Lel-Lež

Le-lang, čínská správní oblast v Koreji§ 105, 57 

Lélantos, ř. a rovina na Euboji mezi Eretriou a Chalkidou§ 700, 650
Kraj se nedostal v „době temna“ do úpadku, ale od doby pozdně mykénské, c. 1150, udržoval obchod s orientem a těžil měď a železo. Z doby protogeometrické c. 950-900 je terakotový kentaur (lokality Lefkandi), c. 860 skončily žárové pohřby a c. 700 osídlení.

lélantská válka§ viz válka ....

Lelegové§ viz Kárové

Lemánus, Lemannus lacus (lat. i kelt. výraz pro "jezero"), fr. Le Léman, něm. Genfer See, č. Ženevské jezero§ 121

lembos, ill. loď§ 217

Lémnos, ost. s tradiční gynaikokratickou společenskou strukturou (= předhellénskou; srov. pověst o Argonautech, jedna z mateřských zemí Etrusků?)§ 775, 560, 514, 511, 489, 441, 405, 392, 387, 357, 167, 72, 200+, 268+  

Na hoře Moschylos tryskal hořící zemní plyn a stejně jako na hoře Lémnos v Lykii středisko kultu Héfaista. O Lémňanech cf. s. v. Peloponnésos.

lénaia, lénaje, svátek a divadelní hry athénské v lednu/únoru§ 367 a viz oddíl Bohové a svátky

Lénaios z Athén§ arch. 118

Lénaios ze Syrie, oikonomos a regent v Alexandrii§ 176, 170

Leninabad, Chudžant§ viz Alexandreia Eschaté

Lentia§ viz Nóricum a Lentiové 

Lentiové, lat. Lentienés, jeden z alamannských kmenů, žili severně od Bodamského jezera, srov. dn. kraj Linzgau na jihu Bádenu-Württemberka§ 378+

Lentlos, řec. podoba lat. jména Lentulus

Cn. Lentulus§ cens. 70

L. Lentulus§ 205

Lentulus Batiátus, majitel gladiátorské školy v Capuy§ 73

P. Lentulus Súra, popravený katilínovec§ 63

Lepenski Vir, archeolog. lokalita v SRB§ před 6000

Lepidus§ viz Ti. Claudius Lepidus 

Lepontinové, viz Alpy a Rhénos, Rýn

lepra, viz malomocenství

Leó§ 1. celé jméno neznáme, praef. Urbí, 204+, 218+; 2. účetní armádní proviantní služby, notárius z Pannonie, 364+  

Leó I., řím. biskup-papež§ 238+

Leófrón n. Leofrón z Rhégia, gen.: -frona, tyr., s. Anaxilův§ 467, 461, 356 

Leógorás z Athén, bohatec, s. Andokidův, o. Andokidův§ 446, 433, 415

Leócharés z Athén§ 1. sochař, 353; 2. arch. 228
Leócharés z Messénie§ 730 (Ol.)

Leókedés z Argu§ viz Lákédás z Argu

Leókratés z Athén§ 1. 713 arch.; 2. strat., 459; 3. žalovaný Lykúrgem, 338; 

Leókritos, vojevůdce Farnaka I. Pontského§ 181, 180

León z Athén, gen. Leontos (ale lat. Leó, Leónis)§ 1. strat., 412, 411, 404, rodem ze Salamíny; 2. vyslanec u Artaxerxa II., 367; 3. prořímský politik, 192
León z Fleiúntu, k. či tyr.§ 565
León z Hérákleie§ viz Leónidés

León ze Sparty§ 1. též Leónteus, k., 600, 560, 521; 2. oikistés Hérákleie Tráchínské, 426; 3. efor epón. 419

Leon z Neápole, křesť. činovník a autor jedné z mnoha versí Alexandrova životopisu (10. st.)§ 338+

Leónás, vyslanec Cónstantia II. k Iúliánovi§ 360+

Leónidaion, stavba v Olympii ze 4. st., určená za přístřeší pro cizince§ 27

Leónidás ze Sparty, jméno králů:§
Leónidás I.§ 521, 480, 458, 488, 440
Leónidás II.§ 310, 252, 242, 241, 235

