Cc-Cy

CCAA§ viz Ára Ubiórum

Cchaj/Cai, státní útvar v Číně§ 720, 447

Cchaj Lun/Cai Lun, císař. eunuch, popsal první výrobu papíru§ 105+

Cchao/Cao, m. v Číně§ 487

Cchao/Cao§ 1. císařská souložnice, m. Liou Feje, 195; 2. císařská souložnice, 7

Cchao Cchao/Cao Cao, velmož na chanském dvoru, vojevůdce, literát§ 184+, 188+, 216+, 220+, 229+, 263+     

Cchao Chuang n. Chuan/Cao Huan, jako wejský císař Jüan-ti/Yuandi§ 254+, 263+  

Cchao Fang, pravn. Cchaa Cchaa, jako wejský vládce Šao-ti/Shaodi, jako sesazený princ Čchi/Qi§ 226+, 249+, 254+  

Cchao Mao/Cao Mao, jako císař wejský Kao-kuej-siang Kung/Gaoguixiang Gong 

Cchao Pchi/Cao Pi, s. Cchaa Cchaa, jako Wen-ti první z dynastie Wej§ 216+, 220+, 226+, 229+    

Cchao Šuang, wejský generál a regent§ 226+, 249+ 

Cchao Ťie/Cao Jie, d. Cchaa Cchaa, palácová milostnice a císařovna§ 220+

Cchao Žuej/Cao Rui, s. Cchaa Pchiho, císař wejský pod jménem Ming-ti/Mingdi§ 226+, 254+ 

Ci-čchan§ viz C’-čchan

Ciabrus, Cibrus, ř. v Moesii§ 29

ciao, novodobý pozdrav§ viz pod otroci

Cibalae, též Cibalis (sg.), m. v Horní Pannonii, Colónia Aurélia C., dn. Vinkovci v Slavonii v HR§ 223+, 314+, 316+, 364+   

C. Ciceréius, praet.§ 173

Ciceró§ viz Tullius

cihelna, pro Řím§ 121+

Cikáni§ viz Romové

C. Cilnius Maecénás, manž. Terentie, řím. velmož etr. rodu, štědrý podporovatel prorežimně angažovaných mús; odtud moderní „mecenáš“§ 70, 55, 42, 31, 29, 21, 16, 8, 1 n. l.

C. Cilnius Proculus§ 1. cos. suff. 87+; 2. cos. suff. 100+  

Ciminský les, pohoří a jezero, Ciminius saltus, mons, lacus, Ciminia silva, kraj v jižní Etrurii, dříve Montagna di Viterbo, dnes opět Monte Cimino; řec. o jezeru Kiminiá limné, dříve Lago di Ronciglione, dnes opět Lago di Cimino/Vico§ 310

Cincibilis, kníže nórických Keltů, asi bratr Catmelův§ 178, 170

L. Cincius Alimentus, historik§ 218, 210, 208 

M. Cincius Alimentus, tr. pl., prosadil zákon o zákazu přijímání odměn a darů za obhajobu u soudu, lex Cincia§ 204

Cingetoríx, 1. kníže Tréverů, tchán povstalce Indutiomára, 56, 54, 53 (gen. Cingetoríga); 2. kníže Cantů, 54

Cingonius Varró, cos. design.§ 68+

Cinithiové, Cinithí, berberský nárůdek při Syrtě na sz. LAR§ 17+

Circéí, m. v Latiu§ 529, 393, 198, 36

Circésium, řec. Kirkésion, syr. Qarqísijá, m. na soutoku Chábúru/řec. Asbórás s Eufrátem, dn. Abú Seraj/Bsejra, al-Busajra v SYR§ 244+, 363+ 

Místo opevnil hradbami a věžemi Diocletiánus a Iustiniánus.

circumcelliónés, "obcházející chudé příbytky n. sklady", fanatičtí křesť. bandité§ 311+, 314+, 325+, 344+, 372+ a viz pod křesťanství

circus agónális§ viz pod stadium Domitiání

circus alexandrínus§ viz pod stadium Domitiání

circus máximus, dostihové závodiště, hippodromos, v Římě, které v údolí mezi Aventínem a Palatínem vymezil král L. Tarquinius Priscus, sloužilo i jako aréna pro skupinové gladiátorské zápasy, štvanice§ 616, 598, 494, 330, 295, 12+, 36+, 38+, 64+, 68+, 103+, 222+, 357+        

Po Augustově úpravě se do jeho hledišť vešlo na šedesát tisíc diváků (podle jiného, populárnějšího odhadu na 150 až 250 tisíc = cca čtvrtina obyvatel Říma; což by byl rekord překonávající Masarykův stadion v Praze na Strahově). Byl šest set metrů dlouhý a sto dvacet či sto padesát široký. Císař Claudius ho vyzdobil mramorem a zlacením a senátorům dal oddělená sedadla. Trajánova úprava umožnila ještě větší návštěvnost; cirky patřily k nejoblíbenějším shromažďovacím místům Římanů (viz dostihy).

