De

dé rébus bellicís, "O válečnictví", anonymní spisek§ 370+

Dea caelestis§ viz Tanit

Dea Róma§ viz Róma

Dea Syria§ viz Atargatis

Debeltos§ viz Deultum

debitokracie, debtokracie, "vláda dluhů", vláda zadlužených vlád a ideologie neškodnosti státní zadluženosti, obrat zcela moderní pocházející ze Spojených států (2011)§ viz pod banky a srov. pod daně

Decebalus/řec. Dekebalos, k. Dáků, rod. jménem Diuparnés resp. Dúrás§ 286, 85 až 88+, 90+, 92+, 98+, 101+, 105+, 106+, 260+     

decemvirí, Xvirí„deset mužů“, řec. hoi deka, senátní komise (srov. dnešní parlamentní); o assyrské obdobě ešertu(m) viz pod chronografové§ 1. 451 - 449, decemvirí consulárí potestáte/impérió légibus scríbundís - „sbor deseti mužů pro sepsání zákoníku, vybavených konsulskými pravomocemi“; 2. 197, 196, poslové v Helladě; 3. 168, 167, jako komise senátu tamtéž

decemvirí consulárí imperió légibus scribundís (451): Ap. Claudius Crassus Inregillensis Sabinus, cos., T. Genucius Augurinus, cos., T. Veturius Crassus Cicurinus, C. Iulius Iullus, A. Manlius Vulso, Ser. Sulpicius Camerinus Cornutus, P. Sestius Capito Vaticanus, P. Curiatius Fistus Trigeminus, T. Romilius Rocus Vaticanus, Sp. Postumius Albus Regillensis;

pro roky 450-449: Ap. Claudius Crassus Inregillensis Sabinus, cos., M. Cornelius Maluginensis, M. Sergius Esquilinus, L. Minucius Esquilinus Augurinus, Q. Fabius Vibulanus, Q. Poetelius Libo Visolus, T. Antonius Merenda, K. Duillius Longus, Sp. Oppius Cornicen, M´. Rabuleius.

decennium, decennia, decennália, desetiletí, panovnické oslavy§ 27, 203+, 303+, 315+   

Deciánus Catus, prócúr. Britanniae§ 60+

L. Decidius Saxa, caesarovec, roku 44 tr. pl., Antóniův správce Syrie§ 42, 40, 20

decimátió, řec. dekateusis, decimace, v římské armádě kolektivní trest při nízké bojovnosti jednotek, při opuštění místa apod.: byl popraven každý desátý muž jednotky (v císařství také užíváno, dokonce v roce 68 n. l. decimaci použil císař Galba proti vzbouřivší se jednotce námořníků v Římě). Jistý Aquilius, celé jméno a dobu neznáme, "decimoval" z každé centurie po třech mužích (není v CSD)§ 471 (ubiti po vylosování kyjem), 295, 71, 49, 36, 34 (vždy sťati), 20+ (ubiti kyjem) 

P. Decius Mús§ 1. cos. 340, quinquevir 351; 2. cos. v letech 312, 308, 297 a 295, syn č. 1; 3. cos. 279, vnuk č. 1; 4. cos. 265

Q. Decius, tr. pl.§ 121

Decius, císař v letech 249 - 251 n. l., Illyr rodem, pův. jménem C. Messius Decius resp. C. Messius Quíntus Decius Valeriánus, celým imperátorským jménem Imp. Caesar C. Messius Quíntus Tráiánus Decius Augustus; manž. Herennie Cupressenie Etruscilly, o. Decia mladšího a Hostiliána§ 279, 75+, 217+, 238+, 245+, 248 až 251+, 253+, 264+, 285+, 302+, 325+     

Decius mladší, s. předchozího§ viz Q. Herennius Etruscus Messius Decius 

Decius Magius z Capuy§ vide Magius

Decius Tricciánus§ viz Aelius Decius Tricciánus 

Decriánus, stavitel za Hadriána v Římě, celé jméno neznáme§ 133+

Decrius, voj. trib., celé jméno neznáme§ 20+

decuria§ 753, 578

Srov. s řec. dekas, "desítka". Původně skupina deseti mužů v čele s decuriónem: deset decurií tvořilo centurii, sto centurií kmen/tribui, tři tribue římský národ. Vedle pozdějších vojenských oddílů fungovaly i soudcovské decurie, původně tři, Augustem rozšířeny na čtyři.