Leónidás ze Sparty, opominutý Ágidovec§ 219
Leónidás ze Sparty, Perseův přítel§ 174, 168
Leónidás z Rhodu§ 164, 160, 156, 152 (4x Ol.)
Leónidás z Athén§ arch. 12
Leónidás z Naxu, dal postavit Leónidaion§ 27
Leónidás z Tarentu, epigrammatik§ 300
Leónidás, stratégos a nauarchos Ptolemaia I.§ 309, 308, 303 (srov. L. následujícího)

Leónidás, velitel Antigona I. (shodný s předešlým?)§ 320

Leónidés/Leónidás n. León z Hérákleie Pontské, platónik a tyrannobijec§ 353 

Leónidés z Alexandreie, o. Órigenův§ 201+

Leónidés ze Seleukeie na Eulaiu, s. Artemonův, sochař§ 22+ 

Leóníkos, zachránce Mitheidátův§ 88

Leónippos, stratégos Mithridátův§ 70

Může být identický s Mithridátovým satrapou Kárie z roku 88 známým z korespondence nápisně zachované s králem, který mu nařizoval zatknout prořímského Chairemona, syna Pýthodórova, viz v indexu s. v. Pýthodóros a rok 36. 

Leonnatos z Pelly, jeden z „osobních strážců“ Alexandra Velikého§ 325, 323, 322, 308

Leónnórios, Leónnorios, vládce Keltů§ 279, 277

Leontés (řec.), Lítání (arab.), ř. v dn. Libanonu, viz Koilé Syriá

Leonteus ze Sparty§ viz král León

Leonteus z Lampsaku, ž. Epikúrův§ 270

Leontiadés z Théb§ 1. velitel Thébanů u Thermopyl, 480; 2. prospartský kolaborant, 383, 379

Leontínoi, lat. Leontíní, m. na východní Sicílii, dn. Lentini§ 735, 728, 615, 498, 483, 466, 434, 427, 425, 422, 416, 415, 406 - 403, 396, 357 - 355, 353, 346, 343, 339, 338, 318, 310, 309, 288, 279, 275, 214

Leontion, Epikúrova přítelkyně a celé Zahrady, filosofka, m. Danay§ 270, 245
Leontion, m. v Acháji, gen. Leontia§ 276, 217, 179

Leontios, vojevůdce Filippa V.§ 221, 218
Leontios, ptolemaiovský velitel píerijské Seleukeie§ 219

Leontios zvaný Eunúchos, biskup v Antiocheji§ 355+, 356+ 

Leontiskos, syn Ptolemaia I. s Tháidou§ 306, 280

Leontomenés z Kassandreie, kuchař lidské oběti§ 278

Leontopolis, Leontopolítés, m. a nomos uprostřed Delty v Dolním Egyptu, Taremu, Nathu, dn. Tell al-Muqdám; u Búbastidy§ 770, 758, 745, 720, 285, 160, 73+, 360+  
Jiná Leontopole byla v nomu héliopolítském (Iunu, On) a eg. se jmenovala Nejtahut/Najtahut, dn. Tell al-Jahúdíja.

Leónymos z Krotónu, cestovatel za vyléčením k ústí Dunaje z doby před rokem 555, viz pod objevy a lékaři; jiný Leónymos byl ze Sparty a padl během Anabase Kýra ml. (není v CSD).

Leósthenés z Athén§ 1. odsouzený stratég u loďstva, možná o. č. 2, 361; 2. možná s. č. 1, strat., 323 (Pausaniás, viii, 52, mu ve zjevném omylu přičítá za Alexandra záchranu na padesáti tisíc (sic!) hellénských žoldnéřů, kteří sloužili v Persii, tím, že je posadil na lodě a odvezl domů).

Leóstratos z Athén§ 1. arch. 671; 2. arch. 484; 3. arch. 303

Leótychidás ze Sparty§ 1. 413, 400, syn Ágida II. nebo Athéňana Alkibiada, možná králem c. 400-399 (?); 2. o. Chílónidy, manž. Kleónymovy a Areovy, 309, 273 
Leótychidás, jméno králů ve Spartě:§
Leótychidás I.§ 739 (králem dle jedné verse)
Leótychidás II.§ 739, 491, 488, 479, 477, 475, 470, syn Menareův

Lepreon, m. v Trifýlii, dn. Lepreo§ 479, 420, 367, 253, 218

Leptinés ze Syrákús§ 1. strat., b. Dionýsia I., 397, 390, 386, 383, 368; 2. představitel oposice proti Dionýsiovi II., 351; 3. strat., tchán Hieróna II., 307, 274
Leptinés z Apollónie na Sicílii, tyr.§ 343, asi ident. s č. 2 ze Syrákús (?)