V novověku je prostor veřejným parkem, kde se pořádají velká oslavná shromáždění a rockové koncerty (v létě 2014 také Rolling Stones). 

U Tiberu dal Domitiánus vykopat nádrž, obestavět ji sedadly a pořádal tam naumachie, námořní bitvy (ostatně v podstatě jediná činnost římského námořnictva do konce starověku). Později bylo jejího kamene použito k dobudování circu maximu, když po obou stranách vyhořel. Za Konstantína I. byly ve Městě cirky dva; druhý stavěl jeho soupeř a poslední ze stavitelů (srov. jeho Basiliku novu) Maxentius na Appiově cestě.

Hippodromy/cirky stavěli Římané po celé říši, dokonce na konci světa, v Británii. V Camulodúnu, městě Trinobantů, založil první římskou kolonií na ostrově a takto také „první britské hlavní město“ císař Claudius, Colónia Victricensis, dn. Colchester. Byl zde vykopán circus pro osm tisíc diváků, více než mělo město obyvatel. (od keltského jména bylo odvozeno jméno bájného Camelotu).

circus Fláminií (-nius), v Římě, v němž byly slaveny např. plebejské hry; třetím řím. circem byl c. Flórae, kde se konaly dostihové závody o flóráliích, na západním břehu stál circus Váticánus či Hadriání ve čtvrti móns Váticánus, která byla za principátu známa nezdravým, vlhkým životním prostředím a špatným vínem (na místě circu stojí dnes chrám sv. Petra, ústřední budova Vatikánského státu). Augustus ho dal roku 2 zaplavit a pozabíjet v něm 36 krokodýlů; srov. pod zvířata§ 221, 138, 2-, 86+ 

Ciris§ viz Keiris

Cirta, sídel. m. v Numidii, od foin. kirtha, "město", dn. Constantine/Qusantína n. Qusuntína v DZ§ 220, 203 - 201, 116, 112, 111, 107, 47, 46-, 80+, 100+, 138+, 189+, 309+     

Za občanské války mezi Maxentiem a usurpátorem Alexandrem roku 310 n. l. vyvrácena, obnovena a přejmenována za Cónstantína I. na Cónstantínu o tři roky později.

císař, císaři, od Caesar, caesar, dobově podle titulu vládců dávajících se provolávat obvykle armádou a potvrzovat sekundárně senátem, jen vzácně volit, prínceps (první ze senátorů hlasující, odtud později slovo princ), od toho období principátu (viz hlavně tam), od Diocletiána dominát. Zřejmě od jeho vlády se panovníci oslovovali "jasnosti"/serénitás, řec. galénotés (od galéné, klid, cf. lat. tránquillitás). 

K oficiální císařské-augustovské titulatuře patřila slova na začátku jména Imperátor Caesar, na konci jména Augustus. Imperátor byl člověk vybavený senátem nejvyšší velitelskou pravomocí; ve východořímské říši toto slovo poprvé nepoužil císař Hérákleios v první polovině sedmého století a nahradil ho titulem basileus tón Rhómaión, král Římanů.

Neomezenou moc nad Středomořím poprvé pochopil Sulla, Caesar a Augustus zmovu vybojovali a z principů byl první Tiberius, praktikoval Gaius, ale formuloval až Neró: „Dosud žádný vládce nevěděl, co si může dovolit.“

Císaři se obklopovali svými důvěrníky a propuštěnci (viz pod otroci), z přátel, příbuzných a odborníků sestavovali nezávaznou radu, cónsilium príncipis. Administrativu řídili kanceláře, které se později staly základem vládního ministerského systému: ab admissióne, dvorní kancelář vedoucí seznam audiencí, od 4. století n. l. přijímali vyslance popř. s nimi sami vedli jednání, ab epistulís pro osobní korespondenci, á memoriá sestavující projevy a nařízení/édikty, á libellís o žádostech o stížnostech císaři, ab studiís, možná vědecký poradce (?? za Claudia).

