa) ve třech hindúkušských údolích Bomboret/Bumburet, Birir a Rambur.

Dodnes nebyli plně islamisováni a setrvali u náboženství, ne nepodobnému polytheistickému hellénismu s oběťmi zvířat. Proto a pro řadu dalších odlišností od svého okolí (např. světlejší barva kůže, pěstují víno) bývá spekulováno o možné spojitosti předků K. s Alexandrovou výpravou, která musela projít roku 327 Chajbarským průsmykem a pohybovat se v kraji kolem řeky Swátu/Swat, dnes region Málákand/Malakand district v provincii Chajbar-Pachtunchwa. Srov. Dionýsopolis v Kóféně.

• V oblasti Swátského údolí se předpokládá, že tu až po Kašmír existovalo království Udjána/Oddiyana, kterou pokládají hlavně tibetští buddhisté za vlast vadžrajány a dzogčhenu (spekuluje se ovšem též o místech v dnešní Indii). Srov. u roku 127.

Kal’at Šerkat, mí. v sev. Iráku, kdysi Aššur§ viz tam
Kalauriá, Kalaureia, ost. před Troizénou v Sarónském zálivu s věštírnou v Poseidónově chrámu, za stara sídlo amfiktyonie, srov. tam; původně Eiréné, dn. Poros§ 700, 322
Kalba z Tyru, řec. Chelbés, s. Abdaiův, suffet-soudce§ 565

Kalbaja z Egypta, vyslanec Amenhotepa III.§ 1382 
Kalbi-Sîn, babylónský klan pojmenovaný podle prapředka jménem "Otrok Sînův" (první význam slova kalbum je "pes")§ 747

Kalbiá z Kýrény, m. tyr. Níkokrata a Leandra§ 96

Kalbum z Kiše, Galbum, k.§ 2550, 2490 

Kalé akté§ viz Kalakté

Kalé akrá, Kaliakra§ viz Tirizis Akrá
Kalédonia, Kalédonové§ 77+ a viz Britannia
kalendae fabáriae, fazulové kalendy§ 509

kalendář, kalendářní éra§ viz "před 6000 (1)", 1800, éra, Bohové a jejich svátky v přílohách a zde níž pod Kanóbos

kalendář babylónský v Assyrii§ 1077

kalendář židovský, rozdíl mezi severem a jihem§ 933

Kalés, Kaléx, ř. v Bíthýnii u Hérákleie Pontské, dn. asi Alaplı Su v TR§ 424  
Kalchás z Argu, věštec před Troiou§ 218

Kalchás z Thespií, vyslanec§ 172

Kalchédón§ viz Chalkédón
Kalchu, bibl. Kalach, hell. Lárísa n. Lárissa, arab. Kál, m. v Assyrii v tzv. assyrském trojúhelníku s Dúr Šarrukén a s Ninúou/Ninivé; dn. an-Nimrúd je novodobé evropské označení§ 1275, 884, 881, 879, 878, 877, 866, 859, 832, 831, 827, 824, 811, 806, 746, 727, 717, 705, 681, 672, 631, 612, 606 
Založeno Salmán-ašarédem I. (viz 1275 - 1245 n. 1235), královskou residencí od roku 879 (viz pod 878) za vlády Aššur-násir-apla ii. V hellénistické době stávalo na jihovýchodě trosek Kalchu osídlení s dvou až čtyřpokojovými domy kolem dvora s pecí a cistenou na vodu. Zřejmě obvyklá farmářská usedlost. Nejstarší mincovní nálezy mají ražbu diadochů Lýsimacha a Seleuka i., což by souhlasilo s přibližným začátkem hellénského osídlení. Nejmladší nález je z doby Démétria ii. Níkátora. S příchodem Parthů hellénské osídlení nezaniklo.