Leptinés z Athén, proti němu Démosthenés pronesl svou první soudní řeč§ 355
Leptinés z Láodíkeie, seleukovský šlechtic§ 163, 160

Leptis Velká, hé Megalé/Mágna§ viz Neápolis

Leptis Malá, hé Mikrá/Minor§ 237, 194
Přístav v krajině nazývané Emporia mezi Hadrúmetem a Thapsem u dnešního Lamta v TN. Zvána též Leptiminus a vedle Pompéjí proslula garem, viz pod kulinářství.

lepton, lepta§ viz v přílohách "míry a váhy"

Lerina, ost. před fr. Rivierou u Cannes, jeden ze Stoichad, dn. Îles de Lérins§ 360+

Lerná, Lerné, ř., lokalita a jezero v Argolidě§ 3000, 2500, 225

les, lesy, kácení, lesní požáry: 
Císař Galérius (293, resp. 305 – 311) dal vykácet velké plochy lesa v Pannonii, aby získal půdu pro stát. Také spojil jezero Pelso, dn. Blatenské/Balaton, s Dunajem (není v CSD). Pro srovnání: pro stavbu válečné lodi Victory britského admirála Nelsona bylo pokáceno 67 hektarů dubového lesa. Roku 1812 byla stažena ze služby a dnes jako museum opět aktivní s padesáti muži na palubě (před dvěma sty roky se 480 až 540).

O odlesněňování Hellady hovořil již Platón v Kritiovi, že se na horách ztrácí množství vláhy apod. Husté lesy Makedonie a Thrákie padly za oběť stavbě válečných lodí, jejichž ztrátovost bývala značná. Během peloponnéské války byla odlesněna Attika a asi také Euboia. Podobně byly zřejmě už v hellénismu odlesněny svahy Levanty a Anatolie.

Prameny však o vykácení lesů mlčí, stejně jako o případných lesních požárech. Ohnivá katastrofa, která potkala Řecko koncem srpna 2007, kdy shořela na 270 tisíc hektarů (= 2700 km2) lesního a zemědělského porostu a zemřelo na sedmdesát lidí, starý věk neznal, resp. nevíme o nich. Žhářství tohoto typu neexistovalo a omezovalo se na města (srov. Hérostratos Efeský, Neró a Řím). 

Lesbia, pseudonym Catullovy milenky, ztotožnění s Clodií Pulchrou nevypadá pravděpodobně§ 84, 60

Lesbónax n. Lesboklés z Mytilény, řečník, o. Potamonův§ 75, 70

Lesbos, ost.§ 676, 630, 618, 603, 511, 499, 494, 493, 479, 441, 440, 431, 428, 427, 424, 413, 411, 409, 406, 405, 390, 389, 373, 365, 357, 333, 156, 79, 48, 36, 23, 17-, 12+, 18+, 32+, 100+, 355+; viz též pod Mytiléné
Ostrov byl prý původně thrácký a v Apollónově chrámu byla dokonce uložena Orfeova lyra. Aiolští přistěhovalci z Thessalie a Boiótie přišli na o. kolem roku 1124 (?), odtud šla část dále do Mýsie a na ostrovy (do asi roku 1000). Na Lesbu fungovala původně kultovní pentapolis navazující na staré mykénské poměry: ostrov z části kolonisdovali též synové Penthilovi, vnuci spartského Oresta, viz rok 1168. 

