Fin-Fy

finance, finančníci, jejich moc v Římě§ viz ceny, daně, zlato, též lichva

Fineés, Fineás z Iúdaie, vůdce rabujících zástupů, hebr. Fínehás/Pínehás, Pinchas§ 40+

Fínechás§ viz Pínechás

Finnové, Fennové, ugrofinská jazyková skupina, srov. pod Burgundové, mimo jiné předkové dnešních Finů§ před 6000, 4000, 600

Finsko, novodobý stát§ 200+

Fintás z Messénie, k.§ 747

Fintiás z Akragantu, tyr.§ 288, 281, 280

Fintiá(s), m. na Sicílii, dn. Licata na ústí Salsa u Eknomu§ 281

firma, firmy§ viz podnikání, ceny

Fírmius Catus, lehkověrný senátor§ 16+ 

Fírmum Pícénum, m. v Pícénu, dn. Fermi v regionu Marche§ 264

Fírmus, maurský velmož, protiřímský rebel, usurpátor, s. Nubelův, b. Mascizelův, Diův, Gildónův, Mazukův a Cyrie§ 24+, 344+, 363+, 372 až 374+, 379+, 383+    

Fírmus ze Seleukeie na Moři zvaný Kyklóps, obchodník a propalmýrský a protiřímský rebel, občan. jméno neznáme§ 273+

Fírmus, corrector§ viz Claudius F. 

Firth of Clyde§ viz Clota

Firth of Forth§ viz Bodotria

fiscus, císařova pokladna buď soukromého majetku, nebo na správu císařských provincií§ srov. pod aerárium.

fiscus iúdaicus, peníze z židovské náboženské daně§ 70+, 95+ 

Flacilla§ viz Aelia Flávia Flacilla

Flacillus, řec. Flakillos, biskup v Antiocheji§ 328+

flámen, "zapalovač ohně", kněž určitého římského božstva, sbor fláminů, fláminés máiórés a minorés (fl. nesměli spatřit armádu, fysickou práci, nesměli jezdit na koni a nesměli se ocitnout v blízkosti mrtvoly); „Větší“ fláminové byli tři (Diális - Iovův, Martális - Martův a Quirinális - Rómulův) byli voleni z patricijských rodů, dalších 12, „menších“, z rodů plebejských mělo v péči kulty např. Vulcána - Vulcání, Flórae - Flóry, Pomonae - Pomony, Carmentae - Carmenty atd.§ 715, 87, 12, 22+ 

Jejich manželky se jmenovaly fláminiky a oba museli být oddáni konfarreacií, confarreátió, viz rok 87. Úřad flámina Diális zůstával neobsazen v letech 87-12, viz.

C. Fláminius§ 1. tr. pleb. 232, 227, cos. 223, 221, cens. 221/0, cos. 217, 215; 2. 193, cos. 187, o. č. 3; 3. 154, s. č. 2;

Flandry, hol. Vlaanderen, Vlaams/Vlámové, "zátopová země", jména z frísštiny pův. raněstředověk᧠284+

Flávia Domitilla§ viz Domitilla

Flávia Galla§ viz Galla

Flávia Iúlia Cónstantia§ viz Cónstantia

Flávia Iúlia Helena§ viz Helené z Drepana 

Flávia Máxima Cónstantia, manž. Grátiánova§ viz Cónstantia 

Flávia Máxima Fausta, d. Eutropie, ses. Theodóry a Máxentia§ viz Fausta  

Flávia Máximiána Theodóra, d. Máximiánova a Eutropie, ses. Máxentiova§ viz Theodóra 

Flávia Titiána, d. T. Flávia Claudia Sulpiciána, manž. Pertinákova§ 193+

Fláviánus, biskup v Antiocheji§ 378+

Cn. Flávius, písař, původce nápadu zveřejnit úřední kalendář, autor spisu o právních postupech§ 304

L. Flávius§ 58, cos. suff. 33

Flávius Ablabius§ viz Ablabius  

Flávius Arcesiláus, celé jméno neznáme§ cos. ord. 267+

Flávius Antiochiánus, praef. Urbí§ 260+, cos. ord. 270+ (kdy byl předtím cos. suff., nevíme)  

L. Flávius (?) n. Arrius Aper, praef. praet.§ 282+, 284+ 

M. Flávius Aper§ 1. cos. suff. 103+; 2. cos. ord. 130+; 3. cos. ord. 176+   

L. Flávius Arriánus§ viz Arriános 

T. Flávius Claudiánus§ cos. suff. 179+ 

Flávius Claudius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus I.

Flávius Claudius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus II.

Flávius Claudius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus III.

Flávius Claudius Cónstantius Gallus§ viz caesar Cónstantius Gallus

T. Flávius Claudius Sulpiciánus, praef. Urbí, o. Flávie Titiány, manž. Pertinákovy, a T. Flávia Titiána§ 138+, 193+, 197+  

T. Flávius Cléméns, s. T. Flávia Sabína, bratranec Domitiánův, manž. Flávie Domitilly § cos. ord. 95+, 95+ 

T. Flávius Cléméns§ viz Klémés z Athén zvaný z Alexandreie

T. Flávius Coeliánus§ cos. suff. 289+  

T. Flávius Cónstáns, praef. praet.§ 168+ 

Flávius Dadés§ viz Dadés

Flávius Decimus§ cos. suff. 28í+ 

T. Flávius Domitiánus, s. Vespasiánův, b. Titův, prínceps v letech 81 až 96 n. l.§ 507, 83, 46, 26, 17, 8-, 14+, 29+, 47+, 50+, 51+, 61+, 64+, 65+, 67 až 98+, arch. v Athénách 91+, 98 až 101+, 107+, 127+, 133+, 134+, 139+, 193+, 214+, 235+, 261+, 262+, 268+, 274+, 285+, 293+, 393+         

Flávius Domitius Leontius, praef. praet.§ viz Domitius Leontius   

T. Flávius Fimbria, Sullův protivník§ 104, 86, 85

L. Flávius Fimbria§ cos. suff. 71+

Flávius Gallicánus§ cos. 330+ 

T. Flávius Geniális, praef. praet.§ 193+

Imp. Caesar Flávius Grátiánus Augustus§ viz Flávius Grátiánus 
Flávius Hannibaliánus/Hanniballiánus§ viz Hannibaliánus

Flávius Hérácleó, armádní legát§ 222+

Flavius Iánuárínus§ cos. 328+ 

T. Flávius Iúliánus§ cos. suff. 140+ 

Flávius Iúlius Cónstáns§ viz císař Cónstáns

Flávius Iúlius Cónstatius, císař§ viz Cónstantius II.

