Ta-Tb
Ṭ = T
Ta, wezír z ramesseovské éry§ 1320
Ta Ameču, manž. wezíra Ahmosea v Osmnácté dyn.§ 1504
Ta Čchin/Da Qin§ viz Řím, římská říše
Ta' Ħaġrat, megalit. komplex na Maltě§ 5600
Ta seti, jméno 1. hornoegypt. nomu se sídlem v Elefantíně§ 2283
Ta-tchung/Datong, m. v prov. Šan-si§ 386+
Ta Ťi/Daji, manželka císaře Čou ze Šang§ 1122
Taa, Tao, k. Sedmnácté dyn. Seqenienre, Seqenenre, Seqeni-en-Re/Seqen-en-Re, Hor Chajem-Waset (Taa snad hypokoristikon z Džehuti-aa)§ 1600, 1577, 1368, 1304
Táb-šár-Aššur, majordomus/masennu a stavitel§ 717 (limmu) a cf. s. v. limmu
Tabai (pl.), m. v Gabiéně v Persidě, též Gabai, dn. Isfahán/Esfahán§ 164
Tabai (pl.), m. ve Velké Frygii, později v Kárii na hranicích k Pisidii, obyvatelé Tabénoi, dn. Kale v TR§ 189, 166, 88, 84
Tabal, Tabalu, ass. Bít Burutaš, hebr. Tubal, část Kappadokie; srov. řec. Tibaranové, Tibarenové (ztotožňovaní s Chalyby), chetit. konfederační stát, pro Římany podroben L. Licinius Lucullus§ 1200, 1114, 1111, 1000, 850, 837, 836, 834, 830, 810, 788, 783, 765, 738, 740, 713, 706, 705, 696, 679, 675, 665, 606, 51
Tabalos, perský satrapa Lýdie, zřejmě nikoli osobní jméno, viz předešlé heslo§ 546, 545
Tabasco, mexický spolk. stát§ 1800
Tabennésis, Tabennésos, Tabennési, Tabennisi, Tabenna, o. na Nilu v Thébaidě s prvním koinobijským klášterem§ 305+, 325+
Tabernae, "baráky, tržní boudy, hospody", dn. Rheinzabern v Porýní-Falci/Rheinland Pfalz§ 356+
Tagbačové, řec. Taugast, čín. Tchuo-pa/Tuoba, nomádi z dn. Mandžuska, náleželi mezi Sienpije, předky Mongolů a asi též Turků§ 200-, 386+
Tabit z Itabalcha, churrit. dyn.§ 1815
Tabiti§ viz pod Kimmeriové
tablettes albertini, podle editora právnických textů z vandalské éry v Numidii§ 87
Tabnit§ viz Tennés
Tábór, har T., bibl. řec. & lat. Thabór, řec. též Atabyrion/Itabyrion, bibl. č. Tábor, h. a pevnost/m. v Galilaji§ 1253, 218, 55
tábor, vojenský, ležení, slovo převzaté do češtiny z hebr.§ viz legie
tábor, internační, koncentrační/soustřeďovací t., oplocené prostory pro internaci civilního obyvatelstva starý věk neznal. Nicméně první násilnou deportaci obyvatel spáchal urský král Šú-Sîn a pro přesunuté obyvatele Simanu postavil ležení či stanové město kdesi v Sumeru, viz k tomu rok 2039.
Obrat koncentrační tábor se zřejmě poprvé objevil roku 1895 ve španělsko-kubánské válce. Jistou německou stopu ovšem má. Guvernér ostrova gen. Valeriano Weyler-Nicolau (zemřel 1930 v Madridu) měl totiž pruského otce. Pro usnadnění operací proti povstalcům soustředil na čtyři sta tisíc Kubánců za ohrady, z nichž odhadem čtvrtina zahynula: jeho vynález na "ochranu" civilistů se nazýval campos de reconcentración, "soustřeďovací tábory". Na Filipínách v nepřímé návaznosti války, ve válce americko-filipínské (1899 - 1902), je doloženo „soustřeďování“ nepřátelských obyvatel na určitém prostoru.
Ve druhé anglo-búrské válce (1899 – 1902) byly v Jižní Africe „soustřeďovací“ tábory zřizovány z rozkazu gen. Herberta Kitchenera od roku 1900 pro rodiny búrských farmářů. Zemřelo v nich na 28 tisíc bílých žen a dětí a na 23 tisíce černochů; ikona britského imperialismu šla ke dnu roku 1916 po nárazu křižníku Hampshire na německou minu. V Německu poprvé užil slova koncentrační tábor v úřední listině kancléř kníže von Bülow 11. prosince 1904.
Anglických zkušeností Němci použili při potlačování povstání Hererů v Jihozápadní Africe (od roku 1990 Namibie). Odtud se nápad se „soustředěním“ protivné části populace na malém prostoru dostal do bolševického Ruska a od Stalina do Hitlerova Německa, kde ho nacisté použili pro obludně konstruovanou genocidu Židů nemající v historii obdoby.
Tabraka, Thabraka, m. na moři v Numidii, dn. arab. Tabarqa v TN§ 375+
Tabríz, m. v Íránu§ 714
tabu, nepřekročitelný zvyklostní zákaz§ 5000
Tabúa z Qedaru, arab. ka. v Dúmě§ 689
tabula bantína osca§ 100
tabula bembina, podle učeného kardinála Bemba (✝︎1547), fragment bronz. desky se dvěma zákony a jiná kultovní s egypt. motivy, též zvána ménsa ísiaca§ 123
tabula contrebiensis, Botorrita§ 87
tabula hebana§ 19+
tabula Peutingeriána, mapový „atlas“ snad ze 3. - 4. st. n. l., původně složený ze 12 perg. listů map od Atlantiku po Indii, mapově zpracovávající údaje římských itinerářů§ 63
tabula siarensis§ 19+
tabulae Dolabellae§ 18+
tabulae Iguvinae§ = Iguvium
Tabúr-Damu, d. Irib-Damua, manž. Išar-Damua§ 2500
Tabúr-chattum, d. Amar-Suenova, provdána do Chamazi§ 2048
Tacfarinas§ viz Takfarinas
Tacitus, senátorský historik§ viz Cornélius T.