Lesseps, Ferdinand, francouzský inženýr a podnikatel (Suezský průplav), plným jménem Ferdinand-Marie, Vicomte De Lesseps§ 280

Léstadai, revoluční ves na Naxu§ 551

létání, letadla§ viz cestování

Leté, obec a stát u pozd. Thessaloníky, s dochovanou stříbrnou ražbou z let 530-480. Jeho nekropole byla na místě dnešní lokality Derveni, která proslula nálezen nejstarší evropské „knihy“, viz pod kniha a papýros.

letničníci§ viz křesťanství

Létó, dór. Látó, tj. Zářící, gen. Léty; její slavnosti ve fryžské Hierápoli, chrám v Patarách§ 190, 88

Létopolítés, eg. nomos, podle chrámu a věštírny na sebennytském rameni Nilu bohyně Létó (nikoli však matky Artemidy s Apollónem), dn. Ausim§ 285

letopočet§ = éra

Letrínoi, m. v Élidě§ 400 

Leubingen, součást m. Sömmerda v Durynsku§ 5500

leuga, kelt. míle§ 166+

Leukai n. Leuké, m. v Aiolidě, dn. Üç Tepeler v TR§ 362, 133, 130

Leukáriá, jedna z mýth. postav, manž. Ítalova a m. Rómy§ 753

Leukas, ost. v Iónském moři (obyvatelé byli původem Dórové z Korinthu, srov. pod Kefalléniá), pozd. Santa Maura, dn. opět L.§ 657, 635, 479, 469, 434, 431, 428, 426, 414, 375, 373, 339, 312, 290, 231, 218 - 216, 197, 196, 191, 167, 159, 31
Leukas nad Chrýsorrhoou, m. v již. Syrii§ 38
Leukas, ost. v dunajské deltě, největší v Černém moři, kde se prý potuloval Achilleův a Helenin duch, snad shodný s následujícím ostrovem
Leuké, o. před deltou Dunaje, „Bílý ostrov, dn. Zmejnij, Zmijí ostrov, patřící Ukrajině, viz pod lázeňství.
Kultovní centrum Apollónovo a Achilleovo, který podle jedné z versí trojského cyklu pod Íliem nepadl, ale dožil zde v Pontu. Jiným kultovním místem Achilleovým byl mys Bejkuš u Očakova u Berezanu (ukrajinská část Bessarábie) s osídlením ze 6. až 5. století (odkryto už 1904). 
Zřejmě prvním „lázeňským turistou“ byl Leónymos z Krotónu, kterého někdy před rokem 555 Pýthie poslala léčit si válečné rány z bojů s Lokry Epizefyrskými k ústí Istru na Leuké.

Leuké kómé, „Běloves“, mí. ve Foiníkii§ 36
Leuké kómé, mí. ve Štastné Arábii§ 25

Leuké akré, viz pod Akrá leuké

Leukimmé, mys na Korkýře§ 435

Leukios, řecká podoba lat. jména Lúcius
Leukios z Athén§ arch. 59

Leukippos z Mílétu nebo Abdér či Eley, fysik a filosof§ 480
Leukippos z Acháje, oikistés Metapontu§ 730

Leukofryéneia (pl.), hry v Magnésii pod Maiandrem, srov. Artemis§ 776

Leukolla, nezn. lokalita na Kóu§ 262

Leukón, m. Libyjců v Kýrénaice§ 530
Leukón z Pantikapaia, syn Pairisada II.§ 245
Leukón, vůdce Arevaků§ 153

Leukón, jméno bosporských vládců z dynastie Leukónovců, viz 433:§
Leukón I.§ 389, 353, 349
Leukón II.§ 160, 150

Leukon teichos („Bílá pevnost“), pevnost na Nilu§ 462, 461

Leukósi᧠viz Ledroi

Leukosyroi, Bílí Syřané, viz Syrie

Leukotheá, mořská bohyně, ochránkyně plavců; božská podoba thébské Ínó, d. Kadma s Harmonií (u Římanů někdy ztotožňována s nymfou-věštkyní jménem Albunea, které byl zasvěcen sirný pramen a háj u Tíburu)§ 47

Leukové, lat. Leucí, kelt. lid na východu Gallie, jižní sousedé Mediomatriků§ 69+

Leuktra (pl.), mí. v Boiótii asi deset kilometrů od Théb§ 571, 394, 378, 371

Leusos z Kréty, kondottiér§ 189

lev, lvi, výskyt a lov. Alexandrův lví úlovek ztvárněný do bronzu Lýsippem a Leócharem věnoval Krateros do Delf: postavy lva, psi s Alexandrem a Kraterem pospíchajícím na pomoc§ 642, 440, 286, 186, 81-, 39+, 41+, 130+, 166+, 217+, 218+, 359+       

První měl co do činění s plavými šelmami dórský hérós Héráklés. Zabil lva v Kithairónu, hraničním pohoří mezi Boiótií a Attikou, a do jeho kůže se oděl. Už o něco starší přemohl slavnějšího tvora, lva nemejského, který se potloukal Argolidou; oběť síly Diova syna je asi nejznámějším lvem západní civilisace. 

