Ora-Oth

Óra (pl.), sídel. m. Óreitů v Balúčistánu§ 325

Orange§ viz Arausió

Oratzés z Charakény, též Obadás, k.§ 121

Orbélos, pohoří v Thrákii, později hranice mezi Makedonií a Thráky, dn. Belasica a novořec. Belles na pomezí Řecka, FYROM a BG§ 310

Orbiána Aug.§ viz Sallustia Barbia Orbiána 

L. Orbilius Pupillus, učitel řečnictví a filolog§ 50

orbis rómánus, tj. římský svět, splývá s hellénským oikúmené, obydlený svět, země, srov. tam§ 40

L. Orbius, velitel loďstva§ 88

Orcadés, řec. Orkades, Orkady, dn. Orkney Islands, o-vy u severního Skotska/Kalédonie, za Vespasiána pod římskou kontrolou§ 5000, 43+, 77+

Ordanés z Persie, usurpátor§ 325 

Ordos, m. a stepní náhorní rovina ve Vnitřním Mongolsku v dn. Číně jižně od ř. Chuang-che sahající po Velkou zeď, čín. Mao-wu-su šamo či Mu Us-šamo§ 225, 177, 133, 126  

Kdysi kmenové území turkických a mongolských nomádů a nájezdníků na čínské státy. Město Ordos s 1,5 milionem obyvatel (2010) je centrem rozsáhlé pánve s asi šestinou veškerých odhadovaných čínských zásob uhlí a třetiny zemního plynu. Na začátku 21. století zničený kraj, jehož původní obyvatelé po šedesáti letech maoistické nadvlády zůstali naprostými chudáky, kteří mimo jiné pohřbívají své zemřelé na polích. 

Ordovikové, Ordovicí, kelt. kmen v dn. Walesu§ 54-, 50+, 51+, 74+, 77+ a viz sub Britannia a Powys 

'Oreb, řec. Óréb, madiánský velmož§ 1206

Oreibasios z Pergama n. Sard, "c. Horal", lékař, ž. Zénóna z Kypru, osobní lékař a přítel Iúliánův§ 314+, 337+, 347+, 360+, 362+, 363+     

Oreikon§ viz Džabal Hamrín

Óreitové, indický národ západně od delty Indu až po Gedrósii§ 325

orel, heraldické zvíře jedno- a dvouhlavé§ 1345, 272 a viz pod legionáři

Óreoi§ viz Bisanthé

Óreos, m. na Euboji, starším názvem Hestiaia nebo Histiaia§ 445, 411, 377, 365, 341, 313, 208, 199, 198, 196, 169 

Oresteia, viz Adriánopolis§

Orestés z Makedonie, k.§ 399, 396, syn Archeláův
Orestés z Mykén, hérós, syn mykénského k. Agamemnona a Klytaimnéstry, b. Ífigeneie§ 1184, 1170, 618, 550, 480
Orestés z Thessalie, s. Echekratidův, k. ve Farsálu$ 457
Orestés, praef. Aegyptí§ 320+

Orestis, Orestové, země a ethnikum v západní Makedonii§ známe jen jediného jejich panovníka, k. Antiocha z roku 429§ 800, 770, 429, 323, 209, 199, 196

Oresthasion, m. v Arkadii§ 659

Orestorios, kelt. předák§ 279

Órétánové, Órétání, řec. Órétánoi, též Orissiové, keltibérský národ na severu dnešní Andalusie se sídel. m. Castulónem, viz§ 228, 217, 206, 193

Orfeus z Leibéthy, orfismus§ 222+, 392+ a viz pod epos, školy filosofické, lékaři

Orfeus z Odrysie, epopoios§ 480 a viz s. v. epos

Orfeus z Krotónu, epopoios§ 528 a viz s. v. epos

Orfeus z Kikonie, básník§ viz pod epos

Orfeus z Kamaríny, epopoios§ viz s. v. epos

P. Orfidius Seneció§ cos. suff. 148+ 

orgeón, orgeónes§ viz frátrie a Athény

Orgetoríx, Orgétoríx, kníže kelt. Helvétiů, zemřel dříve, než se mu podařilo vytvořit koalici s Haeduy a Séquany proti Ariovistovi a zřejmě i Římanům§ 60, 58 

Orháj bar Chewj᧠= Arjaw z Edessy

Orhippos§ viz Orsippos z Megar

Orcha§ = Uruk

C. Orchius, tr. pl., předkladatel prvního ze zákonů proti luxusnímu životním u stylu§ 182

Orchomenos ho Arkadios/Arkadský, nápisně Erchomenón há polis, m. v Arkadii, srov. také pod Aineiás§ 2000, 700, 668, 650, 628, 480, 479, 418, 370, 303, 267, 255, 240, 235, 233, 229, 227, 226, 223, 222, 196, 189, 147