Flávius Iúlius Cónstantius§ viz Cónstantius, o. Gallův a Iúliánův

C. Flávius Iúlius Valerius Críspus§ viz Críspus

Flávius Iúlius Dalmatius§ viz Dalmatius

Flávius Iúlius Latróniánus, praef. Urbí§ 238+

Flávius Iúlius Popilius Nepótiánus Cónstantínus§ viz Nepótiánus

Flávius Iuvenális, praef. praet.§ 193+

Q. Flávius Maesius Egnátius Lolliánus Mávortius, praef. Urbí§ 338+, cos. 355+ 

Flávius Máterniánus, praef. Urbí§ 204+, 217+ 

T. Flávios Mondón z Flye§ ath. arch. 274+ 

T. Flávius Norbánus§ viz Norbánus, praef. praet.

T. Flávius Petró z Réate, děd Vespasiánův§ 9+

T. Flávius Postumius Quiétus§ cos. ord. 272+ 

T. Flávius Postumius Titiánus, praef. Urbí§ 284+, cos. ord. 301+ (podruhé; kdy poprvé, nevíme) 

T. Flávius Postumius Várus, praef. Urbí§ 260+ 

T. Flávius Sabínus§ 1. o. Vespasiánův a T. Flávia Sabína, s. předešlého, 9+, 43+, cos. suff. 47+, 56+, 69+; 2. s. no. 1, b. príncipův, o. no. 3, 61+, 66+, 68 až 70+; 3. s. no. 2, manž. Iúlie Flávie, cos. suff. 69+ a 72+, 81+;   

T. Flávius Sallustius Paeligniánus§ cos. ord. 231+ 

Flávius Scaevinus, senátor a pučista§ 65+

L. Flávius Silva Nónius Bassus, legát Aug. Iúdaeae§ 69+, 71+, 73+, cos. ord. 81+   

Flávius Sósipater Charisius§ viz Charisius

Flávius Valerius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus I.

Flávius Valerius Cónstantius, císař§ viz Cónstantius I. Chlórus

Flávius Valerius Sevérus, caesar Cónstantia I.§ viz Sevérus

T. Flávius Vespasiánus§ 1. prínceps, s. T. Flavia Sabína, o. stejnojmenného syna a Domitiána, 3200, 701, 507, 197, 168, 160, 146, 63, 58, 33, 28, 9+, 19+, 28+, 35+, 38+, 41+, 43+, 47+, cos. suff. 51+, 52+, 55+, 59+, 61+, 63+, 65 až 80+, 96 až 98+, 101+, 132+, 134+, 141+, 175+, 188+, 191+, 245+, 262+ ; 2. s. a nástupce předešlého, prínceps, známý jako císař Titus, 35+, 38+, 39+, 41+, 47+, 48+, 66 až 82+, 88+, 96+, 134+, 139+;       

Provolán byl Vesp. imperátorem v Alexandreji 1. července roku 69 n. l. jako Imp. C. Vesp. Aug. Pocházel ze sabínského vícus Phalacrínae, což je buď dnešní Cittareale nebo Rieti, kde se narodil 17. listopadu roku 9 n. l. Rod pochází z otcovy strany od T. Flávia Petróna z Réate, pompéjovského vojáka, z matčiny strany od Vespasiána Pollióna z Nursie, kde v okolí ves Vespasiae. Ostatky jeho rodiny byly uchovány v Chrámu Fláviova rodu/Templum Gentis Fláviae. 

Kromě známé anekdoty se vedle jména Caesarova, Augustova a později Karlova navěky zapsal do dějin vlastním jménem. Francouzské označení pro mužské veřejné záchodky totiž zní les vespasiennes, tj. vespasiánky

M. Flávius Vitellius Seleucus, usurpátor?§ 221+, cos. ord. 221+ 

Q. Flávius Tertullus§ cos. suff. 133+ 

T. Flávius Titiánus, b. Flávie Titiány, manž. príncipa Pertináka§ 193+

Flávius Theodosius§ viz Theodosius I.  


Flávus, b. Armíniův, předák germ. Cherusků a řím. občan a voják§ 16-, 16+

Fleiús, Fliús, Fliás, m. v Korinthiadě, starším jménem Araithyrea, sg. (Fliúntu; Fliúntští, Fliasští), dn. ruiny u vsi Ajos Jorgos/Hagios Geórgios u moderní Nemeje§ 610, 570, 565, 480, 479, 418 - 416, 391, 388, 384, 381 - 379, 375, 371, 369, 367 - 365, 364, 362, 350, 323, 320, 229, 225

Flévó, Flévum, jezero, skupina jezer n. záliv mořský v dn. IJseelmeer v NL§ 12-, 16+ 

V moderní době od starého názvu odvozeno jméno holandské provincie Flevoland ustavené roku 1986.

Flévum, pevnost, snad dn. Velsen v prov. Severní Holandsko§ 28+  

flibustýři§ viz pod piraterie

Flóra, řím. bohyně§ 173

flórália, Flóřiny slavnosti a hry§ 238, 218+ 

Flórentia, dn. Firenze, č. Florenc, srov. pod Faesulae. Původně osada etruských Faesul, po 283 římská. Po Sullovi roku 80 ve Flórentii usadil roku 59 vojáky i Caesar a to je pokládáno za rodný rok kolonie a města. Slávu získalo třemi literáty až mnohem později, „třemi korunami Florencie“: Dantem Alighierim (1265-1321), Franceskem Petrarkou (1304-1374) a Giovannim Boccacciem (1313-1375).