Makedonští či thráčtí lvi přepadali roku 480 velbloudy arabské jízdy z Xerxovy výpravy proti Hellénům: je to tedy nejstarší historiografická zmínka o lvech v Evropě. Tito poslední evropští lvi žili na rozsáhlém území mezi řekami Nestos v Makedonii a Achelóos v Akarnánii. Historik Hérodotos ještě k roku 480 připomíná v Makedonii divokého tura, jehož rohy byly pro Hellény hledaným artiklem. V oborách původně asi parthských byli na Eufrátu chováni a loveni jeleni ještě roku 361 n. l. (opuštěná Dúra za tažení císaře Iuliana). O lvech v circu viz pod lúdí. 

Pankratista Púlydamás z thessalské Skotússy vyhrál soutěž na 93. olympských hrách/roku 408, ovšem mimo sportoviště vynikl mnohem více: doma po lesích škrtil lvy; znamená to tedy, že ještě v Thessalii pod Olympem žili. Ovšem z konce 4. st. pochází zmínka o lovu lvů z Makedonie, poslední v Evropě. V hellénismu zmizeli lvi i ze severozápadní Syrie. Posledním z Hellénů, o němž je zachována zpráva, že je lovil, byl Antiochos IX. Filopatór vulgo Kýzikénos, který se prý obklopoval mímy a kouzelníky a miloval noční lovy lvů, pardálů a divokých prasat a rád se tak vystavoval nebezpečí. V rákosí mesopotamských řek (Balíchos u Karrh) na území římské provincie Mesopotamie žili a byli loveni lvi ještě v polovině 4. století n. l. (roku 359 jich množství uhořelo za požáru při ničení úrody a pícní trávy před přicházejícími Peršany).

Později je v Syrii lovili i koncem sedmého a začátkem osmého století n. l. kalífové z dynastie Baní Umájja (jak dokazují malby v pouštním zámečku Amra objevené Aloisem Musilem). To ještě v 18. století př. n. l. se lvové v Poeufrátí zatoulávali do měst a domů. Jistý Jakim-Addu psal do Mari z obce Akkaka králi Jasmach-Adduovi, že se u nich takto chytil lev, že ho drží zavřeného pátým dnem a že nechce nic žrát. Odmítl psa i prase, které mu předhodili. Aby neumřel, zavřeli lva do klece a lodí poslali po Eufrátu do Mari. 

Podle všeho byl v Mesopotamii poslední lev uloven na dolním toku Tigridu roku 1918, o osm let později byl spatřen ve stejném kraji poslední v Iráku (bezhřívnatý "panthera leo mesopotamica"). Roku 1942 byli spatřeni poslední lvi v íránském Chúzistánu.   

Římané ke svým zábavám používali lvy severoafrické. Poprvé na hrách jejich a levhartů lov předveden roku 186 M. Fulviem Nobiliorem. Masově je neuvázané poprvé v cirku předvedl Sulla (dal je pro pobavení postřílet lučištníky, které mu poslal král Bokchos) a Pompeius (55, roku 81 několik dnů v Numidii lovil lvy a slony), do prvního lvího spřežení dal zapřáhnout M. Antonius roku 48. 

Jako ojedinělý případ je vedena událost z roku 44, kdy v obléhaných Megarách, kde byli drženi lvi, které si Cassius připravil pro hry své aedility, je obyvatelé pustili z klecí. Zvířata se však nevrhla na dobyvatele, ale na bezbranné měšťany a trhali. Vojevůdcem caesarovských obléhatelů byl Q. Fufius Calenus. V Egyptě o lovu lvů principem Hadriánem s jeho milencem Antinoem básnil roku 130+ jistý Alexandrijec Pankratés, viz tam.  