Tacitus, imperátor§ viz M. Claudius Tacitus
Taddin-Ištar z Uru, d. Amara-Suena Urského§ 2048
Tadmór, Tadmur§ viz Palmýra
Tadrárt Akákús, poh. v Libyi§ 5999
Tadu-Chepa, Tadu-Chepat, Tadu-Cheba z Mitanni, d. Tušrattova, manž. Amenohotepa III.§ 1417, 1380, 1379
Taduchepa z Chattuše§ viz Daduchepa
Tádžikistán, novodobý středoasijský stát§ 5500, 4000, 3500, 2200, 536, 328, 200, 55
Tadžima, jap. provincie§ 33
Tadžima Mori, jap. generál§ 70+
Taere, ses. a manž. Pedieseho, náčelníka Maů§ 730
Tafiové, Tafios, Tafioi, o. Tafos§ viz Téleboiové a piraterie
Taforalt, arab. Táfúgált, Grotte des Pigeons, jeskyně v MA§ před 6000 (1; 18.000)
Tagar, ost. v Jeniseji u Minusinska v Chakasii§ 2500
tágos, volené spolkové kníže Thessalů, vrchní velitel, jeho úřad tágeia, tágie (od tattó, seřadit k boji, srov. „šikovatel“)§ 374, 369, 342, 195 - 179
Tagos, lat. Tagus, ř. v Hispániích, dn. Tajo/Tejo v E a P§ 220, 211, 193, 185, 137, 78, 61-, 104+
Tagu z Gatu, dyn.§ 1365
Taharqa/Taharka z Egypta, trůnním jménem Chu-Nefertem-Re k. núbijské dynastie, řec. Tarkos, Tarakos, ass. Tarku, hebr. Tyrháká, syn Pianchiho§ 720, 695, 690, 666, 664, 655, 600
T. manželka Ušanachuru padla do assyrského zajetí i s harémem. O nálezu jeho nejjižněji umístěné sochy viz pod Senkamanisken.
Tahiti, o. v Polynésii§ 4000
Tahut§ viz Medínat Hábu
Tachat (I.), d. Ramessea II., ses. a manž. Merneptahova§ 1237, 1223, 1217
Tachat (II.), manž. Setiho II.§ 1217
Tacheta, Ta-net-cheta, manž. Ahmosea II., m. Psammteka III.§ 526
Tachfnés z Egypta, jméno v hebr. podání, řec. Thekeminas, Thafiné, lat. Tafnes, manž. Hadada Edomského§ 1005
Tachchi z Elamu. o. Cahhiho§ 1125
Tachiš-atili, Dachiš-atili z Azuchinnum, k.§ 2292
Tachós z Egypta I., eg. Džed-Hor, o. Nektaneba I.§ 380
Tachós II., s. Nektaneba I., k., řec. Tachós, Taós, Thamos n. Teós, eg. osob. jméno Džed-Hor, Džedho neboli Džed-Hor-setep-en-ini-heret, jako král Iri-maat-en-Re, Hor Chaj-em-maat-sechem-taui§ 363, 361, 360
Tachsi, bibl. asi Tachaš, řec. Tochos, lat. Thaas, syr. země snad severně od Damašku§ 1448, 1446, 1317
Tachuit z Egypta, manž. Psammeticha II.§ 720
Tachurwailiš, voják palácové gardy v Chattuši, s. Zurův, pučista a k.§ 1530, 1500
Tachyris§ viz Dahšúr
Tagai, m. na východě Médie, dn. Táq v IR§ 209
Taidi, residence churrit. králů, dn. mezi Cizre a Diyarbakırem v TR§ 1300
Taifalové, germ. n. sarmatský národ§ 248+, 272+, 331+, 358+, 377+, 380+ a viz pod Germáni a Gotové
Taimúthés z Memfidy, eg. Taimhotep (f.), manž. kněze Psenptaie/Pašerienptaha§ 80
Tainaron, mys a m. v Lakónii s jeskyní s cestou do podsvětí a chrámem Poseidóna Asfala/Opatrného n. Bezpečného, v římské době se přístav jmenoval Kainúpolis/Kainé polis (nikdy však nebylo "polis", ale členem koina tón Eleutherolakónón), později Matapan, dn. opět Ténaron/Tinaron§ 648, 469, 432, 333, 332, 325, 324, 322, 303, 195, 69, 42, 31
Tainové, šp. Taínos, rozlezlý nárůdek po Karibiku z arawackého kmenového svazu, viz§ 500
Tajta z Palistin, dyn., manž. Kupapije, asi identický s hebr. Tó'ú, Tó'j; dva dynastové§ 990, 950
Taj/Dai, území a stát na severu staré Číny§ 228, 222, 180
Taj/Dai, b. císaře Sianga§ 637
Taj z Weje, vévoda§ 660
Taj-fang/Daifang, čín. správní oblast v Koreji§ 105
Taj-kuo/Daiguo, stát Tabgačů na severu Číny§ 386+
tajemník, sekretář§ viz písař a císař
Tajj, kmenový svaz v Jemenu, předkové Šammarů§ 115+
Tajmá, Tejmá, oása v Nadždu na severu Arábie (dn. v KSA), řec. též Thaima, bab. Tém᧠1191, 549, 540, 160, 65-, 356+ viz také pod Arábie
Tajmu z Nabatie§ 1. tjmw, o. Zajda a 'Abd-'Algy, 5+; 2. o. ministra Syllaia/Šullaje, 9
Ta-Jüan/Dayuan, Dawan, čín. "Velcí Iónové", nezn. hellénské království v Baktrii, podle jiného výkladu království na území Sogdiány se sídelním m. v Kuej-šanu/Guishan, dn. Chodžent/Chudžant v Tádžikistánu, Alexandreia Eschaté§ 128, 105
Takarkori, mí v poh. Tadrárt Akákús v LAR§ 5999
Take-hani-jasu-hiko, jap. generál, manž. Ata-bimy§ 98
Takeči no Sukune, ministr Seimua a Čúaie, japonského císaře§ 130+, 200+, 278+
Takelot, jméno eg. k. XXII. a XXIII. dynastie:§
Takelot I., k. Dvacáté druhé dyn. Hedžcheperre-setepenre§ 945, 924, 889, 874
Takelot II., Takelot-meri-Amun, Hedž-cheper-Re-setep-en-Re(sa-Iset-nečer-heqa-Waset), Hor Ka-nechet-chaj-em-Waset, s. Nimlota II., o. Šešonka III. a Osorkona (III.)§ 945, 874, 850, 825, 770, 764
Takelot III., User-maat-Re-setep-en-Amun, Hor Wadž-taui§ 825, 770, 745
Takelot IV., User-maat-Re-setep-en-Amun§ 770
Takelot, velekněz Amunův v Thébách, syn Nimlotův§ 825 (?), 770
Takelot, velekněz Ptahův v Memfidě§ 874
Takfarinas, lat. Tacfarinas, Tikfarin, numidský/berberský povstalec a lupič rodu musulamijského, viz též pod Garamantové§ 364, 6+, 8+, 10+, 14+, 17+ , 20+, 24+, 41+, 44+, 374+
Takil-ilissu, Muttakkil-ilissu z Malgia, s. Ištarán-asûa, amor. dyn.§ 1797
Takiné, Takina, Tagena, Gazena (?)m. na fryžsko-pisidském pomezí, u dn. Yarışlı v TR§ 129
Takrítain na Tigridu, pevnost, pozd. aram. Birtha (srov. tam), dn. Tikrít/Takrít v IRQ, rodiště arabského válečníka Saláha ad-Dína/Saladina a iráckého diktátora Saddáma Husajna§ 615
Do 14. století sídlili v městě představení křesťanských jakobitů.
