Ša-Ši

Š'-c'/Shizi, syn Tiův, šan-jü Hunů, trůnním jménem Tching-tu-š'-čou-chou-ti/Tingdushizhouhoudi§ 93+

Š'-č '/Shizhi, císař státu Chou Čao/Pozdní§ 344+

Š'-chu/Shi Hu, císař státu Chou Čao§ 325+

Š'-Le/Shi Le, zakladatel státu Chou Čao§ 325+  

 

Ša'arajim§ viz Churvat Qejjafa

ša réši/rab ša réši, šút réši, dvořan/jejich představený v Assyrii§ 806, 743, 671, 663, 628

Na reliéfech jsou dvořané ša réši (sumerogram: lú.sag, pl. lú.sag.meš)/"náležející vedení" bezvousí, zatímco skupina dalších dvořanů s vousy/ša ziqni. Převládající výklad obratu ša réši označuje jeho nositele za eunúchy, akk. tíru (ze sum.), kdežto ony vousaté dvořany za mužskou část hodnostářů u dvora, manzáz páni. Ša réši, resp. rab ša réši ovšem vedli válečná tažení a spravovali provincie, tedy funkce mimo dvůr.

Označení mohlo označovat děti odebrané z rodin a vyrostlé v paláci (nikoli nutně kleštěnce), popřípadku dvořany spojené s některým z kultů (Ištary?) a umělé vousy nepatřily k jejich palácové a kultovní posici. Podobně na chetitském dvoře fungovali činovníci/skupina mužů psaných v textech jako lú. sag n. lú.meš.sag (pl.); i zde o jejich charakteru diskuse, zda šlo o hlavouny nebo kleštěnce ve funkcích. V seleukovském hellénismu upomíná na roli ša réšiů královi přátelé/filoi tú basileós.    

 

Šabaka, Šabako z Egypta, k., syn Pijeho/Pianchiho, řec. Sabakós§ 751, 716, 715, 711, 701, 695

Šabataka, Šebitko/Šebitku, řec. Sebichós, b. Šabakův n. jeho syn, k.§ 716, 695, 690

Šabara, Šabarové, národ a stát ve středu IND pokládaný Árji za barbary§ 600

šabti§ viz ušabti

 

šabúót, šavúót (hebr.)§ viz pentékosté

Šabw᧠viz Hadramaut

Šadikannu, m. na dolním Chábúru, dn. Tell Agag§ 973, 878

Šadi-Tešup z Urratinaše, dyn.§ 1115 

 

Šadlaš, m. kdesi v Podijálí§ 2006, 1895 

 

Šaduppûm, m. v Mesopotamii, dn. Tell Harmal u Baghdádu§ 1895, 1830 

 

Šagarakti-Šuriaš, kassitský k. v Babylónu, s. Kudur-Enlila I.§ 1256, 1243, 553

 

Šahb᧠viz Filippúpolis/Philippopolis

 

Šáhrat, protektorátní dyn. v Adiabéně§ 199+, 212+, 214+, 224+   

 

Šachlúpcha, biskup v Arbélách§ 236+, 241+ 

Šachna§ viz Šubat-Enlil

Šachna, sídel. m. země Apum§ 1727

Šachrunumaš z Chattuše, b. Muršila II., k. v Karchemiši§ 1320

Šachu z Melidu, k.§ 1111, 746
Šachu, otec k. Chelaruady z Melidu§ 765
Šachuitta, Šanachuitta, anatolská země nezn. polohy§ 1650

Šachurunuwaš z Karkemiše, chetit. údělný dyn., o. Ini-Tešupa I.§ 1300, 1250 

šachy§ viz hry

Šákja/Śákja§ viz Sákja
šakkanakku (akk.), místodržitel§ 2490 (v Mari) 

Šakmi§ viz Sechem

 

Šala, mesopot. božstvo, manželka Adadova§ 1097, 689

Šalatiwara, Šalatuar, hell. Salambriai v Kappadokii§ 1800  

Šalek, Šalik§ viz Šarek

 

Šalibi, m. v Mesopotamii nezn. polohy§ 1784  

 

Šalila-milkum z Ešnunny, s. Bilalamův§ 1977

 

