Cc-Cn

CCAA§ viz Ára Ubiórum

Cchaj/Cai, stát v Číně§ 771, 720, 719, 714, 698, 685, 655, 633, 447

Cchaj Lun/Cai Lun, císař. eunuch, popsal první výrobu papíru§ 105+

Cchaj-sang, mí bitvy§ 652

Cchao/Cao, stát a m. v Číně§ 771, 656, 655, 645, 643, 633, 621, 612, 598, 487

Cchao/Cao§ 1. císařská souložnice, m. Liou Feje, 195; 2. císařská souložnice, 7

Cchao Cchao/Cao Cao, velmož na chanském dvoru, vojevůdce, literát§ 184+, 188+, 216+, 220+, 229+, 263+     

Cchao Chuang n. Chuan/Cao Huan, jako wejský císař Jüan-ti/Yuandi§ 254+, 263+  

Cchao Fang, pravn. Cchaa Cchaa, jako wejský vládce Šao-ti/Shaodi, jako sesazený princ Čchi/Qi§ 226+, 249+, 254+  

Cchao Kuej/Cao Gui z Lu, vojevůdce§ 685

Cchao Mao/Cao Mao, jako císař wejský Kao-kuej-siang Kung/Gaoguixiang Gong 

Cchao Pchi/Cao Pi, s. Cchaa Cchaa, jako Wen-ti první z dynastie Wej§ 216+, 220+, 226+, 229+    

Cchao Šuang, wejský generál a regent§ 226+, 249+ 

Cchao Ťie/Cao Jie, d. Cchaa Cchaa, palácová milostnice a císařovna§ 220+

Cchao Žuej/Cao Rui, s. Cchaa Pchiho, císař wejský pod jménem Ming-ti/Mingdi§ 226+, 254+ 

Cch'-fu/Cifu ze Sungu§ viz Siang ze Sungu 

Cch'-šan/Cishan§ viz kultura

Cchuej Ču/Cui Zhu z Čchi, dvořan§ 599

Ciabrus, Cibrus, ř. v Moesii§ 29

ciao, novodobý pozdrav§ viz pod otroci

Cibalae, též Cibalis (sg.), m. v Horní Pannonii, Colónia Aurélia C., dn. Vinkovci v Slavonii v HR§ 223+, 314+, 316+, 364+   

C. Ciceréius, praet.§ 173

Ciceró§ viz Tullius

cihelna, pro Řím§ 121+

Cikáni§ viz Romové

Cilnií, Cilniové, etr. klan§ 301

C. Cilnius Maecénás, manž. Terentie, řím. velmož etr. rodu, štědrý podporovatel prorežimně angažovaných mús; odtud moderní „mecenáš“§ 70, 55, 42, 31, 29, 21, 16, 8, 1 n. l.

C. Cilnius Proculus§ 1. cos. suff. 87+; 2. cos. suff. 100+  

Ciminský les, pohoří a jezero, Ciminius saltus, móns, lacus, Ciminia silva, kraj v jižní Etrurii, dříve Montagna di Viterbo, dnes opět Monte Cimino; řec. o jezeru Kiminiá limné, dříve Lago di Ronciglione, dnes opět Lago di Cimino/Vico§ 310

Cincibilis, kníže nórických Keltů, asi bratr Catmelův§ 178, 170

L. Cincius Alimentus, praet., historik§ 218, 210, 208 

M. Cincius Alimentus, tr. pl., prosadil zákon o zákazu přijímání odměn a darů za obhajobu u soudu, lex Cincia§ 204

Cingetoríx, 1. kníže Tréverů, tchán povstalce Indutiomára, 56, 54, 53 (gen. Cingetoríga); 2. kníže Cantů, 54

Cingonius Varró, cos. design.§ 68+

Cinithiové, Cinithí, berberský nárůdek při Syrtě na sz. LAR§ 17+

Cippora, Zippora, d. Jitra Madiánského, manž. Móšeova§ 1448

Circéí, m. v Latiu§ 529, 489, 393, 364,198, 36

Circésium, řec. Kirkésion, syr. Qarqísijá, m. na soutoku Chábúru/řec. Asbórás s Eufrátem, dn. Abú Seraj/Bsejra, al-Busajra v SYR§ 244+, 363+ 

Místo opevnil hradbami a věžemi Diocletiánus a Iustiniánus.

circumcelliónés, "obcházející chudé příbytky n. sklady", fanatičtí křesť. bandité§ 311+, 314+, 325+, 344+, 372+ a viz pod křesťanství

circus agónális§ viz pod stadium Domitiání

circus alexandrínus§ viz pod stadium Domitiání

circus Fláminií (-nius), v Římě, v němž byly slaveny např. plebejské hry; třetím řím. circem byl c. Flórae, kde se konaly dostihové závody o flóráliích, na západním břehu stál circus Váticánus či Hadriání ve čtvrti móns Váticánus, která byla za principátu známa nezdravým, vlhkým životním prostředím a špatným vínem (na místě circu stojí dnes chrám sv. Petra, ústřední budova Vatikánského státu). Augustus ho dal roku 2 zaplavit a pozabíjet v něm 36 krokodýlů; srov. pod zvířata§ 221, 167, 138, 2-, 86+ 

circus máximus, dostihové závodiště, hippodromos, v Římě, které v údolí mezi Aventínem a Palatínem vymezil král L. Tarquinius Priscus, sloužilo i jako aréna pro skupinové gladiátorské zápasy, štvanice§ 616, 598, 493, 330, 295, 197, 191, 81-, 12+, 36+, 38+, 64+, 66+, 68+, 103+, 222+, 357+        