Koncem 4. století n. l. se palácová etiketa plně orientalisovala a císař přestal vládnout. Do posice nedotknutelného se ovšem dostal mnohem dříve. Je pozoruhodné, že v takové atmosféře odtržení „od lidu“ docházelo k tolika převratům.

Za dominátu byl panovník zákonem a trestány byly dokonce záměry a sny spadající pod crímen laesae máiestátis. Viz také pod prínceps.

Císařové zavedli placenou byrokracii. Do Marka Aurélia byly tři platové kategorie, stoický císař zavedl čtvrtou. Nejnižší úřednický plat byl 60 tisíc séstertiů ročně, sexágénárius, pak sto tisíc, centénárius, dvě stě tisíc, ducénárius, a od M. Aurélia tři sta tisíc, trecénárius. Za vysoké inflace ve 3. století n. l. stačil k přežití člověka jeden denár čili čtyři séstertie. Prostý úředník městský měl ročního příjmu v raném principátu 1.200 HS.

Vysoká byrokracie a vojáci měli za vrcholného principátu a za dominátu tak rozsáhlé soudní pravomoci, že se jim říkalo iúdicés, soudci. Císařská civilní byrokracie byla pokládána za službu, mílitia, úřady byly officia a úřednícíci vyšší a nižší officiálés. Museli být svobodného rodu a s odbornými zkouškami (srov. čínský konfuciánský model). Jejich seznamy se jmenovaly mátricula. Úředníci dostávali titul perfectissimus, často dědičně, což býval za principátu titul jezdců. Výjimečně dostávali byrokraté při pensionování senátorství s titulem clarissimus.

Za dominátu byla proklamace císaře stále ještě formálně schvalována senátem.

císařský řez§ viz řez císařský

Cisra§ viz Caere

cisterna modestiaca, v Kónstantínopoli§ 369+

citroník, zván „médský strom“, byl poznán středomořským světem až díky výpravě Alexandra Velikého (není v textu), nicméně do Evropy se jeho plody natrvalo dostaly až během tzv. křížových výprav, viz pod kuchyně, ceny a nábytek, Neró

Cívílis§ v. C. Iúlius Cívílis

cívílitás, "občanská společnost", řec. hé polítiké§ viz Iúdaioi

Cívílius, vicárius Britanniae§ 368+

cizoložství§ viz nevěra a ženy

C´-jing z Čchin, čín. císař, pinyin Ziying§ 207

cládés váriána, várská pohroma§ 9+, 387+ 

Claodicus, kimberský n. keltský velmož§ 101

Clarena, osada v oblasti agrí decumátés, dn. Kastell Donnstetten v BW§ 259+

clárissimus§ viz vir clárissimus a pod úředníci

Classicus§ viz C. Iúlius Classicus

classis, „povolání (lidu na sněm/do pole)“, od toho pak skupina, majetková třída, ale také později loďstvo; classicus, tedy klasický, původ. patřící občanům platícím daně, oppositum k prólétárií, proletářům, poprvé ve významu „nejlepší autoři“ použito ve 2. st. n. l. A. Gelliem; srov. něm. označení pro školní třídu Klasse a čes. lidově klasa§ 578

Clastidium, m. v Cispadánské Gallii§ 222

Claudiové, přední římský rod, jeho příslušníci se připomínají ještě na konci 4. st. n. l. Z rodu zakázáno jméno Lucius, neboť ho kdysi měli jeden lapka a nějaký vrah. Cl. Byli rod patricijský původem Clausů ze sabínských Regill pod vedením stařešiny Attia Clausa roku 504 (dle jiné tradované verse do Říma přišli již na popud Romulova sabínského spoluvládce T. Tatia). Byli zahrnuti mezi patricie a jejich clienti dostali půdu za Aniem.

[Ap. Claudius Pulcher byl pozoruhodný svou zpupností. Když mu senát roku 249, viz, nařídil, aby jmenoval po katastrofě na moři diktátora, pověřil svého sluhu Glykia. Claudia, dcera Pulchrova, který dal před osudnou bitvou utopit věštebná kuřata v moři, protože nechtěla zobat, se slovy „ať se napijí, když nechtějí žrát“, se později v Římě prodírala davem, proudícím ze skončených her a láteřila: „Kdyby tak žil můj otec a byl ještě jednou velitelem loďstva, byla by v Římě menší tlačenice!“ Byla potrestána peněžitou pokutou.]