Pro srovnání: prvního lva v britské Americe předváděl lidem 26. listopadu 1716 v Bostonu kpt. Arthur Savage. Roku 1922 byl v Maroku zastřelen poslední známý lev berberský. V prvním desetiletí 21. století byl lev pokládán v Africe za zvíře před vymřením. Kolem roku 1980 žilo podle pozorovatelů na černém kontinentu na dvě stě tisíc lvů, kolem roku 2003 pouze 23 tisíce.

Levanta, východní pobřeží Středomoří a země přiléhající, pojem novodobý§ 5300, 4500 a srov. pod Anatolie

Levänluhta, archeolog. lokalita ve Finsku§ 200+

levhart, na hrách v Římě§ před 6000 (symbolika), 186

Levi, o. Ióanna z Gischal§ 66+, 67+

levitace, lat. levátió§ 240+

Lewis, o. v Hebridách§ 5000

léx, pl. légés, zákon, zákony římské:§
léx Acília repetundárum§ 149, 123

léx Aelia & Fúfia dé auspiciís§ 58

léx Aelia Sentia§ 4+ 

léx Aemília dé minuendá censúr᧠434
léx agrária I. (Cassia)§ 486, 298
léx agrária II.§ = Semprónia
léx agrária III.§ 111
léx agrária IV.§ 64
léx agrária V.§ 59 (Iúlia)

léx agrária Nervae§ 97+

léx Appuléia dé pirátís persequendís§ 100

léx Appuléia dé maiestáte§ 103

léx Aternia Tarpeia§ 454

léx Aufidia§ viz pod gladiátoři

léx Aurélia de tribúníciá potestáte§ 76

léx Aurélia iúdiciária§ 70

léx Baebia dé ambitú I.§ 181

léx Baebia dé praetoribus§ 181

léx Baebia II.§ = lex Thória
léx Caecilia censória§ 58

léx Caecilia Dídia§ 98, 62

léx Caelia tabellária§ viz l. Coelia

léx Calpurnia dé repetundís§ 149
léx Calpurnia dé ambitú§ 67, 63

léx Canuléia§ 444
léx Cassia (agrária I.)§ 486, 377
léx Cassia tabellária§ 139
léx Cassia dé senátú§ 104

léx Cincia dé dónís et múneribus§ 204, 47+ 
léx Claudia§ 220
léx Clódia de auspiciís§ 58

léx Clódia dé censóribus§ 58

léx Clódia dé cívibus rómánís interemptís§ 58

léx Clódia frúmentária§ 58

léx Clódia dé líbertínórum suffragiís§ 58, cf. 66

léx Clódia dé rege Prolemaeó & dé exsulibus býzantiís§ 58

léx Clódia dé sodálitátibus§ 58

léx Clódia, neznámého data kolem roku 100 o dénáriu a quináriu§ viz v přílohách o měrách a vahách

léx Coelia tabellária n. l. Caelia tab.§ 139, 119

léx Cornélia dé édictís§ 67

léx Cornélia, légés Cornéliae, sada zákonů§ 100, 81

léx críminis laesae máiestátis§ 15+, 16+, 37+, 38+, 41+, 96+      

léx dé rege Alexandrínó§ 59
léx Dídia sumptuária§ 161

léx Domitia dé sacerdótiís§ 104
légés Duilliae de consulibus creandís cum próvocátióne, et né quis plebem sine tribúnís relinqueret§ 449
légés duodecim tabulárum§ 451, 290+

léx Falcidia§ 40

léx Fannia sumptuária§ 161, 82 a srov. pod hostiny
léx Fláminía agrária§ 232

léx Fúfia Cánínia§ 2-, 4+ 

léx Gabínia tabellária§ 139-, 100+ 

léx Gellia Cornélia dé cívitáte§ 72

léx Genúcia dé fénerátióne§ 342

léx Genúcia dé magistrátibus§ 342, 153

léx Hadriána dé rudibus agrís (novodobé označení)§ 85+ léx Horténsia§ 287
léx dé imperió Vespasiání§ 69+ 

léx Iúlia I. dé cívitáte Latínís dand᧠90
légés Iúliae§ 59

léx Iúlia de repetundís§ 100, 59
léx Iúlia múnicipális§ 431, 46
léx Iúlia dé maritandís ordinibus§ 18