Orchomenos, m. v Boiótii§ 1450, 447, 375, 373, 364, 353, 347, 338, 316, 289, 223, 86

Orchon, ř. v Mongolsku§ 119

Órigenés z Alexandreie (?), neoplatónik, ž. Ammóniův§ 243+, 270+ 

Órigenés z Alexandreie alias Adamantios, též Hórigenés/"Zrozenec Hórův", s. Leónidův, křesť. ideolog§ 185+, 202+, 224+, 232+, 243+, 249+, 250+, 260+, 311+, 315+, 325+, 364+, 391+ a viz pod křesťanství

Órikos, m. v Épeiru, též Órikon§ 214, 211, 194, 167, 49, 48

Oringis§ viz Aurinx

Oreios, Oreia, Oreioi, m. na Krétě a spolek§ 221, 220

Orissové§ viz Oretánové

Oriskos (?), nauarch per. flotily§ 461

oristés, úředník vyměřující pozemky§ 431

Orkneje§ viz Orcadés

Orkynia (pl.), nezn. mí. v Kappadokii§ 320

Orkynios drýmos§ viz Hercynský les

Ormenion, obec v Thessalii§ 293

Ormesducht, d. Sápóra II., manž. Merušana§ 367+

Ormuzd, Hormuzd, řec. Harmoza n. Harmozia (pl.), m. a úžina mořská v Karmánii; srov. pod Zétis a Karmánie§ 204

Orneiai, Orneai, m. v Argolidě dnes nezn. polohy§ 352, 351 

Orneus z Athén, s. Erechthea II., o. Peteův a děd Menestheův§ 1204

Ornodapatés, Oródův satrapa Mesopotamie§ 50

Ornospadés z Parthie, prořímský velmož, satrapa Mesopotamie Artabána IV.§ 35+

Orobázos z Pathie, vyslanec§ 92

Órodátis, (-tidy), k., dc. Lykomédova a asi Músy Orsobary§ 47

Oródés I., řec. Hýródés, aram. a per. Urúd, bab. Urudá, usurpátor parth. trůnu§ 81, 76
Oródés II.§ = Arsakés XIV.
Oródés z Parthie, s. Artabána IV., k. v Armenii§ 35+, 37+, 41+  

Oródés, několik vládců v Elymáidě§ 131+ a viz tam

Septimius Oródés, Úródés/Woród, palmýrský obchodník§ 267+

Orofernés z Kappadokie, jako král Orofernés Níkéforos, syn (?) Ariarátha IV.§ 193, 172, 159 - 155
Oroidos z Parauaie, k.$ 429
Oroités z Persie, per. satrapa v Sardech§ 526, 522

Oroizés nebo Oroisdés z Albánie, k.§ 66

Orolés, k. Getů§ 200

Oromasdés§ viz Hormisdás z Persie

Orontés z Orestidy, o. Perdikkův§ 323
Orontés z Persie, satrapa Armenie a Mýsie, s. Artasyrův, snad děd/praděd Oronta I.§ 401, 388 - 385, 362, 351

Orontés, Aroandés, arm. Erovand/Jervand, jméno arménských satrapů a králů:§
Orontés z Armenie zv. Sakavakjats, k. z arm. kronik, zakladatel dynastie, o. Tigrána, měl by být totožný s Peršanem Orontem (?)§ 800

Orontés I., satrapa, první asi z Orontovců, armenské královské dynastie§ 331, 322, 317
Orontés II., dyn. armenský§ 205, 164

Orontés, ř. v Syrii, dř. Drakón, část řeky Axios, z toho dn. arab. Nahr al-Ásí, bab. možná Marattu/Marratu§ 1580, 1546, 1482, 1472, 1471, 1446, 1380, 1350, 1320, 1317, 1300, 1000, 877, 858, 853, 750, 747, 311, 306, 300, 252, 235, 150, 145, 65, 37+, 75+, 272+, 313+    

Orontobatés, satrapa v Kárii, pozd. v Médii, manž. Ady Halikarnásské ml.§ 341, 334, 333, 316

Oropastés z Persie, b. Gautámův, snad zkomoleně řec. podoba magova titulu "ahura-upasta/s Ahurovou podporou?"§ 522