Flórentínus, praef. Urbí§ 379+

Flórentius, praef. praet.§ 1. 325+; 2. mag. officiórum Cónstantia II., 360+; 3. dux Germániae, 372+  

Flávius Flórentius, praef. praet. Gall., posléze Illyrika§ 355+, 359 až 361+, cos. 361+ 

Flóriánus, prínceps§ viz M. Annius Flóriánus

P. Flóriánus, tribun praetoriánů§ 193+

Flórínus, ž. Theodotův, adopcionista§ 189+

Flórónia, vestálka§ viz Opímia (vzala si sama život)

Iúlius Flórus Tréverský, kelt. povstalec§ 21+ 

flotila§ viz pod loďstvo

fócký atentát§ 172

foederátí, římští spojenci§ 324+, 382+ 

Foibé, lat. Phoebé, propuštěnkyně a družka Iúliina§ 2

Foibiá, jméno pro Rhégion nebo jednu jeho čtvrť§ viz Rhégion

Foibidás ze Sparty, spartský velitel§ 383, 378, 362, 356 

Foibos§ viz Apollón

Foibos, lat. Phoebus, propuštěnec-udavač§ 65+

Foiníké, sídel. m. Cháonů v Épeiru, hl. m. Épeirótů§ 232, 230, 224, 215, 205, 198, 167

Foiníké, Foiníkie, Foiníčané, lat. Púnové, Kana'an, eg. Fenech (severně od Lítání Džahi), churrit. Kinachnu, Féničané§ 759, 732, 700, 673, 671, 669, 666, 640, 574, 573, 531, 526, 518, 514, 493, 483, 480, 468, 411, 396, 389, 354, 350, 342, 333 - 331, 326, 318, 301, 253, 241, 202, 163, 162, 139, 71, 70, 131+, 195+, 218+, 232+, 335+, 377+  

Západosemitský národ, který nikdy nevytvořil společný státní útvar, řec. Foiníké, Foiníkes; řec. foiníx = hebr. kena´aní, Kanaánci (srov. Palaistíné), „obchodník, obchodník s nachově barveným textilem“ a v tomto významu již od 15. st., kdy v textech z Nuzi se látka ass. jmenuje churrit. kinachchu (členem obchodní gildy chubúr, srov. ass. kárum, byl obchodník chabbár; srov. pod Kythéra). Kolem roku 1000 vytěžovali foiníčtí podnikatelé nejbohatší stříbrné a zlaté doly v Hispániích na Tagu, z Mauretánie vozili slony a opice, ovládali obchod na Rudém moři a v Égejdě. 

Foiníčané nikdy nevytvořili „národní“ státní útvar. Žili ve čtyřech monarchiích ovládajících po většinu času ostatní městská osídlení v zemi: Byblos, Arados, Sídón a Tyros. Do prostoru Foiníkie/Kanaánu přišli po roku 3200 od Perského zálivu (?) a jejich prvním městem ve Středomoří byl snad Byblos (první osídlení c. 3050-2850).

Jednotlivé městské státy byly obvykle monarchiemi, většinou dědičnými, místně i s volenými „králi“ obchodních stavovských "republik". Jak ovšem vnitřní zřízení foiníckých monarchií vypadalo, známo není. Králové zřejmě zastávali též velekněžské role, k disposici měli rady či poradenské sbory významných občanů, ale zda byly orgány volené či jmenované nebo jen náhodně svolávané z prominentů, známo není. Králové zřejmě neplnili soudní roli šofetů, jak tomu bylo v tyrské kolonii Karthágu. 

Městské monarchie vydržely do začátku hellénismu, kdy byly v průběhu 3. století zrušeny Ptolemaiovci, jimž oblast Foiníkie a západní části Syrie patřila až do roku 200. Do římské provincie Syria patřila Foiníkie až do L. Septimia Sevéra, který Syrii rozdělil na Koilé a Foiníkii. 
U Hellénů neužívali zprvu F. dobré pověsti. V Odysseji se o nich v xv. zpěvu sice říká, že jsou vynikající plavci, ale také prohnaní obchodníci, šejdíři. V perské říši měli exklusivní postavení jako námořníci a inženýři všeho druhu. Třebaže v hellénské tradici vystupují Foiníčané jako kolonisátoři egejských ostrovů a střední Hellady, archeologicky nebylo dosud nalezeno po nich stop.  

Foiníkús§ viz Olympos v Lykii

foiníx, lat. phoeníx, gen. foiníka, bájný pták Egypťanů§ 34+ 

Foiníx, m. na východní Sicílii mezi Messánou a Tauromeniem§ 36

Foiníx z Kolofónu, autor mímiambů§ 250
Foiníx z Makedonie, vojenský velitel a přítel Antigonův§ 310, 309, 306, 302
Foiníx z Thessalie, rhétór§ 100+

Foiníx, velitel Mithridáta VI.§ 71

Foitiai, mí. v Aitólii, v době peloponnéské války ještě Fyti᧠219

Fókaia, nejsevernější m. Iónů, dn. Foça v TR§ 654, 650, 615, 611, 609, 600, 568, 565, 560, 545, 539, 440, 407, 241, 190, 133, 130, 49
Fókajští razili na svých prvních mincích z élektronu tuleně. Později se mincím říkávalo "fókajské statéry/fókaistés statér". Byly slavní barvením látek a jako námořníci, kteří se brzy dostali za Hékákleovy sloupy (viz pod objevy). Byli jedinými z anatolských Hellénů, kteří se před perským útokem hromadně vystěhovali do západního Středomoří (do Alalie na Korsiku, odtud do Hyelé/Eley/Velie). Část Fókajských se vrátila a obnovila stát i s Athéniným chrámem, účastnili se protiperského povstání a Fókajec Dionýsios byl vrchním velitelem neúspěšného loďstva u Ladé roku 494 (srov. pod piraterie a rok 349).

Fókais§ viz Miltó z Fókaie 

Fókidés z Athén§ 364 (Ol.)