Kali z Chattuše, ka., manž. Muršila I.§ 1620

Kali-Tešup z Katmuchu, o. Kili-Tešupův§ 1114 

Kalibum z Kiše, k.§ 3200

Kálidása z Udždžainu, básník a dramatik§ 55-, 300+, 375+ 

Kalifornie, spolkový stát Spojených států§ pravěk (2)

Kalikut, Calicut§ viz pod loďstvo, čínské objevy

Kalinago§ Karibové

Kalindoiá, m. v Bottiaji§ 423

Kalinga, pozd. Utkala, stát na území dn. ind. spolk. státu Uríša (angl. Odisha, dř. Orissa)§ 450, 362, 321, 273, 260, 185, 180-, 335+, 371+  
Podle hellénských znalostí žili vedle Kalingů jistí Oretové (Odrové), vlastně údělné království na severu Uríše jménem Odra v sousedství Vangů hovořící jazykem odiá (dříve přepisováno: orijá), odtud název dnešního státu.
Kalistos, voják císař. ochranky, autor epu o Iúliánově tažení§ 363+

Kalizi, m. v Assyrii u Ninúje§ 882

Kallaikové§ viz Gallaikiá

Kallaischros z Athén, T. Flávius Calaeschrus, platónský filosof§ 133+, 151+ 

Kallamu, místokrál Šulgiho v Ešnunně etc.§ 2078, 2028 

Kallás z Makedonie, gen. Kally, též Kalás (gen. Kaly); eubojská ř. Kallás, gen. Kallanty (není v CSD)§ 1. s. Harpalův, 336, 334, 333, 328, satr. Malé Frygie§ 2. 317, Kassandrův důstojník, sotva identický s č. 1 (?)

Kallátis či Kálátis, m. v Thrákii na pobřeží Pontu Euxeinu, za Římanů v Dolní Moesii, dř. Karbatis, lat. Cerbatis, dn. Mangalia v RO§ 559, 313, 305, 280, 250, 150, 72, 60-, 12+, 51+  

Kalleás z Athén§ arch. 377
Kalliadés z Athén§ 1. arch. 523; 2. arch. 480; 3. 432, o. Kalliův (?), viz Kalliás č. 1; 4. démokrat, oběť Třicítky, 410; 5. komédopoios, viz s. v. Kalliás

Kalliarista z Rhodu, dc. Sósova, vn. Polykleova§ 88

Kalliás z Athén, gen. Kalliy§

1. (I.), synovec Hipponíka (I.), o. Hipponíka (II.), 510;

2. (II.) zvaný Lakkoplútos/Cisternový pracháč, s. Hipponíka (II.), o. Hipponíka (III.), b. Hermogenův, arch. 456; 510, 490, 481, 468, 449, 446, 441, 438, 434, 432, 426, 423, 414, 404, 399, 394, 391, vyjednal mír s Peršany (Thúkýdidés ale uvádí u jména stratéga před Poteidají, že byl synem Kalliadovým a nikoli Hipponíkovým, jak by se dalo očekávat v případě bohatce Kallia; pravděpodobně jde o dvě různé osoby);

3. (III.), s. Hipponíka (III.), 510, 405;

4. s. Hyperochidův, o. Myrrhiny, 514 

Kalliás z Athén§

1. arch. 412, z dému Skambónidai;

2. arch. 406, z dému Angela;

3. arch. 94;

4. 459, 458, o. Myrónidův;

5. strat. 340;

6. s. Thýmocharův, b. Faidrův, ptolemaiovský strat., 287, 270;

7. kómikos poiétés zvaný Schoinión, 403 a viz s. v. komédie (rukopis.: Kalliadés);

8. s. Lýsimachův, navrhovatel zákona, 282   

Kalliás z Aradu, mechanik a architekt§ 305
Kalliás z Fókidy, jeden z vůdců§ 347
Kalliás z Hérákleie Pontské, obchodník s obilím§ 330

Kalliás z Chalkidy, tyr., b. Taurosthena§ 349, 348, 340

Kalliás z Nísýru, přítel Filippa V.§ 201

Kalliás ze Syrákús, historiograf§ viz dějepisci (1)  
Kallibios z Tegeje, sjednotitel Arkadie§ 370
Kallibios ze Sparty, harmosta§ 404
Kallidromos, otrok jistého Laberia Máxima, dar Dekebalův Pakorovi II.§ 90+