Po Augustově úpravě se do jeho hledišť vešlo na šedesát tisíc diváků (podle jiného, populárnějšího odhadu na 150 až 250 tisíc = cca čtvrtina obyvatel Říma; což by byl rekord překonávající Masarykův stadion v Praze na Strahově). Byl šest set metrů dlouhý a sto dvacet či sto padesát široký. Císař Claudius ho vyzdobil mramorem a zlacením a senátorům dal oddělená sedadla. Trajánova úprava umožnila ještě větší návštěvnost; cirky patřily k nejoblíbenějším shromažďovacím místům Římanů (viz dostihy).

V novověku je prostor veřejným parkem, kde se pořádají velká oslavná shromáždění a rockové koncerty (v létě 2014 také Rolling Stones). 

U Tiberu dal Domitiánus vykopat nádrž, obestavět ji sedadly a pořádal tam naumachie, námořní bitvy (ostatně v podstatě jediná činnost římského námořnictva do konce starověku). Později bylo jejího kamene použito k dobudování circu maximu, když po obou stranách vyhořel. Za Konstantína I. byly ve Městě cirky dva; druhý stavěl jeho soupeř a poslední ze stavitelů (srov. jeho Basiliku novu) Maxentius na Appiově cestě.

Hippodromy/cirky stavěli Římané po celé říši, dokonce na konci světa, v Británii. V Camulodúnu, městě Trinobantů, založil první římskou kolonií na ostrově a takto také „první britské hlavní město“ císař Claudius, Colónia Victricensis, dn. Colchester. Byl zde vykopán circus pro osm tisíc diváků, více než mělo město obyvatel. (od keltského jména bylo odvozeno jméno bájného Camelotu).

Ciris§ viz Keiris

Cirta, sídel. m. v Numidii, od foin. kirtha, "město", dn. Constantine/Qusantína n. Qusuntína v DZ§ 220, 203 - 201, 116, 112, 111, 108 - 106, 81, 47, 46, 42-, 80+, 100+, 138+, 189+, 309+     

Za občanské války mezi Maxentiem a usurpátorem Alexandrem roku 310 n. l. vyvrácena, obnovena a přejmenována za Cónstantína I. na Cónstantínu o tři roky později.

císař, císaři, od Caesar, caesar, per. Késar, germ. keisar (možná nejstarší výpůjčka v germ. jazicích z latiny), dobově podle titulu vládců dávajících se provolávat obvykle armádou a potvrzovat sekundárně senátem, jen vzácně volit, prínceps (první ze senátorů hlasující, odtud později slovo princ), od toho období principátu (viz hlavně tam), od Diocletiána dominát. Zřejmě od jeho vlády se panovníci oslovovali "jasnosti"/serénitás, řec. galénotés (od galéné, klid, cf. lat. tránquillitás). 

K oficiální císařské-augustovské titulatuře patřila slova na začátku jména Imperátor Caesar, na konci jména Augustus. Imperátor byl člověk vybavený senátem nejvyšší velitelskou pravomocí; ve východořímské říši toto slovo poprvé nepoužil císař Hérákleios v první polovině sedmého století a nahradil ho titulem basileus tón Rhómaión, král Římanů.

Neomezenou moc nad Středomořím poprvé pochopil Sulla, Caesar a Augustus zmovu vybojovali a z principů byl první Tiberius, praktikoval Gaius, ale formuloval až Neró: „Dosud žádný vládce nevěděl, co si může dovolit.“

Císaři se obklopovali svými důvěrníky a propuštěnci (viz pod otroci), z přátel, příbuzných a odborníků sestavovali nezávaznou radu, cónsilium príncipis. Administrativu řídili kanceláře, které se později staly základem vládního ministerského systému: ab admissióne, dvorní kancelář vedoucí seznam audiencí, od 4. století n. l. přijímali vyslance popř. s nimi sami vedli jednání, ab epistulís pro osobní korespondenci, á memoriá sestavující projevy a nařízení/édikty, á libellís o žádostech o stížnostech císaři, ab studiís, možná vědecký poradce (?? za Claudia).

Koncem 4. století n. l. se palácová etiketa plně orientalisovala a císař přestal vládnout. Do posice nedotknutelného se ovšem dostal mnohem dříve. Je pozoruhodné, že v takové atmosféře odtržení „od lidu“ docházelo k tolika převratům.

Za dominátu byl panovník zákonem a trestány byly dokonce záměry a sny spadající pod crímen laesae máiestátis. Viz také pod prínceps.