Šelomo§ viz Šlomo 

Šalim z Mari, k.§ 2490

Šalim-achum§ viz Šallim-achum z Aššuru

Šalim-Aššu z Aššuru, podnikatel a jeho klan§ 1920

Šalim-bélí z Giritabu, dyn.§ 2292

Šalim-niáš, milenka/lukur Šú-Sînova§ 2039  

 

Šališuka či Salisuka, k. v Magadě§ 232

Šalla z Elamu, l.§ 1520

Šallapu, anatol. m. nezn. polohy§ 1550

 

Šallim-achché, Šallim-achum n. Šalim-achum z Aššuru, "Zdrávi jsou bratři" n. "Zdráv je bratr", dyn.§ 2000, 1977, 1933  

 

Šallum, s. Jábéše, řec. & lat. Sellúm, usurpátor israélského trůnu§ 747, 746

 

Šallurtum, "Mišpule?", d. Sumula'ela Babylónského, manž. Sîn-kášida Uruckého§ 2006 

 

Šalmánu z Móabu, dyn.§ 732

 

Šalomounovy ostrovy, Solomon Is., souostroví a stát v Melanésii§ 4000

 

Š'altí'él, s. Jhójachína Júdského, o. Zrubábelův, řec. Salathiél, lat. Salathihel§ 538

 

šamanismus, šaman, kněz-visionář, pěvec mýthů, převtělovač duší v jedné osobě, slovo původu tunguzského/evenského, v hellénském světě orfismus, viz pod lékaři a Skythové§ před 6000, 550, 384+ 

Mezi Skythy byli určitou vrstvou šamanů enarové, enarees/anarieis, snad s významem "mužství zbavení", kteří chodili v ženských šatech a prováděli šamanské úkony, jak vypráví Hérodotos. Není zřejmé, zda patřili enarové k hermafrodítům, nebo zda to byli muži postižení nějakou chorobou či úrazem související s jízdou na koních, popř. zda to byli transsexuálové. • Mezi národy Sibiře a Amerik fungovaly a fungují též šamanky, rovněž hermafrodíté. V Římě roku 171 se v Casinu na jihu Latia narodila panna, která se proměnila v chlapce; na pokyn haruspiků byl(a) odvezen(a) na jakýsi pustý ostrov. Plínius, autor zprávy, poznamenal, že kdysi byli hermafrodité "neblahým znamením pro věštce, dnes (tj. v prvním století n. l.) jsou však za potěšení". Příběh další tří hermafroditů, z nichž jeden makedono-arabského rodu sloužil jako jezdec v armádě Alexandra I. Baly, viz u Diodóra Sicilského ve zlomcích 32. knihy. 

Šamaš, mesopot. sluneční bůh (akk. šamšu, slunce, sum. Utu) s centrem v Sipparách v jeho chrámovém komplexu Ebabbara§ 2307, 2292, 1945, 1895, 1866, 1850, 1846, 1830, 1823, 1793, 1733, 1517, 1125, 1097, 1024, 1006, 562, 556, 553

Šamaš, chetit. sluneční bohyně§ 1345  

Šamaš-aba-usur, "Šamaš spasil otce", hebr. Šéšbassar, řec. Sarabasanés, bibl. řec. Sasabasar, lat. Sasabassar, júdský exilový předák, ha-násí§ 538

 

Šamaš-apili ze Sippar§ viz Iddinúnim

 

Šamaš-barakku, Šamaš-parakku z Babylónu, syn Nidíntu-Béla, poslední známý perský satrapa Urartu§ 580, 414

Šamaš-eríba, babylónský povstalec proti Xerxovi I. (dř.: Nabu-bullit[...])§ 484

Šamaš-cházir, "Šamaš je pomocníkem", Chammurapiho iššakku v Larse§ 1763

 

Šamaš-ibni z Dakkúru, dyn.§ 678

Šamaš-metuš-uballit z Assyrie, s. Aššur-acha-iddiny§ 669

 

Šamaš-mudammiq, k. v Babylónu§ 942, 912, 908  

 

