Š'/Shi z Lu, princ§ 609

Š'-c'/Shizi, syn Tiův, šan-jü Hunů, trůnním jménem Tching-tu-š'-čou-chou-ti/Tingdushizhouhoudi§ 93+

Š'-č '/Shizhi, císař státu Chou Čao/Pozdní Čao, b. Š'-Ťienův§ 325+, 344+

Š' Čchüe/Shi Que, min. z Weje§ 719

Š'-chu/Shi Hu, císař státu Chou Čao§ 325+, 344+, 350+ 

Š'-Le/Shi Le, zakladatel státu Chou Čao§ 325+

Š'-Min alias Žan Min, dynasta státu Žan Wej§ 325

Š' Šen/Shi Shen z Wej, astronom§ 335

Š'-Ťien/Shijian, s. Š'-Chuův, císař§ 325

Š'-ťing, Shijing, čín. básnická sbírka§ 776

Š' Wej/Shi Wei z Ťin, ministr§ 671    

Ša'arajim§ viz Churvat Qejjafa

ša réši/rab ša réši, šút réši, dvořan/jejich představený v Assyrii§ 806, 743, 671, 663, 628

Na reliéfech jsou dvořané ša réši (sumerogram: lú.sag, pl. lú.sag.meš)/"náležející vedení" bezvousí, zatímco skupina dalších dvořanů s vousy/ša ziqni. Převládající výklad obratu ša réši označuje jeho nositele za eunúchy, akk. tíru (ze sum.), kdežto ony vousaté dvořany za mužskou část hodnostářů u dvora, manzáz páni.

Ša réši, resp. rab ša réši ovšem vedli válečná tažení a spravovali provincie, tedy funkce mimo dvůr.

Jméno mohlo označovat děti odebrané z rodin a vyrostlé v paláci (nikoli nutně kleštěnce), popřípadku dvořany spojené s některým z kultů (Ištary?) a umělé vousy nepatřily k jejich palácové a kultovní posici.

Podobně na chetitském dvoře fungovali činovníci/skupina mužů psaných v textech jako lú.sag nebo lú.meš.sag (pl.); i zde o jejich charakteru diskutováno, zda šlo o hlavouny nebo kleštěnce ve funkcích. V seleukovském hellénismu upomínají na roli ša réšiů královi přátelé/filoi tú basileós, o jejichž pohlavní nedotčenosti pochyb nikdy nebylo.    

Šabaka, Šabako z Egypta, k., syn Pijeho/Pianchiho, řec. Sabakós§ 2278, 751, 716, 715, 711, 701, 695

Šabataka, Šebitko/Šebitku, řec. Sebichós, b. Šabakův n. jeho syn, k.§ 716, 695, 690
Šabara, Šabarové, národ a stát ve středu IND pokládaný Árji za barbary§ 600
šabti§ viz ušabti

šabúót, šavúót (hebr.)§ viz pentékosté

Šabw᧠viz Hadramaut
Ša'dat z Rabatů, s. Mugidua, kněz Iláhův§ 163+

Šadikannu, m. na dolním Chábúru, dn. Tell Agag§ 973, 878

Šadi-Tešup z Urratinaše, dyn.§ 1115 

Šadlaš, m. kdesi v Podijálí§ 2006, 1895 

Šaduppûm, m. v Mesopotamii, dn. Tell Harmal u Baghdádu§ 1895, 1830 

Šagarakti-Šuriaš, kassitský k. v Babylónu, s. Kudur-Enlila I.§ 1256, 1243, 553

Šahb᧠viz Filippúpolis/Philippopolis

Šáhrat, protektorátní dyn. v Adiabéně§ 199+, 212+, 214+, 224+   

Šachlúpcha, biskup v Arbélách§ 236+, 241+ 

Šachna§ viz Šubat-Enlil

Šachna, sídel. m. země Apum§ 1727

Šachrunumaš, Šachurumuwaš z Chattuše, b. Muršila II., k. v Karchemiši§ 1320

Šachu z Melidu, k.§ 1111, 746
Šachu, otec k. Chelaruady z Melidu§ 765
Šachuitta, Šanachuitta, anatolská země nezn. polohy§ 1650

Šachurunuwaš z Karkemiše, chetit. údělný dyn., o. Ini-Tešupa I.§ 1300, 1250 

šachy§ viz hry
Šajch Abdal-Qurna, nekropole na západ. břehu Théb naproti Luxoru§ 1998