Císařové zavedli placenou byrokracii. Do Marka Aurélia byly tři platové kategorie, stoický císař zavedl čtvrtou. Nejnižší úřednický plat byl 60 tisíc séstertiů ročně, sexágénárius, pak sto tisíc, centénárius, dvě stě tisíc, ducénárius, a od M. Aurélia tři sta tisíc, trecénárius. Za vysoké inflace ve 3. století n. l. stačil k přežití člověka jeden denár čili čtyři séstertie. Prostý úředník městský měl ročního příjmu v raném principátu 1.200 HS.

Vysoká byrokracie a vojáci měli za vrcholného principátu a za dominátu tak rozsáhlé soudní pravomoci, že se jim říkalo iúdicés, soudci. Císařská civilní byrokracie byla pokládána za službu, mílitia, úřady byly officia a úřednícíci vyšší a nižší officiálés. Museli být svobodného rodu a s odbornými zkouškami (srov. čínský konfuciánský model). Jejich seznamy se jmenovaly mátricula. Úředníci dostávali titul perfectissimus, často dědičně, což býval za principátu titul jezdců. Výjimečně dostávali byrokraté při pensionování senátorství s titulem clarissimus.

Za dominátu byla proklamace císaře stále ještě formálně schvalována senátem.

císařský řez§ viz řez císařský

Cisra§ viz Caere

L. Cispius Laevus (?), iúlián§ 46

Cissis§ viz Kissa

cisterna modestiaca, v Kónstantínopoli§ 369+

citroník, zván „médský strom“, byl poznán středomořským světem až díky výpravě Alexandra Velikého (není v textu), nicméně do Evropy se jeho plody natrvalo dostaly až během tzv. křížových výprav, viz pod kuchyně, ceny a nábytek, Neró

Cívílis§ v. C. Iúlius Cívílis

cívílitás, "občanská společnost", řec. hé polítiké§ viz Iúdaioi

Cívílius, vicárius Britanniae§ 368+

cizoložství§ viz nevěra a ženy

C´-jing z Čchin, čín. císař, pinyin Ziying§ 207

cládés váriána, várská pohroma§ 9+, 387+ 

Clampetia, m. na moři na jihu Itálie, asi dn. obec Amantea v prov. Consenza§ 204

Claodicus, kimberský n. keltský velmož§ 101

Clarena, osada v oblasti agrí decumátés, dn. Kastell Donnstetten v BW§ 259+

clárissimus§ viz vir clárissimus a pod úředníci

Classicus§ viz C. Iúlius Classicus

classis, „povolání (lidu na sněm/do pole)“, od toho pak skupina, majetková třída, ale také později loďstvo; classicus, tedy klasický, původ. patřící občanům platícím daně, oppositum k prólétárií, proletářům, poprvé ve významu „nejlepší autoři“ použito ve 2. st. n. l. A. Gelliem; srov. něm. označení pro školní třídu Klasse a čes. lidově klasa, možná, že od představy pěti tříd pochází angl. označení pro pětinu společnosti quintile§ 578

Clastidium, m. v Cispadánské Gallii na území Anarů, dn. Casteggio v prov. Pavia v Lombardii§ 222, 218, 205  

Claudiové, přední římský rod, jeho příslušníci se připomínají ještě na konci 4. st. n. l. Z rodu zakázáno jméno Lucius, neboť ho kdysi měli jeden lapka a nějaký vrah. Cl. Byli rod patricijský původem Clausů ze sabínských Regill pod vedením stařešiny Attia Clausa roku 504 (dle jiné tradované verse do Říma přišli již na popud Romulova sabínského spoluvládce T. Tatia). Byli zahrnuti mezi patricie a jejich clienti dostali půdu za Aniem.

[P. Claudius Pulcher byl pozoruhodný svou zpupností. Když mu senát roku 249, viz, nařídil, aby jmenoval po katastrofě na moři diktátora, pověřil svého sluhu Glykia. Claudia, sestra Pulchrova, který dal před osudnou bitvou utopit věštebná kuřata v moři, protože nechtěla zobat, se slovy „ať se napijí, když nechtějí žrát“, se později v Římě prodírala davem, proudícím ze skončených her a láteřila: „Kdyby tak žil můj bratr a byl ještě jednou velitelem loďstva, byla by v Římě menší tlačenice!“ Byla potrestána peněžitou pokutou.]

Claudia, ses. P. Claudia Pulchra, cos. 249, potrestána peněžitou pokutou§ 249

Claudia, Claudia Quinta, zbožná matróna podezřívaná z neřádného života§ 204, 143, 111  

Claudia (Pulchra), vestálka, dc. Ap. Claudia Pulchra (jiná od Claudie Pulchry zde níže)§ 143

Claudia, d. principa Claudia s Plautií Urgulánillou, ses. Claudia Drúsa§ 24+

Claudia, d. Críspova, b. príncipů Claudia II. a Quíntilla, manž. Eutropia, m. caesara Cónstantia Chlóra, o. Cónstantína I.§ 268+, 270+ 

Claudia, d. Dalmátiova, ses. príncipa Proba§ 276+

Claudia Antónia, d. principa Claudia s Aelií Paetínou, manž. Cn. Pompéia Mágna a Fausta Cornélia Sully Félíka§ 25+, 38+, 41+, 54+   