Kalliéné, m. v Indii u Bombaje, dn. Kalján§ 115

Kallifané z Eleje/Velie, Démétřina kněžka, rukopis. Calcitana§ 133

Kallifanés z Fýly v Attice, s. Kallifanův, ověnčený v Athénách§ 168

Kallifón z Athén, aristokrat, gen. Kallifónta§ 86, arch. 58

Kallifón z Knidu, lékař, o. Démokéda Krotónského§ 522 
Kallifrón z Athén, gen. Kallifrona, tanečník a taneční mistr§ 362

M. Aurélios Kallifrón alias Fronteinos/Frontínos§ ath. arch. 230+ 

Kalligeitón z Býzantia, o. hieromnámona Kóthona§ 220

Kalligeitos z Megar, s. Láofóntův, exulant a properský kolaborant§ 413
Kalligenés, lékař Filippa V.§ 179

Kalliklés z Athén§ 1. s. Kallikleův, mluvčí amfiktyonie/hierokérykeuón, 249; 2. o. Ktésónův a děd (?) Démétriův, 189

Kalliklés z Boiótie, arch. spolku§ 234

Kalliklés z Lárissy, akadémik, ž. Karneadův, uč. Filónův§ 159

Kalliklés z Pergy, o. sofisty Vára§ 165+

Kalliklés z Rhodu, kněz Athénin§ 305

Kallikratés z Athén§ 1. architekt a stavitel/architektón, 447, 423; 2. z Paiánie, démagógos, 410; 3. b. Filostratův, zrádce Diónův, 354; 4. Ailios Kallikratés, arch. 151+, popř. 156+   
Kallikratés z Delf, arch.§ 190

Kallikratés z Leontia v Acháji, prořímský kolaborant, strat. Spolku§ 179, 178, 174, 170, 169, 167, 164, 154, 151 - 149
Kallikratés ze Samu, s. Boiskův, nauarchos Ptolemaia Filadelfa§ 281, 272, 261
Kallikratés ze Syrákús, hipparchos§ 414
Kallikratés z Tyru, životopisec§ 217+

Kallikratés, strážce pokladu v Súsách§ 331

Kallikratés, vojevůdce Ptolemaia I.§ 309 (identický s předešlým?) 
Kallikratidás ze Sparty, nauarchos§ 408, 406, 405 
Kallikratidés z Athén§ 1. arch. 37; 2. arch. 25+ 
Kallikritos z Théb, protiřím. politik§ 186, 173, 172

kallikyrioi§ viz kyllyrioi 

Kallimachos z Athén§ 1. polemarchos, padl u Marathónu, 490; 2. arch. 446; 3. arch. 349; 4. tvůrce korinthského stylu, 450; 5. 70, 68, inženýr v Mithridátových a Tigránových službách; 6. arch. 218, popř. 217 

Kallimachos z Kýrény§ 1. o. Battův, děd Kallimachův, strat., 310; 2. s. Battův s Mesatmou, vn. Kallimachův, učenec, básník, 310, 295, 260, 246, 245, 240-, 138+; 3. epopoios, s. Stasénorův a Megatímy, ses. no. 1, 310 
Kallimachos§ 1. ptolem. vojevůdce, 200; 2. epistratégos a stratégos, 62; 3. epistratégos, 48, 46, 41 (týž jako no. 2?) 

Kalli[machos?] z Babylónu, Qa-li-[x], s. Már-bíti-Nanája§ 253 
Kallimandros, seleukovský šlechtic, sdílel s Démétriem Níkátorem parthské zajetí§ 137, 110

Kallimandros z Alexandreie, vyslanec§ 83

Kallimédés z Athén§ 1. arch. 360; 2. arch. 252

Kallimédés z Alexandreie, o. stratéga Locha§ 127
Kallimédés z Askalónu, s. Diogenův, podnikatel§ 149+

Kallimédés, seleukovský satrapa na Helléspontu§ 250
Kallimedón z Athén, promakedonský politik, o. Agyrrhia§ 323, 322, 318

Kallimedón z Beroie, polítarchés§ 318 
Kallimelés z Kassandreie, nešťastný mladík§ 278