Claudia, dcera P. Claudia Pulchra, potrestána peněžitou pokutou§ 249

Claudia, sestra/dcera Ap. Claudia Pulchra, vestálka§ 143

Claudia, d. principa Claudia s Plautií Urgulánillou, ses. Claudia Drúsa§ 24+

Claudia, d. Críspova, b. príncipů Claudia II. a Quíntilla, manž. Eutropia, m. caesara Cónstantia Chlóra, o. Cónstantína I.§ 268+, 270+ 

Claudia, d. Dalmátiova, ses. príncipa Proba§ 276+

Claudia Antónia, d. principa Claudia s Aelií Paetínou, manž. Cn. Pompéia Mágna a Fausta Cornélia Sully Félíka§ 25+, 38+, 41+, 54+   

Claudia Augusta, d. Nerónova s poppaeou Sabínou§ 62+

Claudia Capitólína, d. Ti. Claudia Balbilla, manž. C. Iúlia Antiocha Epifana, m. C. Iúlia Antiocha Epifana Filopappa§ 36+

Claudia Dicaeosyna§ viz Dikaiosyné

Claudia Lívia Iúlia vulgó Lívilla, d. Neróna Claudia Drúsa st., ses. Germánikova a Claudiova, manž. Tiberiova s. Drúsa Iúlia Caesara, m. dvojčat Gemellů§ 4+, 19+, 29+  

Claudia Márcella§ 1. "Starší", d. C. Claudia Márcella, cos. 50, s Octávií ml., Augustovou sestrou, manž. M. Vipsania Agrippy, 28, 21; 2. "Mladší", manž. M. Valeria Messally Appiána, 9+ 

Claudia Octávia, d. Ti. Claudia s Valerií Messalínou, choť Nerónova, poslední z Claudiů§ 38+, 41+, 48+, 49+, 53 až 55+, 59+, 62+, 68+      

Claudia Pulchra§ 1. viz pod M. Iúnius Brútus; 2. d. M. Valeria Messally Appiána, cos. 12-, s Claudií Marcellou ml., manž. P. Quinctília Vára, m. stejnojmenného syna, 12-, 9+, 24+; 3. dc. App. Claudia Pulchra a Antistie, manž. Ti. Semprónia Graccha, 133-

Claudia Quinta, proslulá vestálka§ 143

Claudia Sacráta, významná Ubijka§ 70+

Claudiánus z Efesu§ viz Klaudiános

Claudiopolis§ viz Kýréné

Claudius, bandita v Levantě§ 195+, 199+ 

Claudius, holič a praef. annónae§ 219+

Claudius II., prínceps§ viz M. Aurélius Claudius

Claudius Aeliánus§ viz Ailiános,  Klaudios Ailiános 

Flávius Claudius Antónius§ cos. 382+ 

Claudius Apellínus, legát§ 222+

Ti. Claudius M. Appius Atílius Bradua Régillus Atticus, s. Héróda Attika§ cos. ord. 185+, ath. arch. 187+  

Ti. Claudius Asellus, trestán Scípiónem Aemiliánem§ 142

Ti. Claudius Attalus Paterculiánus, legát§ 219+

Ti. Claudius Atticus Héródés§ viz Héródés Attikos 

L. Vibullius Hipparchus Ti. Claudius Atticus Héródés§ viz Héródés Attikos, syn předešlého 

T. Claudius Aurélius Aristobúlus, praef. praet., praef. Urbí§ 284+, cos. ord. 285+, 285+  

L. Ti. Claudius Aurélius Quíntiánus§ cos. ord. 235+

Ti. Claudius Balbillus Modestus, s. Thrasylla, Tiberiova věštce, o. Claudie Capitólíny, praef. Aegyptí a věštec Vespasiánův§ 2558, 36+, 55+, 71+  

Ti. Claudius Bradua Atticus/Ti. Claudius Bradúás Attikos z Marathónu§ viz Ti. Claudius M. Appius Atilius Bradua Régillus Atticus 

Ap. Claudius Caecus, otec čtyř synů a pěti dcer§ cens. 312, cos. v letech 307 a 296, 304, 280