Claudia Augusta, d. Nerónova s Poppaeou Sabínou§ 62+

Claudia Capitólína, d. Ti. Claudia Balbilla, manž. C. Iúlia Antiocha Epifana, m. C. Iúlia Antiocha Epifana Filopappa§ 36+

Claudia Dicaeosyna§ viz Dikaiosyné

Claudia Lívia Iúlia vulgó Lívilla, d. Neróna Claudia Drúsa st., ses. Germánikova a Claudiova, manž. Tiberiova s. Drúsa Iúlia Caesara, m. dvojčat Gemellů§ 4+, 19+, 29+  

Claudia Márcella§ 1. "Starší", d. C. Claudia Márcella, cos. 50, s Octávií ml., Augustovou sestrou, manž. M. Vipsania Agrippy, 28, 21; 2. "Mladší", manž. M. Valeria Messally Appiána, 9+ 

Claudia Octávia, d. Ti. Claudia s Valerií Messalínou, choť Nerónova, poslední z Claudiů§ 38+, 41+, 48+, 49+, 53 až 55+, 59+, 62+, 68+      

Claudia Pulchra§ 1. viz pod M. Iúnius Brútus; 2. d. M. Valeria Messally Appiána, cos. 12-, s Claudií Marcellou ml., manž. P. Quinctília Vára, m. stejnojmenného syna, 12-, 9+, 24+; 3. dc. App. Claudia Pulchra a Antistie, manž. Ti. Semprónia Graccha, 142, 133-; 4. dc. Fulvie s P. Clódiem Pulchrem, 129 

Claudia Sacráta, významná Ubijka§ 70+

Claudiánus z Efesu§ viz Klaudiános

Claudiopolis§ 1. viz Kýréné; 2. jiná Cl. byla sídeln. m. pozdněřím. prov. Honórias, není v CSD; 3. v Kilikii, viz Kirši; 4. viz Bíthýnion 

Claudius, bandita v Levantě§ 195+, 199+ 

Claudius, holič a praef. annónae§ 219+

Claudius II., prínceps§ viz M. Aurélius Claudius

Ap. Claudius (celé jméno neznáme), legát§ 194 

Claudius Aeliánus§ viz Ailiános,  Klaudios Ailiános 

Flávius Claudius Antónius§ cos. 382+ 

Claudius Apellínus, legát§ 222+

Ti. Claudius M. Appius Atílius Bradua Régillus Atticus, s. Héróda Attika§ cos. ord. 185+, ath. arch. 187+  

Claudius Asellus, jméno neznáme, oběť své manželky§ 154

Ti. Claudius Asellus, rytíř§ 215, 206 praet. 

Ti. Claudius Asellus, trestán Scípiónem Aemiliánem§ 142

Ti. Claudius Attalus Paterculiánus, legát§ 219+

Ti. Claudius Atticus Héródés§ viz Héródés Attikos 

L. Vibullius Hipparchus Ti. Claudius Atticus Héródés§ viz Héródés Attikos, syn předešlého 

T. Claudius Aurélius Aristobúlus, praef. praet., praef. Urbí§ 284+, cos. ord. 285+, 285+  

L. Ti. Claudius Aurélius Quíntiánus§ cos. ord. 235+

Ti. Claudius Balbillus Modestus, s. Thrasylla, Tiberiova věštce, o. Claudie Capitólíny, praef. Aegyptí a věštec Vespasiánův§ 2558, 36+, 55+, 68+, 71+  

Ti. Claudius Bradua Atticus/Ti. Claudius Bradúás Attikos z Marathónu§ viz Ti. Claudius M. Appius Atilius Bradua Régillus Atticus 

Ap. Claudius Caecus, otec čtyř synů a pěti dcer§ cens. 312, cos. v letech 307 a 296, 304, 280

Neró Claudius Caesar Augustus Germánicus, rozený L. Domitius Ahénobarbus, vulgó císař Neró, na řec. mincích Neró Klaudios Kaisar Autokratór, s. Cn. Domitia Ahénobarba a Agrippíny Ml. (dc. Germánikova s Agrippínou St.), hanlivě zván (Boudikkou Icenskou) Nerónis Domitia, vzal si život 9. června roku 68 n. l.§ 2558, 1935, 628, 289, 146, 87, 82, 61, 56, 49-, 16+, 19+, 24+, 25+, 28+, 34+, 35+, 37+, 41+, 47 až 69+, 83+, 85+, 101+, 131+, 133+, 162+, 166+, 180+, 181+, 193+, 202+, 218+, 249+, 268+, 362+       

Ti. Claudius Caesar Germánicus Gemellus vulgo Gemellus (ii.), dvojče Ti. Iúlia Caesara Neróna Gemella vulgó Ti. Gemella§ 4+ 

Ti. Claudius Candidus, Sevérův legát§ 193 až 195+ 

C. Claudius, celé jméno nezn., praet.§ 180

C. Claudius Canína§ cos. v letech 285 a 273

Ap. Claudius Caudex§ cos. 264

Přízvisko prý má od slova códicáriae, „z desek“, jak se říkávalo nákladním lodím na Tibeře, neboť přemluvil Římany postavit loďstvo.