decurió cubiculáriórum, šéf palácového služebnictva§ 96+

Dédán, Daidán, Dadán, m. v sev. Hidžázu, dn. al-Ul᧠160, 115, 24

Dedi z Džed-Snofru, literární kouzelník za Chufua§ 2589

déditícií, "ti, kteří se vzdali, kapitulanti", obvykle osobně svobodní Germáni povinovaní službou v armádě a daněmi z půdy, kterou museli obdělávat, lidé bez občanských práv§ 273+, 382+ 

Dednamótis ze Skythie n. Senamótis, d. Skilúrova§ 150

Deédius Sekúndos ze Sfettia§ arch. 113+ 

defenestrace, první zmiňovan᧠viz rok 876

deforestace, odlesnění, celé země§ 4000

Déidameiá I., ka v Épeiru, ses. Pyrrhova§ 317, 316, 310, 303, 301, 299, 293, 233

Déidameiá II., ka v Épeiru§ 272, 233, 232, d. Pyrrha II. (n. Alexandra II. Molosského) 

deifikace§ viz bůh, božské pocty

deigma, Deigma, "výstava, ukázka, vzorek zboží", přístavní ulice v Peiraieu, v níž obchodníci vystavovali zboží a směnárníci měli své stoly§ 388, 361 

Déimachos n. Dáimachos z Platají, seleukovský diplomat a autor spisu o Indii§ 303 [byl i jiný, o něco starší Déim. Platajský, autor blíže neznámého historického díla; oba jsou známi pouze z citací]

Deinarchos z Korinthu§ 1. strat., 344, 343; 2. řečník, s. Sóstratův, 360, 324, 292

Deiniadás z Lakóniky, perioikos-nauarchos§ 412

Deiniás, vojevůdce Kassandrův§ 317, 312

Deiniás z Athén, o. stratéga Kleippida§ 428

Deiniás z Fer, tyr. v Krannónu, s. Telesippův§ 369

Deiniás ze Sikyónu, jeden z tyrannobijců (jiný Deiniás byl malíř neznámé doby, který působil v Athénách a maloval prý pouze jednobarevně; další D. byl z Argu, autor historie své vlasti)§ 252

Deiniché ze Sparty, manž. k. Archidáma III.§ 344

Deinofilos z Athén§ arch. 49+

Deinokratés z Fókidy, jeden ze strat. kolektivního velení ve Svaté válce§ 347

Deinokratés z Messénie, strat., dal popravit Filopoiména§ 183, 182

Deinokratés z Rhodu nebo Makedonie, stavitel§ 332, 331

Deinokratés z Makedonie (?), Filippův stratégos§ 201, 197

Deinokratés ze Syrákús, vůdce exulantů, pak strat.§ 317, 312, 311, 309, 307 - 305

Deinokratés, b. Dionýsodórův, nauarch Attala I.§ 201

Deinomaché z Athén, m. Alkibiadova§ 451

Deinomenés ze Syrákús§ 1. 491, 477, 476, 466, o. Gelónův, Hierónův, Polyzálův a Thrasybúlův; 2. vůdce žoldnéřů, 214

Deimonenova dynastie, Deinomenovci§ viz pod Gelón, Hierón I.. Polyzálos a Thrasybúlos

Deinón ze Sparty, polemarchos padlý u Leukter§ 371

Deinón z Rhodu, vůdce protiřímské strany§ 172, 168-167

Deinón, strat. na Kypru§ 203

Déiokés I. z Médie, Dajukku či Daukku§ 715, 673, 647

Déiokés II. z Médie, k.§ 708, 647

Déiotaros, jméno galatských náčelníků a vládců - tetrarchů či králů:§

Déiotaros I. Filorhómaios, manž. Bereníky§ 86, 73, 64, 58, 54, 59, 49, 48, 45, 44, 42 - 40, 25

Déiotaros II. Filopatór§ 58, o. Brogitarův

Déiotaros III.§ 51, syn Déiotara I.

Déiotaros IV. Filadelfos, k. Paflagonů, s. Kastóra II.§ 36, 31, 5

Déiotaros V. Filopatór, k. Paflagonů§ 36, 31, 5

Dejr az-zór/Dajr az-zaur, "Klášter u lesíka/háje", moderní město v SYR, nezaměňovat s Dúra, viz. Islámský stát budující terorem kalifát roku 2015 zrušil křesťanské jméno a  vymyslel nové: Vilájat ul-chajr, Provincie dobra.

dekadarchiá, dekarchiá, "vláda deseti"§ 404, 344, 342

Po peloponnéské válce zaváděl Lýsandros v bývalých spojeneckých státech Athéňanů dekarchie/vládu deseti, oligarchie. Později rozdělení Thessalie na deset částí, srov. s tetrarchií, nebo sbor desíti mužů, které do čela státu stanovil v jednotlivých thessalských obcích Filippos II. Makedonský. Zda shodné s Filippovou institucí, není jednoznačné (spíše v Thessalii šlo o územní dělení země).