Šamaš-réša-usur, ass. guvernér§ 755

Šamaš-šuma-ukín, syn Asarhaddonův s Ešarra-chamat, k.§ 747, 672, 671, 669, 653, 652, 650, 648

Šamgar z Israéle, soudce§ 1275

 

Šammar Juhar'iš, k. Chimjarů§ 325+

Šammarové, banú Šammar, kmenový svaz původně ryze beduinů v IRQ, SYR a na severu KSA, potomci jemenských Tajj§ 115+, 325+ a srov. pod Arabové a v Obrazech z moderního věku

 

Šammu-rámat/Šammu-ramát z Babylónu, Šammuramát, Sammuramat, ka. Assyřanů, hl. manž./siništu ša ekallim Šamší-Adada V., řec. Semirámis, Samíramis; se stavbou jednoho z divů světa, tzv. visutých zahrad Semirámidiných, nemá s největší pravděpodobností vůbec nic společného§ viz úvodem, 824, 811, 806, 805, 772

Šamsimurunu, m. ve Foiníkii nezn. polohy§ 701

 

Šamší z Aribi (= Arábie), ka. Qedarů§ 734, 732, 720, 715, 703

Šamší-Adad I., Šamší-Addu, Samsi-Hadad, Samsi-Addu, k. Assyřanů§ 2028, 1920, 1880, 1830, 1815, 1797, 1793, 1787, 1784, 1782, 1742, 1736, 1619, 1477, 1393, 1300, 1275       

Šamší-Adad II. z Aššuru, k.§ 1600, 1555 

Šamší-Adad III.§ 1815, 1600, 1533, 1517  

Šamší-Adad IV.§ 1057

Šamší-Adad V., k. Assyřanů§ 856, 827, 824, 819 - 811, 805, 782, 772, 107

Šamší-bél z Arba'ilu, chrámový písař§ 1180

Šamší-ilu, velmož a turtánu ass. králů, jeho hrob nalezen roku 1989 v Kalchu§ 806, 805, 790, 776, 773, 763, 755, 746

Šamucha, chet. m. na Halyu, dn. asi archeolog. lokalita Kayalıpınar v provincii Sivas§ 1288

 

Ša-Nabû-šú z Assyrie, vojevůdce/rab šút réšáni§ 671, 668, 666

Šanachut, m. a kraj snad v prostoru hellénist. Kyrrhu/Kyrrhestiky (?)§ 1650

 

Šanak-dachete/Šanak-dacheto, k. v Meroé§ 140

Šándilja, ind. filosof§ 600

šan-jü§ viz Hunové

Šan-si/Shanxi, provincie na severu Číny§ 2200, 120, 304+, 311+, 337+  

Šan-šan, tocharské království v Tárímské pánvi§ 177-, 57+ 

Šan-tung/Shandong, čín. poloostrov a provincie§ 694, 551, 221, 18+, 184+  

Šan-žung/Shan Rong, nomádi severně od Číny, snad část Hunů§ 706

 

šandabakku, sum., účetní, pozd. guvernér/místodržitel§ 663

 

Šang, čín. stát a dynastie§ 2200, 1760, 1122, 1050   

Šang-kuan/Shangguan alias Siao-čao/Xiaozhan, císařovna Čaova§ 87, 74

Šang-kuang Ťie/Shangguang Jie, chanský generál§ 87

Šang-tang, dn. m. Lu-an-fu v provincii Šen-si§ 260

Šang-ti/Shangdi, císař-kojenec, rod. jménem Liou Lung/Liu Long§ 106+

šangû, starší sangûm, kněz, chrámový správce v Sumeru etc.§ 2021   

 

Šanipu z Ammónu, dyn.§ 732

 

Šao/Shao§ viz Liou Pien

Šao, vévoda, pučista§ 879 

Šao-ti/Shaodi, rod. jménem Liou I/Liu Yi, vn. Čangův, chanský císař§ 125+

Šao-ti§ viz Cchao Fang z Weje 

 

Šapalulme z Unqi, k.§ 880, 870, 850  

Šapazza, aram. sídlo (m.?) v Babylónii nezn. polohy§ 745

 

Ša-pí-Bél, "(Osada) Úst Bélových/Na příkaz Béla", sídel. m. Gambúlů, polohy nezn.§ 675, 652 