Ap. Claudius Centhó, praet. v Hispániích a praet. ve válce s Perseem a illyry, s. C. Claudia Centhóna§ 175, 172, 170, 168, 154 

C. Claudius Centhó§ 1. cos. 240, cens. 225, dict. 213; 2. velitel flotily ve válce s Filippem V., 200; 3. vyslanec, 156 

Ti. Claudius Centumalus, podvodník§ 92

A. Claudius Charax§ cos. suff. 147+ 

C. Claudius Ciceró, tr. pl.§ 455

Claudius Claudiánus z Alexandreie, Klaudios Klaudiános, básník§ 48, 370+, 392+  

M. Claudius Clineás, vydán Korsům, s nimiž uzavřel pro senát nepřijatelný mír§ 236

Claudius Cónstáns, prócúrátor Caesarijské Mauretánie§ 255+

Ap. Claudius Crassínus Inrégillensis Sabínus, s. Attia Clausa Sabínského§ cos. 471

Ap. Claudius Crassus Inrégillensis Sabínus§ 1. cos. 451, 449; 2. vn. decemvirův, no. 1, 416; 3. dict. 362

Claudius Demiánus, mstivý senátor§ 65+

Ti. Claudius Dónátus§ viz Dónátus

Claudius Drúsus, celé jméno neznáme, s. príncipa Claudia s Plautií Urgulánillou, b. Claudie§ 24+, 25+, 41+  

Neró Claudius Drúsus Germánicus, s. Lívie Drúsilly a b. Tiberiův, pohrobek Ti. Claudia Neróna, rodným jménem D. Claudius Neró, ženatý s Antónií Ml., z dětí dospěli Germánicus, Claudius a Lívilla; jako první z Římanů se s vojenskou flotilou plavil po Severním moři a dal vykopat kanál Rýn-Zuiderské jezero, smýšlením prý republikán§ 38, 23, 16 - 11, cos. 9, 2, 4+, 7+, 9+, 11+, 12+, 14+, 16+, 28+, 70+       

Neró Claudius Drúsus, pozd. Drúsus Iúlius Caesar vulgó Castor, s. císaře Tiberia s Vipsanií Agrippinou; Drúsus Minor§ 13, 11, 4-, 4+, 9+, 14 až 24+, cos. 15+, 31+, 50+, 161+,       

Ti. Claudius Dryantiánus, manž. Avidie Alexandry, d. usurpátora Avidia Cassia§ 175+  

Claudius Etruscus, jeho o., jehož jméno neznáme, byl tajemníkem Vespasiánovým§ 70+

Claudius Eusthenius, životopisec císařů§ 217+

Claudius Fírmus, corréctor v Egyptě§ 273+

Q. Claudius Flámen, praet.§ 207

M. Claudius Frontó, senátor, legát v řadě válek, cos. suff. někdy za Márka§ 169+

Neró Claudius Germánicus, pozd. Germánicus Iúlius Caesar n. C. Iúlius Caesar Germánicus, obvykle jmenován v historii jako Germánicus, b. principa Claudia a o. principa Gaia, oblíbenec protitiberiovské senátorské oposice§ 258-, 4+, 6+, 7+, 9+, 10+, 12+, 14 až 20+, 28+, 35+, 37+, 41+, 59+, 83+, 137+, 161+, 210+        

Ti. Claudius Germánicus, později přejmenován na Britannicus, s. príncipa Ti. Claudia§ 38+, 39+, 41+, 44+, 47+, 48+, 50+, 51+, 53 až 55+

C. Claudius Glaber (n. Pulcher, popř. Ap. Claudius Pulcher no. 4?), praet.§ 73

M. Claudius Glicia§ viz Glykios

Ti. Claudius Gordiánus, senátor z Kappadokie§ 238+

Claudius Hermogeniánus Caesarius, praef. Urbí§ 361+

C. Claudius Inrégillensis§ dict. 337

Ap. Claudius Inrégillensis§ cos. 349

C. Claudius Inrégillensis Sabínus, strýc Ap. Claudia xvira§ cos. 460, 449 

Flávius Claudius Iúliánus, císař§ viz Iúliánus

App. Claudius Iúliánus§ cos. ord. 224+

Ti. Claudius Iúliánus§ cos. suff. 154+ 

Claudius Labeó, batávský velmož, velitel jízdy§ 70+

Ti. Claudius Lepidus, anatolský epikúrik, velekněz panovnického kultu§ 162+ a viz v přílohách sub Epikúros 

Flávius Claudius Mámertínus, praef. praet.§ 360+, cos. 362+, 364+  

Claudius Márcellus, praef. Urbí§ 284+

M. Claudius Márcellus§ 1. cos. 331 a dict. 326; 2. cos. 287; 3. 270, 233, cos. v letech 222, 215, 210 a 208, 216, 214 - 209, 166, 153, 95; 4. cos. 196, cens. 189; 5. praet. urb. 188, cos. 183, 181; 6. vn. no. 3, cos. v letech 166, 155 a 152; 173, 168, 153, 151; 7. legát, 102; 8. 48, cos. 51; 9. 41, 25, 23, 11, s. Octavie a C. Claudia Márcella, manž. Iúlie;

