Fin-Fy
finance, finančníci, jejich moc v Římě§ viz ceny, daně, zlato, též lichva
Fineés, Fineás z Iúdaie, vůdce rabujících zástupů, hebr. Fínehás/Pínehás, Pinchas§ 40+
Fínechás§ viz Pínechás
Finkelstein, Israel, israelský archeolog§ 1400
Finnové, Fennové, ugrofinská jazyková skupina, srov. pod Burgundové, mimo jiné předkové dnešních Finů, Estů a Maďarů§ před 6000, 4000, 600
Finsko, novodobý stát§ 200+
Fintás z Messénie, k.§ 747
Fintiás z Akragantu, tyr.§ 288, 281 - 280
Fintiá(s), gen. Fintiady (Fintie), m. na Sicílii založené Fintiou, dn. Licata na ústí Salsa u Eknomu§ 281, 249
firma, firmy§ viz podnikání, ceny
Fírmius Catus, lehkověrný senátor§ 16+
Fírmum Pícénum, m. v Pícénu, dn. Fermi v regionu Marche§ 264, 90
Fírmus, maurský velmož, protiřímský rebel, usurpátor, s. Nubelův, b. Mascizelův, Diův, Gildónův, Mazukův a Cyrie§ 24+, 344+, 363+, 372 až 374+, 379+, 383+
Fírmus ze Seleukeie na Moři zvaný Kyklóps, obchodník a propalmýrský a protiřímský rebel, občan. jméno neznáme§ 273+
Fírmus, corrector§ viz Claudius F.
Firth of Clyde§ viz Clota
Firth of Forth§ viz Bodotria
fiscus, císařova pokladna buď soukromého majetku, nebo na správu císařských provincií, srov. pod aerárium. F. spravoval všechny veřejné finance císařovy (od Claudia), tajemník se jmenoval a rationibus. Součástí fisku se stalo aerarium mílitáre. Soukromý majetek principa, patrimónium prívátum, spravoval zvl. prócúrátor. Septimius Sevérus spojil patrimónium prívátum narostlé konfiskacemi soků v entitu zvanou ratió, rés príváta, pod správou magistra réí prívátae, ratiónális.
fiscus iúdaicus, peníze z židovské náboženské daně§ 70+, 95+
Flaccus, libert. Claudiův, komponista (celá jména neznáme)§ 161
Flacilla§ viz Aelia Flávia Flacilla
Flacillus, řec. Flakillos, biskup v Antiocheji§ 328+
Flammás§ viz L. Flávius Flammás
flámen, "zapalovač ohně", kněž určitého římského božstva, sbor fláminů, fláminés máiórés a minorés (fl. nesměli spatřit armádu, fysickou práci, nesměli jezdit na koni a nesměli se ocitnout v blízkosti mrtvoly); „Větší“ fláminové byli tři (Diális - Iovův, Mártális - Martův a Quirinális - Rómulův) byli voleni z patricijských rodů, dalších 12, „menších“, z rodů plebejských mělo v péči kulty např. Vulcána - Vulcání, Flórae - Flóry, Pomonae - Pomony, Carmentae - Carmenty atd.§ 715, 242, 87, 81, 13, 12-, 22+
Jejich manželky se jmenovaly fláminiky a oba museli být oddáni konfarreací, confarreátió, viz rok 87. Úřad flámina Diális zůstával neobsazen v letech 87-12, viz.
C. Fláminius§ 1. tr. pleb. 232, 227, cos. 223, 221, cens. 221/0, cos. 217, 215; 2. 193, cos. 187, o. č. 3; 3. vyslanec, 154, s. č. 2;
Flandry, hol. Vlaanderen, Vlaams/Vlámové, "zátopová země", jména z fríštiny pův. raněstředověk᧠284+
Flávia Domitilla§ viz Domitilla
Flávia Galla§ viz Galla
Flávia Iúlia Cónstantia§ viz Cónstantia
Flávia Iúlia Helena§ viz Helené z Drepana
Flávia Máxima Cónstantia, manž. Grátiánova§ viz Cónstantia
Flávia Máxima Fausta, d. Eutropie, ses. Theodóry a Máxentia§ viz Fausta
Flávia Máximiána Theodóra, d. Máximiánova a Eutropie, ses. Máxentiova§ viz Theodóra
Flávia Titiána, d. T. Flávia Claudia Sulpiciána, manž. Pertinákova§ 193+
Fláviánus, biskup v Antiocheji§ 378+
Flávius z Lúkánie, necelé jm. propúnského předáka§ 212
Cn. Flávius, s. propuštěnce Annia, písař Ap. Claudia Caeka, původce nápadu zveřejnit úřední kalendář, autor spisu o právních postupech§ 304
L. Flávius§ 60, 58, cos. suff. 33
M. Flávius, tr. pl.§ 328, 323
M. Flávius, písař, spolutvůrce júliánského kalendáře§ 45
Flávius Ablabius§ viz Ablabius
Flávius Arcesiláus, celé jméno neznáme§ cos. ord. 267+
Flávius Antiochiánus, praef. Urbí§ 260+, cos. ord. 270+ (kdy byl předtím cos. suff., nevíme)
L. Flávius (?) n. Arrius Aper, praef. praet.§ 282+, 284+
M. Flávius Aper§ 1. cos. suff. 103+; 2. cos. ord. 130+; 3. cos. ord. 176+
L. Flávius Arriánus§ viz Arriános
T. Flávius Claudiánus§ cos. suff. 179+
Flávius Claudius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus I.
Flávius Claudius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus II.
Flávius Claudius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus III.
Flávius Claudius Cónstantius Gallus§ viz caesar Cónstantius Gallus
T. Flávius Claudius Sulpiciánus, praef. Urbí, o. Flávie Titiány, manž. Pertinákovy, a T. Flávia Titiána§ 138+, 193+, 197+
T. Flávius Cléméns, s. T. Flávia Sabína, bratranec Domitiánův, manž. Flávie Domitilly § cos. ord. 95+, 95+
T. Flávius Cléméns§ viz Klémés z Athén zvaný z Alexandreie
T. Flávius Coeliánus§ cos. suff. 289+
T. Flávius Cónstáns, praef. praet.§ 168+
Flávius Dadés§ viz Dadés
Flávius Decimus§ cos. suff. 289+
T. Flávius Domitiánus, s. Vespasiánův, b. Titův, prínceps v letech 81 až 96 n. l.§ 507, 255, 118, 101, 83, 46, 30, 26, 17, 10, 8-, 3+, 14+, 29+, 43+, 47+, 50+, 51+, 61+, 64+, 65+, 67 až 98+, arch. v Athénách 91+ (popř. už 85+), 98 až 101+, 107+, 127+, 133+, 134+, 139+, 193+, 214+, 235+, 261+, 262+, 268+, 274+, 285+, 293+, 393+
Flávius Domitius Leontius, praef. praet.§ viz Domitius Leontius
L. Flávius Flammás§ arch. 90+
C. Flávius Fimbria§ 1. cos. 104, 103, 87sq., o. stejnojmenného s.; 2. s. no. 1 a b. nezn. sourozence, mariovec, Sullův protivník, 104, 87 - 85, 82, 74
L. Flávius Fimbria§ cos. suff. 71+
Flávius Fimbria, celé jméno neznáme, b. C. Flávia Fimbriji§ 83
Flávius Gallicánus§ cos. 330+
T. Flávius Geniális, praef. praet.§ 193+
Imp. Caesar Flávius Grátiánus Augustus§ viz Flávius Grátiánus
Flávius Hannibaliánus/Hanniballiánus§ viz Hannibaliánus
Flávius Hérácleó, armádní legát§ 222+
Flavius Iánuárínus§ cos. 328+
T. Flávius Iúliánus§ cos. suff. 140+
Flávius Iúlius Cónstáns§ viz císař Cónstáns
Flávius Iúlius Cónstatius, císař§ viz Cónstantius II.