Fókión z Athén, gen. Fókióna§ 1. vojevůdce, 402, 376, 351, 349, 348, 341, 340, 338, 324, 322, 321, 318; 2. arch. 121

Fókis, Fókové, země ve střední Helladě (původně zvaná Tithoreiá a Daulis)§ 595, 571, 556, 480, 458, 457, 450, 448, 431, 421, 395, 394, 375, 374, 371, 370, 356, 354, 351, 350, 347, 346, 340, 338, 323, 300, 296, 279, 224, 233, 220, 211, 198, 196, 191, 188, 174, 172, 147, 170+ 
Byli s ostatními „Acháji“ před Trojou, ale pastevecký kmen nikdy nevytvořil městské státy nebo jeden ústřední (model: Attika). Jsou známí hlavně díky Delfám, ale také jejich zhubitelem byl Apollón, protože mu brali majetek, posvátné pozemky a ve třetí válce svaté z votivních darů financovali své armády. Hellénové v dávnověku mysleli, že u Fóků ležel omfalos, pupek světa. 

Fókylidés z Mílétu, básník§ 612, 600

Foligno, m. v dn. Umbrii§ 220

follis, "měšec", měděná ražba Diocletiánova, pův. bylo 12,5 follés do dénáriu; daň, zřejmě pozemkov᧠301+, 309+ a viz v přílohách pod Míry & váhy

C. Fontéius Agrippa§ cos. suff. 58+, 69+  

C. Fontéius Capitó§ 1. cos. suff. 33; 2. cos. 12+, 22+; 3. cos. 59+   
Fontéius Capitó, praenomen nezn. (C.?)§ cos. 67+, 68+, 69+  

M. Fontéius§ 1. legát 91, 69, o. no. 2; 2. praet., 69; 

P. Fontéius, plébej, který adoptoval roku 59 aristokrata P. Clódia Pulchra§ 60

Forli§ viz Bojové

fondy, finanční, podpůrné, nadační§ viz obilí, zásobování

Formiae, m. v Latiu, pozd. Mola di Gaeta, dn. Formia§ 338, 330, 188, 65+ 

Formión z Athén§ 1. strat., 432, 430 - 428; 2. arch. 396; 3. arch. 593; 4. jiný F. byl peripatetikem, s nímž se na bíthýnském dvoru poznal Hannibal a měl ho za pitomce

Formiskos z Dýmy, předák§ 115

fornix fabiánus, "(vítězný) oblouk" v Římě§ 121

Foróneus z Argu, k.§ 1805, 1745   

Forónikon§ viz Argos

foros, lat. tribútum, daň, tribut, (členský) poplatek (v prvním délském spolku), viz také tribut§ 478, 378

Fortúna, bohyně; chrám F. jezdeckého stavu (F. equestris) v Římě§ 173, 41 (v Antiu), 161+, 311+, 312+ (Řím)  

Fortúnátius, šéf císařské finanční správy v Antiocheji§ 371+

Fortúnátus, proradný propuštěnec Antistia Vetera§ 65+

Forulum, "náměstíčko, díra", též "pertunsa petra/provrtaná skála", mí v umberském průsmyku Intercísa, dn. Forlu, průsmyk Furlo/Gola del Furlo§ 76+

forum, forum, ve městech náměstí, tržiště, na venkově ve významu městec (např. Fláminiův Městec):

forum Augustí, v Římě§ 2-, 23+ 

Forum Claudií (Augustí) Vallensium, dříve Octodúrum, sídel. m. Grajských a Poenínových Alp/Alpés Graiae et Poenínae, dn. Martigny v kantonu Valais/Wallis§ 15

Forum Fláminií, m. u dn. Foligna v Umbrii§ 220, 253+ 

Forum Gallórum, mí. u Mutiny v Cispadánské Gallii (u dn. Modeny)§ 49, 43

forum holitórium, tj. zelinářský trh, Zelný trh v Římě, 295, 138; další tržní prostory na náměstích byly: f. bovárium či boárium, dobytčí trh (zde první gladiátorské západsy 262, jeho velký požár roku 192), f. piscátórium, rybí trh, 179, f. cuppedinis, lahůdkářský trh, v Římě ale také bylo náměstí Gallů a Cizinců§ 295, 262, 192, 181, 138

Forum Iúlií, řím. kol. C. Iúlia Caesara§ 432, 70, 43, 18+, 40+, 69+   

Pro Octaviánovy veterány 8. legie od roku asi 35, válečný přístav vedle Míséna a Ravenny do Vespasiána, dn. Fréjus v Provenci (nezaměňovat s F. I., pozd. hrabství Friaul v Benátsku, nebo s forem Iúlií, prvního císařského náměstí v Římu, s jehož úpravami se ovšem nezávisle na chodu dějin začalo již roku 54, kdy senát za šedesát milionů sésterciů začal náměstí rozšiřovat).

forum Iúlií, v Římě vedle fora Rómána§ 46 

Forum Livií, dn. Forlì v Romagni§ 191 a viz Bojové

forum Nervae, stavěno Domitiánem, též zváno f. transitórium/průchozí§ 96+

Forum Popillií, osada v Lúkánii, dn. Polla v jižní Kampánii§ 132

forum Rómánum, hl. náměstí v Římě, zvané prostě Forum§ 640, 497, 484, 449, 362, 353, 304, 282, 270, 214, 29-, 28+, 64+, 66+, 69+, 70+, 217+        

forum suárium, Vepřové nám.§ 270+

Forum Terebonií§ viz Abrittus

forum Tráiání§ 107+, 112+, 118+, 370+   

forum tránsitórium/Průchozí§ 222+

forum Vespasiání§ 75+

Z řečniště republikánského Fora, rostra/zobce ukořistěných válečných lodí, politici oslovili c. deset až dvacet tisíc lidí, ale ne všichni řečníka slyšeli a viděli. Jeho hlas nebyl nijak zesilován a velká část shromáždění slyšela nejvýše některá slova. Rušit posluchače bylo snadné vysláním několika hlučících nebo dohadujících se mužů do davu, což byl častý prostředek politických protivníků řečníkových.