Šákja/Śákja§ viz Sákja

šakkanakku (akk.), sum. šagina/gìr.nita, vojenský velitel/generál, místodržitel, též panovnický titul (jako místodržitel ochranného boha, vlastního vládce města/státu)§ např. 2490 a 2021 (v Mari), 2078 (Aššur), 2039 (Maškan-šarri), 2028 (Dér) 

Šakmi§ viz Sechem

Šala, mesopot. božstvo, manželka Adadova§ 1097, 689

Šalatiwara, Šalatuar, hell. Salambriai (pl.) v Kappadokii§ 1800

Šalátura, m. v Gandháře, dn. u Láhauru n. u Ataku, dř. Attock/Cambellpur v Paňdžábu§ 600

Šalek, Šalik§ viz Šarek

Šalibi, m. v Mesopotamii nezn. polohy§ 1784  

Šalila-milkum z Ešnunny, s. Bilalamův§ 1977

Šalomo§ viz Šlomo 

Šalim z Mari, k.§ 2490

Šalim-achum§ viz Šallim-achum z Aššuru

Šalim-Aššu z Aššuru, podnikatel a jeho klan§ 1920

Šalim-bélí z Giritabu, dyn.§ 2292

Šalim-niáš, milenka/lukur Šú-Sînova§ 2039  

Šališuka či Salisuka, k. v Magadě§ 232

Šalla z Elamu, l.§ 1520

Šallapu, anatol. m. nezn. polohy§ 1550

Šallim-achché, Šallim-achum n. Šalim-achum z Aššuru, "Zdrávi jsou bratři" n. "Zdráv je bratr", dyn.§ 2000, 1977, 1933

Šallim-pî-Ea, mistr ("otec") stavitelský 64 žáků ("synů")§ 1232 

Z osobního jména vzniklo označení pro stavitele/architekty šallimpáju/šalimpáju, šeleppáju/šelappáju, hlavní stavitel rab šeleppáju (podle AHw souvisí slovo s národem Chalybů/Chalybes, a proto že šlo o kováře). 

Šallum, s. Jábéše, řec. & lat. Sellúm, usurpátor israélského trůnu§ 747, 746

Šallurtum, "Mišpule?", dc. Sumula'ela Babylónského, manž. Sîn-kášida Uruckého§ 2006 

Šalmánu z Móabu, dyn.§ 732 

Šalmu, Šalmové, Salmové, nabat. šlmw, severoarab. kmen spojený s Nabaty§ 168

Šalomounovy ostrovy, Solomon Is., souostroví a stát v Melanésii§ 4000

Š'altí'él, Šealtiél, s. Jhójachína/Jehójachína Júdského, o. Zrubábelův/Zér-Báb-ilíův, řec. Salathiél, lat. Salathihel§ 538 

šamanismus, šaman, kněz-visionář, pěvec mýthů, převtělovač duší v jedné osobě, slovo původu tunguzského/evenského, v hellénském světě orfismus, viz pod lékaři a Skythové§ před 6000, 550-, 384+ 

Mezi Skythy byli určitou vrstvou šamanů enarové, enarees/anarieis, snad s významem "mužství zbavení", kteří chodili v ženských šatech a prováděli šamanské úkony, jak vypráví Hérodotos. Není zřejmé, zda patřili enarové k hermafroditům, nebo zda to byli muži postižení nějakou chorobou či úrazem související s jízdou na koních, popř. zda to byli transsexuálové. • Mezi národy Sibiře a Amerik fungovaly a fungují též šamanky, rovněž hermafrodité.

V Římě roku 171 se v Casinu na jihu Latia narodila panna, která se proměnila v chlapce; na pokyn haruspiků byl(a) odvezen(a) na jakýsi pustý ostrov. Plínius, autor zprávy, poznamenal, že kdysi byli hermafrodité "neblahým znamením pro věštce, dnes (tj. v prvním století n. l.) jsou však za potěšení".