Dekaineos z Dákie, Burebistův kněz§ 60

dekanáia, skupina deseti plavidel§ 30

Dekánská/Dekkánská plošina, angl. Deccan, dn. Dakšin, středovýchod IND§ 600, 230, 22, 250+ 

Dekapolis, „Desetiměstí“, sev. část Transjordánie na území dn. již. SYR, JOR a IL§ 198, 143, 84, 63, 32, 30, 20-, 49+, 66+  

Jméno z hellénismu se dostalo do širšího užívání po Pompeiově dobytí Jerúsaléma roku 63 pro kraj se silně hellénisovanými obcemi, které se však nesdružovaly v žádný konfederační útvar. Nejčastěji se do desítky počítají Canatha, Damaskos, Díon/Kapitólias(?), Filadelfia, Gadary, Gerasa, Hippos, Pella, Rafana, Skythopolis (jediná předjordánská obec z desítky).

Dekeleia, mí. v Attice§ 750, 478, 413, 411, 410, 408, 405, 403

Dekiové, Dekiatové, řec. Dekiates, ligurský lid v okolí Massalie na dn. Riviéře, sousedé Oxybiů§ 154, 124

dekurie§ viz decuria

Delaja, syn Sanballata I. Samarského§ 433

Deldó, k. Bastarnů§ 29

delfíni§ viz zvířata

Delfión z Fleiúntu, tyr.§ 380, 379

Delfoi, Delfy, dř. Pýthó, m. ve Fókidě§ 776, 742, 716, 693, 678, 668, 657, 638, 632, 611, 600, 595, 591, 586, 582, 572, 568, 564, 560, 549, 548, 535, 534, 530, 522, 518, 513, 512, 490, 480, 448, 434, 432, 399 - 396, 394, 389 - 387, 376, 373, 368, 359, 356, 346, 339, 336, 330, 373, 370, 338, 323, 290, 289, 286, 281, 279, 252, 246, 216, 191, 174, 172, 168, 167, 146, 138, 132, 110, 100, 86, 84-, 46+, 64+, 67+, 70+, 105+, 122+, 124+, 133+, 337+, 360+, 362+, 381+; srov. i pod pýthie

Centrum všehellénského kultu Apollónova, zároveň politické centrum Fóků ležící pod horou Parnassos o dvou vrcholech (2457 m), na níž prý kdysi po Diově potopě světa přistála Deukaliónova loď, sídlo Apollóna a podle některých i Mús (viz Músai). Ve čtvrtém století n. l. bylo místo již opuštěné.

Jistý pasák si všiml, že jeho kozy po návštěvě okraje průrvy ve skále jančí. Zvěst o tom se roznesla a místo lákalo lidi. Když jich však hodně do bezedné rozsedliny v omámení spadlo, zavedli tam "službu" jedné ženy, budoucích pýthií. Žádná skalní průrva nebo rozsedlina s parami se v novověku nenašla. Po rekonstrukcích vyhořelého Apollónova chrámu roku 548 dostal posvátný okrsek konečnou podobu po celý starověk.

O věštírnách, věštcích a věštkyních viz tam.

Delgado, mys v sev. Mosambiku§ viz Prasos, Prasón

délia, slavnosti a hry na počest Artemidy a Apollóna konané jednou za čtyři roky§ 776, 426

Staré slavnosti upadly do zapomnění a obnoveny byly roku 426 jako čtyřletní na počest Artemidy spojené se shromážděním iónských amfiktyonů vždy ve třetím olympijském roce a na počest Apollóna každoročně (malé délie). Obě události 6. a 7. thargéliónu, ke konci května, byly spojeny s músickými a athlétickými závody. Podobně jako na efesiích a na rozdíl od velkých "sportovních" akcí byly volně přístupné ženám s dětmi.