Foscánus, nižší armádní velitel§ 371+

fossa Corbulónis, "Corbulónův kanál"§ 12-, 47+ 

Vodní dílo z roku c. 47+ vybudované mezi Rýnem a Maasou Cn. Domitiem Corbulónem o délce c. 35 kilometrů v dnešním NL, dodnes zčásti viditelné. Bylo v užívání do c. 275, kdy celý kraj vyvraždili Frankové.

fossa drúsiána, "kanál drúsovský"§ 12-, 16+, 70+  

Poloha dnes neznáma. Spojoval Rýn v deltě od Ostrova Batavů s jezerem Flevo, tedy zřejmě s dnešním IJsselmeer. Viz také rok 16+.

fossa régia, hraniční příkop mezi provincií Africa (vetus) a Numidií§ 146, 46, 25

fossa carolína§ viz pod 47+. Pro usnadnění armádní přepravy na východ za války s Avary, kterou spustil král Franků Karel Veliký roku 791, dal rok na to kopat jižně od Norimberka kanál z Rýna do Dunaje. Byl to největší podnik středověku v říčním stavebnictví, něm. Karlsgraben. Z řeky Schwäbischer Rezat z povodí Rýna do řeky Altmühl, přítoku Dunaje, dal kopat přes evropské rozvodí dvoukilometrový kanál o šířce asi pěti metrů. Dostavěn nebyl, úseky kanálu jsou dodnes patrné. Dataci potvrzují nálezy kůlů zarážených do břehů stavby na její zpevnění. Roku 795 vyvrátil Karel avarské centrum a o kanálu již není zmínek. V kraji byl v letech 1960-1992 vykopán a zprovozněn průplav mohučsko-dunajský/Main-Donau-Kanal; jeho předchůdcem byl v letech 1836-1846 kopaný Ludwig-Donau-Main-Kanal (opuštěn roku 1950). 

fossa, příkop s valem a silnicí napříč jižní Anglií, dn. Fosse Way§ 43+, 47+  

fotbal, kopan᧠viz hry

Fótínos, Fóteinos§ 1. viz Potheinos/Pothínus; 2. Fóteinos, Fótínos z Malé Galatie, biskup, 351+ 

Fótios z Cháonie, vojen. velitel§ 429 
Fótios, patriarcha kónstantínopolský (zemřel 891  n.l .)§ 405

Fóxis z Meliteie, kondottiér§ 217

Foxos z Chalkidy, tyr.§ 600

Fraáspa, sídel. m. Médie Atropatény§ 36

Fraáta, Súsy§ viz tam
Fraátés ze Seleukeie na Eulaiu, archón§ 22+

Fraátés§ viz Arsakés XVIII. Fraátakés či Fraátés V.
Fraátés I.§ viz Arsakés V.
Fraátés II.§ viz Arsakés VII.
Fraátés III.§ viz Arsakés XII.
Fraátés IV.§ viz Arsakés XVI.
Fraátés V.§ viz Fraátakés

Fraátés, satrapa, zřejmě nikoli Arsakovec§ 35+ 

Fraátés, s. Fraáta IV. držený v Římě, králem se nestal§ 35+  

Fráda z Marguše, vůdce Gaumátových přívrženců§ 521
Fráda, Frá, m. v Drangiáně, snad Alexandreia Profthasia, dn. Farráh? v AFG§ 330
Fradašt z Orrhoény, dyn. n. satrapa, syn Gebar’úa (Gaubaruva/Gubaru, řec. Góbryás, nebo arab. Gabbár/Gábir?)§ 120, 115
Fradátés, bab. Ipradatu§ viz Autofradátés
Fradmón z Argu, sochař§ 432

Fragiledus, vůdce části Sarmatů§ 358+

Franche-Comté§ viz pod Burgundové

Francie, novodobý stát§ 539, 350+ a viz pod Gallové a Germáni

Frankové, západogerm. kmenový svaz, salští a rípuárští§ 4+, 47+, 58+, 213+, 255+, 256+, 259+, 270+, 274+, 275+, 277+, 280+, 286+, 287+, 293+, 296+, 310+, 313+, 336+, 341+, 342+, 352+, 355 až 358+, 360+, 361+, 367+, 374+, 375+, 380+, 382+, 384+, 387 až 390+, 392+, 393+ a viz pod Germáni

Fraomarius, k. Bucinobantů, části Alamannů§ 372+, 373+ 

Fraornés či Fraortés z Médie, Fravartiš, bab. Parumartiš§ 1. o. Déioka II., 708; 2. k., 653, 647, 644, 639, 630, 625; 3. usurpátor v Médii, 522, 521
Fraotés z Taxil§ viz Gondofarés

Frasaortés, satr. Persidy, s. Rheomithrův§ 362, 331, 326, 324
Frasiéridés z Thasu, o. Akératův§ 680

Frasikleidés z Athén§ 1. arch. 460; 2. arch. 371

Fratafernés n. Farismanés, satr. Parthie a Hyrkánie§ 329, 328, 325, 323

Fratafernés z Chorasmie, dyn.§ 328 

fratakové, per. frataraká n. fratakára, domorodí předáci/správci a velekněží zoroastrianismu v Persii/Fársu§ 141

frátrés arválés, Arválští bratři, římští kněží kultů úrody§ 715, 101+, 105+  

frátrie, nejstarší sdružení „lidu, dému“, neurozených, a jejich rodin, které nepatřily mezi eupatridy, tj. mezi rodovou aristokracii. Několik fr., „bratrstev“, tvořilo fýlu. Činnost fr. řídil její představený, frátriarchés. Členové spolupracovali při sklizních, konali společné kultovní úkony, měli své svatyně apod. 
V rámci f. fungovaly kultovní spolky jako thiasoi či menší orgeónes (obě organisující náboženské slavnosti, srov. lat. collégium). F. měly pravomoce soudní (basileus, kultovní „král“). záležitosti krevní msty, stád a pozemků ale spadaly pod soud „krále“ kmenového (kterých bylo původně v Attice čtyři). Viz pod Athény. V Delfách nápisně doložena frátrie Labyadů/Labyadai řídící se zákony státu a svými (stéla popsaná po všech stranách c. 400). Jejich usnesení určovalo pravidla a výdaje pro kultovní svátky, také pohřební výbavu příslušníka frátrie a průběh pohřbu: žádné nářky doma, až u hrobu (pohřeb do země), do hrobu si "fráterníci" pod pokutou padesáti drachem nakázali nedávat předměty za více než 35 drachem; srov. v indexu s. v. pohřeb. Pohřební zákony Iúlidy na Keu/nomoi peri tón katafthimenón zachované na nápisu asi o několik desetiletí starším povolovaly za zhruba stejných podmínek funerální náklady do tří set drachem. 