Příběh další tří hermafroditů, z nichž jeden makedono-arabského rodu a sloužil jako jezdec v armádě Alexandra I. Baly, viz u Diodóra Sicilského ve zlomcích 32. knihy. 
Šamaš, mesopot. sluneční bůh (akk. šamšu, slunce, sum. Utu) s centrem v Sipparách v jejich chrámovém komplexu Ebabbara§ 2307, 2292, 1945, 1895, 1866, 1850, 1846, 1830, 1823, 1793, 1733, 1517, 1125, 1097, 1024, 1006, 670, 625, 562, 556, 553

Šamaš, chetit. sluneční bohyně, cf. arab. Šams zde níže§ 1345  
Šamaš-aba-uṣur, "Šamaš spasil otce", hebr. Šéšbassar, řec. Sarabasanés, bibl. řec. Sasabasar, lat. Sasabassar, júdský exilový předák, ha-násí§ 538

Šamaš-apili ze Sippar§ viz Iddinúnim

Šamaš-barakku, Šamaš-parakku z Babylónu, syn Nidíntu-Béla, poslední známý perský satrapa Urartu§ 580, 414

Šamaš-eríba, babylónský povstalec proti Xerxovi I. (dř.: Nabû-bullit[...])§ 484
Šamaš-cházir, "Šamaš je pomocníkem", Chammurapiho iššakku v Larse§ 1763

Šamaš-ibni z Dakkúru, dyn., o. Kudurrua§ 678, 675, 670  

Šamaš-iddin ze Sús, o. obchodníka Jáchú-šarra-usura§ 587

Šamaš-metuš-uballiṭ z Assyrie, s. Aššur-acha-iddiny§ 669

Šamaš-mudammiq, k. v Babylónu§ 942, 912, 908  

Šamaš-réša-usur, ass. guvernér§ 755

Šamaš-šuma-ukín, syn Asarhaddonův s Ešarra-chamat, k., b. Aššur-násir-apla§ 747, 672, 671, 669, 653, 652, 650, 648, 646 
Šamgar z Israéle, soudce§ 1275

Šammar Juhar'iš, k. Chimjarů§ 325+

Šammarové, banú Šammar, kmenový svaz původně ryze beduínský v IRQ, SYR a na severu KSA, potomci jemenských Tajj§ 115+, 325+ a srov. pod Arabové a v Obrazech z moderního věku

Šammu-rámat/Šammu-ramát z Babylónu, Šammuramát, Sammuramat, ka. Assyřanů, hl. manž./siništu ša ekallim Šamší-Adada V., řec. Semirámis, Samíramis§ viz úvodem, 824, 811, 806, 805, 772

Se stavbou jednoho z divů světa, tzv. visutých zahrad Semirámidiných, nemá s největší pravděpodobností vůbec nic společného. Semirámis patřila mezi oblíbené postavy hellénských historiografů. Jejich fantasie byla bezbřehá a neznalost orientálních dějin nahrazovali výkladem nehorázně vycucaným ze svých prstů; zcela jistě podle dobového vkusu.

Slovníkář Súidás/Súda z těchto textů vybral, že královna vládla Assyřanům jako první, že zabila mnoho lidí. První objevila doly a pracovat v nich dala zajatcům. První obehnala zdí Níneuí a přejmenovala ho na Babylón. Kolem řek vyhloubila kanály a postavila pyramidy. "Plavila se k Ókeánu, aby zjistila, kdo že to tam žije. Jsou to Aithiopové. A Homér říká: Zeus včera k Ókeánu odešel mezi vznešené Aithiopy." Odkaz na nezpochybnitelného klasika věrohodnost Semirámidina zjištění potvrdil... 
Šams, arab. bohyně slunce§ viz pod Íkaros

Šamsimurunu, m. ve Foiníkii nezn. polohy§ 701

Šamší z Aribi (= Arábie), ka. Qedarů§ 734, 732, 720, 715, 703

Šamší-Adad I., Šamší-Addu, Samsi-Hadad, Samsi-Addu, k. Assyřanů§ 2028, 1920, 1880, 1830, 1815, 1797, 1793, 1787, 1784, 1782, 1742, 1736, 1619, 1477, 1393, 1300, 1275       

Šamší-Adad II. z Aššuru, k.§ 1600, 1555 

Šamší-Adad III.§ 1815, 1600, 1533, 1517  

Šamší-Adad IV.§ 1057

Šamší-Adad V., k. Assyřanů§ 856, 827, 824, 819 - 811, 805, 782, 772, 107
Šamší-bél z Arba'ilu, chrámový písař§ 1180