Flávius Iúlius Cónstantius§ viz Cónstantius, o. Gallův a Iúliánův
C. Flávius Iúlius Valerius Críspus§ viz Críspus
Flávius Iúlius Dalmatius§ viz Dalmatius
Flávius Iúlius Latróniánus, praef. Urbí§ 238+
Flávius Iúlius Popilius Nepótiánus Cónstantínus§ viz Nepótiánus
Flávius Iuvenális, praef. praet.§ 193+
Q. Flávius Maesius Egnátius Lolliánus Mávortius, praef. Urbí§ 338+, cos. 355+
Flávius Máterniánus, praef. Urbí§ 204+, 217+
T. Flávios Mondón z Flye§ ath. arch. 274+
T. Flávius Norbánus§ viz Norbánus, praef. praet.
T. Flávius Petró z Réate, děd Vespasiánův§ 9+
T. Flávius Postumius Quiétus§ cos. ord. 272+
T. Flávius Postumius Titiánus, praef. Urbí§ 284+, cos. ord. 301+ (podruhé; kdy poprvé, nevíme)
T. Flávius Postumius Várus, praef. Urbí§ 260+
T. Flávius Sabínus§ 1. o. Vespasiánův a T. Flávia Sabína, s. předešlého, 9+, 43+, cos. suff. 47+, 56+, 69+; 2. s. no. 1, b. príncipův, o. no. 3, 61+, 66+, 68 až 70+; 3. s. no. 2, manž. Iúlie Flávie, cos. suff. 69+ a 72+, 81+;
T. Flávius Sallustius Paeligniánus§ cos. ord. 231+
Flávius Scaevinus, senátor a pučista§ 65+
Flávius Sevériánus§ viz Sevériánus
L. Flávius Silva Nónius Bassus, legát Aug. Iúdaeae§ 69+, 71+, 73+, cos. ord. 81+
Flávius Sósipater Charisius§ viz Charisius
Flávius Valerius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus I.
Flávius Valerius Cónstantius, císař§ viz Cónstantius I. Chlórus
Flávius Valerius Sevérus, caesar Cónstantia I.§ viz Sevérus
T. Flávius Vespasiánus§ 1. prínceps, s. T. Flavia Sabína, o. stejnojmenného syna a Domitiána, 3200, 701, 507, 218, 197, 168, 160, 146, 133, 63, 58, 33, 28, 9+, 19+, 28+, 35+, 38+, 41+, 43+, 47+, cos. suff. 51+, 52+, 55+, 59+, 61+, 63 až 80+, 85+, 86+, 94+, 96 až 98+, 101+, 126+, 132+, 134+, 141+, 175+, 188+, 191+, 245+, 262+ ; 2. s. a nástupce předešlého, prínceps, známý jako císař Titus, 101, 32-, 19+, 35+, 38+, 39+, 41+, 47+, 48+, 52+, 64+, 66 až 82+, 86+, 88+, 96+, 126+, 134+, 139+;
Provolán byl Vesp. imperátorem v Alexandreji 1. července roku 69 n. l. jako Imp. C. Vesp. Aug. Pocházel ze sabínského vícus Phalacrínae, což je buď dnešní Cittareale nebo Rieti, kde se narodil 17. listopadu roku 9 n. l. Rod pochází z otcovy strany od T. Flávia Petróna z Réate, pompéjovského vojáka, z matčiny strany od Vespasiána Pollióna z Nursie, kde v okolí ves Vespasiae. Ostatky jeho rodiny byly uchovány v Chrámu Fláviova rodu/Templum Gentis Fláviae.
Kromě známé anekdoty se vedle jména Caesarova, Augustova a později Karlova navěky zapsal do dějin vlastním jménem. Francouzské označení pro mužské veřejné záchodky totiž zní les vespasiennes, tj. vespasiánky
M. Flávius Vitellius Seleucus, usurpátor?§ 221+, cos. ord. 221+
Q. Flávius Tertullus§ cos. suff. 133+
T. Flávius Titiánus, b. Flávie Titiány, manž. príncipa Pertináka§ 193+
Flávius Theodosius§ viz Theodosius I.
M. Flávoléius, centurió§ 480
Flávus, b. Armíniův, předák germ. Cherusků a řím. občan a voják§ 16-, 16+
Flegón z Trall, historik§ 191-, 150+ a viz dějepisci (2)
Flegyás, s. Areův praotec Flegyů§ 1450
Fleiús, Fliús, Fliás, m. v Korinthiadě, starším jménem Araithyrea, sg. (Fliúntu; Fliúntští, Fliasští), dn. ruiny u vsi Ajos Jorgos/Hagios Geórgios u moderní Nemeje§ 1100, 610, 570, 565, 480, 479, 418 - 416, 414, 391, 388, 384, 381 - 379, 375, 371, 369, 367 - 365, 364, 362, 350, 323, 320, 229, 225
Flévó, Flévum, jezero, skupina jezer n. záliv mořský v dn. IJseelmeer v NL§ 12-, 16+
V moderní době od starého názvu odvozeno jméno holandské provincie Flevoland ustavené roku 1986.
Flévum, pevnost, snad dn. Velsen v prov. Severní Holandsko§ 28+
Flíasiá, země Fleúntu§ 219 a viz Fleiús
flibustýři§ viz pod piraterie
Flóra, řím. bohyně§ 173, 31-, 17+
Flóra, kurtizána, přítelkyně mladého Pompéia§ vide s. v. sex (1)
flórália, Flóřiny slavnosti a hry§ 238, 173, 55, 12-, 218+
Flórentia, dn. Firenze, č. Florenc§ 123 a srov. pod Faesulae.
Původně osada etruských Faesul, po 283 římská. Po Sullovi roku 80 ve Flórentii usadil roku 59 vojáky i Caesar a to je pokládáno za rodný rok kolonie a města. Slávu získalo třemi literáty až mnohem později, „třemi korunami Florencie“: Dantem Alighierim (1265-1321), Franceskem Petrarkou (1304-1374) a Giovannim Boccacciem (1313-1375).
Flórentínus, praef. Urbí§ 379+
Flórentius, praef. praet.§ 1. 325+; 2. mag. officiórum Cónstantia II., 360+; 3. dux Germániae, 372+
Flávius Flórentius, praef. praet. Gall., posléze Illyrika§ 355+, 359 až 361+, cos. 361+
Flóriánus, prínceps§ viz M. Annius Flóriánus
P. Flóriánus, tribun praetoriánů§ 193+
Florida, spolkový stát Ameriky§ pravěk
Flórínus, ž. Theodotův, adopcionista§ 189+
Flórónia, vestálka§ viz Opímia (vzala si sama život)
Flórus, chronograf§ viz L. Annaeus Flórus
Iúlius Flórus Tréverský, kelt. povstalec§ 21+
flotila§ viz pod loďstvo
Flygonion, m. ve Fókidě polohy dn. nezn., snad u obce Ano Ceresi§ 347
fócký atentát§ 172
foederátí, římští spojenci§ 324+, 382+
Foibé, lat. Phoebé, propuštěnkyně a družka Iúliina§ 2
Claudia Foibé, manž. Ti. Claudia Kleónyma, m. Ti. Claudia Xenofónta§ 54+
Foibiá, jméno pro Rhégion nebo jednu jeho čtvrť§ viz Rhégion
Foibidás ze Sparty, spartský velitel§ 383, 378, 362, 356
Foibos§ viz Apollón
Foibos, lat. Phoebus, propuštěnec-udavač§ 65+
Foiníké, sídel. m. Cháonů v Épeiru, hl. m. Épeirótů§ 232, 230, 224, 215, 205, 198, 167
Foiníké, Foiníkie, Foiníčané/Púnové, Pónním, země Pút (mezi Sídónem a Akkem), Kana'an, eg. Fenech (severně od Lítání Džahi), churrit. Kinachnu, lat. Poení, č. Féničané§ 3200, 2703, 2500, 2491, 1962, 1928, 1850, 1780, 1546, 1510, 1502, 1473, 1448, 1444, 1424, 1300, 1275, 1200, 1193, 1116, 1111, 1100, 1070, 928, 842, 759, 732, 700, 673, 671, 669, 666, 640, 589, 574, 573, 531, 526, 518, 514, 494, 493, 483, 480, 468, 459, 412, 411, 396, 389, 354, 350, 342, 333 - 330, 326, 318, 311, 301, 260, 256, 253, 241, 219, 202, 190, 186, 178, 163, 162, 139, 85, 71, 70, 66, 44-, 131+, 195+, 218+, 232+, 335+, 377+
Západosemitský národ, který nikdy nevytvořil společný státní útvar, řec. Foiníké, Foiníkes; řec. foinix = hebr. kena´aní, Kanaánci (srov. Palaistíné), „obchodník, obchodník s nachově barveným textilem“ a v tomto významu již od 15. st., kdy v textech z Nuzi se látka ass. jmenuje churrit. kinachchu (členem obchodní gildy chubúr, srov. ass. kárum, byl obchodník chabbár; srov. pod Kythéra). Kolem roku 1000 vytěžovali foiníčtí podnikatelé nejbohatší stříbrné a zlaté doly v Hispániích na Tagu, z Mauretánie vozili slony a opice, ovládali obchod na Rudém moři a v Égejdě.