Neró Claudius Caesar Augustus Germánicus, rozený L. Domitius Ahénobarbus, vulgó císař Neró, na řec. mincích Neró Klaudios Kaisar Autokratór, s. Cn. Domitia Ahénobarba a Agrippíny Ml. (dc. Germánikova s Agrippínou St.), hanlivě zván (Boudikkou Icenskou) Nerónis Domitia, vzal si život 9. června roku 68 n. l.§ 2558, 1935, 628, 289, 146, 87, 49, 16+, 19+, 24+, 25+, 28+, 35+, 37+, 41+, 47 až 69+, 83+, 85+, 101+, 131+, 133+, 162+, 166+, 180+, 181+, 193+, 202+, 218+, 249+, 268+, 362+       

Ti. Claudius Caesar Germánicus Gemellus vulgo Gemellus (ii.), dvojče Ti. Iúlia Caesara Neróna Gemella vulgó Ti. Gemella§ 4+ 

Ti. Claudius Candidus, Sevérův legát§ 193 až 195+ 

C. Claudius Canína§ cos. v letech 285 a 273

Ap. Claudius Caudex§ cos. 264

Přízvisko prý má od slova códicáriae, „z desek“, jak se říkávalo nákladním lodím na Tibeře, neboť přemluvil Římany postavit loďstvo.

Ap. Claudius Centhó, praet. v Hispániích a velitel ve válce s Perseem§ 175, 170

C. Claudius Centhó§ 1. cos. 240; 2. velitel flotily ve válce s Filippem V., 200

A. Claudius Charax§ cos. suff. 147+ 

C. Claudius Ciceró, tr. pl.§ 455

Claudius Claudiánus z Alexandreie, Klaudios Klaudiános, básník§ 48, 370+, 392+  

M. Claudius Clineás, vydán Korsům, s nimiž uzavřel pro senát nepřijatelný mír§ 236

Ap. Claudius Crassínus Inrégillensis Sabínus, s. Attia Clausa Sabínského§ cos. 471

Ap. Claudius Crassus Inrégillensis Sabínus§ 1. cos. 451, 449; 2. dict. 362

Claudius Demiánus, mstivý senátor§ 65+

Ti. Claudius Dónátus§ viz Dónátus

Claudius Drúsus, celé jméno neznáme, s. príncipa Claudia s Plautií Urgulánillou, b. Claudie§ 24+, 25+, 41+  

Neró Claudius Drúsus Germánicus, s. Lívie Drúsilly a b. Tiberiův, pohrobek Ti. Claudia Neróna, rodným jménem D. Claudius Neró, ženatý s Antónií Ml., z dětí dospěli Germánicus, Claudius a Lívilla; jako první z Římanů se s vojenskou flotilou plavil po Severním moři a dal vykopat kanál Rýn-Zuiderské jezero, smýšlením prý republikán§ 38, 23, 16 - 11, cos. 9, 2, 4+, 7+, 9+, 11+, 12+, 14+, 16+, 28+, 70+       

Neró Claudius Drúsus, pozd. Drúsus Iúlius Caesar vulgó Castor, s. císaře Tiberia s Vipsanií Agrippinou; Drúsus Minor§ 13, 11, 4-, 4+, 9+, 14 až 24+, cos. 15+, 31+, 50+, 161+,       

Ti. Claudius Dryantiánus, manž. Avidie Alexandry, d. usurpátora Avidia Cassia§ 175+  

Claudius Etruscus, jeho o., jehož jméno neznáme, byl tajemníkem Vespasiánovým§ 70+

Claudius Eusthenius, životopisec císařů§ 217+

Claudius Fírmus, corréctor v Egyptě§ 273+

M. Claudius Frontó, senátor, legát v řadě válek, cos. suff. někdy za Márka§ 169+

Neró Claudius Germánicus, pozd. Germánicus Iúlius Caesar n. C. Iúlius Caesar Germánicus, obvykle jmenován v historii jako Germánicus, b. principa Claudia a o. principa Gaia, oblíbenec protitiberiovské senátorské oposice§ 4+, 6+, 7+, 9+, 10+, 12+, 14 až 20+, 28+, 35+, 37+, 41+, 59+, 83+, 137+, 161+, 210+        

Ti. Claudius Germánicus, později přejmenován na Britannicus, s. príncipa Ti. Claudia§ 38+, 39+, 41+, 44+, 47+, 48+, 50+, 51+, 53 až 55+