 

Frau Holle, pohádková postava, srov. s Hludanou a Holdou§ 200+

 

Fravartiš§ viz Fraornés, Fraortés

Flávius Fravitta, Fravitus, tervinžských vůdce v řím. službách, mag. mílitum per Orientem§ 380+, 382+, 392+ 

Fraxinové, Fraxinští, lat. Fraxinensés, berb. kmen, snad předkové Berberů Aït Fraoussen v sev. DZ§ 228+

Frearoi, attický démos§ 524

Frederich, b. visigotského k. Theodericha II.§ 286+

Fregellae, m. v Latiu, dn. Ceprano§ 327, 313, 125

Freising, m. v Bavorech§ 1600

Fréjus, m. u Cannes, původně Forum Iúlií, viz tam§ 43

Frentánové, Frentánoi, Frentání, nárůdek příbuzný se Samnity sídlící na Jadranu§ 217

Friapatios§ viz Arsakés IV.

Friapités z Baktrie, o. Arsakův§ 250

Friaul§ viz Forum Iúlií

Frigidus, ř. ve Venetii, dn. asi Hubelj n. Vipava ve SLO, něm. Wippbach§ 389+, 392+, 393+ 

Friediger§ viz Fritigernus

Friedrich II. Pruský§ 1482

Frigeridus, dux/armádní velitel rodu germánského§ 376+

Fríkodémos z Oianthy, tyr., o. Filónův; jméno souvisí s fríkódés, "hrůzostrašný"§ 373

Frísiové, Frísové (snad „se zdobenými vlasy“), lat. Frísií, řec. Frísioi, pozdější něm. země Friesen, Frísko, germ. národ v dn. NL a D§ 2000, 12-, 16+, 28+, 47+, 58+, 69+, 70+, 89+, 200+, 286+, 293+, 296+      

Užívali zprvu stejných výhod jako Batávové a sloužili hodně v římském vojsku. Daně platili říši ve formě hovězích kůží. Vyprovokováni ke vzpouře uštědřili legionářům tvrdou porážku, na niž Římané nijak neodpověděli, viz rok 28+. Roku 785 byli podrobeni Franky pod Karlem Velikým a pokřtěni, část unikla na území opuštěná Angly, kde ji však potkal stejný osud ve století desátém od Dánů.

Fritigernus, jeden z vůdců tervinžských, něm. Friediger§ 375+, 376+, 379 až 381+, 378+  

Fritigil, ka Markomannů§ 392+

Frixé, m. v Trifýlii§ 400 

Frontó§ viz M. Cornélius F.

Frontón z Emesy, sofista, strýc Cassia Longína§ 200+

frúmentárií§ viz policie

Frúmentios z Tyru, první biskup v Axumu, b. Aidesiův§ 356+

frúrarchos, velitel posádky/frúrá, mnohdy se širokou pravomocí civilní, někdy jen armádní velitel pevnosti, jindy celého přilehlého kraje, v hellénismu podléhající většinou přímo králi (nikoli stratégovi správní oblasti). Poslední výskyt doložen k roku 121+ u Arsakovců, kde je na papyru zmiňován jistý Ménarnaios jako frúrachos kai tón prótón protimómenón filón kai tón sómatofylakón, tedy též jako dvořan§ 454 a pass.

 
Frygie, Frygiá, Frygové, země a národ v záp. části Anatolie, ass. Mušku, ale to je zřejmě přenesení starého označení jiného anatolského národa; srov. pod Pirindu a Brygové (lat. Bruges)§ 765, 742, 717, 714, 709, 696, 675, 651, 572, 512, 499, 492, 481, 404, 396 - 394, 334, 340, 333, 330, 323 - 319, 313, 302, 301, 286, 281, 223, 220, 212, 190, 189, 130, 129, 121, 116, 89, 73, 59, 51, 27, 17-, 69+, 90+, 129+, 231+, 309+, 323+, 326+, 361+, 364+, 366+, 370+, 386+, 392+; po roce 223 viz i Pontos, Attalovci, Pergamos, Tróas atd.

Ta část thráckých Frygů, která zůstala v Evropě, viz pod Makedonie, byla označována za Bryges či Briges. Alfabétu převzali od Hellénů, není vyloučeno paralelní převzetí a uzpůsobení od Foiníčanů. Hellénům s Thráky dali Dionýsa a Velkou matku bohů Kybelu. Anatolští Fr. v klasickém starověku nijak nevynikli. Společensky nejvýše se dostal L. Domitius (II.) Alexander, správce v Africe prohlášený císařem v roku 309+, 311+ zajat a zardoušen.

Frygiá Epiktétos, „Nově dobytá F.“, pohraniční území mezi Bíthýnií a Frygií§ 184

Malá Frygie, Frygie na Helléspontu, Frygiá ef’ Helléspontó legomené§ 675, 559, 546, 522, 512, 420, 416, 368, 355, 340, 334, 328, 323 - 321, 319, 315, 310 - 309, 302, 301, 275, 250, 188; viz dále pod Bíthýnie

Frýné alias Mnésareté z Thespií, hetéra (f. - „ropucha, želva“)§ 415, 350

Frynové, Frynoi, národ sousedící v Tárímské pánvi s Číňany a Tochary§ 235, 155

Frynichos z Athén§ 1. 540, 511, 494, 470, tragik; 2. 429, komik; 3. 412, 411, stratégos; 4. arch. 337

Frynón z Athén, gen. Frynóna§ 1. 636 (Ol.), 620, 607; 2. 348 

Fthíá, jméno épeirských královen, gen. Fthíe:§
Fthíá I. alias Fila, d. Menóna Thessalského, m. Pyrrha I.§ 319, 317
Fthíá II., d. Olympiady II., manž. Démétria II. Makedonského, m. Filippa V.§ 239, 235

Fthíá, Fthíótis, Fthíótové, země a m. na jihu Thessalie, obývaná Acháji, též Achájové z Fthíe§ 700, 595, 480, 426, 364, 356, 346, 343, 196