Nejstarší foin. nápis je z doby c. 1200, nejladší známý z c. 350 až 40+. Foiníčané nikdy nevytvořili „národní“ státní útvar. Žili ve čtyřech monarchiích ovládajících po většinu času ostatní městská osídlení v zemi: Byblos, Arados, Sídón a Tyros. Do prostoru Foiníkie/Kanaánu přišli po roku 3200 od Perského zálivu (?) a jejich prvním městem ve Středomoří byl snad Byblos (první osídlení c. 3050-2850). Tyrští panovníci si dávali titul "král Púnů/mlk pnjmh, melek Pónníma".
Jednotlivé městské státy byly obvykle monarchiemi, většinou dědičnými, místně i s volenými „králi“ obchodních stavovských "republik". Jak ovšem vnitřní zřízení foiníckých monarchií vypadalo, známo není. Králové zřejmě zastávali též velekněžské role, k disposici měli rady či poradenské sbory významných občanů, ale zda byly orgány volené či jmenované nebo jen náhodně svolávané z prominentů, známo není. Králové zřejmě neplnili soudní roli šofetů, jak tomu bylo v tyrské kolonii Karthágu.
Městské monarchie vydržely do začátku hellénismu, kdy byly v průběhu 3. století zrušeny Ptolemaiovci, jimž oblast Foiníkie a západní části Syrie patřila až do roku 200. Do římské provincie Syria patřila Foiníkie až do L. Septimia Sevéra, který Syrii rozdělil na Koilé a Foiníkii.
U Hellénů neužívali zprvu F. dobré pověsti. V Odysseji se o nich v xv. zpěvu sice říká, že jsou vynikající plavci, ale také prohnaní obchodníci, šejdíři. V perské říši měli exklusivní postavení jako námořníci a inženýři všeho druhu. Třebaže v hellénské tradici vystupují Foiníčané jako kolonisátoři egejských ostrovů a střední Hellady, archeologicky nebylo dosud nalezeno po nich stop.
Foiníkús§ viz Olympos v Lykii
foinix, lat. phoeníx, gen. foiníka, řec. jméno bájného ptáka Egypťanů, podoby jednoho ze záhrobních kultů Benu/"Znovuzrozený", ctěného později v podobě volavky hnízdícího po mnohaletých intervalech v Héliopoli§ 568, 246, 34+
Foinix z Théb, démagógos§ 335
Foinix z Théry, manž. Epiktéty, o. Kratésilocha, Andragory a Epikléry, stavitel múseia§ 200
Foinix z Tyru, s. Agénorův, b. Kadmův a Európin (n. podle jiné verse otec)§ 1450, 1446, 1420
Foinix, m. na východní Sicílii mezi Messánou a Tauromeniem§ 36
Foinix z Kolofónu, autor mímiambů§ 250
Foinix z Makedonie, vojenský velitel a přítel Antigonův§ 310, 309, 306, 302
Foinix z Thessalie, rhétór§ 100+
Foinix, velitel Mithridáta VI.§ 71
Foitiai, mí. v Aitólii, v době peloponnéské války ještě Fyti᧠219
Fókai, Ostrovy tuleňů§ viz s. s. al-Aqaba
Fókaia (pl.), osada Leontínských polohy dnes nezn.§ 422
Fókaiá, nejsevernější m. Iónů, dn. Foça v TR§ 654, 650, 615, 611, 609, 600, 568, 565, 560, 545, 539, 440, 407, 315, 241, 218, 197, 191, 190, 133, 130, 49
Fókajští razili na svých prvních mincích z élektronu tuleně. Později se minci říkávalo "fókajský statér/fókaistés statér". Byly slavní barvením látek a jako námořníci, kteří se brzy dostali za Hékákleovy sloupy (viz pod objevy). Byli jedinými z anatolských Hellénů, kteří se před perským útokem hromadně vystěhovali do západního Středomoří (do Alalie na Korsiku, odtud do Hyelé/Eley/Velie). Část Fókajských se vrátila a obnovila stát i s Athéniným chrámem, účastnili se protiperského povstání a Fókajec Dionýsios byl vrchním velitelem neúspěšného loďstva u Ladé roku 494 (srov. pod piraterie a rok 349).
Fókais§ viz Miltó z Fókaie
Klaudios Fókás z Marathónu§ ath. arch. 211+
Fókidés z Athén§ 364 (Ol.)
Fókión z Athén, gen. Fókióna§ 1. vojevůdce, 402, 376, 351, 349, 348, 341, 340, 338, 324, 322, 321, 318; 2. arch. 121; 3. z Melity, s. Aristokratův, gymnasiarchos na Délu, 167
Fókis, Fókové, země ve střední Helladě (původně zvaná Tithoreiá a Daulis)§ 1555, 1184, 595, 571, 556, 480, 458, 457, 450, 448, 431, 424, 421, 418, 395, 394, 375, 374, 371, 370, 356, 354, 351, 350, 347, 346, 340, 338, 323, 312, 300, 296, 292, 279, 228, 224, 233, 228, 220, 211, 210, 208, 198, 196, 191, 188, 174, 172, 147, 146, 86, 33-, 170+
Byli s ostatními „Acháji“ před Trojou, ale pastevecký kmen nikdy nevytvořil městské státy nebo jeden ústřední (model: Attika). Jsou známí hlavně díky Delfám, ale také jejich zhubitelem byl Apollón, protože mu brali majetek, posvátné pozemky a ve třetí válce svaté z votivních darů financovali své armády. Hellénové v dávnověku mysleli, že u Fóků ležel omfalos, pupek světa. O kultu fóckého prapředka viz roku 304. Hellénistickému Spolku Fóků/koinon tón Fókeón předsedal každoročně volený fókarchés, podřízenými úředníky, o jejichž kompetencích nevíme nic, byli artistéres.