Kalliníkon na Eufrátu, Callinícum, též Kalliníkopolis§ viz Níkéforion

Kalliníkos, mí. u Gomf v Thessalii§ 171, 170 

Kalliníkos z Borysthenu, s. Euxenův, vážený občan§ 325

Kalliníkos z Héliopole, vynálezce "řeckého ohně"§ viz pod válka

Kalliníkos z Kommágény, k., vlastně Antiochos VI. Kalliníkos Kommágénský§ viz Antiochos VI. Kommágénský

Kalliníkos z Petry, lat. C. Suétórius Callinícus, sofista a historik v Athénách§ 264+ 

Kallínos z Efesu, básník§ 675, 644

 

Kallion, Kallipolis, m. ve vých. části Aitólie, dn. Lidoriki/Veluchovo§ 289, 279, 217 

Kalliopé z Indobaktrie, ka.§ 75, 70
Kallippidés, vyhlášený herec/hypokritos§ 399, 367

Kallipolis, m. v Mesopotamii§ 301
Kallipolis, m. v Kalabrii§ 498

Kallipolis v Aitólii§ viz Kallion

Kallipolis m. na Thráckém Chersonésu je dnešní Gelibolu v TR a evropský název poloostrova Gallipoli§ 405 a srov. pod Kritóthé
Kallippé, milenka Perseova§ 168, 151

Kallippos z Athén§ 1. 357, 354, 353, 351, 345, 343, kondottiér a vládce v Syrákúsách etc.; 2. s. Moirokleův, protimakedon. politik, strat., 279, 265 
Kallippos z Gyrtóny, proxenos v Ath.§ 414

Kallippos z Kýziku, astronom§ 432, 330

Kallippos, maked. nauarch§ 168, 151   
Kallirhoé ze Syrákús, gen. Kallirhoje, románová postava§ 65+ a viz s. v. Charitón

Kallistá, Kallisté§ viz Thérá

Kallisté§ viz Artemis

Kallisthenés z Borysthenu, s. Kallisthenův, významný občan§ 150+

Kallisthenés z Lakóniky§ 676 (Ol.)
Kallisthenés z Olynthu, sofista-filosof a historik; jeho matka Héró byla sestřenicí Aristotelovou§ 370, 336, 328, 327, 323, 78 a srov. pod Pseudokallisthenés 
Kallisthenés, seleuk. činovník§ 165

Kallisthenés, správce Lúcullova majetku§ 56
Kallistó, dc. Lykáonova, milenka Diova, m. Arkadova§ 1482

Kallistó, manž. Lykúrga Athénského§ 390

Kallistó, manž. sofisty Rúfiniána z Fókidy, m. sofisty Rúfína§ 176+

Kallistos z Knidu, s. Epigenův, honorován v Delfách§ 48

Kallistos ze Sídónu§ Ol. 109+ 

Kallistos, propuštěnec príncipa Gáia C. Iúlius Callistus§ 41+, 48+, 50+

Kallistos§ viz Ballista   

Kallistraté z Kóu, dc. Kleumachova, manž. Parmeniska, s. Hierónova, m. Hieróna a Aristagory, snacha Nannakidy, manželovy matky, bába Parmeniska, syna Hierónova a pěstounka/maiá Parmeniska, syna Sóstratova, kněžka§ 189

Kallistratos z Athén§ 1. 365, arch. 355 (jiný od no. 2); 2. démagógos n. démégoros z dému Afidnai, 378, 373 - 371, 366, 361, 357, 355; 3. arch. 206, popř. 207; 4. arch. 166

Kallistratos z Élidy, vyslanec§ 192

Kallistratos, tajemník Mithridáta VI.§ 71  
Kallitelés ze Samu§ viz Polykratés a Sylosón

Kallithéra (pl.), m. v Thessalii polohy nezn.§ 198

Kallithyiá, Kallitheá z Argu, dc. Peirantova, první kněžka Héřina v Héraiu§ 1640, 1568  

kalliu, kallû, ass. pošťák§ viz s. v. pošta

Kallixeinos z Athén, jeden z předáků oligarchie§ 406, 403

Kallixeinos/Kallixenos z Rhodu, historik§ 279

Kallixéné z Thessalie, hetairá, opatrovnice Alexandrova§ 342 

Kallón ze Syrákús, lat. Calló, familiáris Hierónymův§ 214

Kallónítis§ viz Chalónítis

Kallydion, pevnost pod mýsským Olympem§ 36

Kalmykie, údělná republika Ruské federace, jediný stát v Evropě s převládajícím buddhismem§ 198+