Šamší-ilu, velmož a turtánu ass. králů, jeho hrob nalezen roku 1989 v Kalchu§ 806, 805, 790, 776, 773, 763, 755, 746
Šamucha, chet. m. na Halyu, dn. asi archeolog. lokalita Kayalıpınar v provincii Sivas§ 1288

Ša-Nabû-šú z Assyrie, vojevůdce/rab šút réšáni§ 671, 668, 666

Šanachut, m. a kraj snad v prostoru hellénist. Kyrrhu/Kyrrhestiky (?)§ 1650

Šanak-dachete/Šanak-dacheto, k. v Meroé§ 140

Šándilja, ind. filosof§ 600
šan-jü§ viz Hunové

Šan-si/Shanxi, provincie na severu Číny, jiná od Šen-si/Shaanxi§ před 6000 (1), 2200, 207, 120-, 304+, 311+, 337+, 386+   

Šan-šan, tocharské království v Tárímské pánvi§ 177-, 57+ 

Šan-tung/Shandong, čín. poloostrov a provincie§ před 6000, 694, 551, 221-, 18+, 184+  

Šan-žung, Šan Žung/Shan Rong, nomádi severně od Číny, snad část Hunů§ viz pod Žung

šandabakku, sum., účetní, pozd. guvernér/místodržitel§ 663

Šang, čín. stát a dynastie§ 2637, 2500, 2200, 1760, 1122, 1050, 637, 335     

Šang-kuan/Shangguan alias Siao-čao/Xiaozhan, císařovna Čaova§ 87, 74

Šang-kuang Ťie/Shangguang Jie, chanský generál§ 87

Šang-tang, dn. m. Lu-an-fu v provincii Šen-si§ 260

Šang-ti/Shangdi, císař-kojenec, rod. jménem Liou Lung/Liu Long§ 106+

šangû, starší sangûm, kněz, chrámový správce v Sumeru etc.§ 2021   

Šanipu z Ammónu, dyn.§ 732

Šao/Shao§ viz Liou Pien

Šao, vévoda, pučista§ 879 

Šao-chao/Shaohao, s. Chuangtiho, jeden z Pěti císařů§ 2637

Šao-ti/Shaodi, rod. jménem Liou I/Liu Yi, vn. Čangův, chanský císař§ 125+

Šao-ti§ viz Cchao Fang z Weje 

Šapalulme z Unqi, k.§ 880, 870, 850  

Šapazza, Šapazzu, aram. sídlo (m.?) v Babylónii nezn. polohy, snad na Dijále; ochranným bohem m. byl Bél-sarti, sum. Lugal-asal, "Pán topolu"§ 745, 625 

Ša-pí-Bél, "(Osada) Úst Bélových/Na příkaz Béla", sídel. m. Gambúlů, polohy nezn.§ 675, 652 

Šapíja, Ša-píja, Šapí, Šapé/Sapé, residenční m. Bít Amukkáni§ 733, 731

Šapili z Amurru, dyn.§ 1300

Šappiduwa, sídel. m. Tummuny na severu Anatolie§ 1320   

Šápúr, Šábuhr, trůnní jméno několika pers. vládců§ viz Sápórés

Šaqílath, Šaqálath, Šuqailat/Šuqajlat z Nabatie, ka. nabatských Arabů§ 1. manž. a ses. Arety IV./achateh malkath Nabatu, m. Malicha II., 9-, 40+, 67+; 2. dc. no. 1, ses. (?) a manž. Malicha II., m. Rabbelova, 9-, 40+, 70+

šáqû, šáqítu, dvorní číšník, funkce§ viz s. v. sukkal 
Šar apsî, "Král podzemních vod", jeho chrám v Babylónu, řec. Sarapsi§ viz pod Sarápis

šar púchi§ viz král náhradní

Šar tamchári, "Král bitvy", starobab. epos§ 1815  

Šara, sum. bůh války ctěný v Ummě v chrámu Emach§ 2420

Šardanové, Šerdenové§ viz Sardinie

Šarduri§ viz Sarduri 

Šárdža, spis. arab. aš-Šáriqa, jeden ze Spojených emirátů§ pravěk (2), 2540, 222 a viz pod Íkaros 