Fókylidés z Mílétu, básník§ 612, 600
Foligno, m. v dn. Umbrii§ 220
follis, "měšec", měděná ražba Diocletiánova, resp. měšec plný takových mincí (např. jednoho tisíce nummů), pův. bylo 12,5 follés do dénáriu, pak na čas 25; daň, zřejmě pozemkov᧠301+, 309+ a viz v přílohách pod Míry & váhy
Fóns, gen. Fonta, bůh pramenů, studánek§ 231
fontánália, svátek Fontův§ 231
A. Fontéius, znectěný voj. tribun§ 46
C. Fontéius Agrippa§ 1. 19+, o. no. 2; 2. s. no. 1, cos. suff. 58+, 69+
C. Fontéius Capitó§ 1. cos. suff. 33; 2. cos. 12+, 22+; 3. cos. 59+
Fontéius Capitó, praenomen nezn. (C.?)§ cos. 67+, 68+, 69+
M. Fontéius§ 1. legát a praet., 91, 81, 78, 73, 69, s. no. 2; 2. legát, o. no. 1, 91, 69;
P. Fontéius, plébej, který adoptoval roku 59 aristokrata P. Clódia Pulchra§ 60
Ti. Fontéius, legát§ 212, 211
Forbás z Argu, k.§ 1587, 1575, 1551
Forbás z Athén§ 1. doživotní archón, 952, 921; 2. oikistés Elaiúntu v Thrákii, rukopisné Forboón, 670
Forentum, m. v Lúkánii n. Ápúlii, dn. Forenza§ 317
Forli§ viz Bojové
fondy, finanční, podpůrné, nadační§ viz obilí, zásobování
Formiae, m. v Latiu, pozd. Mola di Gaeta, dn. Formia§ 338, 330, 188, 49, 43, 42, 40-, 65+
Formión z Akarnánie§ 1. proathénský politik, děd no. 2 a Karfinův, 336; 2. vnuk no. 1, b. n. bratranec Karfinův, bojovník u Chairóneie, 336
Formión z Athén§ 1. s. Asópiův, strat., 432 - 428; 2. arch. 396; 3. arch. 593; 4. jiný F. byl peripatetikem, s nímž se v Efesu n. na bíthýnském dvoru poznal Hannibal a měl ho za pitomce, 195
Formión z Chersonésu na Tauridě, theóros§ 193
Formión z Krotónu, stratégos§ 540
Formis ze Sicílie, starý komický básník v Syrákúsách§ 500
Formiskos z Dýmy, s. Echesthenův, předák§ 115
fornix fabiánus, "(vítězný) oblouk" v Římě; srov. pod arcus§ 121
fornix Scípiónis§ 191
Foróneus z Argu, k.§ 1805, 1745
Forónikon§ viz Argos
foros, lat. tribútum, daň, tribut, (členský) poplatek (v prvním délském spolku), viz také tribut§ 478, 378
Fortúna, bohyně; chrám F. jezdeckého stavu (F. equestris) v Římě§ 197, 181, 173, 81 (v Praeneste), 41 (v Antiu), 27-, 161+, 311+, 312+ (Řím)
Fortúna Fortis, Udatná Štěstěna, první chrám zasvěcen Serviem Tulliem§ 293
Fortúna huiusce dieí§ vide Tyché
Fortúna muliebrium, řec. Tyché gynaikón, v Římě§ 487
Fortúna Prímigenia/Prvotní§ 204, 194, 81
Fortúna Redux, "Přivádějící zpět"§ 80+, 86+
Fortúnátius, šéf císařské finanční správy v Antiocheji§ 371+
Fortúnátus, proradný propuštěnec Antistia Vetera§ 65+
Forulum, "náměstíčko, díra", též "pertunsa petra/provrtaná skála", mí v umberském průsmyku Intercísa, dn. Forlu, průsmyk Furlo/Gola del Furlo§ 76+
forum, forum, ve městech náměstí, tržiště, na venkově ve významu městec (např. Fláminiův Městec):
forum Augustí, v Římě§ 2-, 23+
Forum Claudií (Augustí) Vallensium, dříve Octodúrum, sídel. m. Grajských a Poenínových Alp/Alpés Graiae et Poenínae, dn. Martigny v kantonu Valais/Wallis§ 15
Forum Cornélií, m. v Cisalpinské Gallii, dn. Imola; založena některým z Cornéliů za válek s Kelty§ 43
Forum Fláminií, m. u dn. Foligna v Umbrii§ 220, 253+
Forum Gallórum, mí. u Mutiny v Cispadánské Gallii (u dn. Modeny)§ 49, 43
forum holitórium, tj. zelinářský trh, Zelný trh v Římě, 295, 260, 258, 138; další tržní prostory na náměstích byly: f. bovárium či boárium, dobytčí trh (zde první gladiátorské zápasy 262, 220, jeho velký požár roku 192, pak zde umístěn bronzový býk/bós aereus přivezený z Aigíny; zastara tam stávala socha triumfujícího Hercula postavená prý Euandrem a opodál Numův Iánus), f. piscátórium, rybí trh, 179, f. cuppedinis, lahůdkářský trh, v Římě ale také bylo náměstí Gallů a Cizinců§ 295, 262, 225, 192, 181, 138
Forum Iúlií, řím. kol. C. Iúlia Caesara§ 432, 70, 48, 44, 43-, 18+, 40+, 69+
Pro Caesarovy a Octaviánovy veterány 8. legie od roku asi 35, válečný přístav vedle Míséna a Ravenny do Vespasiána, dn. Fréjus v Provenci (nezaměňovat s F. I., pozd. hrabství Friaul v Benátsku, nebo s forem Iúlií, prvního císařského náměstí v Římě, s jehož úpravami se ovšem nezávisle na chodu dějin začalo již roku 54, kdy senát za šedesát milionů séstertiů začal náměstí rozšiřovat).
forum Iúlií, též Iúlium, Caesaris, v Římě vedle fora Rómána§ 54, 46-, 113+
Forum Livií, dn. Forlì v Romagni§ 191 a viz Bojové
forum Nervae, stavěno Domitiánem, též zváno f. transitórium/průchozí§ 96+
Forum Popillií, osada v Lúkánii, dn. Polla v jižní Kampánii§ 132
forum Rómánum, hl. náměstí v Římě, zvané prostě Forum§ 716, 640, 616, 508, 503, 500, 497, 495, 492, 484, 473, 461, 451, 449, 439, 438, 362, 353, 306, 304, 282, 270, 255, 235, 229, 214, 210, 200, 195, 184, 178, 163, 148, 122, 102, 100, 99, 95, 91, 89, 87, 82, 79, 75, 70, 68, 63, 59 - 57, 55, 52, 48, 46, 44, 39, 36, 29, 7-, 6+, 10+, 28+, 64+, 66+, 69+, 70+, 217+
forum suárium, Vepřové nám.§ 270+
Forum Terebónií, Trebónií, resp. Foron Thembrónion§ viz Abrittus
forum Tráiání§ 107+, 112+, 118+, 370+
forum tránsitórium/Průchozí§ 222+
forum Vespasiání§ 75+
Forum Vessanum, obec polohy nezn. (Předalp. Gallie?)§ 142
Z řečniště republikánského Fora, rostra/zobce ukořistěných válečných lodí, politici oslovili c. deset až dvacet tisíc lidí, ale ne všichni řečníka slyšeli a viděli. Jeho hlas nebyl nijak zesilován a velká část shromáždění slyšela nejvýše některá slova. Rušit posluchače bylo snadné vysláním několika hlučících nebo dohadujících se mužů do davu, což byl častý prostředek politických protivníků řečníkových.