Órópos, m. v Attice§ 776, 426, 424, 411, 402, 366, 353, 338, 322, 319, 316, 313, 312, 300, 289, 278, 156, 155, 151
Órópos, maked.§ = Európos na Eufrátu
Órópos, m. v Makedonii, zřejmě Európos/Európiá (snad totožné s Almópií), rodiště Seleuka Níkátora§ 800 

Orosius alias Paulus, křesť. historiograf§ 274-, 380+

Orrhoéné§ = Osroéné

Orrorin, hominin (?)§ pravěk

Orsabaris/Orsobaris, d. Mithridáta VI., jako k. Músa Orsobaris, manž. Lykomédova, m. (?) Órodatidy§ 63, 47

Orsamés z Parthie, velmož a přítel Mithridáta III. Parthského§ 55

Orsippos z Megar, též Orhippos, olympioníkos a tyr.§ 720 (Ol.), 657

Orsoaltios z Thrákie, dyn.§ 277

Orthagorás ze Sikyónu, tyrannos§ 656, 648, 556 

Orthobúlé, manž. a vražedkyně Proxena z Hypat§ 174

Orthobúlos z Athén, vyslanec§ 386

orthodoxie, pravoslaví§ viz křesťanství

Orthopolis ze Sikyónu, k.§ 1703, 1654, 1591 

Orthósiá, m. v Syrii, stará Ullaza, zmiňovaná již Narám-Sînem Akkadským jako Ulišum a za Thutmosea III.§ 1474, 2292, 1317, 242, 138, 85 

Orthósiá na Maiandru, m.v Kárii (krátké -tho- též na mincích)§ 167

Orthón ze Syrákús§ 1. vyslanec, 309; 2. 148 (Ol.)

Ortiagón z Galatie, gen. Ortiagonta, dyn., manž. Chiomary§ 189, 188, 186, 184, 183 

Ortóna, Ortón, hl. m. a přístav Frentánů, dn. Ortona§ 482, 457, 72+ 

Ortygés z Eryther, královrah§ 650

Ortygiá, ost. a městská čtvrť Syrákús s pevností, "Křepelákov", ležící před Achradínou§ 485, 402, 357, 355, 345, 344, 339, 212
Ortygi᧠viz Délos

Orxinés z Persie, satrapa Persie§ 326, 324

orygma, strž, v Athénách§ 406 a viz Athény (2)

Ósaka, m. v Japonsku, hist. Naniwa§ 660, 200+ 

Osakés z Parthie, vojevůdce§ 52, 51

Osca, m. v Tarrakónské Hispánii, d. Huesca v Aragonu§ 78, 74, 72

osel, jeho zabití z pověrčivosti§ 375+; o léčbě oslů viz pod kůň 

oslí karavana§ 2002, 1920, 1580

Osetie, kavkazská země, severní část je součástí Ruské federace, jižní formálně samostatná nárokovaná Gruzií, Osetové§ viz Alánové

Osíris, gen. Osírida i Osíria, bůh onoho světa, znovuzrození, Nilu, s hlavním kultovním místem v Abýdu, eg. sporné čtení Wsjr: Asar, Asir, Asari, Wesir, Usir, Usire, Asare, dř. Usírew§ 3500, 1740, 1998, 1319, 955, 945, 238 (jeho chrám v Kanópu) 

Ósis§ viz Sósis

Osismiové, Osismové, lat. Osismií, Osismí, kelt. nárůdek v Bretagni v kraji při Finistère§ 57, 56 

Oskové, Oscí, nárůdek v Kampánii (srov. dn. označení pro skupinu ie. jazyků - oskickoumberská), kolonisovaní zčásti Etrusky, postupně asimilováni Samnity a během samnitských válek Římany v podstatě vyhlazeni a jejich území anektováno§ 598, 396 a srov. pod atellána 

oslepení, oslepnutí, ve snu i ve skutečnosti, násilné§ 1275, 277

Násilné oslepování přišlo do módy v Evropě s křesťanstvím až v dobách neantických; první zmínku o této brutalitě uskutečněnou na válečných zajatcích Assyřany viz rok 1275. Srov. jeho rozšíření v Rómánii; z českých knížat oslepen Boleslav iii. Ryšavý a Jaromír. Sásánovec Sápórés/Šápúr II. dal oslepit armenského vládce Tigrána VII., Východořímané měli oslepení jako náhradu za trest smrti, Peršan Chosroés dal roku 550 oslepit syna Anasozada ("dárce nesmrtelnosti"), neboť se proti otci vzbouřil. Peršané oslepovali buď nalitím vařicího oleje do očí nebo vpichem rozžhavené železné jehly.

oslovení§ viz pod titul a princeps

osobní jména§ viz jména osobní

osobní stráž, bodyguard, první u Hellénů§ 628
Garda kopiníků nebo mužů s dřevěnými kyji patřila k obrazu klasické hellénské tyrannidy. Silné osobní stráže nemohly chybět na obrazu zanikajícího republikánského Říma. Magnáti si vydržovali oddíly buccellárií, kteří je chránili před útoky barbarských vojáků, venkovských banditů a střežili opevněné venkovské villy. 