Kalokairos, lat. Calocoerus, správce armádních velbloudů a usurpátor§ 333+

Kalomodrys z Kýziku, athlétés a gastrimargios§ 121

Kalon akrótéron, Krásný mys, asi severně od Karthága n. kdesi na jihu Ibérie§ 348

Kalóndés z Naxu zv. Korax/Havran, přemohl v bitvě básníka Archilocha§ 648

Kalos limén, tj. Krásné přístaviště, gen. Kalos limenu, opevněné mí. na Tauridském Bosporu, dn. Černomorskoje/Čornomorske§ 600, 325, 110, 107

kalpé, závod klusáků na olympiádě, v závěrečné části závodu jezdci seskakovali a běželi vedle koně, které drželi za uzdu; později Helléni provozovali podobnou disciplínu, ale neolympijskou, anabatai§ 496
Kalpé, "Urna"§ 1. lat. Calpé, skála a osada pod ní, dn. Gibraltar, 45; 2. ř. a osada na bíthýnském Pontu, dn. Kerpe liman v TR, 400  
Kalumum§ viz Galumum

Kalykadnos, ř. a mys v Drsné Kilikii, dn. Göksu (jiná od Saru, cf. Adana), od roku 77+ Vespasiánem opatřen kamenným mostem§ 295, 188 

Kalydón, m. na jihu Aitólie§ 426, 389, 217, 214, 193, 192, 167, 48
Kalymna (sg.), o. a obec u Kóu, homér. Kalydnai, od středověku Kalymnos, m. zváno více Pothia, Pothiaia (sg.)§ 200 a srov. pod amfiktyonie

Moschión z Théry, s. Moirichův, jeden z velitelů Antigona I. a Démétria I., byl Kolymňany kolem roku 306 poctěn občanstvím, jak o tom svědčí zachovaný text nápisu na stéle. Zřejmě to byl velitel místního garnisonu.

Při zemětřesení roku 554+ se od K. oddělil osídlený ostrůvek Telendos s archeolog. nálezy od hellénistické éry. Ostrovy nijak ve starém věku nevynikly, původně kárské s kolonisty z Thessalie a Argu povětšinou patřily pod Kós. Ovidius o K. hovoří jako o stinné/silvís umbrósa Calymné, když líčí útěk vzduchem Daidala s Íkarem v Umění lásky; dnes jsou ostrůvky pouze skalnaté.

Kalynda na Indu, m. v Lykii§  259, 167, 165

Kalypsó, nymfa, dc. Atlantova, milenka Odysseova§ 1250

Kamama Merejmut z Tany, manž. Takelota II., m. Osorkona III.§ 770

Kamani či Kamania z Karchemiše, k. Chatti§ 1111, 805, 765

Kamar᧠viz Látó pros Kamará

Kamaríné, m. na jihu Sicílie, osada Syrákúských, ruiny u dn. Scoglitti, zničena 853 Araby§ 601, 598, 554, 528, 494, 493, 485, 476, 461, 431, 427, 425, 424, 422, 413, 406, 405, 397, 357, 339, 310, 309, 282, 261, 259, 258, 255, 249  
Kamas-chaltá z Móabu, k.§ 645

Kamasaryé Filoteknos, tj. „Milující děti“, dc. Spartoka IV., ka. v Pantikapaiu; srov. s Komosaryé§ 215, 190, 178, 175

Kámasútra§ viz Vátsjájana

Kambaiové, Kambaioi, ill. nárůdek§ 33

Kambaulos, vůdce Keltů§ 281
Kambé§ viz Karthágo
Kamblés z Lýdie, žravý k.§ 695

Kambódža, Kambódžové, Árjové či královský klan Saků/Skythů na jihu dn. AFG, ve východním IR a na severozápadu PAK, viz také pod Afghánistán§ 600, 536, 260 