C. Claudius Márcellus§ 1. rodiče nezn., o. no. 2, praet. 81; 2. manž. Octavie ml., Augustovy sestry, o. Claudie Márcelly st. a M. Claudia Márcella§ cos. 50, 40, 28, 23

M. Claudius Márcellus Asernínus§ 47 (quaestor), cos. 22 (možná, že šlo o dvě osoby)

Ti. Claudius Marínus Pácátiánus, usurpátor, znám v historiích jako Pácátiánus§ 248+, 251+   

Ti. Claudius Máximus, voják armádní rozvědky za Tráiána§ 106+

Claudius Máximus, legát, příbuzný předchozího?§ 106+ 

Claudius Máximus, stoik§ 161+

Ti. Claudius Narcissus§ viz Narkissos

C. Claudius Neró (N. sabínsky silný, rázný)§ 214, 211, cos. 207, 200

Ti. Claudius Neró§ 1. cos. 202, 13; 2. praet., 177, vyslanec na Rhodu, 172 (nos. 1 a 2 mohou být identičtí); 3. 47, 42, 40, 38-, 4+, 29+, první manž. Lívie Drúsilly; 3. s. č. 1, později Ti. Iúlius Claudius Neró Caesar Augustus, Ti. Caesar Augustus, znám jako císař Tiberius (zemřel n. byl zavražděn 16. března 37 n. l. v Mísénu a nebyl zbožtěn)§ 3200, 2558, 1074, 525, 246, 202, 179, 86, 81, 75 - 73, 67, 62, 56, 50, 42, 40, 38, 29, 27, 23, 20, 16, 13, 11, 9, 8, 4-, 1+ až 37+, 41+, 47+, 50+, 58+, 65+, 66+, 69 až 71+, 73+, 92+, 93+, 103+, 161+, 171+ 180+, 187+, 238+       

Ti. Claudius Drúsus, Ti. Claudius Neró Germánicus, vládl jako Ti. Claudius Caesar Augustus Germánicus v l. 41 až 54 n. l., vulgó císař Claudius I. (* 10 př. n. l.) [Claudius II. Gothicus, vládl 268 – 270, nebyl z rodu: plným jménem M. Aurélius Claudius Augustus, viz tam]§ 2558, 1600, 304, 292, 240, 194, 83, 75, 58, 54, 42, 35, 17, 16, cos. v letech 13 a 7, 12, 10, 4-, 1+, 4+, 6+, 8+, 9+, 15 až 17+, 19 až 21+, 24+, 25+, 28+, 29+, 31+, 35+, 37 až 55+, 58+, 68 až 71+, 83+, 88+, 117+, 174+, 194+, 250+, 268+, 312+            

Neró Claudius Drúsus, "Drúsus Starší", s. Ti. Claudia Neróna č. 1 s Lívií Drúsillou, s Antónií Starší o. Germánika, Lívilly a císaře Claudia§ 38, 4+, 41+ 

Claudius Paulus§ viz Paulus

Ti. Claudius Paullínus§ 1. cos. suff. 162+; 2. legát, 219+  

Sex. Claudius Petrónius Probus; srov. se jménem Sex. Anicius Flávius Petrónius§ cos. 371+, 373+  

Claudius Pollió, centurió zatknuv Diadúmeniána, legát§ 218+

Ti. Claudius Pompéiánus, manž. Galérie Lúcilly alias Lúcilly Augusty, d. príncipa Márka§ 161+, cos. suff. 162+, legát 167+, 169+, cos. ord. 173+, 180+, 193+      

L. Ti. Claudius Pompéiánus§ cos. ord. 231+ 

Ti. Claudius Pompéiánus Quíntiánus, s. Lúcilly/Lúcilly Plautie, d. Galérie Lúcilly Augusty s L. Vérem§ 161+, 182+ 

L. Claudius Proculus Cornéliánus§ cos. suff. 139+ 

Ap. Claudius Pulcher§ 1. praet. 215 - 213, cos. 212, 211; 2. 192, 191, 186, 185, cos. 185, 184, 174; 3. manž. Antistie, o. Claudie Pulchry, tchán Ti. Graccha, 142, 133, cos. 143, cens. 136, cos. suff. 130; 4. 82, 80, 78, 75, cos. 79, interr. 77, o. P. Clódia Pulchra a Ap. Claudia Pulchra; 5. 71, 57, 56, cos. 54, 53, 52, s. předešlého a b. Clódiův; 6. cos. 38; 7. s. P. Clódia/Claudia Pulchra, vn. Clódia Pulchra, triumvir monétális, 53; 8. a 9. synové C. Claudia Pulchra, b. Clódiova, 52;  

C. Claudius Pulcher§ 1. cos. 177, 176, cens. 169; 2. s. Ap. no. 3, 130, 99, 95, cos. 92; 3. viz C. Claudius Glaber; 4. s. Ap. Claudia Pulchra no. 3, b. P. Clódia Pulchra a Ap. Claudia, o. dvou Appiů Claudiů P., 52; 