Osochón§ viz Osorkon st.

Osové, Osiové, germ. (?) lid obývající snad sever Slovenska§ 170+

Osorkon z Egypta, eg. Userken, jméno vladařů a kněží:§ 

Osorkon st., řec. Osochón, jako král Dvacáté první dyn. Aa-cheper-Re-setep-en-Re§ 995, 945  

Osorkon I., k. Dvacáté druhé dyn.§ 955, 945, 928, 924, 905, 901, 889, 874    

Osorkon, velekněz v Thébách, b. Šešonka III., možná totožný s Osorkonem III.§ 770, 764 
Osorkon z Búbasty, Velký náčelník Libyjců (Ma)§ 730
Osorkon II., k. Dvacáté druhé dyn., jeho jména viz v textu CSD§ 945, 928, 889, 853, 850, 825, 818    

Osorkon III., neboli Userken-sa-Aset-meri-Amun, k. User-maat-Re-setep-en-Amun, Hor Ka-nechet-chaj-em-Waset, manž. Karačaty/Karoadžety a Tentsaje, o. Šepenupety I., Takelota III., Rudamuna a Nimlota Hermopolského§ 850, 818, 770, 751, 745, 720 
Osorkon IV., k. Aa-cheper-Re-setep-en-Amun, hebr. asi Só', totožný s ass. Šilkannu?§ 945, 818, 730, 720

Osroéné, Orrhoéné, pozd. Osdroéné, severozáp. část Mesopotamie; od aram. malkutá d-bét 'Ósrá 'Íné, Orrhoé-Urfa (arab. ar-Rúhá), viz pod Edessa, křesťanství, Arabové, Mesopotamie, klan fýlarchů dynastů Abgarů§ před 6000, 2150, 616, 145, 137, 132, 127, 120, 115, 112, 94, 92, 76, 68, 63, 54 - 52, 34, 29, 26, 23, 4-, 7+, 30+, 49+, 50+, 91+, 109+, 115 až 117+, 123+, 139+, 163+, 179+, 193 až 195+, 202+, 215+, 216+, 235+, 242+, 252+, 262+, 287+, 301+, 303+, 363+, 380+, 381+      

V zemi na řekách Balíchu a Chábúru byla řada hellénisovaných městeček n. hellénských a makedonských apoikií jako Anthemús/Batnai, Diospégé, Polyteleia, Stratoníkeia, Ichnai, Karrhai, viz tam. Tráiánus oddělil od Orrhoény Amidu a udělal z ní hlavní město nové provincie Mesopotamia. 

Ossius z Corduby§ viz Hosius

Ossonoba, m. v Lúsítánii, dn. Faro v P§ 375+

Osten§ viz Aosta

Osteódés, lat. Ustíca§ viz pod žoldnéři

Ostanés z Persie, asi též řec. Artostés, s. Dáreia II., o. Arsama a Sisygamby§ 336

Ostia (lat., sg.: v Óstii), Óstia (řec., pl.: v Óstiích), m. v Latiu (srov. č. Ústí) a obchodní přístav Říma, založena údajně Ankem Martiem n. Numou Pompiliem, dn. Ostia§ 616, 387, 279, 162, 149, 69-, 38+, 42+ 48+, 54+, 60+, 62+, 64+, 67+, 69+, 104+, 197+, 230+, 261+, 355+, 359+, 392+       

Po celou republiku měl přístav v Ostii jediné molo a náklady z velkých zámořských lodí byly překládány do malých a tažených po Tiberu volskými spřeženími do Říma. Někdy na přelomu druhého a prvního století se přístav zanesl a nebyl už pro velké nákladní lodi přístupný. Je záhadou, jak tehdy fungovalo zásobování hladového Říma. Plán na obnovu ostijského přístavu měl C. Iúlius Caesar, Augústus chtěl zvýšit splavnost řeky. Nový přístav s rozšířenou nádrží začal stavět až Claudius, otevřel několik nových protipovodňových kanálů roku 46 n. l. a k vybudování ostrůvku s majákem použil slavné Caligulovy megalodi o výtlaku jednoho tisíc tun.