 

Šapíja, Ša-píja, Sapé, residenční m. Bít Amukkáni§ 731

Šapili z Amurru, dyn.§ 1300  

 

Šápúr, jméno několika pers. vládců§ viz Sápórés

 

Šaqílath, Šaqálath, Šuqajlat z Nabaty, ka. nabatajských Arabů§ 1. manž. a ses. Arety IV., m. Malicha II., 9-, 40+, 67+; 2. d. no. 1, ses. (?) a manž. Malicha II., m. Rabbelova, 40+, 70+ 

Šar apsî, "Král podzemních vod", jeho chrám v Babylónu, řec. Sarapsi§ viz pod Sarápis

šar púchi§ viz král náhradní

Šar tamchári, "Král bitvy", starobab. epos§ 1815  

 

Šara, sum. bůh války ctěný v Ummě v chrámu Emach§ 2420

Šardanové, Šerdenové§ viz Sardinie

Šarduri§ viz Sarduri 

Šardža, spis. arab. aš-Šáriqa, jeden ze Spojených emirátů§ 2540

Šarek, Šalek, Šalik, řec. Salitis (?), hyksský dyn.§ 1786, 1676, 1674  

Šargapi§ viz Urgapi

Šar-kali-šarrí, s. Narám-Sînův, b. Bin-kali-šarrí, manž. Túta-šar-libbiš, k. Akkadu§ 2255, 2230, 2191 

Šarlak§ viz Sarlagab

Šarnida, země sev. od Assyrie§ 1234

Šarmá-Adad I. z Aššuru, k.§ 1643

Šarmá-Adad II. z Aššuru, k.§ 1600, 1571, 1568 

 

Šarón, řec. Sarón, pobřežní rovina v Palaistíně, dn. IL§ 1365  

 

Šarra'el, Šarrán z Jamchadu, dyn.§ 1620, 1580 

Šarrája z Eluchutu, churrit. dyn., manž. Narámty§ 1779

Šarrat Déri, bohyně, manž. Ištarana§ 1245

Šarri-Tešup§ viz Muwatalliš II.

Šarríja z Ešnunny, dyn.§ 2028, 1895 

Šarrum-báni z Uru, místokrál v Awalu a armádní velitel§ 2048, 2039 

Šarru-kén Akkadský, Šarrukén, Šarrukín, k.§ 2420, 2384, 2371, 2346, 2316, 2292, 2283, 2119, 2078, 1815  

Šarru-kén I., z Aššuru, dyn.§ 1920, 1850, 1840, 1830, 1411, 722
Šarru-kén II., hebr. Sargon, k. Assyřanů§ 1700, 1070, 1007, 978, 920, 734, 730, 722, 720, 719, 715 - 711, 709, 706, 705, 625

Šarrum-kíma-kalíma z Razamy Jamútbálské, amor. dyn.§ 1779  
Šarru-lú-dári z Askalónu, s. Rukibtiho, k.§ 701

Šarru-lú-dári z Tany (?), dyn.§ 671, 668  

Šarrum-íter z Mari, Šarrum-i-ter, k.§ 2600

Šarruma, churit. bůh, s. Tešupův, ctěn též anatolskými Chetity a Luwijci§ 1250 a viz theoforní jména

Šarrupšaš z Nuchašše, Šarrupíja, dyn. 1370, 1365, 1360    

 

Šarsina ze Zamuje, nairský dynasta§ 818, 815, 107

 

šár, šáru, číslovka "3600"§ 1235 a viz seznamy sumerských panovníků

Šaruhén, opevněné sídlo Hyksů v Palestíně, snad dn. Tell al-Fár'ah u Be'er ševy v IL§ 1567  

Šas, Šasu, beduini na severu Sínaje a v Palaistíně, jejich kraj nazývali Egypťané nové říše Ta Šasu Jahu/"Jahu, země Šasů", což bývá spojováno s bohem Jahwem, tedy s kmenem, který ho vyznával§ 1466, 1448, 1446, 1400, 1319  