Délion, mí. v Boiótii na tánagerském území s Apollónovou svatyní§ 424, 192, 86

Q. Dellius, aktér římské občanské války§ 31

délský spolek, I.; rozšířené označení pro athénskou říši, arché, resp. pro Athéňany a jejich spojence podle ostrova, na němž byla původně uložena pokladnice a vlastně sídlo paktu§ 478, 467, 462, 460, 457, 454, 437, 434, 412, 382

délský spolek, II.§ 378, 355

V novověku bývala athénská říše brávána za zrcadlo vývoje evropských demokracií: arché (= NATO) ve válce s východem (=perský král = komunisté), když se rozpadla, přišly malicherné války a ohrožení demokracie a nakonec nadvláda "megavelmoci".

Delmatie, Delmatius§ viz Dalmatie, Delmatie

Delminium, Dalminium, sídelní m. Dalmatů/Delmatů, slov. Dumno, Duvno, do 1945 Županjac, nejnověji Tomislavgrad v Bosně a Hercegovině§ 181, 155

Délos, ost. v Kykladách; první a druhý délský spolek, viz tam, srov. pod piraterie a piráti, otroci§ 776, 586, 541, 532, 522, 491, 490, 478, 467, 462, 460, 454, 427, 426, 422, 421, 404, 400, 399, 378, 376, 355, 315, 276, 253, 250, 213, 197, 173, 168 - 167, 141, 138, 91, 88, 81, 69, 14+ 

Původním jménem Asteriá, Asteriés, pak Ortygiá, „Křepelčí ostrov“, zprvu kárský, pak mínojský a mykénský s hlavním kultem Artemidy. V homérovských dobách (Odyssea) už byl zaveden i kult jejího bratra Apollóna, protože Létó oba sourozence porodila právě zde. Kultovní socha Léty zůstavala i v klasických dobách amorfní ze dřeva (pohled na ni údajně vyléčil jistého muže z Metapontia, který hledal po světě způsob, jak by se mu na tvář vrátil úsměv). Z osmého století pochází molo v délském přístavu sahající devadesát metrů do moře – nejdelší známé přístavní molo v hellénském světě.

P. Delphius Peregrínus Alfius Alennius Máximus Curtius Valeriánus Proculus M. Nónius Muciánus§ cos. suff. 138+ 

Delta, krajina v Thrákii, přímoří mezi Býzantiem a Salmydésem§ 410

Delta, krajina v Dolním Egyptě mezi krajními rameny ústícího Nilu; eg. Ta-mehet, arab. Deltá an-Níl, východní část Delty je bibl. země Gesen§ 770, 758, 749, 745, 730, 720, 664, 663, 658, 571, 570, 525, 461, 343, 306, 283, 30, 6+, 66+, 100+, 104+, 106+, 130+, 172+, 205+, 270+, 288+, 350+, 356+; viz též pod Neilos, Nil, Čehenu 

Delta Dunaje§ 87+

Delta, eg. nomos§ viz Héliopolítés

D. je nesklonné neutrum a jméno kraje kolem ústí Nilu dali Iónové, jak vysvětluje již Hérodotos. Nejúrodnější část Egypta dodnes, kdy produkuje třetinu úrody arabské republiky s osmdesáti miliony obyvatel. Za dvacáté století ale vystoupala hladina Středozemního moře o dvacet centimetrů a očekává se, že roku 2025 to bude třicet. Moře přináší sůl a příliv na začátku 21. století zaplavoval dvě stě kilometrů čtverečních půdy navíc.

Démádés z Paiánie (att. démos), řečník, odpůrce Démosthenův§ 380, 338, 324 - 319

démagógos, (s)vůdce lidu, státník v démokratických zřízeních, třebaže bez úřadu mluvčí nejširších vrstev, d. f. mluvčí partaje drobných lidí, působením jircháře Kleóna a jeho nástupců v peloponnéské válce pozd. hanlivě, demagogie = populismus

Pierre Poujade (zemřel v srpnu roku 2003 ve věku 82 let) měl obchod s papírem a když dostali maloobchodníci tvrdě zvýšenou daň, pustil se na jejich a svou obranu proti vládě. Založil Unii na ochranu obchodníků a řemeslníků, bojoval proti "fiskálnímu gestapu a v parlamentních volbách roku 1956 dostal 11,6 % hlasů. Po příchodu gen. de Gaulla k moci roku 1958 partaj ztratila význam.

Poujadismus je ve francouzštině dnes již vzácné slovo pro demagogii/populismus (což je pozoruhodné, protože d. f. P. proti chronickému vládnímu populismu bojoval!).