Taku z Nuchašše, dyn.§ 1471, 1360
Takuchli/Takuchlinu z Ugaritu, vyslanec v Chattuši§ 1370
Takupšarri z Nuchašše, dyn.§ 1360
Takuwa z Neji, dyn.§ 1370, 1360
tal, tall, arab. "pahorek"§ viz tell
Talabriga, lat. Caesarobriga, m. Vettónů, dn. Talavera de la Reina v E§ 137
talanton, váha, váhy, odtud název váhové jednotky a peněžní, lat. talentum, viz v přílohách s. v. míry a váhy. Přes novozákonní význam svěřeného majetku/zboží od 16. století ve významu nadání, vlohy.
Talas, ř. v Kyrgyzstánu a Kazachstánu, novodobé jméno, srov. Taras§ 36
Talassió§ viz Thalassó
Talaura (pl.), m. s pevností v M. Armenii, dn. Turhal v TR; Talaury mohou být identické s Gaziúrami, královskou residencí zaniklou asi v posledních desetiletích př. n. l., srov. tam§ 71, 67
talayoty, talaioty§ viz kultura talayotská
Talawa, Dalawa§ viz Tlós
Talchatum, m. nezn. polohy na severu Mesopotamie n. v Kappadokii§ 2292
Talmi-Šarruma z Chattuše, k. v Chalpě, dř. čteno Rimi-šarma§ 1370, 1320, 1300
Talmu-š[arri]/Rí-mu-[uš]? z Aššuru, dyn.§ 1736
Talmi-Tešup z Karchemiše, k., chet. údělný dyn.§ 1250, 1230, 1210, 1180
Talpuš-atili, Talpuzatili, z Nagaru, churrit. dyn.§ 2191
Talta§ viz Dalta
Talthybios z Mykén, herold Agamemnonův a hérós ve Spartě§ 491, 430
Talyšové, národ u Kaspiku§ viz Kadúsiové
Talzu z Kizzuwatny, k.§ 1525
Tam pà ling, "Opičí jeskyně", archeolog. lokalita na severu Laosu§ pravěk (2)
Taman, poloostr. naproti východ. Krymu, jméno není antické§ 600
Támár z Israéle, řec. Thémar, lat. Thamar, d. Dáwídova§ 990
Tamassos, m. na stř. Kypru§ 709, 361, 332
Tambora, sopka na indonéském o. Sumbawa§ 1700
Tambrax, gen. Tambraku, neopevněný královský palác v Hyrkánii polohy neznámé§ 209
Tamesis, Tamesa, dn. Thames, č. Temže, ř. v Anglii§ 54, 39+, 43+, 255+
Tamfana, germ. bohyně, jménem nejstarší doložen᧠14+
tamiás, v hellénském světě finanční úředník - pokladník, resp. ministr financí, řec. ekvivalent lat. quaestor; v obou případech byl úřad vždy losovaný či volený a bez výjimky kolektivní.
Tamiči, generál tennóa Nintokua§ 343+
Tamilové, Tamilákam/Tamilsko, stát Tamilnádu, hell. Dymiriké, Lymiriké, angl. Tamil Nadu, země a národ v již. Indii, viz také Drávidové§ 1800, 321, 245, 175, 101, 59, 22
Byli v kontaktu s hellénskými a římskými obchodníky a mořeplavci. Plavili se na Sokotru a do egyptských přístavů na Rudém moři, viz pod objevy. Tamilákam je označení pro indický subkontinent jižně od Čennaí/Madrásu a členil se původně na tři kmenová teritoria: Čérové na Malabarském pobřeží a ve vnitrozemí, Čolové v okolí Thandžávúru a kolem dolního toku řeky Káveri (podle nich Koromandelské pobřeží, "království Čolů") a Pándjové v okolí dn. Madurai. Všichni žili v matrilineárních společnosti. Za Britů Madráská presidencie.
tamkáru§ viz pod banky
Tammarítu z Elamu, k., s. Urtakův (možná jména dvou králů, viz rok 653)§ 663, 653, 651, 649, 646
Tammarítu z Elamu, s. Teummanův§ 653
Tamn᧠viz Timna'
Tamós z Egypta, insurgent proti Králi§ 400, 385
Tamós z Egypta, Kýrův nauarchos§ 401
L. Tampius Fláviánus, legát§ 69+
Tamsapor, per. Tam-šabur, velitel na západní perské hranici za Šápúra II.§ 356+, 358+, 359+
Tâmtu z Déru§ viz Abba
Tamudu§ viz Thamúdové
Tamusin, kor. Damusin z Kogurja, k.§ 37
Tamynai, "do Tamyn", m. u Eretrie na Euboji§ 349
Tamyrás§ viz Damúrás
Tamyris§ viz Tomyris
Tan/Dan z Čou, b. Wuův, vévoda z Čou a císař. regent§ 1122
Tan-Ruchuratiš/Ruchurater II., k. Elamu§ 1520
Tan-Uli z Elamu, sukkal Elamu a Simaški, pak sukkalmach§ 1698, 1655
Tánagra (sg.), m. v Boiótii§ 559, 550, 525, 457, 426, 424, 413, 377, 373, 333, 316, 200, 197, 90, 57
Jiná T. byla v Persidě, viz tam.
Tanach, židovské svaté spisy, jako Starý zákon zahrnuty křesťany do bible§ 1448
Tanais, ř. ve Skythii, gen. Tanaidu, dn. Don v Rusku§ před 6000 (1), 775, 600, 500, 329, 250, 72, 1-, 65+, 69+, 134+, 272+, 375+
Tanais, klérúchie na Donu, dn. Nedvigovka n. Taganrog§ 48
Tanaquil z Tarquinií, manž. Dámaráta z Korinthu, m. římského k. L. Tarquinia Priska§ 640
Tanaucius Isfalangius, praef. Urbí§ 361+
Tandája z Qirbitu, k.§ 664
Tandamané, ass.§ = Tanwét-amani
Tandža, Tanger§ viz Tingé, Tingi
tanec, tanečníci§ viz ceny, cenové relace, hudba, hostiny apod.