léx Iúlia dé adultériís coercendís§ 18

léx Iúlia dé ambitú§ 18

léx Iúlia dé senátú habendó§ 9

léx Iúlia theátrális§ 67, 26

léx Iúlia dé vícésimá héréditátum§ 5+

léx Iúlia Papíria dé multárum aestimátióne§ 454, 430

léx Iúnia Licinia§ 98, 62

léx Licinia Crassa§ 145

léx Licinia Crassa sumptuaria§ 161
léx Licinia dé sodáliciís§ 55

léx Licinia Mucia§ 95, 91
léx Licinia Sextia§ 377, 376, 367

léx Mámilia Róscia Péducaea Alliéna Fabia§ 109

léx manciána§ 85+ (pronájem ladem ležící půdy) 

léx Mánília dé líbertínórum suffrágiís; dé impérió extraordinárió§ 66, cf. 58
léx Manlia§ 357

léx Maria dé suffrágiís§ 119

léx Metília dé fullónibus§ 215

léx Minucia dé triumvirís mensáriís/léx tabellária§ 351

léx Ogulnia§ 300
léx Oppia§ 215, 195
léx Orchia§ 182 a viz pod hostiny

léx Pápia Poppaea§ 9+, 54+  

léx Papíria tabellária§ 139

léx Pedia§ 43

léx Plautia/Plótia dé ví§ 70

léx Plautia Papíria dé cívitáte sociís dand᧠89
léx Pompéia dé Tránspadánís§ 89

léx Pompéia Licinia§ 70

léx Pompéia iúdiciária/dé iúdicibus§ 55

léx Porcia dé próvocátióne/dé cívibus§ 300, 199

léx Papia dé cívitáte/dé peregrínís exterminandís§ 65

léx Papia Poppaea nuptiális§ 18

léx Péducaea dé incestú§ 114

léx Pompéia Licinia§ 55

léx Públilia§ 471

léx Róscia, cf. l. Mámilia Róscia etc.§ 49

léx Róscia theátrális§ 67, 26

léx Rupília§ 132

léx Scantia/Scanínia dé nefandá venere§ 85+ a viz index, s. v. sex
léx Servília Galucia dé repetundárum§ 100

léx Semprónia dé pecúniá crédit᧠193

léx Semprónia agrária I.§ 133, 129
léx Semprónia, légés Sempróniae II. (frúmentária, militária, dé viís muniendís, dé provinciá Ásiá, dé colóniís dédúcendís, iúdiciária, dé próvocátióne)§ 123, 122
lex Terentia Cassia frúmentária§ 73

léx Titia§ 43
léx Thória, vlastně Thória Baebia§ 119

léx Trebonia§ 55

léx Tullia dé ambitú§ 63

léx Valeria Cornélia§ 5+

léx Valeria Horátia dé próvocátióne§ 509, 449, 300, 199
léx Valeria dé aere aliénó§ 86

léx Varia dé maiestáte§ 90

léx Villia Annális§ 180
léx Vocónia dé mulierum hereditátibus§ 169, 9+ 
léx Vatínia§ 59

Prvním svodem římských zákonů je po zákoníku dvanácti desek šestnáct knih právních norem vydaných 15. února 438 císařem Theodosiem II., códex theodosiánus; od 1. ledna 439 platil i na západu říše (císař Valentiniánus III., s nímž deset let předtím ustavili dvaadvacetičlennou právnickou komisi). Druhým svodem římského práva je códex Iústiniánus, pozdější Corpus iúris cívílis sestavený roku 529 resp. 534 na pokyn východořímského císaře Iústiniána teamem právníků, mezi nimiž vynikal Triboniánus (srov. rok 118+). Corpus tvoří učebnice práv Institútiónés právníka Gáia z doby M. Aurélia Antónína (viz rok 160+), kompendium prací právnických špiček jménem Digesta, řec. Pandektai, a sbírka dobově platných zákonů Corpus Iústiniánus zahrnující sbírky ediktů od Hadriána vydané za Diocletiána jeho tajemníkem Gregoriánem/códex gregoriánus a Hermogeniánem/códex hermogeniánus. K této latinské části později přidána už řecky psaná Iústiniánova legislativa Hai nearai, Novellae.

lexikon, slovník§ viz pod grammaticí a encyklopedie

lezci (po stěnách)§ viz hostiny

ležení, vojenský tábor§ viz pod legie