Démainetos z Athén, nauarchos§ 395, 389

Démainetos z Ptolemáidy ve Foníkii, démagógos§ 103

Démainetos ze Syrákús, démagógos§ 337

Démarété§ viz Dámarété

Démarátos§ viz Dámarátos

Démarétos z Korinthu, strat.§ 344, 343

Démarchos z Makedonie, satr. Malé Frygie§ 328, 323

Démarchos ze Syrákús§ 405

démarchos, v Athénách§ viz tam

démarchos, nejvyšší volený úředník v některých italských provinčních městech, např. v Neápoli

Démeás z Athén§ 1. 320, syn Démadův; 2. arch. 20

demence, mozková choroba§ 56

Demeté, lat. Demetae, kelt. lid na jihozápadu Walesu, sousedé Silurů; od nich dn. název kraje Dyfed§ 74+

Démétér, bohyně a její podoby§ 595, 569, 492, 489, 447, 415, 396, 317, 310, 286, 268+, 364+   

Démétriános, biskup v Antiocheji Syrské§ 257+

Démétriános z Ravenny, o. uč. rhétoriky Aspásia§ 200+

Démétrias v Koilé§ viz Damaskos

Démétrias, m. v Thessalii, dř. Iólkos; vznikla synoikismem obcí celého regionu, hl. Pagasai, viz i tam, zhruba dnešní Volos§ 510, 293, 289, 284, 283, 218, 200, 196-194, 192, 191, 185, 179, 174, 171, 169

Démétrias§ viz Sikyón

Démétrias na Tigridu poblíž Arbél pod pohořím Níkátorion oros (zde zvítězil Alexandros Veliký) s naftovým jezery, chrámem Anaje, perským královským palácem§ 331

Démétrias v Arachosii§ 200

Démétrias, fýlé v Athénách§ 307, 199

démétrie, slavnosti na počest Démétria I. v Athénách a na Euboji§ 294

démétrión, nakrátko název měsíce múnichiónu v Athénách a v Histiaji§ 294, 44

 

Démétrios z Adramytteia zvaný Ixión (pro jakýsi prohřešek na Héře, prý v Alexandreji kradl v chrámu zlato), grammatik§ 150 

Démétrios z Alexandreie§ 228 (Ol.)

Démétrios z Alexandreie, kynický filosof (jiný A. z Al. sepsal učebnici řečnictví)§ 399

Démétrios z Alexandreie, arabarchés, žid. magnát, manž. Mariammy, dc. Héróda Agrippy I.§ 35+

Démétrios z Athén§ 1. arch. 190, 187 (?, kde jako diplomat Ptolemaia v. Epifana); 2. arch. 123; 3. arch. 82; 4. arch. 50

Démétrios z Chiu§ Ol. 153+ 

Démétrios z Faléru, literát a Kassandrův guvernér Athén§ 360, 350, 340, 322, 318, 317, 312, arch. 309, 307, 297, 283, 279

Démétrios z Faru, Hellén n. hellénisovaný illyrský (?) dyn. a pirát§ 229, 228, 225, 222 - 219, 217, 215, 214

Démétrios z Kypru, strat.§ 48, 39

Démétrios, toparchos v Palaistíně§ 84

Démétrios zvaný Lakón/„Sparťan“, epikúrik§ 250

Démétrios z Makedonie, Alexandrův sómatofylax§ 330, 323

Démétrios ze Salamíny§ Ol. 229+, Ol. 233+, Ol. 237+ 

Démétrios ze Sképse, grammatik§ 150, 71

u řady Démétriů neznáme rodiště:

Démétrios byl 1. básníkem staré komédie, 2. epickým básníkem, 3. iambografem, 4. sofistou, 5. sochařem, 6. malířem, 7. Pompeiovým propuštěncem, 55; 8. kynickým filosofem a dovedným řečníkem v Římě s věhlasem již za Gáia, 65+, 71+  

Démétrios, biskup v Alexandreji, prohlášen souvěrci světcem§ 232+

Démétrios, dynastické jméno hellénistických panovnických rodů:

Démétrios I., k. v Baktrii, s. Euthydéma I., manž. dc. Antiocha III.§ 206, 200, 185, 170, 165

Démétrios II. Aníkétos, k. v Baktrii, sansk. Dattamittijaka-Jonaka (shodný s předešlým?)§ 185, 180, 171, 170, 166, 165, 155

králové v Makedonii:

Démétrios I. Poliorkétés§ 704, 360, 350, 337, 322, 318, 316, 313 - 298, 296 - 285, 283, 281, 279, 258, 253, 251, 243, 43

Démétrios II. Aitólikos, s. Antigona II. s Filou II.§ 279, 277, 253, 243, 239, 233, 231, 229, 182