Vzhledem ke jménu perského vladaře Kambudžíji, řec. Kambýsés, syna Kuraše/Kýra II., bývá název země spojován s případnou perskou kolonisací v regionu; důkazů pro to není žádných.  
Kambodža, stát. útvar Khmerů§ 175-, 192+

Za Ašóky zmiňována Kamboja, tj. „pocházející z Kambua“, mýth. prapředka Khmerů, srov. pod křesťanství (oddíl „svět kolem roku 1000“).  
kambrijská revoluce§ pravěk (1)

Kambylos z Kréty, žoldnéř§ 213

Kambyséné, kraj na pomezí kavkazské Ibérie a Albánie§ 65

Kambýsés z Persie, Kambudžija, jméno perských vládců:§
Kambýsés I.§ 558, o. Kýra II.
Kambýsés II., syn Kýra II.§ 570, 547, 539, 530, 526 - 522, 338, 245  
Kameikos, Kamíkos, m. n. pevnost na Sicílii kdesi u Akragantu§ 1450, 569, 476, 258

Snad u dn. lokality Sant'Angelo Muxaro, sídlo kdysi Kókalovo, k. Síkanů, které mu vybudoval Daidalos prchající z Kréty; když Mínós Kókala navštívil, zavraždili Kréťana královy dcery v lázni (nebo jen jedna). 
Kameiros, Kamiros, m. na Rhodu§ 1060, 650, 408, 376, 226, 199 
Kamélón teichos, tj. Pevnost velbloudů, mí. na Nilu v Deltě§ 321
Kamenná v잧 viz Lithinos pyrgos

kamenolom§ lomy

kamenování§ viz ukamenování
Kamerun, moderní africký stát§ 2000, 450
Kamisarés z Kárie, satr., o. Datamův§ 378, 362

Kami, Kamithos, Kamoidés, o. velekněze Iósépa§ 44+

Kammanové, Kammanoi, blíže nezn. illyr. (?) nárůdek§ 166

Kammanu§ viz Komána
Kammusu-nadbi z Móabu, k.§ 701

Kammys/Kammés z Mytilény, tyr.§ 357, 347 

Kamnaskírés, Kamniskírés ze Sús, bab. Kabinaskíri/Qabinaskíri, Qapnuiškira malka. Jméno může pocházet od achaimenovského kap-nu-iš-ki-ra/"pokladník", aram. kbnškjr,  jméno několika novoelamských či přesněji elymských vládců; domácí dynastie?

Seznam elymských panovníků viz pod Elymáis/Elam:§
Kamnaskírés I. Sótér, basileus basileón, tj. „král králů“§ 187, 147
Kamnaskírés II. Níkéforos § 147
Kamnaskírés III. Basileus Megas§ 139, 78
Kamnaskírés IV., na mincích jako „syn Velkého Krále“§ 78
Kamo§ viz Chaldíni

Kamose, Ka-mesiu, k. Sedmnácté dyn. Wadž-cheper-Re, horovských jmen užíval tři§ 1600, 1577, 1570   
Kampániá (řec.), lat. Campánia, č. Kampánie, Kampánové, země a italický národ ve střední Itálii§ 3500, 1250, 1184, 1100, 1051, 754, 524, 492, 474, 438, 423, 410, 407, 406, 404, 403, 396, 361, 346, 343 - 338, 334, 327, 313, 280, 277, 275, 272, 270, 262, 225, 216, 215, 212 - 210, 198, 197, 189, 188, 183, 182, 165, 133, 132, 104, 100, 91, 89, 87, 83, 82, 63, 59, 49 - 47, 44, 43, 40, 38, 19, 7-, 14+, 21+, 24+, 26+, 29+, 31+, 35+, 39+, 42+, 59+, 62+, 64+, 69+, 79+, 91+, 95+, 101+, 138+, 145+, 262+, 270+, 305+, 354+, 363+     

Od zač. 6. st. n. l. dostala lat. název C. krajina s kelt. označením kann pan/Bílý kraj, dn. Champagne). V oskických městech byl nejvyšším úředníkem na rok voleným meddix/médix tuticus (lat., viz pod Samnium), asi měst. hejtman, po romanisaci duumvirové.
Kamu-naši-hime, vůdkyně banditů v japon. kraji Suwo§ 70+