Šasili, kraj mezi Aššurem a Babylónem, součást subartských hist. hranic§ 1337

Šaša, Šagšaga, kněžka Baby, manž. Urukaginova§ 2384

Šašrum, Šušarrá, m. v Zágrosu na Malém Zábu, dn. Šemšára/Tell Šemšarra v iráckém Kurdistánu, sídel. m. země Utûm/Uttum§ 2078, 2048, 1830, 1815, 1782    

šašek u dvora i v rodinách, bavič§ viz geloiastás, dérísor, scurra, mórió

Šaššaránum, místokrál v zemi Nurrugum na Tigridu§ 1815  

šat, oděv§ viz móda

Šát-Aja, d. Chalun-pi-úmua z Maradu, kněžka v Sipparách§ 1895

Šát-Anna z Aššuru, d. Šalim-Aššurova, manž. Šuppi-numana§ 1920

Šát-Sîn z Uru alias Šát-Šú-Sîn, d. Šulgiho§ 2078

Šát-Sîn z Larsy, d. Sumu'elova, manž. Ibni-šadûa Maradského§ 1895 

Šát-Šulgi z Uru, d. Šulgiho, manž. Abi'amutiho Amoritského§ 2078 

 

Šatadhanva či Satadhanva, k. v Magadě§ 232

šatammû, předsedající babylónské chrámové správě§ 560

 

Šatanduchepa z Chattuše, ka§ 1420

 

Šatarmat z Urkiše, dyn.§ 2191

 

Šátaváhanové§ viz Sátaváhanové

Šatt al-Arab, "Pobřeží Arabů", per. Arvandrúd, řeka s krajinou po soutoku obou mesopotamských veletoků (staré jméno nemá)§ 231+

Šattiwaza§ viz Kurtiwaza z Mitanni

Šattuara I. z Mitanni, k.§ 1330, 1300

Šattuara II. z Mitanni, k.§ 1275    

 

Ša'ul ze Sam'alu§ viz Š'L

Šá'úl z Tarsu§ viz Paulos

Šá'úl z Ben-Jámíni, k. Israéle, s. Qíše§ 1030, 1020, 1116, 1005  

 

Ša'úmu z Mari§ viz Sa'úmu

 

šaurasení, dialekt prákrtu§ 600

Šaušga-muwaš z Amurru, k.§ 1250 

 

 

Šauškanu z Chattuše§ viz Maat-Hor-neferu-Re

 

šavúót, šabúót (hebr.)§ viz pentékosté

šawabti§ viz ušabti

 

Šawuška§ viz Ištar

 

Šaznaku, m. v Babylónii nezn. polohy§ 626

 

Šealtiél, řec. Salathiél, s. Jehójachínův, o. Zér-Báb-ilího§ 538

 

Šeba‘al Ziz§ viz Panormos

Šedet§ viz Krokodeilopolis

Šedsunefertem, velekněz Ptahův v Memfidě za Dvacáté první dyn.§ 955, 945  

 

Šecha, chetit. jméno pro ř. v západ. Anatolii, snad Hermos, Maiandros n. Kaikos; chetit. jméno pro "země v povodí Šechy"§ 1460, 1370, 1326, 1325, 1300   

Šechem, Šchem§ viz Neápolis 

Šechna§ viz Šubat-Enlil

 

šejk, šajch, hlava kočovníků, jméno od arabského klanu a kmene§ viz pod nomádi, Mesopotamie, Arabové a příběhy Seleukovské říše

Šekleš, Šekeleš, Šakaluša, eg. jméno pro jednu záhadnou skupinu "mořských národů" z velké migrace, novodobě identifikována se Sikuly, lidem odkudsi z Anatolie (cf. hellénist. Sagalassos), nebo souvisel s chet. stejně záhadným označením Šikalaju, popř. někým, kdo se živil piraterií z Kypru§ 1233, 1200, 1191 

 

Šelemjá, Šlemjáhú ze Samareie, s. Sanballata I., žid. dyn.§ 433


Šelomsíjón, Šlomsíjón§ viz Alexandrá Salómé

Šemaj§ 1. viz Džedkare; 2. čati v Osmé dyn., manž. Nebety, 2170

Šemer, muž n. klan, na jehož území postavil 'Ámrí Šomron/Samareiu§ 879

šemsu Hor, inspekční cesty egypt. krále§ 3236

 