Démétrios z Makedonie§ 1. 315, 314, b. Antigona I.; 2. Démétr. (III.) 212, 196, 191, 184 - 179, syn Filippa V.; 3. 286, 258, 229, s. Démétria I. zvaný Kalos/Krásný; 4. s. Démétria I. zvaný ho Leptos/Hubený, 306

králové v Syrii:

Démétrios I. Sótér§ 188, 187, 175, 164 - 159, 156, 155, 153 - 150

Démétrios II. Theos Filadelfos Níkátór§ 324, 153, 150, 147 - 141, 137, 136, 130 - 128, 125

Démétrios III. Theos Filopatór Sótér zv. Eukairos§ 96, 95, 88, 87

Démo-, démo-, viz také Dámo-, dámo-

Démó, gen. Démy, milenka Antigona II., m. Alkyoneova a podle jedné verse též jeho syna Démétria II.; Antigonos dal podle této tradice zavraždit Oxythemidu, neboť pekl se synem a z téhož důvodu dal umučit Démino služebnictvo§ 289

Démó z Kúm, jedna ze sibyll§ 534

Démodamás, strat. Seleuka II.§ 292, 282

Démodiké, viz Hermodiké

Démofanés z Athén, démagógos§ 411

Démofanés z Megalopole, akadémik a tyrannobijec§ 255, 250

Démofilos, srov. také pod Dámofilos:

Démofilos z Athén§ arch. 381

Klaudios Démofilos§ arch. 101+

Démofilos ze Syrákús, jeden z Agathokleových vojevůdců§ 311, 307

Démofilos z Thespií, velitel Thespijských před Thermopylami§ 480

Démofilos, biskup v Kónstantínopoli§ 380+

Démofón z Athén, strat., strýc a poručník Démosthenův, gen. -ónta§ 384, 379

Démofón z Pergama§ viz Héródés

Démogenés z Athén§ arch. 317

Démocharés z Athén§ 1. s. Lachetův, synovec Démostheneův, vůdce démokratické strany, 384, 307, 303, 286, 285, 280, 270; 2. arch. 108; 3. arch. 49; 4. arch. 5

Démocharés, Papiás Démocharés, nauarchos S. Pompeia§ 38, 37

Démokédés z Krotónu, lékař (první státem placený) a autor myšlenky na vpád Peršanů do Hellady§ 522, 514

Démokleidés z Athén§ arch. 316

Démoklés z Athén§ arch. 278

demokracie, instituce, viz pod Athény

Démokratés z Athén§ 1. vyslanec k Dáreiovi III.§ 330; 2. arch. 3

Démokratés, nauarchos Filippa V.§ 201

Démokratés z Tarentu, předák§ 209

démokratiá, státní ústavní forma, „lidovláda“, nejširší přímá vláda všech občanů; státní úřady, a to i ty nejvyšší, jsou losovány a voleny: text navazuje na heslo o athénské démokratii, viz Athény. Člověk nesnášející lidovládu, byl mísodémos/antidémokrat (v Athénách nebezpečné obvinění). 

Moderními slovy bychom o hellénské démokratii řekli: velký úspěch podnikatelské a obchodnické lobby podporované sofisty, která zlomila moc rodové aristokracie. Až na ideovou shodu v praxi nezaměňovat hellénskou d. s novodobou demokracií. Z rozhodování byly vyňaty svobodné ženy, byť nejvznešenějších rodin, volit a rozhodovat nesměli cizinci-metoikové a všichni nesvobodní; movitější občané byli povinnováni řadou finančních a materiálových závazků na podporu státu a chudých spoluobčanů.

Pro všechny tyto důvody nelze hellénskou démokratii jednoduše přeložit jako (parlamentní) demokracii, pluralitní parlamentarismus. 

O vzniku demokracie viz rok 508; první psaný výskyt slova parliament (z franc. parler, hovořit) je z 19. prosince 1241 v anglické dvorské listině. Viz pod Athény. Zhruba do francouzské revoluce se v Evropané nekriticky měřili s antickou démokracií svýma očima.

Spojování náboženských a kmenových komunit pod jedno centrum s hlavním městem, asty, a s pevností s kultovním střediskem, (akro)polis, zřejmě probíhalo od roku 850-750, srov. tam v CSD. Vedle takových „urbanisovaných“ států existovala nadále ethné, národní/kmenové federace bez městského centra i náboženského střediska (Thessalové), nebo spolky se sněmovní tradicí na jedné kultovní lokalitě (Aitólové, Achájové, srov. hellénistická koina).