Forúnna§ viz Iamforina
Foscánus, nižší armádní velitel§ 371+
fossa Corbulónis, "Corbulónův kanál"§ 12-, 47+
Vodní dílo z roku c. 47+ vybudované mezi Rýnem a Maasou Cn. Domitiem Corbulónem o délce c. 35 kilometrů v dnešním NL, dodnes zčásti viditelné. Bylo v užívání do c. 275, kdy celý kraj vyvraždili Frankové.
fossa drúsiána, "kanál drúsovský"§ 12-, 16+, 70+
Poloha dnes neznáma. Spojoval Rýn v deltě od Ostrova Batavů s jezerem Flevo, tedy zřejmě s dnešním IJsselmeer. Viz také rok 16+.
fossa graeca, snad odvodňovací kanál v mokřinách kdesi severně od Cúm§ 205
fossa régia, hraniční příkop mezi provincií Africa (vetus) a Numidií§ 146, 46, 25
fossa carolína§ viz pod 47+. Pro usnadnění armádní přepravy na východ za války s Avary, kterou spustil král Franků Karel Veliký roku 791, dal rok na to kopat jižně od Norimberka kanál z Rýna do Dunaje. Byl to největší podnik středověku v říčním stavebnictví, něm. Karlsgraben. Z řeky Schwäbischer Rezat z povodí Rýna do řeky Altmühl, přítoku Dunaje, dal kopat přes evropské rozvodí dvoukilometrový kanál o šířce asi pěti metrů. Dostavěn nebyl, úseky kanálu jsou dodnes patrné. Dataci potvrzují nálezy kůlů zarážených do břehů stavby na její zpevnění. Roku 795 vyvrátil Karel avarské centrum a o kanálu již není zmínek. V kraji byl v letech 1960-1992 vykopán a zprovozněn průplav mohučsko-dunajský/Main-Donau-Kanal; jeho předchůdcem byl v letech 1836-1846 kopaný Ludwig-Donau-Main-Kanal (opuštěn roku 1950).
fossa, příkop s valem a silnicí napříč jižní Anglií, dn. Fosse Way§ 43+, 47+
fotbal, kopan᧠viz hry
Fótínos, Fóteinos§ 1. viz Potheinos/Pothínus; 2. Fóteinos, Fótínos z Malé Galatie, biskup, 351+
Fótios z Cháonie, vojen. velitel§ 429
Fótios, bibliofil a světec, jako patriarcha kónstantínopolský Fótios I. (zemřel 891 n. l. n. později)§ 405-, 138+
Fóxis z Meliteie, kondottiér§ 217
Foxos z Chalkidy, tyr.§ 600
Fraáspa (pl.), sídel. m. Médie Atropatény§ 36
Fraáta, Súsy§ viz tam
Fraátés ze Seleukeie na Eulaiu, archón§ 22+
Fraátés§ viz Arsakés XVIII. Fraátakés či Fraátés V.
Fraátés I.§ viz Arsakés V.
Fraátés II.§ viz Arsakés VII.
Fraátés III.§ viz Arsakés XII.
Fraátés IV.§ viz Arsakés XVI.
Fraátés V.§ viz Fraátakés
Fraátés, satrapa, zřejmě nikoli Arsakovec§ 35+
Fraátés, s. Fraáta IV. držený v Římě, králem se nestal§ 35+
Fráda z Marguše, vůdce Gaumátových přívrženců§ 521
Fráda, Frá, m. v Drangiáně, Alexandreia Profthasiá n. jen Profthasiá/"Očekávání", dn. Farráh? v AFG§ 330
Fradašt z Orrhoény, dyn. n. satrapa, syn Gebar’úa (Gaubaruva/Gubaru, řec. Góbryás, nebo arab. Gabbár/Gábir?)§ 120, 115
Fradátés, bab. Ipradatu§ viz Autofradátés
Fradmón z Argu, gen. Fradmona, sochař§ 432
Fradmón z Getie n. Skythie, s. Rhemaxův§ 200
Fragiledus, vůdce části Sarmatů§ 358+
Franche-Comté§ viz pod Burgundové
Francie, novodobý stát§ před 6000 (1), 5999, 5000, 4000, 1300, 539, 350+ a viz pod Gallové a Germáni
Frankové, západogerm. kmenový svaz, salští a rípuárští§ 4+, 47+, 58+, 213+, 255+, 256+, 259+, 270+, 274+, 275+, 277+, 280+, 286+, 287+, 293+, 296+, 310+, 313+, 336+, 341+, 342+, 352+, 355 až 358+, 360+, 361+, 367+, 374+, 375+, 380+, 382+, 384+, 387 až 390+, 392+, 393+ a viz pod Germáni
Franz Josef I., habsb. císař§ 330+
Fraomarius, k. Bucinobantů, části Alamannů§ 372+, 373+
Fraornés či Fraortés z Médie, Fravartiš, bab. Parumartiš§ 1. o. Déioka II., 800, 708; 2. k., 653, 647, 644, 639, 630, 625; 3. usurpátor v Médii, 522, 521
Fraotés z Taxil§ viz Gondofarés
Frasaortés, satr. Persidy, s. Rheomithrův§ 362, 331, 326, 324
Frasiéridés z Thasu, o. Akératův§ 680
Frasikleidés z Athén§ 1. arch. 460; 2. arch. 371
Fratafernés n. Farismanés, satr. Parthie a Hyrkánie§ 329, 328, 325, 323
Fratafernés z Chorasmie, dyn.§ 328
Fratagúné z Persie, dc. Artana, manž. svého strýce Dáreia I., m. Abrokoma a Hyperantha, kteří padli v Thermopylách (nejsou v CSD)§ 521
fratakové, per. frataraká n. fratakára, domorodí předáci/správci a velekněží zoroastrianismu v Persii/Fársu§ 141
frátrés arválés, Arválští bratři, římští kněží kultu úrody, plodnosti a zdaru jménem Dea Día/Jasná bohyně, nezaměňovat od Bona Dea§ 715, 14+, 89+, 101+, 105+
Jméno od polnosti určené k orbě/arvum. Kultovním centrem leželo mimo hradby v chrámu s posvátnou jeskyní na via campána obklopeném posvětným hájem, v němž bylo zakázáno požívat železa a železných nástrojů. O třídenní slavnosti ve druhé polovině května konány obřady s oběťmi, písněmi a tancem. Textům a rituálům údajně již na konci republiky nerozuměli.
Kult reorganisoval a občerstvil Augustus a mezi arvály, původně volené, byli najmenováváni nyní členové principovy rodiny a příbuzenstva. Z let 14 až 241 zachována stovka fragmentů desek s usneseními bratří vykopané v několika etapách v chrámu Jasné bohyně, srov. k tomu roku 14+. Texty jsou soupisy kultovních úkonů prováděných za zdar principa, jeho rodiny a státu a tu a tam doplňují na chronografické informace.
frátrie, nejstarší sdružení „lidu, dému“, neurozených, a jejich rodin, které nepatřily mezi eupatridy, tj. mezi rodovou aristokracii. Několik frátrií/frátriá n. frátrion, „bratrstev“, tvořilo fýlu.
Činnost fr. řídil její představený, frátriarchés. Členové spolupracovali při sklizních, konali společné kultovní úkony, měli své svatyně apod.
V rámci f. fungovaly kultovní spolky jako thiasoi či menší orgeónes (obě organisující náboženské slavnosti, srov. lat. collégium). F. měly pravomoce soudní (basileus, kultovní „král“). záležitosti krevní msty, stád a pozemků ale spadaly pod soud „krále“ kmenového (kterých bylo původně v Attice čtyři). Viz pod Athény. V Delfách nápisně doložena frátrie Labyadů/Labyadai řídící se zákony státu a svými (stéla popsaná po všech stranách c. 400). Jejich usnesení určovalo pravidla a výdaje pro kultovní svátky, také pohřební výbavu příslušníka frátrie a průběh pohřbu: žádné nářky doma, až u hrobu (pohřeb do země), do hrobu si "fráterníci" pod pokutou padesáti drachem nakázali nedávat předměty za více než 35 drachem; srov. v indexu s. v. pohřeb. Pohřební zákony Iúlidy na Keu/nomoi peri tón katafthimenón zachované na nápisu asi o několik desetiletí starším povolovaly za zhruba stejných podmínek funerální náklady do tří set drachem.