C. Claudius Glaber (n. Pulcher, popř. Ap. Claudius Pulcher no. 4?), praet.§ 73

M. Claudius Glicia§ viz Glykios

Ti. Claudius Gordiánus, senátor z Kappadokie§ 238+

Claudius Hermogeniánus Caesarius, praef. Urbí§ 361+

C. Claudius Inrégillensis§ dict. 337

Ap. Claudius Inrégillensis§ cos. 349

C. Claudius Inrégillensis Sabínus§ cos. 460

Flávius Claudius Iúliánus, císař§ viz Iúliánus

App. Claudius Iúliánus§ cos. ord. 224+

Ti. Claudius Iúliánus§ cos. suff. 154+ 

Claudius Labeó, batávský velmož, velitel jízdy§ 70+

Ti. Claudius Lepidus, anatolský epikúrik, velekněz panovnického kultu§ 162+ a viz v přílohách sub Epikúros 

Flávius Claudius Mámertínus, praef. praet.§ 360+, cos. 362+, 364+  

Claudius Márcellus, praef. Urbí§ 284+

M. Claudius Márcellus§ 1. cos. 331 a dict. 326; 2. cos. 287; 3. 270, cos. v letech 222, 215, 210 a 208, 216, 214 - 209; 4. cos. 196; 5. cos. 183; 6. cos. v letech 166, 155 a 152, 173, 168, 153; 7. 48, cos. 51; 8. 41, 25, 23, 11, s. Octavie a C. Claudia Márcella, manž. Iúlie;

C. Claudius Márcellus, manž. Octavie ml., Augustovy sestry, o. Claudie Márcelly st. a M. Claudia Márcella§ cos. 50, 40, 28, 23

M. Claudius Márcellus Asernínus§ 47 (quaestor), cos. 22 (možná, že šlo o dvě osoby)

Ti. Claudius Marínus Pácátiánus, usurpátor, znám v historiích jako Pácátiánus§ 248+, 251+   

Ti. Claudius Máximus, voják armádní rozvědky za Tráiána§ 106+

Claudius Máximus, legát, příbuzný předchozího?§ 106+ 

Claudius Máximus, stoik§ 161+

Ti. Claudius Narcissus§ viz Narkissos

C. Claudius Neró (N. sabínsky silný, rázný)§ 211, cos. 207

Ti. Claudius Neró§ 1. cos. 202; 2. 47, 42, 40, 38, 4+, 29+, první manž. Lívie Drúsilly; 2. s. č. 1, později Ti. Iúlius Claudius Neró Caesar Augustus, Ti. Caesar Augustus, znám jako císař Tiberius (zemřel n. byl zavražděn 16. března 37 n. l. v Mísénu a nebyl zbožtěn)§ 3200, 2558, 179, 75, 73, 67, 62, 56, 50, 42, 40, 38, 29, 27, 23, 20, 16, 11, 9, 8, 4, 1+ až 37+, 41+, 47+, 50+, 58+, 65+, 66+, 69 až 71+, 73+, 92+, 93+, 103+, 161+, 171+ 180+, 187+, 238+       

Ti. Claudius Drúsus, Ti. Claudius Neró Germánicus, vládl jako Ti. Claudius Caesar Augustus Germánicus v l. 41 až 54 n. l., vulgó císař Claudius I. (* 10 př. n. l.) [Claudius II. Gothicus, vládl 268 – 270, nebyl z rodu: plným jménem M. Aurélius Claudius Augustus]§ 2558, 240, 194, 83, 75, 58, 54, 42, 35, 17, 16, cos. v letech 13 a 7, 12, 10, 4-, 1+, 4+, 6+, 8+, 9+, 15 až 17+, 19 až 21+, 24+, 25+, 28+, 29+, 31+, 35+, 37 až 55+, 58+, 68 až 71+, 83+, 88+, 117+, 174+, 194+, 268+, 312+            

Neró Claudius Drúsus, "Drúsus Starší", s. Ti. Claudia Neróna č. 1 s Lívií Drúsillou, s Antónií Starší o. Germánika, Lívilly a císaře Claudia§ 38, 4+, 41+ 

Claudius Paulus§ viz Paulus

Ti. Claudius Paullínus§ 1. cos. suff. 162+; 2. legát, 219+  

Sex. Claudius Petrónius Probus; srov. se jménem Sex. Anicius Flávius Petrónius§ cos. 371+, 373+  