Známe na šest set hellénských států, ale „právně“ jich existoval asi dvojnásobek. Díky městům, malému prostoru pro menší skupiny, vznikla v Helladě demokracie, umění, vědy. Velké orientální říše/despocie sice prospívaly businessu, ničily však a ničí svobodu osobnosti, omezovaly tvůrčí aktivity individua.

Č. občan je od obce, ale něm. Bürger souvisí s Burg, hrad, lidé z podhradí, tedy původně nesvobodní.

Ideální démokratii parodoval ve své obhajobě v hrdelním procesu roku 404 athénský příznivec oligarchie resp. démokratie jen pro majetné Thérámenés slovy: "Démokratiá nebude dokonalá, dokud se na ní nebudou podílet otroci a lidé, kteří by pro svou chudobu zradili stát za drachmu."

Moderní doba nespokojená se systém vlády politických stran, partajokracií prolezlou nelikvidovatelnou korupcí, se athénským systémem inspiruje. Hledá se návrat k losování zástupců lidu, démarchie, a moderní slova jako lottokracie, klérokracie, stochokracie označují návrhy nového přímého zapojení lidí do správy státu. 

Jednou takovou formou aleatorní demokracie je vise německého novináře Tima Riega z devadesátých let, který pro Německo navrhuje losovaný parlament o šesti stech členech. "Vyvolenci"/poslanci by pracovali ve 24 skupinách po 25 lidech a 120 pětičlenných pracovních kroužcích, aby nehrozila řečnická vystoupení výřečných jedinců a převládla pracovní otevřenost. Rieg doporučuje losovat parlament jednou týdně, aby se nemohl uchytit žádný leader s vlastními zájmy. Ministři by měli měli pravomoce pouze exekutivní a občané v referendu rozhodnou, zda mu po čtyřech letech v úřadu (a již nikdy více) přísluší nějaký finanční bonus. 

Nejnovějším podobným návrhem je epistokracie, epistocracy, "vláda znalostí". Podle Američana Jasona Brennana je pro systém zhoubné vyžadovat "více demokracie", poněvadž velká většina lidí je naprosto politicky i obecně nevzdělána. Občany-voliče je proto třeba školit, popřípadě jich vylosovat několik desítek tisíců, proškolit je a pak nechat volit. Brennanův nápad jakoby modernisoval pouze Platónovy představy o filosofech řídících stát.  

Démokritos z Abdér, filosof (jiný D. byl sochař, historik, epigrammatik, D. z Chiu byll hudebník a z Pergamu řečník)§ 460, 370

Démokritos z Megar§ 172 (Ol.)

Démónax z Mantineie, rozsuzoval občanské spory v Kýréně, gen. Démónakta§ 530, 520

Démónax, strat. Oróda I. Parthského, k. Armenů§ 41+

Démónax z Kypru, kynik a rhétór, ž. Epiktétův, uč. Lúkiánův§ 70+, 170+ 

Démoníkos z Athén, usurpátor§ 388, 387

demonstrace, ženy protestovaly proti zákonu nákladnosti ženských oděvů a šperků v Římě; novověké politické a sociální nenásilné demonstrace starý věk v podstatě neznal§ 195

démos, v Athénách§ viz tam

Démosthenés z Athén, strat., syn Alkisthenův§ 426 - 424, 414 - 413

Démosthenés z Paiánie§ 1. zvaný Machairopoios/Mečíř, manž. Kleobúly z Bosporského království, o. no. 2, 405, 384; 2. s. no. 1, řečník a politik (srov. také M. Porcius Cató Censórius v indexu a pod facka), 420, 415, 405, 390, 384, 373, 368, 359, 355, 353 - 351, 349 - 346, 343, 341, 339 - 338, 335, 330, 344, 325 - 322, 303, 280, 44 

Démosthenés ze Sparty§ 316 (Ol.)

Démosthenés z Makedonie, vyslanec Filippa V.§ 197

Démostratos z Athén§ 1. arch. 393; 2. arch. 390; 3. arch. 130; arch. 65+ 

Klaudios Démostratos z Melity§ ath. arch. 180+ 

Démostratos z Lárissy§ 84 (Ol.)