Frau Holle, pohádková postava, srov. s Hludanou a Holdou§ 200+
Fravartiš§ viz Fraornés, Fraortés
Flávius Fravitta, Fravitus, řec. Frabithos, tervinžských vůdce v řím. službách, mag. mílitum per Orientem§ 380+, 382+, 392+
Fraxinové, Fraxinští, lat. Fraxinensés, berb. kmen, snad předkové Berberů Aït Fraoussen v sev. DZ§ 228+
Fraxos z Naxu, manž. zbožné Níkandry§ 700
Frearoi, attický démos§ 524
Frederich, b. visigotského k. Theodericha II.§ 286+
Fregellae, m. v Latiu, dn. Ceprano§ 328, 321, 313, 208, 125
Fregenae, řec. Fregéna (také pl.), m. při dolním toku Tiberu na etruské straně, dn. Fregene, obec součástí Fiumicina§ 245
Freising, m. v Bavorech§ 1600
Fréjus, m. u Cannes, původně Forum Iúlií, viz tam§ 43
Frentánové, Frentánoi, Frentání, nárůdek příbuzný se Samnity sídlící na Jadranu§ 319, 304, 225, 217, 91
Frentínum§ viz Castrum Frentínum
Fresidia Flóra, propuštěnkyně, manž. M. Caelia Philera§ 40
Friapatios§ viz Arsakés IV.
Friapités z Baktrie, o. Arsakův§ 250
Friaul§ viz Forum Iúlií
Frigidus, ř. ve Venetii, dn. asi Hubelj n. Vipava ve SLO, něm. Wippbach§ 389+, 392+, 393+
Friediger§ viz Fritigernus
Friedrich II. Pruský§ 1482
Frigeridus, dux/armádní velitel rodu germánského§ 376+
Fríkodémos z Oianthy, tyr., o. Filónův; jméno souvisí s fríkódés, "hrůzostrašný"§ 373
Friniátové, Friniátí, ligurský národ východně od Apennin v Cispadánské Gallii§ 187, 175
Frísiové, Frísové (snad „se zdobenými vlasy“), lat. Frísií, řec. Frísioi, pozdější něm. země Friesen, Frísko, germ. národ v dn. NL a D§ 2000, 12-, 16+, 28+, 47+, 58+, 69+, 70+, 89+, 200+, 286+, 293+, 296+
Užívali zprvu stejných výhod jako Batávové a sloužili hodně v římském vojsku. Daně platili říši ve formě hovězích kůží. Vyprovokováni ke vzpouře uštědřili legionářům tvrdou porážku, na niž Římané nijak neodpověděli, viz rok 28+. Roku 785 byli podrobeni Franky pod Karlem Velikým a pokřtěni, část unikla na území opuštěná Angly, kde ji však potkal stejný osud ve století desátém od Dánů.
Fritigernus, jeden z vůdců tervinžských, něm. Friediger§ 375+, 376+, 379 až 381+, 378+
Fritigil, ka Markomannů§ 392+
Frixé, m. v Trifýlii§ 400
Fronteinos, Frontínos§ viz M. Aurélios Kallifrón alias Fronteinos/Frontínos
frontistés, finanční úředník v římském ET§ 249+
Frontó z Cirty§ viz M. Cornélius F.
Frontón z Emesy, sofista, strýc Cassia Longína§ 200+
Frontónis, ses. Frontóna z Emesy, m. Cassia Longína§ 200+
frúmentárií§ viz policie
Frúmentios z Tyru, první biskup v Axumu, b. Aidesiův§ 356+
frúrarchos, velitel posádky/frúrá, mnohdy se širokou pravomocí civilní, někdy jen armádní velitel pevnosti, jindy celého přilehlého kraje, v hellénismu podléhající většinou přímo králi (nikoli stratégovi správní oblasti). Poslední výskyt doložen k roku 121+ u Arsakovců, kde je na papyru zmiňován jistý Ménarnaios jako frúrachos kai tón prótón protímómenón filón kai tón sómatofylakón, tedy též jako dvořan§ 454 a pass.
Frusinó, m. Herniků, dn. Frusinone§ 303
Frygie, Frygiá, Frygové, země a národ v záp. části Anatolie, ass. Mušku/Musku, ale to je zřejmě přenesení starého označení jiného anatolského národa, Velká Frygie sousedila na východě s Kappadokií; srov. pod Pirindu a Brygové (lat. Bruges)§ 1650, 1555,1550, 1502, 1400, 1310, 1300, 1220, 1193, 1180, 1165, 1134, 1115, 1114, 1100, 885, 883, 765, 742, 717, 714, 709, 706, 696, 675, 651, 650, 572, 512, 499, 492, 481, 404, 396 - 394, 334, 340, 333, 330, 323 - 319, 313, 302, 301, 286, 285, 281, 268, 246, 223, 220, 212, 209, 190, 189, 160, 151, 133, 130, 129, 126, 121, 116, 102, 96, 89, 88, 85, 82, 81, 73, 59, 51, 27, 17-, 69+, 90+, 129+, 231+, 309+, 323+, 326+, 361+, 364+, 366+, 370+, 386+, 392+; po roce 223 viz i Pontos, Attalovci, Pergamos, Tróas atd.
Ta část thráckých Frygů, která zůstala v Evropě, viz pod Makedonie, byla označována za Bryges či Briges. Alfabétu převzali od Hellénů, není vyloučeno paralelní převzetí a uzpůsobení od Foiníčanů. Hellénům s Thráky dali Dionýsa a Velkou matku bohů Kybelu. Anatolští Fr. v klasickém starověku nijak nevynikli. Společensky nejvýše se dostal L. Domitius (II.) Alexander, správce v Africe prohlášený císařem v roku 309+, 311+ zajat a zardoušen.
Frygiá Epiktétos, „Nově dobytá F.“, pohraniční území mezi Bíthýnií a Frygií, obyvatelé Epiktéteis§ 184, 73
Malá Frygie, Frygie na Helléspontu, Frygiá ef’ Helléspontó legomené§ 675, 559, 546, 522, 512, 420, 416, 368, 355, 340, 334, 328, 323 - 321, 319, 315, 310 - 309, 302, 301, 275, 253, 250, 241, 216, 188, 96, 73; viz dále pod Bíthýnie
Frygios, ř. v Lýdii nezn. polohy§ 190
Fryné alias Mnésareté z Thespií, dc. Epikleova, hetéra (f. - „ropucha, želva“)§ 415, 350, 322 a viz pod sex, ženy a hostiny
Frynové, Frynoi, národ sousedící v Tárímské pánvi s Číňany a Tochary§ 235, 155
Frynichos z Arábie n. Bíthýnie, sofista§ 170+
Frynichos z Athén§ 1. 540, 511, 494, 476, 470 a viz s. v. tragédie, tragik, s. Polyfradmonův (n. Minyrův n. Chorokleův), o. Polyfradmonův, ž. Thespidův; 2. s. Melanthův, tragik a komponista bojových tanců, viz s. v. tragédie; 3. 429, komik; 4. 412, 411, stratégos; 5. arch. 337, 336
Frýnis z Lakedaimonu, perioikos ve velitelské fci§ 413
Frynón z Athén, gen. Frynóna§ 1. 636 (Ol.), 670, 620, 607; 2. 348
Fthíá, jméno épeirských královen, gen. Fthíe:§
Fthíá I. alias Fila, d. Menóna Thessalského, m. Pyrrha I.§ 319, 317
Fthíá II., dc. Olympiady II., manž. Démétria II. Makedonského, m. Filippa V.§ 239, 237, 235
Fthíá, Fthíótis, Fthíótové, země a m. na jihu Thessalie, obývaná Achaji, též Achaiové/Hellénes z Fthíe§ 1555, 1520, 1124, 700, 595, 480, 426, 413, 394, 364, 356, 346, 343, 302, 293, 196 a viz s. v. Hellas
Fu, milenka císaře Jüana, m. Liou Kchanga, bába císaře Aje§ 49, 7
Fu Čchen z Čou, ministr§ 637
Fu Čchung/Fu Chong, posl. císař Dřív. Čchinů§ 350+
Fu Chao/Fu Hao, kněžka a bojovná manželka císaře Wu Tinga§ 1760
Fu Chung/Fu Hong z Ti, rod. jm. Pchu Chung/Pu Hong, generál, zakladatel dynastie Dřívějších Čchinů§ 325+, 350+
Fu-jan/Fuyan, jeskyně v okr. Tao-sienu v prov. Chu-nan§ před 6000 (1)
Fu-si/Fuxi, čín. mýth. císař§ 3000, 2737
Fu Sia/Xia z Čchengu, velmož§ 680
Fu Šeng, císař Dř. Čchinů, s. Fu Ťiena§ 350+
Fu Šou/Fu Shou, milenka a císařovna Sienova§ 220+
Fu Šuo, ministr Wu Tinga ze Šangů§ 1760
Fu Ťien/Jian, císař státu Dřívější Čchin/Qin§ 350+, 372+
Fu Ťien/Jian (jiný akcent), císař Dřívějších Čchinů§ 350+
Fu-čchaj z Wu, k., v pinyinu Fuchai, s. nebo b. Che-lua§ 514, 496, 473
Fu-ču-lej Žuo-ti/Fuzhuleiruodi, s. Chu-chan-jea, chán Hunů, rodným jménem Tiao-tchao Žuo-ti/Diaotao Ruodi§ 53, 20
Fúcinské jezero, lacus Fúcinus, it. Lago di Celano a později opět L. Fucino§ 89, 46-, 40+, 52+
Největší kdysi ve střední Itálii a třetí vůbec, na jeho břehu stávala metropole Marsů Marruvium. Rybnaté jezero se často vylévalo z břehů a několikrát bylo vysušováno: Božský Iulius o tom uvažoval, Claudius práce zahájil, hladinu snížil Hadrianus, ale teprve roku 1862 najal římský bankéř Alessandro Torlonia jistého švýcarského inženýra, aby definitivně jezero odvodnil pomocí 21 metrů širokého a 6,3 kilometrů dlouhého kanálu. Roku 1875 bylo jezero kompletně vysušeno a využito na polnosti; viz pod Marsové a hry.