Šarek, Šalek, Šalik, řec. Salitis (?), hyksský dyn.§ 1786, 1676, 1674  

Šargapi§ viz Urgapi

Šar-kali-šarrí, s. Narám-Sînův, b. Bin-kali-šarrí, manž. Túta-šar-libbiš, k. Akkadu§ 2255, 2230, 2191, 1894  

Šarlak§ viz Sarlagab

Šarnida, země/kraj sev. od Assyrie§ 1234

Šarmá-Adad I. z Aššuru, k.§ 1643

Šarmá-Adad II. z Aššuru, k.§ 1600, 1571, 1568 

Šarón, řec. Sarón, pobřežní rovina v Palaistíně, dn. IL§ 1365  

Šarra-[x]-ni, k. v Idu§ 1097 

Šarra'el, Šarrán z Jamchadu, dyn.§ 1620, 1580 

Šarrája z Eluchutu, churrit. dyn., manž. Narámty§ 1779

Šarrat Déri, bohyně, manž. Ištarana§ 1245

Šarri-Kušuch, Šarre-Kušuch z Karchemiše§ viz Pijaššiliš

Šarri-Tešup§ viz Muwatalli II.

Šarríja z Ešnunny, dyn.§ 2028, 1895 

Šarrum-báni z Uru, místokrál v Awalu a armádní velitel§ 2048, 2039 

Šarru-kén Akkadský, Šarrukén, Šarrukín, Šarrum-kín, Šarrum-kínum, ass. asi též Šarru-ukín/lugal ú-kin, k.§ 2420, 2384, 2371, 2346, 2316, 2292, 2283, 2119, 2078, 1815  

Šarru-kén I., z Aššuru, dyn.§ 1920, 1850, 1840, 1830, 1411, 722
Šarru-kén II., hebr. Sargon, k. Assyřanů§ 1700, 1070, 1007, 978, 920, 734, 730, 722, 720, 719, 715 - 711, 709, 706, 705, 696, 625

Šarrum-kíma-kalíma z Razamy Jamútbálské, amor. dyn.§ 1779  
Šarru-lú-dári z Askalónu, s. Rukibtiho, k.§ 701

Šarru-lú-dári z Tany (?), dyn.§ 671, 668  

Šarrum-íter z Mari, Šarrum-i-ter, k.§ 2600

Šarruma, churit. bůh, s. Tešupův, ctěn též anatolskými Chetity a Luwijci§ 1250 a viz theoforní jména

Šarrupšiš z Nuchašše, Šarrupíja, dyn. 1370, 1365, 1360, 1320     

Šarsina ze Zamuje, nairský dynasta§ 818, 815, 107

šár, šáru, číslovka "3600"§ 1235 a viz seznamy sumerských panovníků

Šaruhén, opevněné sídlo Hyksů v Palestíně, snad dn. Tell al-Fár'ah u Be'er ševy v IL§ 1567  
Šarvavarman z Indie, grammatik§ 600

Šas, Šasu, beduíni na severu Sínaje a v Palaistíně, jejich kraj nazývali Egypťané nové říše Ta Šasu Jahu/"Jahu, země Šasů", což bývá spojováno s bohem Jahwem, tedy s kmenem, který ho vyznával§ 1466, 1448, 1446, 1400, 1319, 1233   

Šasili, kraj mezi Aššurem a Babylónem, součást subartských hist. hranic§ 1337

Šaša, Šagšaga, kněžka Baby, manž. Urukaginova§ 2384

Šašrum, Šušarrá, m. v Zágrosu na Malém Zábu, dn. Šemšára/Tell Šemšarra v iráckém Kurdistánu, sídel. m. země Utûm/Uttum§ 2078, 2048, 1830, 1815, 1782    

šašek u dvora i v rodinách, bavič§ viz geloiastás, dérísor, scurra, mórió

Šaššaránum, ass. místokrál v zemi Nurrugum na Tigridu§ 1815  
šat, oděv§ viz móda
Šát-Aja, dc. Chalun-pi-úmua z Maradu, kněžka v Sipparách§ 1895