Taneid-amani§ = Tanwet-amani
Tanet-sepeh, d. Psúsenna II. z Dvacáté první dyn§ 955
Tanet-sepeh, manž. Nimlota, m. Šošenqa I.§ 945
Tanganika, angl. Tanganyika, novověké jméno země a jezera ve východní Africe, dn. součást Tanzanie, federativního státu Tanganiky (původ. Německá Východní Afrika) a Zanzibaru (předtím arab. sultanát pod britským protektorátem)§ pravěk (1), před 6000 (1), 117
Tangínos, keltibérský lapka§ 141
Tangun, Tan-gun, angl. přepis Dangun, korej. božské stvoření§ 2333, 1050
Tangutové, čín. Tang-siang/Dangxiang, pastevecký lid na sz. Číny po dn. Vnitřní Mongolsko, zničeni Čingischánovými Mongoly§ 140+
Tanid-amani, Tanjidamani, z Kúše, k., manž. Nawidemaky§ 80
Tanis, gen. Tany, eg. Džanet, obyvatel řec. Tanítés, tanítikos, č. tanský, m. ve východní Deltě, ass. Si'nu/Sánu, bibl. Zoan, dn. Sán al-Hagar al-Kiblijá, pův. sídel. m. 14. nomu, hl. m. Egypta za XXI. a XXII. dynastie od c. 1080 do 720, sev. od Avaridy/Per-Ramesse, z jehož kamene postaveno§ 1730, 1304, 1095, 1085, 1075, 1065, 995, 975, 955, 945, 924, 889, 874, 850, 825, 818, 770, 764, 758, 745, 730, 671, 238
Tanit, púnská lidužravá bohyně, manž. Ba'alova, ochranný kult Karthága, řec. obvykle Úraniá, lat. Dea Caelestis/Nebeská bohyně n. Iúnó Caelestis§ 218+, 272+, 362+
Tanités, eg. nomos§ 285
Tannánu z Elamu, armádní velitel§ 703
Tannétum, řec. Tannétos, ves v Popádí, dn. Taneto v Emilii-Romagni§ 218
Tanruchu'atter, Tanchurater, Tan-Ruchuratir ze Simaški, k. Elamu, manž. Mekubi, s. Indattu-Inšušiannakův§ 2030, 2028, 1977, 1942, 1935
Tantalos z Frygie n. Lýdie, o. Pelopův a Niobin§ 1400
Tantalos, s. Patrokleův, spartský frúrarchos§ 424
Tanuh (nabat.), Tanúch (arab.), řec. Thanúénoi, Tanúchové, silný arabský kmenový svaz v dn. SYR, IRQ, JOR a KSA, řec. a lat. autory zahrnováni pod Sarakény, jedna jejich odnož žije dodnes v horách Libanonu§ 250+, 270+, 325+, 377+, 382+ a viz pod Arabové
Původně kočovali na jihu Arábie v Jemenu, c. 150+ v oblasti Bahrajnu a po zániku Palmýry se uchytili v Syrii.
Tanúpis z Euergetidy, gen. Panúpie, dc. Theópiova, hospodsk᧠132
Tanusia, věrná manž. T. Vínia§ 43
Tanusius Geminus, historik§ 50
Tanutamun§ viz Tanwét-amani
Tanuwa z Chattuše, chetit. armádní pohlavár§ 1525
Tanwét-amani, ass. Tandamane, syn Taharky, k.§ 664, 663, 661, 655
Tanyoxarkés z Persie, s. Kýrův§ 530
Tanzanie§ viz Tanganyika
Tao/Dao§ 1. císař čín., 520; 2. vládce státu Ťin, 637
Tao-sien/Daoxian, okr. v prov. Chu-nan§ před 6000 (1)
Tao-te ťing, veršovaná sbírka filosofických názorů o provázanosti přírody jediným principem/tao, autorem prý Žlutý císař/Chuang-ti popř. Lao-c´, viz; škola tao-te ťia, taoismus, viz čínská filosofie a srov. pod Žluté turbany§ 2637, 520, 300, 180, 141-, 220+
Taormina§ viz Tauromenion
Tapae, mí/pevnost u dn. vsi Bucova na jihu Sedmihrad v RO§ 87+, 88+, 101+
Tapalazanauli, Tapalazanuwali z Arzawy, s. Uchcha-zitův§ 1326, 1325
Taparura§ viz Thaenae
Tapešenese, manž. velekněze Anchefensechmeta, m. Šedsunefertema§ 945
Taposíris, m. v Deltě§ viz Búsíris
Tappan-Darach z Urbila, churrit. dyn.§ 2078
Tappašanda, anatol. m. n. země nezn. polohy§ 1650
Tappútí-Bélet-ekallim z Aššuru, n. Tappútí-Ninegal, voňavkářka/chemička§ 1235
Táprobané§ viz Cejlon
Tapúriá, Tapýriá, Tapúrové, Tagúrové, země a íránský národ na jižním břehu Kaspického moře§ § 330, 328, 200, 171
Jméno Tapúrů bývá spojováno s Tochary. Muslimové zemi nazvali Tabaristán. Hellénové tradovali, že Tapúrové jsou natolik oddáni vinnému kultu, že se dokonce vínem natírají jako olejem/aleimma, aleimmata.
Taqiš-Gula, učenec a písař Abí-Ešucha§ 3200
Tar-Tešup, eg. Terteseb z Chatti, vyslanec§ 1284
Tar[x]dunni z Lullubi, k.§ 2292
Tarabosteseové, řec. piloforoi, lat. pilleátí, ‘ti, co nosí klobouky’, dácká šlechta§ 60
Gaia Taracia alias Fúfétia, vestálka, snad z Tarquinia, řec. Tarkyniá, mia tón Hestiadón§ 438
Tar'am-Agade, Tarám-Agade, Tar'am-Akade z Akkadu, d. Narám-Sînova, provdána do Urkeše§ 2292, 2199
Tarám-Šulgi z Uru, d. Šulgiho, manž. Šuddu-bániho z Pašime§ 2078
Tarám-Uram z Mári, manž. Šulgiho Urského§ 2096
Taras, m. na řece Talas na jihu KZ při hranicích s Kyrgyzstánem, novodobý název§ 36
Tarás (gen. Tarantu), lat. Tarentum, dn. Taranto, m. v Kalabrii (o posunu názvu v novověku viz tam)§ 769, 706, 520, 514, 477, 473, 443, 431, 414, 397, 396, 393, 390 - 388, 380, 370, 360, 352, 346, 338, 334, 325, 321, 319, 314, 303, 300, 295, 284, 281 - 278, 276 - 272, 264, 262, 250, 225, 220, 216, 215, 213, 209, 208, 178, 149, 130, 122, 89, 85, 81, 75, 47, 38 - 36, 29-, 1+, 382+
Od roku 123 řím. Colónia Neptúnia, ale ještě na začátku císařství převládal hellénský živel a město prosperovalo. Roku 927 n. l. zničeno Saracény, obnoveno a řečtinu vrátil do města východořímský císař Níkéforos Fókas roku 967. Roku 1063 dobyto Normanem Robertem Guiscardem (nezaměňovat Tarentský záliv s Otrantským průlivem: dn. Otranto, řec. Derento, je staré municipium Hydrús, Hydrúntum, jižněji ve starověké Kalabrii/dn. Puglia, na jejím východním pobřeží).