Fudži, kultovní sopka v Japonsku§ 286
Fu-kaj/Fugai, b. Che-lua z Wu§ 514
Fúfétia§ viz Gaia Taracia
Fufidius z Arpina, movitý rytíř, přítel Ciceronův§ 43
Q. Fuficius Cornútus§ cos. suff. 147+
L. Fufidius Pollió§ cos. ord. 166+
C. Fuficius Fangó, správce provincie África Nova a Vetus§ 42, 41
C. Fufius Cita, rytíř, armádní zásobovač v Galliích§ 52
C. Fufius Geminus§ 1. Octaviánův legát, 35, cos. suff. 2; 2. manž. Mútilie Prisky, cos. ord. 29+
Q. Fufius Calénus§ viz pod Fúrius (tak dle hellén. nápisu)
fugália, régifugium, svátek útěku krále z Říma§ 303+
Fugifulae, Fagifulae, m. v Lúkánii, dn. lokalita Sta Maria a Faifoli v obci Montagano v regionu Molise§ 214
Fulbové, západoafr. kmenový svaz§ viz Garama
Fulcínia, manž. C. Maria, m. vojevůdce C. Maria§ 156
C. Fulcínius, zavražděný vyslanec§ 438
L. Fulcínius Trió§ cos. suff. 30+, 35+
Fulda, ř. v Hessensku§ 235+
Fullofaudés, velitel jednotek v Británii§ 367+
Fulvia, řec. Foluia, milenka catilínovce Q. Curia§ 63
Fulvia, dc. M. Fulvia Bambalióna a Sempronie, manž. P. Clodia Pulchra, C. Scribonia Curiona a M. Antónia, první Římanka portrétovaná na mincích§ 129, 53, 52, 44, 42 - 40, 30, 26, 2-
Fulvia, šlechtična vyznávající júdaimus§ 19+
Fulvia Pia, m. imperátora L. Septimia Sevéra§ 31+, 193+
Fulvia Paulína§ viz Paulína
Fulvia Plautilla§ viz Públia Fulvia Plautilla
A. Fulvius, celé jméno neznáme§ 1. senátor, o. č. 2, 63; 2. s. předešlého, catilinovec, popraven otcem, 63
§ 63Q. Fulvius, předčasně nastoupil kněžský úřad (v sedmnácti), s. Marka F., jinak neznámý§ 180
L. Fulvius Aemiliánus§ cos. ord. 244+
Fulvius Aspriánus, životopisec císařů§ 217+
M. Fulvius Bambalió ("Žvanil, Kokta"), manž. Semprónie, dc. C. Semprónia Tuditána, o. Fulvie§ 129
Cn. Fulvius Centimalus/Centumalus§ cos. 229, 228
Q. Fulvius Centimalus§ dict. 240
Cn. Fulvius Centimalus Maximus§ 1. dict. 263; 2. s. cos. 229, padl roku 210 u Herdónie, cos. 211, 210
L. Fulvius Curvus§ cos. 322
M. Fulvius Curvus Paetínus§ cos. suff. 305
Fulvius Diogeniánus, konsulár a praef. Urbí§ 204+, 222+
Fulvius Lippínus, celé jméno neznáme, velkochovatel, průkopník§ 50 a viz s. v. kuchyně (2)
C. Fulvius Flaccus§ legát 211
C. Fulvius Flaccus§ 136, cos. 134
Cn. Fulvius Flaccus, b. Q. Flakka, cos. 237 etc.§ praet. 212
L. Fulvius Flaccus, b. M. Fulvia a censora a cos. Q. Fulvia Flakka, no. 2§ 578, 174
M. Fulvius Flaccus§ 1. cos. 264 (možné i Q.?), duumvir 271; 2. 133, v komisi na přidělování půdy 129, cos. 125, 124, 122, 121, 57; 3. bratr Q. Fulvia, no. 2, 181
P. Fulvius Flaccus, žalobce§ 131
Q. Fulvius Flaccus§ 1. praet. urb. 215; 212, 211; cos. v letech 237, 224, 212 a 209, dict. 231 a 210, 207, b. Cn. Fulvia Flakka; 2. syn předešlého a bratr L. a M. Fulvia, no. 3, manž. Sulpicie a o. L. Manlia Acidína Fulviána daného k adopci, 578, 186, praet. 182, 181, cos. v letech 180, 179, censor 174, 173, vítěz nad Ligury a Keltibéry; 3. manž. Sulpicie, dc. Ser. Sulpicia Patercula, 114