Šát-Anna z Aššuru, dc. Šalim-Aššurova, manž. Šuppi-numana§ 1920

Šát-Sîn z Uru alias Šát-Šú-Sîn, dc. Šulgiho§ 2078

Šát-Sîn z Larsy, dc. Sumu'elova, manž. Ibni-šadûa Maradského§ 1895 

Šát-Šulgi z Uru, dc. Šulgiho, manž. Abi'amutiho Amoritského§ 2078 

Šatadhanva či Satadhanva, k. v Magadě§ 232

šatammû, předsedající babylónské chrámové správě, velekněz§ 560, 253, 224, 187   

Šatanduchepa z Chattuše, ka.§ 1420

Šatarmat z Urkiše, dyn.§ 2191

Šátaváhanové§ viz Sátaváhanové

Šatt al-Arab, "Pobřeží Arabů", per. Arvandrúd, řeka s krajinou po soutoku obou mesopotamských veletoků (staré jméno nemá)§ 231+

Šattiwaza§ viz Kurtiwaza z Mitanni

Šattuara I. z Mitanni, k.§ 1330, 1300

Šattuara II. z Mitanni, k.§ 1275    

Ša'udat z Nabatie§ 1. dc. Arety IV., 9; 2. dc. Malicha II., 9-, 40+, 70+  

Ša'ul ze Sam'alu§ viz Š'L

Šá'úl z Tarsu§ viz Paulos

Šá'úl z Ben-Jámíni, k. Israéle, s. Qíše§ 1030, 1020, 1116, 1005  

Ša'úmu z Mari§ viz Sa'úmu

šaurasení, dialekt prákrtu§ 600

Šaušga§ viz Ištar

Šaušga-muwa z Amurru, k.§ 1288, 1250 

Šaušga-runtija z Tarchuntašše, dyn.§ 1180 

Šauškanu z Chattuše§ viz Maat-Hor-neferu-Re

šavúót, šabúót (hebr.)§ viz pentékosté

šawabti§ viz ušabti

Šawuška§ viz Ištar

Šaznaku, m. v Babylónii nezn. polohy§ 626

Še z Čchi, vévoda§ 613

Šealtiél, řec. Salathiél§ viz Š'altí'él

Šeba‘al Ziz§ viz Panormos

Šedet§ viz Krokodeilopolis

Šedsunefertem, velekněz Ptahův v Memfidě za Dvacáté první dyn.§ 955, 945  

Šecha, chetit. jméno pro ř. v západ. Anatolii, snad Hermos, Maiandros n. Kaikos; chetit. jméno pro "Země v povodí Šechy"§ 1460, 1370, 1329, 1326, 1325, 1300, 1290, 1288, 1250   

Šechem, Šchem§ viz Neápolis 

Šechna§ viz Šubat-Enlil

šejk, šajch, hlava kočovníků, jméno od arabského klanu a kmene§ viz pod nomádi, Mesopotamie, Arabové a příběhy Seleukovské říše

Šekleš, Šekeleš, Šakaluša, eg. jméno pro jednu záhadnou skupinu "mořských národů" z velké migrace§ 1233, 1200, 1191

Novodobě identifikovánou se Sikuly, lidem odkudsi z Anatolie (cf. hellénist. Sagalassos), nebo souviselo jméno s chet. stejně záhadným označením Šikalaju, popř. někým, kdo se živil piraterií z Kypru.  

Šelach, o. Ébera§ 2440, 2405, 2375, 2002, 1975, 1929 

Šelemjá, Šlemjáhú ze Samareie, s. Sanballata I., žid. dyn.§ 433

Šelomsíjón, Šlomsíjón§ viz Alexandrá Salómé
Šém, Sém, s. Noachův, od něho Semité§ 2540, 2440, 2002, 1942 

Šemaj§ 1. viz Džedkare; 2. čati v Osmé dyn., manž. Nebety, 2170

Šemer, muž n. klan, na jehož území postavil 'Ámrí Šomron/Samareiu§ 879

šemsu Hor, inspekční cesty egypt. krále§ 3236

Šemšón z Adiabény, řec. Simsón, křesť. činovník, biskup v Arbélách§ 123+, 134+ 

Šen, stát v Číně§ 771, 690, 633, 625  

Šen Chou/Hou z Čchu, ministr§ 675

Šen I-ťi/Shen Yiji, rádce a milenec císařovny Lü§ 195

Šen-nung/Shennong§ viz Jan-ti

Šen Pu-chaj, legalista§ 400, 337

Šenes, osob. jm. nezn. k. Šestnácté dyn.§ 1674

Šengavit, archeolog. lokalita u Jerevanu§ 3500

Šeng Čou z Čchu, vojevůdce§ 617

Šeng-čchüou/Shengqiu, mí. bitvy§ 685

Šeng-le, sídlo Tabgačů, dn. u Hohhotu ve Vnitřním Mongolsku§ 386+

Šenrab, Šenrab Miwoče n. Miwo, zakladatel tibetského učení bönu§ 1917, 127 

Šen-si, pinyin Shaanxi, čín. provincie, srov. pod Si-an a Sien-jang (nezaměňovat se sousední provincií Šan-si)§ 1122, 776, 221, 157-, 22+ 