P. Claudius Pulcher§ 1. cos. 249; 2. cos. 184, 183; 3. s. Ap. Claudia Pulchra, 130 (cos.?); 4. = P. Clódius Pulcher, syn Ap. Claudia Pulchra, cos. 79, b. Ap. Claudia Pulchra a Clódie/Claudie

Q. Claudius Quadrígárius, historik§ 50

Ti. Claudius Quartínus§ cos. suff. 130+ 

Ap. Claudius Russus§ cos. 268

Ap. Claudius Sabínus Inrégillensis, ethnický Sabín Attius Clausus§ 1. 504, 498, cos. 495, 486, 481, 471; 2. cos. 270 a 265, 264

Ti. Claudius Sacerdós Iúliánus§ cos. suff. 100+ 

Claudius Sevérus, vůdce Helvétiů§ 69+

Claudius Sevérus, stoik§ 161+

C. Claudius Sevérus, o. následujícího§ legát 106+, cos. suff. 112+ 

Cn. Claudius Sevérus Arabiánus, s. předešlého, o. Cn. Claudia Sevéra§ 106+

Cn. Claudius Sevérus (Arabiánus), s. předešlého, manž. Galérie Faustíny, d. príncipa M. Aurélia, o. následujícího a M. Ummidia Quadráta§ 106+, cos. ord. 146+, cos. ord. 173+, 182+     

Cn. Claudius Sevérus§ cos. ord. 235+ 

Ti. Claudius Sevérus Proculus, s. předešlého, o. Annie Faustíny, manž. Elagabalovy§ 106+ 

Ti. Claudius Sevérus Proculus§ cos. ord. 200+ 

Claudius Silvánus, mag. equitum a usurpátor, s. Bonitův§ 353 až 357+, 359+, 361+   

Ti. Claudius Subatiánus Aquila, praef. Aegyptí§ 107+, 199+  

M. Claudius Tacitus, imperátor§ 217+, cos. ord. 273+, 275 až 277+  

Claudius Unímanus/"Jednoruký", praet. Před. Hispánie, celé jméno neznáme§ 146

M. Claudius Várus, řím. vyslanec (?)§ 116

Claudius Xenophón, legát§ 222+

Attius Clausus§ viz Appius Claudius Sabínus

clibanárií, obrnění jezdci§ 268+

cliéns, clienta, latinský muž či žena s rodinou stojící celoživotně pod ochranou hlavy mocného rodu§ 753, 616

Patrón, patricij-aristokrat, který byl povinován ochranou svých klientů v nouzi, rodinných nesnázích a na soudech (patrónus, patróna). Cliéns, slovo od cluó, poslouchat, být poslušen, musel naopak prokazovat členům rodu úctu, přispívat na věno patronovy dcery, na případné výkupné a soudní pokuty patronovy. Navzájem se nesměli u soudu žalovat, svědčit proti sobě. Clientélu šlechtické a později vznešené plébejské rodiny tvořili svobodní zemědělci, pastevci, řemeslníci, propuštěnci. Klientelský systém se rozšířil po celém latinském světě a dodnes funguje v řadě zemí Latamu a v jižní Itálii. Z poplatků patronovi pochází pizzo/pizzu, peníze za ochranu/výpalné sicilskému podsvětí, mafii. Klietéla fungovala Římanům též v politice mezinárodní, říšští "přátelé a spojenci/amící et socií" při všech hranicích imperia a za nimi nebyli ničím jiným než klienty Říma; dnes bychom řekli: protektorátní státy. Klientské vztahy panovaly mezi Kelty, a to i mezi jednotlivými kmeny (silnější měly klientély slabších), u Germánů lze vztahy jen tušit. 

cla, nájemci cel§ viz daně, publikáni, públicání

 

celní válka§ 220 

clávis, cláví fig(endí) caus᧠viz hřeb

Cleander§ viz M. Aurélius Cleander

Flávius Clearchus, Klearchos z Thesprótie, byrokrat a neoplatónik§ 364+, cos. 384+ (východ) 

Cléméns, otrok Agrippy Postuma, "Lžiagrippa"§ 7+, 14+, 16+  

Cléméns, celým jménem Aurélius Prúdentius Cléméns§ viz Prúdentius

Cléméns Iúlius, centurió§ 14+

P. Cléméns Pactuméius§ cos. suff. 138+ 

Cléméns z Alexandreie§ viz Klémés

Clémentia Caesaris, kult s chrámem v Římě, Caesarova shovívavost§ 46

Cleopatra, služka Calpurnie, milenky Claudiovy§ 48+

Ti. Clepitius z Lúkánie, italický praet., mariovec§ 88

clo§ viz cla

N. a M. Cloatius, publikáni§ 70

Clódia/Claudia§ 1. ses. P. Clódia Pulchra, manž. Q. Caecilia Metella Celera, m. Caecilie Metelly, milenka M. Caelia, 143, 60, 56; 2. dc. Ap. Claudia Pulchra, ses. P. Clódia Pulchra, manž. L. Licinia Lúculla, 66; 3. dc. P. Clódia Pulchra a Fulvie, nezletilá první manž. Octaviánova§ 53, 40