Ser. Fulvius Flaccus§ 295, cos. 135
L. Fulvius Gavisius Aemiliánus/n. Numisius Aemiliánus§ cos. ord. 249+ (někdy za Sevéra Alexandra byl cos. suff.)
M. Fulvius Gilló§ cos. suff. 76+
Q. Fulvius Gilló Bittius Proculus§ cos. suff. 99+
T. (?) Fulvius Macriánus (I.), o. usurpátora, manž. Iúnie§ 259 - 261+
T. Fulvius Macriánus (II.), s. předešlého, usurpátor§ 259 - 261+
T. Fulvius Iúnius Quiétus, b. Macriána (II.), usurpátor§ 260+, 261+
Cn. Fulvius Máximus Centumalus§ cos. 298
M. Fulvius Nóbilior, b. cos. Q. Fulvia Flakka, voj. tribun§ 180
M. Fulvius Nóbilior, s. A. Fulvia Nóbiliora, catilinovský spiklenec§ 64, 63
Q. Fulvius Nóbilior§ cos. 153, cens. 136
A. Fulvius Nóbilior, senátor a synovrah§ 63
M. Fulvius Paetínus Nóbilior§ 1. s. Markův, vnuk Serviův, 193, 190, cos. 189, 181, cens. 179; 2. cos. 159, 158; 3. cos. 299
Ser. Fulvius Paetínus Nóbilior§ cos. 255
C. Fulvius Pius§ cos. ord. 238+
C. Fulvius Plautiánus, příbuzný a přítel príncipa Sevéra, manž. Horténsie, o. Plautia Horténsiána, praef. praet.§ 31+, 193+, 201 až 206+, cos. ord. 203+, 211+, 212+, 217+, 240+
C. Fulvius Plautius Horténsiánus, s. praef. Plautiána§ 205+
M. Fulvius Rúfus (?) Iotapiánus§ viz Iotapiánus, usurpátor
L. Fulvius [...] C. Bruttius Praeséns Min[...] Laberius Máximus Pompéius L[...] Valéns Cornélius Proculus [...] Aquílius Veiénto vulgó C. Bruttius Praeséns§ viz pod C. Bruttius Praeséns
Funan, stát. útvar v jihových. Asii s centrem na jihu VN§ 175-, 192+
Fundí, m. v Latiu, dn. Fondi§ 342, 338, 330, 316, 188, 58
C. Fundánius Fundulus§ tr. pl. 249, 244, cos. 243
L. Fundánius Lamia Aeliánus§ cos. ord. 116+
M. Fundánius Fundulus, aedil pl.§ 213
M. Fundánius, tr. pl.§ 195
L. Fúnisulánus Vettoniánus, legát§ 87+
Furát§ viz Eufrátés
Furia, Furiae, Mstitelky zločinů§ viz Erínýs
Fúria Sabínia Tranquillína, d. C. Fúria Sabínia Tímésithea, manž. Gordiána III.§ 240+
Fúrius (celé jméno neznáme)§ 1. legát, 73; 2. centurió, 63; 3. velitel likvidační čety Antóniovy, 43
P. Fúrius, tr. pl.§ 100
Fúrius Anthiánus, právník§ 211+
C. Fúrius, duumvir§ 178, 170
L. Fúrius, praetor§ 318
Ser. Fúrius, legát§ 478
A. Fúrius Antiás, básník§ 50
M. Fúrius Bibáculus, neóterik§ 50
Q. Fúrius Calénus (tak veden Hellény) n. Q. Fufius Calénus§ 1. 59, 48, 47, cos. 47, 43, 41, 40; 2. s. no. 1, 47, 40
M. Fúrius Camillus, triumfátor§ interrex v letech 396, 391 a 389, dict. v letech 396, 390, 389, 388, 368, 367; 438, 398, 396, 394, 392, 386, 385, 364, 46, 17+
M. Fúrius Camillus, cos. 8+, procos. Afriky 17§ 364, cos 8+, 17+, 20+, 38+
Jako druhý v rodu a poslední byl roku 17+ obdařen triumfátorskými odznaky za vítězství nad berberským brigantem Tacfarinou (nikoli však již triumfem, který tehdy už byl vyhrazen pouze pro principovu rodinu). O významu slova c. viz tam. Synem tohoto M. Furia Camilla byl vedle stejnojmenného prvorozeného syna ještě L. Arruntius Camillus Scríboniánus, který se roku 42+ pokusil povstat proti Claudiovi, viz. Jeho sestrou byla Lívia Medullína, s níž byl od roku 8+ zasnouben Claudius, zemřevši v den svatby.
L. Fúrius Camillus§ 344, dict. v letech 350, 349 a 345, cos. v letech 349, 338 a 325; nebo zde běží o dvě různé osoby (?)
M. Fúrius Crassipés, praet. pro Gallii§ 187
Fúrius Crassipés, celé jméno neznáme, manž. Tullie, dc. Ciceronovy§ 45
Fúrius Scríboniánus, snad M. Fúrius Camillus Scríboniánus, s. pučisty L. Arruntia Camilla Scríboniána§ 52+
Fúrius Celsus, legát§ 228+
Fúrius Dionýsius Philocalus§ viz Dionýsius
Agr. Fúrius Fúsus§ cos. 446
Sp. Fúrius Fúsus§ cos. 481
Fúrius Leptínus, první rytíř/jezdec v roli gladiátora§ 46
L. Fúrius Medullínus§ 1. cos. 474; 2. cos. v letech 413 a 409
P. Fúrius Medullínus Fúsus§ cos. 472
S. Fúrius Medullínus Fúsus§ cos. 488
Sp. Fúrius Medullínus Fúsus§ cos. v letech 464 a 453
C. Fúrius Pácillus§ 1. 412; 2. cos. 251
C. Fúrius Pácillus Fúsus§ cos. 441, cens. 435
L. Fúrius Philus§ cos. 136
P. Fúrius Philus§ 1. cos. 223, cens. 215; 2. praet. 171
Fúrius Placidus, praef. praet.§ 337+
L. Fúrius Purpurió/Purpureó (gen. Purpurióna)§ praet. 200, legát 199, cos. 196
C. Fúrius Sabínius Aquila Tímésitheus, praef. Urbí§ 238+, 240+, 242+, 243+
T. Fúrius Victorínus, praef. praet.§ 138+, 168+
C. Furnius, legát Augustův§ 35, 24, 19, cos. 17
Furnius, celé jméno neznáme, milenec Claudie Pulchry§ 24+
Furtius, k. Quádů§ 169+
Fu-su, pinyin Fusu, z dynastie Čchin, s. Š'-chuang-tiho§ 221, 210, 207
futhark§ viz rúna
Fu Ťie-c'/Fu Jiezi, diplomat císaře Wu a atentátník§ 128
Fu-ťien/Fujian, jihočínská provincie§ 112
Fyé z Paiánie, „Figura“ zvaná též Thratta, dc. Sókratova, prý vysoké a krásné postavy, květinářka, stefanopólé, prodavačka věnců, hetéra; možná, že byla Thrákyní z dému Kollytos§ 552
fygadothérás, gen. - théry, lovec lidí na útěku, lovec hlav za odměnu, instituce, která dodnes existuje ve Spojených státech§ 323 - 321
Fygela (pl.)§ viz Pygela
Fylaké, m. n. pevnost v Molossii polohy nezn.§ 168
Fylakeia, mí. u Tegeje§ 233
Fylakion, hetairá, přítelkyně Stratokleova§ 307
Fylakopi, novořec. psáno Fylakópé, archeolog. lokalita na Mélu§ 1800
Fýlarchos z Athén, historik§ 255, 250 a viz s. v. dějepisci (1)
fýlarchos§ 1. představitel fýly (např. v Attice), lat. tribúnus; 2. řec. označení pro klanového, rodového předáka, např. u arabských beduinů emíra (fýlarchés dynastés v Orrhoéné).
Fylax, rhétór§ 100+
Fýlé, průsmyk a pevnost severně od Athén v attické části pohraničního pohoří s Boiótií jménem Parnés (gen. Parnéthu)§ 404, 239, 211
fýlé, fýly v Attice, v Élidě a jinde, srov. i tribus. U Dórů tvořily kmen fýly tři (Dymanés, Hylleis a Pamfýloi; srov pod Dórové a Hellas), u Iónů čtyři (Geleontes, Hoplétes, Argadeis a Aigikoreis; srov. tamtéž). Fýly se skládaly z frátrií, viz pod Athény§ 700, 594, 508, 470
Fyleás z Messénie, strat.§ 724
Fyllidás§ viz Filliadás
Fyllis, kojná/nútríx, řec. tithéné Domitiánova§ 96+
Fýrínos z Gomf v Thessalii, poslední domácí tágos Thessalů§ 179
FYROM, Former Yugoslav Republic of Macedonia, oficiální mezinárodní název Spojených národů v letech 1991-2019 pro sporný novodobý státní útvar, před rokem 1946 srbská oblast horního Vardaru; též slovanská či skopská Makedonie, od roku 2019 Rep. Severní Makedonie§ 217
Fýromachos z Athén, též Pyromachos, sochař a malíř§ 230 a viz s. v. sochaři
Fysiologos, anonymní spisek alegoricky podávající křesť. léčitelství§ 200+
Fyska, m. v Mygdonii, polohy dn. neznámé§ 800
Fyskón, gen. Fyskóna§ viz Ptolemaios VII.
Fytios z Athén, s. Pamfilův, navrhovatel zákona§ 287
Fytón z Rhegia, strat.§ 387
Fyxion, mí nezn. polohy v Élidě§ 217