Šen-šeng z Ťin, korunní princ§ 671

Šen-ťing-wang, čín. císař§ 321, 315

Šenút, Šenúda z Athribi, aktivistický mnich§ 325+

Šepenupet, Šep-en-upet, z Egypta, velekněžky Amonovy:§

Šepenupet I., dc. Osorkona III. s Karoadžet, trůnním jménem Chnem-ib-Amun§ 770, 730, 720   
Šepenupet II., dc. Pije, Henut-neferu-Mut-iret-Re§ 720, 656

Šepenupet III.§ viz Neitokris 

Šepseskaf, Šepses-kaf, Hor Šepše-chet, k. Čtvrté eg. dyn.§ 2686, 2533, 2505, 2498, 2477

Šepseskare, Šepses-ka-Re, Hor Sechem-chau, k. Páté eg. dyn.§ 2467, 2460

Šepsetkau, dc. Chafreho§ 2558  

Šepsipuptah, manž. Šešsešety, o. Tetiho III.§ 2345   

Šepšesre§ viz Tefnachte

Šerdenové§ viz Sardinie

Šerešše, m. asi v Katmuchu§ 1115

Šeri z Egypta, kněz zádušních kultů, manž. Chentiteky§ 2889

Šerí'a, biskup v Arbélách§ 283+

Šerida, sum., akk. Aja, manž. Šamašova§ 1866

Šerichum, Širichum, již. část Elamu§ 2346, 2307 

Šeriktu-Šuqamuna§ viz Širiktu-Š.

Šéru'a, manž. a později dc. Aššurova, Jitřní bohyně, cf. akk. šértum§ viz theoforní jména Muballitat-Šéru'a a zde níže

Šerú'a-étirat z Assyrie, dc. Aššur-acha-iddiny§ 669, 653 

Šeši, jako k. Patnácté n. Šestnácté dyn. Maa-ib-Re§ 1786, 1674

šest set v Syrákúsách, rada, „Hexakosioi“§ 318, 317

šest neslavných let, římských dějin 3. st.§ 248

šest škol, hlavní čín. filosofické školy§ viz čínská filosofie

šestnáct států/království, š'-liou kuo/shiliu guo, nespadajících pod moc Ťinů§ 304+, 311+, 316+, 325+   

Šešbazzar§ viz Šamaš-aba-usur

šešgallu, "velký/starší bratr", kněz, představený mesopotamských chrámových kněží§ 669

Šešonq/Šošenq, Šešonk, jméno eg. králů Dvacáté druhé dynastie libyjského rodu (řec. Asóchaios, Sesónchis, Sesónchósis, akk. Šušanqu, hebr. Šišak, Šušak):§

Šešonq st., náčelník Mešwešů, o. Nimlota a k. Osorkona st. z Dvacáté první dyn.§ 1075, 995, 945 

Šešonq I., velký náčelník Mešwešů a první k. Dvacáté druhé dyn. Hedžcheperre-setepenre, § 1400, 1140, 1075, 955, 945, 933, 928, 924, 770
Šešonq II., Amunův velekněz a k. Dvacáté druhé dyn. Heqa-cheper-Re-setep-en-Re (o jeho existenci a případ. dalších králích ukrytých pod jeho jménem viz 924)§ 995, 945, 924, 889, 874   

Šešonq III., s. Takelota II., Šešonq-meri-Amun, k. User-maat-Re-setep-en-Re, Hor Ka-nechet-meri-Maat§ 945, 825, 818, 770, 764 
Šešonq IV., k. User-maat-Re-meri-Amun§ 818, 770
Šešonq V., Meri-Amun-Šošenq-sa-Bastet-nečer-Waset, k. Aa-cheper-Re, Hor User-pehti§ 945, 818, 758, 745, 730
Šešonq VI., k. Dvacáté třetí dyn., User-maat-Re-meri-Amun, Was-nečer-Re§ 818, 720