Jak vši dopomohly k založení města: Sparťan Falanthos ze společenské vrstvy Partheniů, to jest těch, kteří se narodili ze Sparťanek, jejichž muži válčili v Messénii, z nemanželského sexu, se rozhodl založit s částí svého klanu osadu kdesi na Západě. K tomu obdržel z Delf věštbu, že místa pro založení apoikie se mu dostane tam, kde zaprší z jasné oblohy (aithra, aithriá). Již cestou do Itálie ho potkala nehoda na moři, ale ztroskotance zachránil delfín. V Itálii sice měl válečné štěstí, ale místo pro svou osadu nemohl dlouho nalézt. Celý nešťastný polehával jednoho dne roku 706 na mořském břehu.
Jeho věrná manželka, která ho doprovázela až sem, mu vzala hlavu do klína, a světe div se, začala mu vybírat z vlasů vši. Nad společným osudem jí vytryskly slzy - a Falanthos byl spokojený: žena se totiž jmenovala Aithrá (tj. průzračnost). Město a řeku pojmenovali kolonisté podle héróa jménem Tarás, syna Poseidónova.
Tarent, byl jedinou osadou Spartských na Západě. Falanthos získal většinu půdy nové osady na barbarech. Později byl z Tarentu vyhnán, zemřel a je pochován v Brundisiu, řec. Brentesion. Partheniové byli společenskou vrstvou tvořenou těmi, kteří se narodili jako nemanželské děti Sparťanů v poli. Protože nebyli spokojeni s rozdělením pozemků v dobyté Messénii po I. válce messénské (viz rok 724), pokusili se ve Spartě o puč, který se nezdařil. Proto museli opustit zemi. Pozoruhodná je rovněž skutečnost, že k životnímu stylu končícího 8. století patřily vši.
V nejlepších dobách postavili Tarentští do pole třicet tisíc mužů pěchoty, tři tisíce jezdců a k tomu tisíc elitních zvaných, "jízdní velitelé", hipparchoi. Na základě jisté věštby, "aby drželi při sobě", měli Tarentští hřbitov v hradbách města.
Tarentum, podzemní kultovní místo v Římě na Martově poli§ 313+ a viz pod Bohové a jejich svátky x.
Taranza (pl.), lesnatá lokalita v okolí Sard§ 213
Taraši-nakacu-hiko, tennó, posmrt. jménem Čúai§ 190+, 200+
Tarautás§ viz pod Caracalla
Taraunítis§ viz Tariúni
Táravá, m. v Persidě§ 521
Tarbellové, lat. Tarbellí, aquitánský lid se sídelní osadou Aqua Tarbellicae, dn. Dax§ 56
Tarbos, vůdce jakýchsi Germánů vniknuvších do Dákie (Victualů?)§ 167+
Tarent(um)§ viz Tarás
Targašnalli z Chapally, k.§ 1325
Targélios z Mylas, s. Peldimiův§ 361
targúm(a)§ viz Septuáginta
Tarchunaradu z Země kolem Šechy, usurpátor§ 1250
Tarchundaradu z Arzawy, Tarchuntaradu, Tarchunda-Radu, k.§ 1417, 1408, 1382, 1370 a srov. Tarkondários
Tarchunta-zalma z Chattuše, chetit. velmož§ 1352
Tarchulara z Gurgumu, k.§ 955, 743, 740, 738
Tarchunta, luwij. bůh počasí, chet. Tarchuna/Tarchunna, churrit. Teššub/Tešub, dř. čteno: Tattaš, v hellénismu Zeus Olbios§ 1460 a viz theoforní jména
Tarchunazi z Melidu, k.§ 1111, 712
Tarchuntašša, m. a země kdesi ve střed. Anatolii již. od Chattuše, asi západní Kilikie§ 1300, 1290, 1288, 1220, 1200, 1180
Tarib-Damu z Ebly, d. Irkab-Damua§ 2500
Taríbum, manž. Lugal-ezeny, velmoži éry Maništúšuovy§ 2307
Taríchaia (pl.), "místo na nakládání ryb do soli", osada na Genezaretském jezeru severně od Tiberiady. Jméno je hellénistické, jinak osada známa jako "Věž", Magdal, Magdala (aram.), Migdal/Migdol (hebr.) a odtud al-Madždal (arab.), srov. postavu z Ježíšova mýthu jménem Mariá hé Magdaléné§ 67+ a viz pod Iésús, Palestína a křesťanství
Tarim, Tárím, vysychající ř. a pánev v poušti Taklamakan pod Ťian-šanem v dn. čín. autonomní oblasti Sin-ťiang/čín. Východní Turkestán, viz též pod Tocharové§ 177, 155, 139, 68, 55-, 57+, 88+, 350+
Tariria z Urartu, manž. Menuova§ 811
Tariúni, část Armenie, řec. Taraunítis§ 772
L. Tarius Rúfus, Octaviánův vojevůdce, praefectus classis a milionář§ 31, 19, cos. suff. 16
Tarkašnawaš z Miry, k.§ 1250
Tarkondários§ srov. Tarchundaradu z Arzawy, viz Kastór Tarkondários
Tarkondareus§ viz Iatroklés z Mylas
Tarkondimotos, kiličtí dynastové:§
Tarkondimotos I. Filantónios, s. Stratóna z Kastabal§ 64, 51, 44, 41, 31
Tarkondimotos II. Filopatór, s. předešlého§ 31, 30-, 17+
Tarkondimotos III. Filopatór, s. předešlého, event. totožní?§ 30-, 17+
Tarkos, Tarku§ = Taharka
Tarnip, Tarnib, m. v Pochábúří nezn. polohy§ 1830
Tarniša§ viz Troiá, Tróas
taro§ 4000
Tarpéia, skála na Capitólu v Římě (rúpés tarpéia n. saxum tarpéium), pův. s pevností, kterou Sabínům zradila stejnojmenná dcera velitele pevnosti Sp. Tarpéia, podle jedné verse vestálka; srov. pod Capitólium§ 746, 733, 616, 384, 276, 130, 123, 91, 86, 85, 39-, 16+, 33+
Sp. Tarpéius Montánus Capitólínus§ cos. 454, 448
Tarquinia, sestra k. L. Taquinia II. Superba, manž. M. Iunia, m. L. Iunia Bruta§ 542, 534, 510
Tarquinií, m. v Etrúrii, etr. asi Tarchna, dn. Tarquinia; přístavem T. byly Graviscae n. Gravisca s hellénským emporiem a s Afrodítiným chrámem a společným chrámem Démétry a Héry, středověké Cencelle a Corneto§ 1100, 640, 539, 509, 508, 501, 398, 358, 356, 353, 351, 308, 216, 212, 183, 87
První etr. sídliště spojené v město v osmém století, kolem roku 700 první mohylové hroby. Ze sedmého století doložen Rutile Hipukrates, po otci Hellén, po matce Etrusk. Pradědem Etruska jménem Lars Pulenas byl Hellén (Creices, Graecus). S Démarátem Korinthským a jeho rodinou přišli sochaři z hlíny (terrakota). Jednoho ze synů vychoval hellénsky, druhého etrusky. Stal se z něho Tarquinius Priscus, římský král.