Fu, milenka císaře Jüana, matka Liou Kchanga, bába císaře Aje§ 49, 7

Fu Chao/Fu Hao, kněžka a bojovná manželka císaře Wu Tinga§ 1760

Fu-si/Fuxi, čín. mýth. císař§ 3000, 2737 

Fu Šou/Fu Shou, milenka a císařovna Sienova§ 220+ 

Fu Šuo, ministr Wu Tinga ze Šangů§ 1760

Fu Ťien/Jian, císař státu Dřívější Čchin/Qin§ 372+

Fu-čchaj z Wu, k., v pinyinu Fuchai, s. nebo b. Che-lua§ 514, 496, 473

Fu-ču-lej Žuo-ti/Fuzhuleiruodi, s. Chu-chan-jea, chán Hunů, rodným jménem Tiao-tchao Žuo-ti/Diaotao Ruodi§ 53, 20 

Fúcinské jezero, lacus Fúcinus, it. Lago di Celano a později opět L. Fucino§ 46-, 40+, 52+ 

Největší kdysi ve střední Itálii a třetí vůbec, na jeho břehu stávala metropole Marsů Marruvium. Rybnaté jezero se často vylévalo z břehů a několikrát bylo vysušováno: Božský Iulius o tom uvažoval, Claudius práce zahájil, hladinu snížil Hadrianus, ale teprve roku 1862 najal římský bankéř Alessandro Torlonia jistého švýcarského inženýra, aby definitivně jezero odvodnil pomocí 21 metrů širokého a 6,3 kilometrů dlouhého kanálu. Roku 1875 bylo jezero kompletně vysušeno a využito na polnosti; viz pod Marsové a hry.

Fudži, kultovní sopka v Japonsku§ 286

Fu-kaj/Fugai, b. Che-lua z Wu§ 514

Q. Fuficius Cornútus§ cos. suff. 147+ 

L. Fufidius Pollió§ cos. ord. 166+ 

C. Fuficius Fangó, správce provincie África Nova a Vetus§ 42, 41

C. Fufius Geminus§ 1. Octaviánův legát, 35, cos. suff. 2; 2. manž. Mútilie Prisky, cos. ord. 29+ 

Q. Fufius Calénus§ viz pod Fúrius

fugália, régifugium, svátek útěku krále z Říma§ 303+

Fu-ťien/Fujian, jihočínská provincie§ 112

Fulbové, západoafr. kmenový svaz§ viz Garama

L. Fulcínius Trió§ cos. suff. 30+, 35+ 

Fulda, ř. v Hessensku§ 235+

Fullofaudés, velitel jednotek v Británii§ 367+

Fulvia, šlechtična vyznávající júdaimus§ 19+

Fulvia, milenka catilínovce Q. Curia§ 63

Fulvia, manž. P. Clodia Pulchra, C. Scribonia Curiona a M. Antónia, první Římanka portrétovaná na mincích§ 44, 42 - 40, 30, 2-

Fulvia Pia, m. imperátora L. Septimia Sevéra§ 31+, 193+   

Fulvia Plautilla§ viz Públia Fulvia Plautilla

Q. Fulvius, předčasně nastoupil kněžský úřad (v sedmnácti), s. Marka F., jinak neznámý§ 180

L. Fulvius Aemiliánus§ cos. ord. 244+ 

Fulvius Aspriánus, životopisec císařů§ 217+

Cn. Fulvius Centimalus§ cos. 229

Q. Fulvius Centimalus§ dict. 240

Cn. Fulvius Centimalus Maximus, padl roku 210 u Herdónie§ 212, cos. 211, 210

L. Fulvius Curvus§ cos. 322

M. Fulvius Curvus Paetínus§ cos. suff. 305

Fulvius Diogeniánus, konsulár a praef. Urbí§ 204+, 222+ 

C. Fulvius Flaccus§ cos. 134

L. Fulvius Flaccus, b. M. Fulvia a censora a cos. Q. Fulvia Flakka, no. 2§ 578, 174

M. Fulvius Flaccus§ 1. 133, v komisi na přidělování půdy 129, cos. 125, 124, 122, 121, 57; 2. cos. 264 (možné i Q.?); 3. bratr Q. Fulvia, no. 2, 181

Q. Fulvius Flaccus§ 1.211, cos. v letech 237, 224, 212 a 209, dict. 210, bratr C. Fulvia Flakka; 2. syn předešlého a bratr L. a M. Fulvia, no. 3, 578, 181, cos. v letech 180, 179, censor 174, 173, vítěz nad Ligury a Keltibéry

Ser. Fulvius Flaccus§ cos. 135

L. Fulvius Gavisius Aemiliánus/n. Numisius Aemiliánus§ cos. ord. 249+ (někdy za Sevéra Alexandra byl cos. suff.) 

M. Fulvius Gilló§ cos. suff. 76+

Q. Fulvius Gilló Bittius Proculus§ cos. suff. 99+ 

T. (?) Fulvius Macriánus (I.), o. usurpátora, manž. Iúnie§ 260+, 261+ 

T. Fulvius Macriánus (II.), s. předešlého, usurpátor§ 260+, 261+ 

T. Fulvius Iúnius Quiétus, b. Macriána (II.), usurpátor§ 260+, 261+ 

Cn. Fulvius Máximus Centumalus§ cos. 298

Q. Fulvius Nóbilior§ cos. 153, cens. 136

A. Fulvius Nóbilior, senátor a synovrah§ 63

M. Fulvius Nóbilior, s. předešlého, catilínovec§ 63

M. Fulvius Paetínus Nóbilior§ 1. 193, cos. 189, cens. 179; 2. cos. 159, 158; 3. cos. 299

Ser. Fulvius Paetínus Nóbilior§ cos. 255

C. Fulvius Pius§ cos. ord. 238+ 

C. Fulvius Plautiánus, příbuzný a přítel príncipa Sevéra, manž. Horténsie, o. Plautia Horténsiána, praef. praet.§ 31+, 193+, 201 až 206+, cos. ord. 203+, 211+, 212+, 217+, 240+       

C. Fulvius Plautius Horténsiánus, s. praef. Plautiána§ 205+

M. Fulvius Rúfus (?) Iotapiánus§ viz Iotapiánus, usurpátor

L. Fulvius [...] C. Bruttius Praeséns Min[...] Laberius Máximus Pompéius L[...] Valéns Cornélius Proculus [...] Aquílius Veiénto vulgó C. Bruttius Praeséns§ viz pod C. Bruttius Praeséns 