Démotelés ze Samu, k. nebo tyr. (jiný D. byl autorem spisu o pyramidách)§ 611

"démotická kronika", eg. náboženský text s chronografickými údaji§ 404, 399, 393 

Démotión z Athén§ 1. arch. 470; 2. démagógos, 366 

Den, Dewen, Udimu, k. První eg. dyn., s. Ahy s Neit-hotepou II. (?) n. Džeta s Merit-Neitou, manž. královen Semat, Nacht-Neit a (?) Qa-Neit§ 3174, 3054, 3034  

dénárius, římská mince, č. denár§ 309+ a viz v přílohách o mírách a vahách; arab. dínár

Dendoríx, vůdce Sugambrů, s. Baitorikův, bratra Melónova§ 15+

dentátus, se zuby, ozubený, řím. přízvisko označující lidi, kteří se se zuby již narodili§ 290

Denthélétové, Danthélétové, thr. kmen na severových. Paionie§ 183, 88, 61, 29, 28, 19

Dep§ viz Bútó

deportace§ viz přesídlení

Dér, m. v Babylónii východně od Tigridu na hranicích s Elamem, dn. Tell Aqar u al-Badrá v IRQ, známé hadím kultem boha Ištarana a jeho choti Šarrat Déri/"Královny Déru" § 2600, 2540, 720, 667, 653, 623

Derai, mí. v Messénii§ 685

Derbé, m. v Isaurii§ 30

Derbent, Darband, arab. Báb al-abwáb/Brána bran, arm. Čora, pevnost a m. na jihu Dagestánu§ 91+, 198+, 356+  

Derbikové, část Massagetů§ 530, 170

Derdás z Elimie v Makedonii, údělná knížata§ 1. 433; 2. 393, 383 - 381, 364; 3. 393, 357, 337, b. Fily a Machaty, asi s. no. 2 

Derketó§ viz Atargatis

Derkylidás ze Sparty zvaný Sísyfos, harmostés§ 411, 399 - 397, 394, 389

Derkyllos n. Derkylos, athénský politik a strat.§ 346, 319, 318

Dersaioi, Derraioi, Derrones, Dersové, Derrové, Derroni, thrácký kmen v Pangaiu s vlastní stříbrnou ražbou v 5. století s volským spřežením; není v CSD

deserce hromadn᧠viz přeběhnutí

Désídérius§ viz Flávius Mágnus Désídérius 

desinformace§ 205, 204, 196, 172

Desmón z Korinthu§ 724 (Ol.)

despotés, despoiné, pán-paní ve smyslu panovnickém i vlastnickém. Politicky "absolutní vladař", později označení vládců římského Východu, dvorský titul a titul pro panující velmože v balkánských státech nacházejících se na bývalém území Říma; není v CSD

děti, mládí na trůnech, u moci, viz dlouhověcí, makrobioi; děti odložené, infanticida apod. viz pod ženy

T. Desticius Iuba, legát§ 253+

Deuderix, s. Baetorikův a synovec Maelónův, k. Sugambrů§ 16

Deultum, řec. Debeltos, lat. též Develtum n. Dibaltum, Colónia Flávia Pácis Deueltensium, dn. Debelt u Burgasu v BG§ 70+, 377+ 

Deuriopové, thr. kmen v záp. Paionii§ 183

Deutelidás z Lakónie, též Eutelidás, olympioníkos§ 628, 544

Deuteromalajci, v jihových. Asii§ 175

Deuxippos§ viz Dexippos

Deva, Deva Victríx, řím. pevnost a osada na území Kornů proti Brigantům a Ordovikům oddělené od sebe řekou Devou/Dee, dn. Chester v Cheshiru§ 79+, 103+ 

Devábhúti či Devábhúmi, k. v Magadě§ 185, 68

Devánampijatissa/Devánampija Tissa z Cejlonu-Taprobané§ viz Tissa z Taprobany 

Develtum§ viz Deultum   

dévótió, viz s. v. zaslíbení a v Bohové a jejich svátky

Dewen§ viz Den

Dexagoridás ze Sparty, voják§ 195

Dexandros z Apameie, magnát§ 30

Dexifanés z Knidu, o. Sóstrata, stavitele Faru§ 284

Dexikratés z Krotónu, lékař§ 282

Dexión§ viz Sofoklés

Dexippos či Deuxippos ze Sparty, žoldnéř, strat. autokratór v Syrákúsách§ 407, 406

Dexippos z Athén, občansky P. Herennius D., s. Ptolemaiův, historik říšských dějin od 238 do 270 n. l.§ 247+, arch. 262+, 268+;

Dexippos z Boiótie, obč. Cn. Curtius Dexippus, bojovník s Germány (?)§ 268+    

Dexitheos z Athén§ arch. 385

Dexter, celé jméno neznáme§ cos. ord. 263+

Dez§ viz Kaprotás