L. Tarquinius I. Priscus, řec. Tarkynios ho Presbyteros, pátý k. Římanů, syn Démaráta Korinthského uprchlého z vlasti před samovládci a žijícího v Tarquiniích§ 769, 716, 640, 616, 600, 598, 585, 578, 542, 509 - 506, 503, 54+
Historiografie popletla Tarquiniovo jméno jako Lucumo či řec. Lúkúmón (-ona) záměnou Lucia za kněžský či panovnický titul. S manž. Tanaquil měli čtyři děti: Tarquinia, manž. k. Servia Tullia a jejich d. Tullia byla manž. Arrúnta a později L. Tarquinia II., L. Tarquinius II. Superbus, Tarquinia, manž. M. Iúnia Bruta a Arrúns, jehož manž. byla Tullia ml., d. Servia Tullia.
L. Tarquinius II. Superbus/řec. Tarkynios ho Hyperéfanos, sedmý a poslední k. Římanů, etr. Tarchunies Rumach§ 716, 542, 534, 529, 510, 509, 507, 506, 501 - 498, 496, 495, 466, 460, 105, 41+
S manž. Tullií, d. krále Servia Tullia měl tři děti: Tita, Arrúnta a Sexta, k. v Gabiích, díky jehož násilí na Lucretii přišel o královládu.
Arrúns Tarquinius§ 1. s. Tarquinia I. Priska, 578, 542; 2. s. Tarquinia II. Superba 542, 529, 510, 509; 3. vulgo Égerius, synovec L. Tarquinia Priska, o. L. Tarquinia Collatína, 510
T. Tarquinius, nejstarší s. Tarquinia Superba§ 542, 529, 510, 499
L. Tarquinius, mag. equ.§ 458
S. Tarquinius, syn Tarquinia Superba, zprznitel Lucrétie, manž. Tarquinia Collatína§ 542, 529, 510, 504, 499, 498, 496
L. Tarquinius Collatínus, manž. Lucrétie, s. Arrúnta Tarquinia vulgo Égeria; o přízvisku viz Collatia§ 510, cos. 509
M. Tarquinius z Laurenta, b. P., možná syn Collatínův (?)§ 500
P. Tarquinius z Laurenta, b. M.§ 500
Tarquinius Priscus, senátor a udavač§ 53+
C. Tarquitius Priscus, legát Sertoriův§ 72
Tarracína nebo Tarracínae§ = Anxur
Tarracius Bassus, praef. Urbí§ 361+
Tarracó, Colónia Iúlia Victríx, správní středisko Hispánie Tarrakónské, řec. Tarakón, č. gen. Tarrakóny, dn. Tarragona v Katalánii jižně od Barcelony; srov. Hispánia Tarracónénsis§ 218, 217, 211 - 206, 197, 181, 109, 49, 27, 25-, 110+, 123+, 259+
Tarrha, m. na již. pobřeží Kréty, dn. v katastru vsi Aja Rumeli§ 120+
P. Tarrúténius Paternus/Taruttiénus, Márkův tajemník a praef. praet., dtto za Commoda§ 167+, 180+, 182+, 185+
L. Tarrutius§ viz L. Tarutius
Tarsa z Thrákie, velmož§ 26+
Tarséion, nezn. mí asi na jihu Ibérie n. na severu Afriky§ 348 a viz pod Mastia
Tarsisi§ 677
Ass. označení nezn. země ztotožňované v novověku s bibl. Taršíš a to s Tartéssem na západu Středomoří, popř. se Sardinií n. Etrusky, popř. Karthágem a možná nejednodušeji s kilickým Tarsem. Možný je též písařův omyl [mát tar-si (ki?)?]