Funan, stát. útvar v jihových. Asii§ 175
Fundí, m. v Latiu, dn. Fondi§ 342, 338, 330, 316, 188, 58
C. Fundánius Fundulus§ cos. 243

L. Fundánius Lamia Aeliánus§ cos. ord. 116+ 

L. Fúnisulánus Vettoniánus, legát§ 87+

Furát§ viz Eufrátés

Furia, Furiae, Mstitelky zločinů§ viz Erínýs

Fúria Sabínia Tranquillína, d. C. Fúria Sabínia Tímésithea, manž. Gordiána III.§ 240+

Fúrius (celé jméno neznáme)! 1. legát, 73; 2. centurió, 63 

Fúrius Anthiánus, právník§ 211+

A. Fúrius Antiás, básník§ 50

Q. Fúrius Calénus n. Q. Fufius Calénus§ 1. 48, cos. 47, 43, 40; 2. s. no. 1, 47, 40

M. Fúrius Camillus, triumfátor§ interrex v letech 396, 391 a 389, dict. v letech 396, 390, 389, 388, 368, 367; 394, 386, 385, 364, 46, 17+ 
M. Fúrius Camillus, cos. 8+, procos. Afriky 17§ 364, cos 8+, 17+, 20+, 38+   

Jako druhý v rodu a poslední byl roku 17+ obdařen triumfátorskými odznaky za vítězství nad berberským brigantem Tacfarinou (nikoli však již triumfem, který tehdy už byl vyhrazen pouze pro principovu rodinu). O významu slova c. viz tam. Synem tohoto M. Furia Camilla byl vedle stejnojmenného prvorozeného syna ještě L. Arruntius Camillus Scríboniánus, který se roku 42+ pokusil povstat proti Claudiovi, viz. Jeho sestrou byla Lívia Medullína, s níž byl od roku 8+ zasnouben Claudius, zemřevši v den svatby.

L. Fúrius Camillus§ 344, dict. v letech 350, 349 a 345, cos. v letech 349, 338 a 325; nebo zde běží o dvě různé osoby (?)

Fúrius Scríboniánus, snad M. Fúrius Camillus Scríboniánus, s. pučisty L. Arruntia Camilla Scríboniána§ 52+

Fúrius Celsus, legát§ 228+

Fúrius Dionýsius Philocalus§ viz Dionýsius

Agr. Fúrius Fúsus§ cos. 446

Sp. Fúrius Fúsus§ cos. 481

Fúrius Leptínus, první rytíř/jezdec v roli gladiátora§ 46

L. Fúrius Medullínus§ 1. cos. 474; 2. cos. v letech 413 a 409

P. Fúrius Medullínus Fúsus§ cos. 472

S. Fúrius Medullínus Fúsus§ cos. 488

Sp. Fúrius Medullínus Fúsus§ cos. v letech 464 a 453

C. Fúrius Pácillus§ 1. 412; 2. cos. 251

C. Fúrius Pácillus Fúsus§ cos. 441, cens. 435

L. Fúrius Philus§ cos. 136

P. Fúrius Philus§ 1. cos. 223; 2. praet. 171

Fúrius Placidus, praef. praet.§ 337+

L. Fúrius Purpurió§ praet. 200, cos. 196

C. Fúrius Sabínius Aquila Tímésitheus, praef. Urbí§ 238+, 240+, 242+, 243+ 

T. Fúrius Victorínus, praef. praet.§ 138+, 168+ 

C. Furnius, legát Augustův§ 35, 24, cos. 17

Furnius, celé jméno neznáme, milenec Claudie Pulchry§ 24+  

Furtius, k. Quádů§ 169+

Fu-su, pinyin Fusu, z dynastie Čchin, s. Š'-chuang-tiho§ 221, 210, 207

Fu Ťie-c'/Fu Jiezi, diplomat císaře Wu a atentátník§ 128

Fyé z Paiánie, „Figura“, zvaná též Thratta, prý vysoké a krásné postavy, květinářka, stefanopólé, prodavačka věnců, hetéra; možná, že byla Thrákyní z dému Kollytos§ 552

fygadothérás, gen. - théry, lovec lidí na útěku, lovec hlav za odměnu, instituce, která dodnes existuje ve Spojených státech§ 323 - 321

Fylakeia, mí. u Tegeje§ 233

Fylakopi, novořec. psáno Fylakópé, archeolog. lokalita na Mélu§ 1800

Fýlarchos z Athén§ 250

fýlarchos§ 1. představitel fýly (např. v Attice), lat. tribúnus; 2. řec. označení pro klanového, rodového předáka, např. u arabských beduinů emíra (fýlarchés dynastés v Orrhoéné).

Fylax, rhétór§ 100+

Fýlé, průsmyk a pevnost severně od Athén v attické části pohraničního pohoří s Boiótií jménem Parnés (gen. Parnéthu)§ 404

fýlé, fýly v Attice, v Élidě a jinde, srov. i tribus. U Dórů tvořily kmen fýly tři (Dymanés, Hylleis a Pamfýloi; srov pod Dórové a Hellas), u Iónů čtyři (Geleontes, Hoplétes, Argadeis a Aigikoreis; srov. tamtéž). Fýly se skládaly z frátrií, viz pod Athény§ 700, 594, 508, 470

Fyleás z Messénie, strat.§ 724

Fyllidás§ viz Filliadás

Fyllis, kojná/nútríx, řec. tithéné Domitiánova§ 96+

Fýrínos z Gomf v Thessalii, poslední domácí tágos Thessalů§ 179

FYROM, Former Yugoslav Republic of Macedonia, oficiální mezinárodní název Spojených národů v letech 1991-2019 pro sporný novodobý státní útvar, před rokem 1946 srbská oblast horního Vardaru; též slovanská či skopská Makedonie, od roku 2019 Rep. Severní Makedonie§ 217

Fysiologos, anonymní spisek alegoricky podávající křesť. léčitelství§ 200+

Fyskón, gen. Fyskóna§ viz Ptolemaios VII.

Fytón z Rhegia, strat.§ 387