Clódia Laeta, zavražděná vestálka§ 213+

Clódiánus, praetorián, vrah Domitiánův§ 96+

Sex. Clódius§ viz Cloelius

M. Clódius Aesópus§ viz Aesópus

A. Clódius Apollónius z Drepana, řím. občan§ 82

D. Clódius Septimius Albínus, prínceps, v historii znám jako Clódius Albínus§ 174+, 183+, 186 až 191+, 193 až 197+, 205+  

Clódius Celsínus Adelphius, corréctor Ápúliae et Calábriae, praef. Urbí, manž. Faltonie Betitie Proby, o. Q. Clódia Hermogeniána Olybria a Faltonia Proba Alypia§ 338+, 351+

C. Clódius Crispínus§ cos. ord. 113+ 

T. Clódius Eprius Márcellus§ 1. správce Lykie, 43+; 2. cos. suff. 62+, 66+, 70+, cos. suff. 74+, spiklenec 78+    

P. Clódius Fannius Thrasea Paetus, manž. Arrie ml., o. Fannie, manž. Helvidia Priska§ 42+, cos. suff. 56+, 65+, 66+, 92+, 95+    

Q. Clódius Hermogeniánus Olybrius, praef. Urbí 374+ a cos. 379+, s. Clódia Celsína Adelphia a Proby§ 351+, 361+, 368+, 374+    

C. Clódius Licinus (Licinius?), hist., cos. suff. 4+§ 4+

L. Clódius Macer, legát a vzbouřenec§ 68+, 69+ 

C. Clódius Nummus§ cos. suff. 114+ 

Clódius Pompéiánus§ cos. ord. 241+ 

P. Clódius Pulcher§ 1. b. Ap. Claudia Pulchra a Clódie/Claudie, manž. Lúcullovy, synové Ap. Claudia Pulchra; řec. Klódios, manž. Fulvie, o. no. 2., velitelem jeho band byl Sex. Cloelius even. Clódius (?)§ 616, 163, 143, 129, 80, 71, 68 - 66, 64, 62, 60 - 57, 55, 53, 52, 40; 2. s. no. 1, 129, 53 

Na rozdíl od bratra se také jeho tři sestry přejmenovaly na Clódie. Jeho švagrem byl L. Licinius Lúcullus, Q. Március Rex a Q. Caecilius Metellus Celer. Během své účasti na Lucullově tažení proti Mithridátovi padl v Kilikii do rukou pirátů, viz o tom dále rok 58. Manž. Fulvie a o. Clódie, manž. Octaviánovy.

Ti. Clódius Púpiénus Pulcher Máximus, s. Clódia Púpiéna Máxima§ 238+   

M. Clódius Púpiénus Máximus, prínceps znám v historii jako Púpiénus, manž. Sextie Cethegilly, manž. Púpiénova, m. Ti. Clódia Púpiéna Pulchra Máxima, M. Púpiéna Áfricána Máxima a Púpiény Sextie Paulína Cethegilly, manželky M. Ulpia Eubióta Laura§ 216+, cos. ord. 234+ (cos. suff. někdy předtím), 238+    

T. Clódius Vibius Várus§ cos. ord. 160+ 

Cloelia, bájná hrdinka z války s Porsennou§ 507

Cloelia, manž. L. Cornélia Sully§ 88 

Sex. Cloelius, též Clódius, velitel band App. Clódia Pulchra§ 64, 58, 57, 52

Cloelius Gracchus§ viz Gracchus

Q. Cloelius Siculus§ cos. 498

T. Cloelius Siculus, tr. mil. (T. Caecilirs?)§ 444

Tullus Cloelius, zavražděný vyslanec§ 438

Clondicus§ viz Klondikos

Clota, záliv ve Skotsku, dn. Firth of Clyde§ 77+, 139+ 

Cluentia, ses. A. Cluentia, dc. Sassie§ 66

A. Cluentius Habitus z Lárína§ 66 

L. Cluentius, vůdce Ítaliků§ 88

Cluilius, vůdce Aequů/jiná forma lat. Cloelius§ 443

C. Cluilius z Alby Longy, poslední její k.§ 796, 672

Clunia, m. Arevaků v Přední Hispánii, pozd. Colónia Sulpicia Clunia, u dn. Coruña del Conde v prov. Burgos§ 74, 72, 55-, 68+ 

Clupea§ viz Aspis či Klypea

Clúsínus, tajemník Porsenny§ 508

Clúsium, m. v Etrúrii, etr. asi Klevsiu či Kamars, dn. Chiusi§ 1100, 540, 508, 391, 311, 295, 225, 82, 107+  

Pacula Cluvia, Faucula Cl., prořímská Kampánka§ 211

P. Cluvius Máximus Paulínus§ cos. suff. 152+ 

M. Cluvius Rúfus, znalec poměrů u dvorů Gaia až Vespasiána, historik§ 45+, 69+ 

P. Cluvius Rúfus§ viz C. Marius Márcellus Octávius P. Cluvius Rúfus  

Cniva§ viz Kniba

Cnóbha, angl. Knowth, archeol. lokalita v Irsku§ 5000