Tarsos, sídelní m. Kilikie na ř. Kythnos/Kydnos, chet. Tarša, ass. Tarku, srov. s Tarsisi a Taršíš, za Antiocha IV. Antiocheia tú Kydnú, od Pompeia jako Tarsus sídlem římské provincie/eparchie, za Caesara krátce Iúliúpolis, dn. Tarsus na Pamuku, lokalita Gözlükule, v TR§ 3500, 1180, 833, 696, 333, 302, 286, 281, 230, 169, 150, 137, 75, 51, 47, 41-, 20+, 44+, 72+, 175+, 257+, 259+, 276+, 303+, 305+, 313+, 333+, 355+, 361+, 363+, 365+, 373+, 378+
Taršíš, hebr.§ viz Tarsisi a srov. pod Tartéssos a Tarsos
tartánu§ viz turtánu
Tartara, ř. v severní Mesopotamii, dn. Wádí Tharthár, č. Sarsár, v IRQ§ 885
Tartaros, hluboké podsvětí, vězení Títánů, obludy v něm§ 190
Tartéssové, předibérský n. keltibérský národ v dn. Andalusii, jehož potomci byli římskému světu známi jako Turdetánové, viz§ 216
Tartéssos, m. u Gád na stejnojmenné ř., hebr. snad Taršíš (?), tato později nazývána Baitis, Baetis, dn. Guadalquivir§ 700, 635, 600, 539, 236, 216 a srov. s Tarsisi
Taru wang, kor. Daru, k. korejského státu Pekče§ 18
Taruchšuš z Chattuše, král. posel§ 1530
Tarusátové, lat. Tarusátés, kelt. (?, ibér.) národ v Aquítánii§ 56
L. Tarutius Firmánus, mathematik a astrolog, první skládal v Římě horoskopy§ 769 a viz pod Řím
Tarxien, megalit. komplex na Maltě§ 5600
Tarzu§ = Tarsos
Ta-sia§ viz Baktra
Tasciovánus, kn. britských Catuvellaunů, o. snad Epatikkův a Cunobelínův/Kynobellínův§ 54, 5+
Tasgetius, kr. Karnútů§ 57, 54
Tasiakés, perský satrapa egyptský, též Sauakés n. Sabakés§ 335, 333
Tásílí nádžar, fr. Tassili n'Ajjer, pohoří na alžírské Sahaře§ před 6000 (2)
Tasios z Rhoxolánie, k.§ 110
Tešacheper, d. Osorkona II., božská manželka Amunova§ 874
Tašendchons, Ta-šend-Chons, manž. Osorkona I., m. Takelota I.§ 889
Tašepenbastet, Ta-šepen-Bastet, d. Šošenqa I.§ 945
Tašchinija, Tišchinija, churrit. m. snad na severu Syrie§ 1650
taška, střešní, daň z ní§ 43
Tašlultum, "Unesená", manž. Šarrukéna Akkadského, m. Encheduanny, Rímuše a Maništíšua§ 2316
Tašmétu-šarrat z Assyrie, manž. Sîn-achché-eríby§ 705
Tašmi-šarri§ viz Tudchalijaš III.
Tašmi-Šarruma§ viz Muršiliš II.
Taštyk, archeolog. lokalita v Krasnojarském kraji§ 2500
Táta z Elamu, k., možné číst též Tári, Tár§ 2550
Táta z Elamu, sukkalmach§ 1605, 1580
Tata z Afrodisiady v Kárii, dc. Diodórova, euergetka§ 150+
Tataři, čín. Severní Ťi (?), srov. pod Ťi; pozd. Ta-ta§ 637, 538, 426, 408, 296
Tatenen, egypt. chthonický kult, součást theofor. jmen§ 338
Tater, Tader, ř. na jz. Španěl, dn. Seguro§ 228
Tati, manž. Šešiho, k. Patnácté n. Šestnácté dyn.§ 1786
Ta-ťi/Daji, mí bitvy v Číně§ 607
Tatia, manž. Numy Pompilia, dc. k. T. Tatia z Cur§ 746, 715
Tatiános Assyrios, "Assyřan", uč. řečnictví a ideolog křesťanství, ž. Iústínův§ 165+
Tatiános, křesť. terorista§ 361+
Tatiánus§ viz Q. Flávius Tatiánus/Flávius Eutolmius Tatiánus s. v. Eutolmius
Tatius Andronícus§ cos. 310+
T. Tatius ze Sabínska, k. v Curách a c. 751 – 746 spolukrál Rómulův v Římě/soustátí, o. jednoho syna a Tatie, manž. Numy Pompília, prabáby rodu Tatiů§ 746, 733, 715, 509
Tatry, pohoří v karpatském oblouku na slovensko-polském pomezí§ 170+
Tattanu, hebr. Tatnaj, řec. Thanthanai, lat. Tatannai, satrapa Syrie/Eber nári§ 521
C. Tattius Máximus, praef. praet.§ 138+
Taucheira (pl.)§ = Arsinoé v Kýrénaice
Taui, Tavi, manž. král. písaře za Osmnácté dyn.§ 1425
Taulantiové, Taulantioi, Taulantiá, illyrský (a asi) delmatský kmenový svaz a země kolem Apollónie a Epidamnu§ 627, 400, 393, 385, 344, 335, 317, 314, 307, 312, 282, 272, 167, 158, 33
Taunus, poh. ve střed. Německu§ 50+
Tauraunitové, Tauraunités, lid v Armenii§ 59+
Taurasia, 1. viz Tauriskové; 2. Taurasia (pl. n.), n. Taurasia Cisauna, dn. Taurasi u Beneventa, 298, 180
taurília§ viz lúdí taurií
Taurinové§ 218, 115
Jejich sídelním m. byla Taurasia, roku 218 zničena Hannibalem, pozdější Augústa Taurinórum a Tauriní, dn. Torino, Turín, hl. m. Piemontu a Savojského knížectví a království, v letech (1859) 1961 - 1865 hl. m. Italského království. Lidová etymologie odvozuje jméno města od italského torino, býček. Linguisté ho spojují s keltským výrazem pro hory, tau. Nejstaršími známými obyvateli v této oblasti byli Tauriskové, zřejmě součást většího alpského keltského národa s centrem v Nóriku, jak Římané nazývali větší část dnešního Rakouska, viz zde níže.
Minulost severozápadní Itálie s ostatním Apenninským poloostrovem dlouho nijak přímo nesouvisela. Římany byla oblast kolonisována, to jest dobyta a pacifikována, až za Augusta, kdy z vojenského tábora vznikla osada Augústa Taurinórum, lidově později podle národa Tauríní. Taurínové byli podle všeho západní odnoží Taurisků smíšenou s Ligury.
Od 5. století byl celý kraj ostrogotský, později langobardský a franský. Od 11. století náležela oblast zvaná Piemont Savojsku a od roku 1563 se Turín stal hlavním městem vévodství, jehož sídlem se stal namísto savojského Chambéry; po spojení se Sardinií o dvě staletí později sídelním městem království Sardinie.
Po spojení Itálie se Turín jako sídlo savojského rodu stal roku 1861 prvním hlavním městem Italského království. Roku 1860 savojský rod přišel o Savojsko s Nizzou ve prospěch Francie. Roku 1865 Turín Italům nahradila Florencie, od roku 1870 Řím.