Šešonq, s. Osorkona II., velekněz Ptahův§ 874

Šešonq z Búsíridy, ass. Susinqu z Buširu, dyn.§ 1. 730; 2. 669 
Šíbtum z Jamchadu, "Stařena (!)", dc. Jarimlimova, manž. Zimrílimova§ 1779

Šidgau, šakkanakku v Barachše§ 2316

Šidir-parna, médský vůdce§ 673

šifry, šifrovaná korrespondence§ 168

Šigata, m. v Syrii, dn. asi Šekká v RL§ 1365

Šigir, archeolog. lokalita u Jekatěrinburgu v RUS§ před 6000 (2) 

Šijanni z Ugaritu, dyn.§ 1317

Šikšabbum, sídel. m. království Acházum v Pozábí, poloha nezn.§ 1797

Šilája, pevnost království Chubuški§ 856

Šilchachu z Elamu, s. Epartiho III., k.§ 1860, 1830, 1800  

Šilchak-Inšušinak z Elamu, k.§ 1698

Šilchak-Inšušinak, vicekrál v Babylónu, posléze sukkalmach§ 1159, 1140, 1125 

Šilchina-chamru-Lakamar, s. Kutir-Nachchunta III.§ 1159, 1125  

Šilo, Šíló, Šíla, m. v Samareji, dn. ruiny Sélún, Seilún§ 1050, 1020, 1005  

Šiloach, řec. Silóam, vodní nádrže v Jerúsalému s přívodním tunelem§ 728

Šílum z Chazmánu, k.§ 645

Šimaga, churrit. bohyně Urkiše§ 2191

Šimaški§ viz Simaški

Šímátum z Mari, dc. Zimrílimova§ 1779

Šimón, Šim'on, Šime'ón§ viz též Simón

Šim'ón, jeden z kmenů Israéle§ 1108, 900 

Šim'ón, Šime'ón bar Jóná zvaný aram. Kéfá, řec. Kéfás, v řec. překladu Petros/"Skála"§ viz pod Petros

Šim'on ben Šetach, b. Salómé Alexandry, předseda synhedrinu§ 76

Šim'on bar Jóchaj, mystik§ 132+

Šimšón z Israéle, řec. Sampsón, Samson, silák a soudce§ 1098, 1070, 1050, 1030

Šimut-wartaš, sukkal Elamu a Simaški, pozd. sukkal-mach§ 1800, 1770, 1768     

Šinamu, m. na horním Tigridu v kraji Chanigalbat/Chani-rabbat, polohy nezn.§ 1072

Šinfa, ř. v ETH a SDN, přítok Modrého Nilu§ pravěk (2)

Šinkot, m. v prov. Ghór v AFG§ 155

Šinpi-chiš-chuk z Elamu, o. Kutik-Inšušinaka§ 2280

Šinuchtu, Šinachuttum, m. v Tabalu, asi dn. Aksaray (?) v TR§ 830, 738
Šipit-Ba'al I. z Byblu, k.§ 1000, 885 

Šipka, průsmyk v Balkánském pohoří a m. v BG§ 145+

Šippa-ziti, s. Arma-Tarchunty, guvernér§ 1300, 1290 

Šipti-Ba'al z Lachiše, dyn.§ 1361

Šiqlánum, dyn. kdesi v Podijálí, snad v Ešnunně§ 2028, 1993 

Širikti-Šuqamuna, Šeriktu-Š., k. v Babylónu§ 987

Širukduch I. z Elamu, sukkal Sús a sukkalmach§ 1830, 1800, 1790, 1778, 1770, 1768

Širukduch II. z Elamu, sukkal Sús, posléze Elamu a Simaški§ 1655, 1635      

Šišachšušar, anatolská podnikatelka, manž. ass. obchodníka Aššur-Nády§ 1920

Šišak§ viz Šešonk, Šošenq

Šišunága z Magadhy§ viz Sisunága

Šítamrat, pevnost na horním Eufrátu, pozd. Chalpa (?), dn. Halfeti v TR§ 855

Šitti-Marduk, šejk kassítského kmene Karziabku, babylónský spojenec§ 1125

Šiva, vedle Brahmy a Višnua součást nejvyšší trojice hinduistického pantheonu§ 2300, 190