Claudiův přístav dostavěl teprve roku 64 Neró (proč to trvalo tak dlouho, není známo) a někdy v letech 100-113 přidal další kanály a přístav Traiánus zvaný podle tvaru hexagon. Jeho architektem asi byl Apollodóros z Damašku. Roku 2009 archeologové odkryly zbytky amfitheátru pro asi dva tisíce diváků o délce 42 metrů a šířce 38.

P. Ostorius Scapula, legát Britannie§ 47+, 49 až 52+  

M. Ostorius Scapula§ 1. cos. suff. 59+; 2. cos. suff. 97 n. 99+ 

Q. Ostorius Scapula, praef. praet.§ 14+ 

ostraka, střepy, jako prostředek k literárnímu psaní v Egyptě§ 1379

ostrakismos, exostrakismos v Athénách§ 482, 471, 461, 450, 444, 417, 411

Na keramické střepy (srov. římské suffrágium, testárum suffrágia, hlasování střepem) napsali občané jméno podezřelého spoluobčana z toho, že usiluje o tyrannidu. Když se střepů sešlo nejméně šest tisíc, „plebiscit“ platil a ten, jehož jméno bylo na střepech nejčastěji, musel do deseti dnů opustit na deset let Athény (sníženo později na pět roků). Majetek mu však zůstal zachován. Bylo nalazeno na 1500 ostrak z let 480 - 470 a třetina z nich nese jméno Themistokleovo. Celkově se nalezlo jedenáct tisíc ostrak s asi 140 jmény. Prvním ostrakovaným byl v roce 487 Hipparchos z Cholargu, příbuzný Peisistratův, posledním na jaře 417 jistý Hyperbolos z dému Perithoidai, démokrat, a to na přání aristokratické kliky Níkiás-Alkibiadés. Zákon o ostrakismu nebyl sice odstraněn, ještě na konci 4. století byl v platnosti, ale nebyl používán.

ostrakismos-petálismos v Syrákúsách (na listy či destičky, petálon)§ 454


Ostrogotha, k. Gotů§ 248+, 250+ 

Ostrogoti, lat. Ostrogothí, Austrogotí, něm. Ostgoten, pův. Gotové-Greutungové, kmenový svaz východogermánských Gotů, v letech 493 - 553 n. l. měli království v Itálii, srov. pod Herulové a Gotové. Nejznámější z Vandalů, pokřtený Stilichó, velitel západořímské Honoriovy armády, Ostrogoty roku 406 porazil u Florentie; padlo jich prý na sto tisíc§ 753, 269+, 375+, 390+, 392+  

ostrov, umělý, starý svět nestavěl, pouze rozšiřoval (egyptský Faros), nebo při obléhání změnil na poloostrov (Tyros Alexandrem). Dnes jsou největším umělým souostrovím Palm Jumeirah (stavěno od roku 2001), Palm Jebel Ali (2002), The World (2003), Palm Deira (2004), The Universe (2008) a Dubai Waterfront (plánováno do 2020) před arabskou Dubají. 

Ostrov Batávů, Insula Batávórum§ viz Batávové

Ostrov sv. Pavla/St. Paul I. v Beringově moři§ před 6000

Ostrované§ viz Nésiótai

Ostrovy, řec. Nésoi, Ostrované/Nésiótai§ viz Kyklady, Egejské o-vy, Nésiótai 

osud, vyjádření§ viz Tyché

osvětlení§ viz architektura a divadlo

Ošikuma, jap. princ-rebel§ 200+

M'. Otacílius Catullus§ cos. suff. 88+ 

Otacílius Crassus, pompéjovec§ 48

M'. Otacílius Crassus§ cos. 263 a 246

T. Otacílius Crassus§ 1. cos. 261; nauarchos 212

Otanés z Persie, pers. Utána, elam. Chuddana, spiklenec proti magům a Dáreiův důvěrník, o. Faidymy; srov. pod Anafás I.§ 522, 521, 517 

Otanés z Persie, s. Sisamnův, soudce a vojevůdce§ 511, 496

Jiný Otanés byl synem Farnaspovým a bratrem Kassandany, manželky Kýra II., matky Kambýsa II. a Atossy, viz.

otcovrah, parricída§ viz pod příbuzní

Othó, řec. Othón§ viz Salvius

Othoniél§ viz Gothoniél z Iúdy

Othryadés z Lakedaimonu, bojovník (srov. Partha z roku 162+)§ 544

Othryadés z Parthie, vojevůdce§ 162+