Taurínus§ 1. celé jméno neznáme, usurpátor, 222+; 2. comes Africae, 344+
Taurión z Makedonie, vojevůdce§ 221, 220, 218, 217, 213, 198
Tauris, země obývaná Taury, skythským kmenem, jižní a záp. část Krymu, později Římané nazývali obyvatelstvo na sever od Krymu Tauroskythy; viz Bosporos Kimmerijský, Tauridský
Tauris, Taurícola, o. na Jadranu, it. Torcola, dn. Šćedro v HR§ 47
Tauriskové, Taurínové, keltský alpský národ n. kmenový svaz v Nóriku, viz také tam, v dn. Rakousku a Slovinsku, kde jejich největší osadou byl Nauportus/řec. Naupontos§ 225, 218, 129, 115, 113, 35, 33
Zaměňováni bývají s ligurskými či liguro-keltskými Tauríny, podle všeho západní odnože Taurusků, viz zde výše. Na jejich území, nedaleko prý Aquileie, se nacházel důl na velmi čisté zlato. Když se do místa nahrnuli lidé z Itálie, klesla prý cena kovu v celé Itálii již během dvou měsíců o třetinu. Tak je prý Tauriskové vyhnali a těžili si zlato sami. Do jaké doby údaj spadá, nevíme (Polybios).
Tauriskos z Trall, b. Apollóniův, sochař§ 150
taurobolion, taurobolium, oběť býka např. v Kybelině kultu§ 364+
Tauroention, Taurois, osada Massilských u Toulonu, dn. Tarento§ 600
Tauromenion, m. na vých. Sicílii, 902 - 1078 arab. Muezzíjá, dn. Taormina§ 394, 392, 358, 356, 345, 310, 288, 278, 275, 263, 132, 56, 36
Taurón, s. Machatův, b. satrapy indického Filippa a Harpalův§ 393, 331
Tauros z Bérýtu, platónik§ viz L. Calvénus Taurus
Tauros, pohoří mezi Kilikií a Kappadokií, ve starověku počítáno od Kárie a Lykie až po Armenii a severní Mesopotamii, dn. Toros Dağları v TR, někdy až po Pamír; Akkady zváno "Stříbrné hory"§ před 6000 (2), 2600, 2346, 1998, 1650, 1590, 1500, 1165, 695, 557, 331, 330, 311, 286, 280, 246, 242, 225, 223, 220, 216, 209, 190, 189, 188, 181, 175, 92, 78, 69, 51, 39-, 35+, 53+, 62+, 175+, 193+, 214+, 217+, 378+
Pohoří dělilo západní část Seleukovské říše na "Asii před a za Taurem", Asia entos tú Taurú & A. ektos tú Taurú, lat. intrá Taurum & citrá Taurum, moderněCistaurie.
Tauroskythové, označení pro barbarskou populaci v Tauridě a okolí, Sarmaty n. Germány§ 143+
Taurosthenés z Chalkidy, kondottier, b. Kalliův§ 349
Taurové, národ na Tauridě§ 775, 110 a viz Bosporos Kimmerský
Flávius Taurus, praef. praet. Italiae§ 341+, 357+, 360+, 361+, cos. 361+ a srov. s Fláviem Palladiem Rutíliem Taurem Aemiliánem vulgo Palladiem
Taús, kněžka v Memfidě, dvojče ses. jménem Thaués§ 163
Tausius, tungerský voják príncipovy osobní stráže, vrah Pertinákův§ 193+
Tausret, Tawosret, Tewosret, Twosret, plným jménem Ta-useret-merit-en-Mut, d. asi Merneptahova, manž. Setiho II., ka-regentka, poslední z vladařů Devatenácté dyn., trůnním jménem Sat-Ra-merit-en-Amun§ 3054, 1504, 1223, 1210, 1205
Tautalos, též Tautamos, vůdce Lúsítánců§ 139
Tavium (lat.), řec. Tauion, m. za ř. Halys v Galatii§ 276
Tavola di Polcevera§ 117
Ta-wan§ viz Ferghana
Tawosret, Tewosret§ viz Tausret, manž. Setiho II., ka-regentka§ 3054, 1504
Tawagalawaš z Achchíjawy, k.; hellénské jméno Eteoklés?§ 1288
Tawannanna, Tawananna z Chatti, d. PU.šarrumy, jméno se stalo titulem chet. královen§ 1700, 1650, 1525, 1360
Tawannanna§ viz Malnigal
Taxila (pl.), indické m. (Takkasilá, sanskr. Takšašilá/Taksasilá), jedno z center Gandháry, dnes u Ráwalpindi/Ráwalpindí v sev. Paňdžábu v PAK§ 600, 328 – 326, 273, 185, 180, 115, 20+
R. znamená „vesnice Ráwalů“, asketických joginů, starý Gadžipur či Gadžnípur, sídel. m. kmene/národa Bhatti. Za válek diadochů Taxily obsadil Čandragupta a Ašóka zde vládl Gandháře, srov. tam, jako guvernér svého otce Bindusáry. Bohatou minulost Taxil zničili kolem roku 455 n. l. Bílí Hunové (Hoa-tun) neboli Hefthalité. Výstavné město s buddhistickými chrámy a školou. V Taksilách věnoval bódhisattva Gautama komusi svou hlavu a svým tzělem nakrmil hladového tygra. Naproti Taxil leželo hellénistické město neznámého jména, později se ruiny jmenovaly Sirkap. Proslulo jako buddistické centrum. Soudívá se, že jeho ktistem byl kolem roku 180 Démétrios I. Bakterský a jeho půdorys archeologům připomíná Olynthos na Chalkidice.
Roku 30 n. l. ho zničilo zemětřesení a Kušánové ho po roce 80 n. l. opustili a založili opodál Sirkuh (čti -ku-h). Zbytky surkapské stúpy patří k nejstarším buddhistickým stavbám staré Indie. Město navštívil na své indické cestě neopýthagorik Apollónios z Tyan, v sanskrtu Apalúnja.
Taxilés z Indie, k. Taxil, s. Taxilův, řecká přezdívka, vlastním jménem Ámbhi, řec. Ómfi(s) n. Mófis§ 328, 327, 325, 323
Taxilés, Mithridátův stratégos§ 86, 85, 73, 71, 69
Taxillos z Fer, gymnasiarchos§ 370
Taximagulus, kníže Cantů§ 54
taxis, taxiarchos/taxiarchés, vojenský oddíl tvořený dvěma lochy a jedho velitel, „pluk, plukovník“; viz mor᧠501, 304 v Athénách
Tay, skotská řeka, region podle ní Tayside§ 77+, 86+
Táygeté, Táygeton, Táÿgeté§ viz pod Sparté
Táygeton, pohoří mezi Spartou a Messénou§ 1275, 222
Tazabagjab, archeolog. lokalita v Uzbekistánu§ 2200
Tazitta I. ze Simaški, k. Elamu, akk. doložen Da-a-zi-te a Da-a-zi§ 2030
Tazitta II. ze Simaški, k. Elamu§ 2030
Tbilisi, sídel. m. Gruzie, dř. Tiflis§ 4000, 75+ a viz pod Mccheti