Šemšón z Adiabény, řec. Simsón, křesť. činovník, biskup v Arbélách§ 123+, 134+ 

 

Šen, stát v Číně§ 771

Šen I-ťi/Shen Yiji, rádce a milenec císařovny Lü§ 195

 

Šen-nung/Shennong§ viz Jan-ti

 

Šen Pu-chaj, legalista§ 400, 337

Šenes, osob. jm. nezn. k. Šestnácté dyn.§ 1674

 

Šengavit, archeolog. lokalita u Jerevanu§ 3500

 

Šenrab, Šenrab Miwoče n. Miwo, zakladatel tibetského učení bönu§ 1917, 127 

 

Šen-si, pinyin Shaanxi, čín. provincie, srov. pod Si-an (nezaměňovat se sousední provincií Šan-si)§ 1122, 776, 207, 157, 22+ 

Šen-ťing-wang, čín. císař§ 321, 315

Šenút, Šenúda z Athribi, aktivistický mnich§ 325+

 

Šepenupet, Šep-en-upet, z Egypta, velekněžky Amonovy:§

Šepenupet I., d. Osorkona III. s Karoadžet, trůnním jménem Chnem-ib-Amun§ 770, 730, 720   
Šepenupet II., d. Pije, Henut-neferu-Mut-iret-Re§ 720, 656

Šepenupet III.§ viz Neitokris 

 

Šepseskaf, Šepses-kaf, Hor Šepše-chet, k. Čtvrté eg. dyn.§ 2686, 2533, 2505, 2498, 2477

Šepseskare, Šepses-ka-Re, Hor Sechem-chau, k. Páté eg. dyn.§ 2467, 2460

Šepsetkau, d. Chafreho§ 2558  

Šepsipuptah, manž. Šešsešety, o. Tetiho III.§ 2345   

Šepšesre§ viz Tefnachte

 

Šerdenové§ viz Sardinie

Šerešše, m. asi v Katmuchu§ 1115

Šeri z Egypta, kněz zádušních kultů, manž. Chentiteky§ 2889

Šerí'a, biskup v Arbélách§ 283+

Šerida, sum., akk. Aja, manž. Šamašova§ 1866

Šerichum, Širichum, již. část Elamu§ 2346, 2307 

Šeriktu-Šuqamuna§ viz Širiktu-Š.

Šeru'a-étirat z Assyrie, d. Aššur-acha-iddiny§ 669

 

Šeši, jako k. Patnácté n. Šestnácté dyn. Maa-ib-Re§ 1786, 1674

šest set v Syrákúsách, rada, „Hexakosioi“§ 318, 317

 

šest neslavných let, římských dějin 3. st.§ 248

 

šest škol, hlavní čín. filosofické školy§ viz čínská filosofie

 

šestnáct států/království, š'-liou kuo/shiliu guo, nespadajících pod moc Ťinů§ 304+, 311+, 316+, 325+   

 

Šešbazzar§ viz Šamaš-aba-usur

šešgallu, "velký/starší bratr", kněz, představený mesopotamských chrámových kněží§ 669

 

Šešonq/Šošenq, Šešonk, jméno eg. králů Dvacáté druhé dynastie libyjského rodu (řec. Asóchaios, Sesónchis, Sesónchósis, akk. Šušanqu, hebr. Šišak, Šušak):§
Šešonq st., náčelník Mešwešů, o. Nimlota a k. Osorkona st. z Dvacáté první dyn.§ 995, 945 

Šešonq I., velký náčelník Mešwešů a první k. Dvacáté druhé dyn. Hedžcheperre-setepenre, § 1400, 1140, 955, 945, 933, 928, 924, 770
Šešonq II., Amunův velekněz a k. Dvacáté druhé dyn. Heqa-cheper-Re-setep-en-Re (o jeho existenci a případ. dalších králích ukrytých pod jeho jménem viz 924)§ 995, 945, 924, 889, 874   

Šešonq III., s. Takelota II., Šešonq-meri-Amun, k. User-maat-Re-setep-en-Re, Hor Ka-nechet-meri-Maat§ 945, 825, 818, 770, 764 
Šešonq IV., k. User-maat-Re-meri-Amun§ 818, 770
Šešonq V., Meri-Amun-Šošenq-sa-Bastet-nečer-Waset, k. Aa-cheper-Re, Hor User-pehti§ 945, 818, 758, 745, 730
Šešonq VI., k. Dvacáté třetí dyn., User-maat-Re-meri-Amun, Was-nečer-Re§ 818, 720

Šešonq, s. Osorkona II., velekněz Ptahův§ 874

Šešonq z Búsíridy, ass. Susinqu z Buširu, dyn.§ 1. 730; 2. 669 

Šíbtum z Jamchadu, "Stařena (!)", d. Jarimlimova, manž. Zimrílimova§ 1779

Šidgau, šakkanakku v Barachše§ 2316

Šidir-parna, médský vůdce§ 673

 

šifry, šifrovaná korrespondence§ 168

Šigata, m. v Syrii, dn. asi Šekká v RL§ 1365

Šigir, archeolog. lokalita u Jekatěringurgu v RUS§ před 6000

Šijanni z Ugaritu, dyn.§ 1317

 

Ši-king, čín. básnické dílo§ 776
Šikšabbum, sídel. m. království Acházum v Pozábí, poloha nezn.§ 1797

 

Šilája, pevnost království Chubuški§ 856

Šilchachu z Elamu, s. Epartiho III., k.§ 1860, 1830, 1800  

Šilchak-Inšušinak z Elamu, k.§ 1698

Šilchak-Inšušinak, vicekrál v Babylónu, posléze sukkalmach§ 1159, 1140, 1125 

Šilchina-chamru-Lakamar, s. Kutir-Nachchunta III.§ 1159, 1125  

Šilo, Šílo, Šíla, m. v Samareji, dn. ruiny Sélún, Seilún§ 1050, 1020, 1005  

Šílum z Chazmánu, k.§ 645

 

Šimaga, churrit. bohyně Urkiše§ 2191

Šimaški§ viz Simaški

Šímátum z Mári, d. Zimrílimova§ 1779

Šimón, Šim'on, Šime'ón§ viz též Simón

Šim'ón, jeden z kmenů Israéle§ 1108, 900 

Šim'ón, Šime'ón zvaný aram. Kéfás n. řec. Petros/"Skála"§ viz pod Petros

Šim'on ben Šetach, b. Salómé Alexandry, předseda synhedrinu§ 76

Šimšón z Israéle, řec. Sampsón, Samson, silák§ 1070, 1050, 1030

Šimut-wartaš, sukkal Elamu a Simaški, pozd. sukkal-mach§ 1800, 1770, 1768     

 

Šinpi-chiš-chuk z Elamu, o. Kutik-Inšušinaka§ 2280

Šinuchtu, Šinachuttum, m. v Tabalu, asi dn. Aksaray (?) v TR§ 830, 738

Šipit-Ba'al I. z Byblu, k.§ 1000, 885 

Šipti-Ba'al z Lachiše, dyn.§ 1361

 

Šiqlánum, dyn. kdesi v Podijálí, snad v Ešnunně§ 2028, 1993 

 

Širikti-Šuqamuna, Šeriktu-Š., k. v Babylónu§ 987

Širukduch I. z Elamu, sukkal Sús a sukkalmach§ 1830, 1800, 1790, 1778, 1770, 1768

Širukduch II. z Elamu, sukkal Sús, posléze Elamu a Simaški§ 1655, 1635      

 

Šišachšušar, anatolská podnikatelka, manž. ass. obchodníka Aššur-Nády§ 1920

 

Šišak§ viz Šešonk, Šošenq

Šišunága z Magadhy§ viz Sisunága

 

Šítamrat, pevnost na horním Eufrátu, pozd. Chalpa (?), dn. Halfeti v TR§ 855

Šitti-Marduk, šejk kassítského kmene Karziabku, babylónský spojenec§ 1125

 

Šiva, vedle Brahmy a Višnua součást nejvyšší trojice hinduistického pantheonu§ 2300