Claudius Pollió, centurió zatknuv Diadúmeniána, legát§ 218+

Ti. Claudius Pompéiánus, manž. Galérie Lúcilly alias Lúcilly Augusty, d. príncipa Márka§ 161+, cos. suff. 162+, legát 167+, 169+, cos. ord. 173+, 180+, 193+      

L. Ti. Claudius Pompéiánus§ cos. ord. 231+ 

Ti. Claudius Pompéiánus Quíntiánus, s. Lúcilly/Lúcilly Plautie, d. Galérie Lúcilly Augusty s L. Vérem§ 161+, 182+ 

L. Claudius Proculus Cornéliánus§ cos. suff. 139+ 

Ap. Claudius Pulcher§ 1. cos. 212, 213, 211; 2. 192, 186, cos. 185, 184, 174; 3. manž. Antistie, o. Claudie Pulchry, tchán Ti. Graccha, 133, cos. 143, cens. 136; 4. 78, 75, cos. 79, interr. 77, o. P. Clódia Pulchra a Ap. Claudia Pulchra; 5. 71, 57, 57, cos. 54, s. předešlého; 6. cos. 38; 

C. Claudius Pulcher§ 1. cos. 177, 176, cens. 169; 2. cos. 92; 3. viz C. Claudius Glaber

P. Claudius Pulcher§ 1. cos. 249; 2. cos. 184; 3. = P. Clódius Pulcher, syn Ap. Claudia Pulchra, cos. 79, b. Ap. Claudia Pulchra

Q. Claudius Quadrígárius, historik§ 50

Ti. Claudius Quartínus§ cos. suff. 130+ 

Ap. Claudius Russus§ cos. 268

Ap. Claudius Sabínus Inrégillensis§ 1. 504, cos. 495, 471 - ethnický Sabín Attius Clausus; 2. cos. 270 a 265, 264

Ti. Claudius Sacerdós Iúliánus§ cos. suff. 100+ 

Claudius Sevérus, vůdce Helvétiů§ 69+

Claudius Sevérus, stoik§ 161+

C. Claudius Sevérus, o. následujícího§ legát 106+, cos. suff. 112+ 

Cn. Claudius Sevérus Arabiánus, s. předešlého, o. Cn. Claudia Sevéra§ 106+

Cn. Claudius Sevérus (Arabiánus), s. předešlého, manž. Galérie Faustíny, d. príncipa M. Aurélia, o. následujícího a M. Ummidia Quadráta§ 106+, cos. ord. 146+, cos. ord. 173+, 182+     

Cn. Claudius Sevérus§ cos. ord. 235+ 

Ti. Claudius Sevérus Proculus, s. předešlého, o. Annie Faustíny, manž. Elagabalovy§ 106+ 

Ti. Claudius Sevérus Proculus§ cos. ord. 200+ 

Claudius Silvánus, mag. equitum a usurpátor, s. Bonitův§ 353 až 357+, 359+, 361+   

Ti. Claudius Subatiánus Aquila, praef. Aegyptí§ 107+, 199+  

M. Claudius Tacitus, imperátor§ 217+, cos. ord. 273+, 275 až 277+  

Claudius Xenophón, legát§ 222+

Attius Clausus§ viz Appius Claudius Sabínus

clibanárií, obrnění jezdci§ 268+

cliéns, clienta, latinský muž či žena s rodinou stojící celoživotně pod ochranou hlavy mocného rodu§ 753, 616

Patrón, patricij-aristokrat, který byl povinován ochranou svých klientů v nouzi, rodinných nesnázích a na soudech (patrónus, patróna). Cliéns, slovo od cluó, poslouchat, být poslušen, musel naopak prokazovat členům rodu úctu, přispívat na věno patronovy dcery, na případné výkupné a soudní pokuty patronovy. Navzájem se nesměli u soudu žalovat, svědčit proti sobě. Clientélu šlechtické a později vznešené plébejské rodiny tvořili svobodní zemědělci, pastevci, řemeslníci, propuštěnci. Klientelský systém se rozšířil po celém latinském světě a dodnes funguje v řadě zemí Latamu a v jižní Itálii. Z poplatků patronovi pochází pizzo/pizzu, peníze za ochranu/výpalné sicilskému podsvětí, mafii. Klietéla fungovala Římanům též v politice mezinárodní, říšští "přátelé a spojenci/amící et socií" při všech hranicích imperia a za nimi nebyli ničím jiným než klienty Říma; dnes bychom řekli: protektorátní státy. Klientské vztahy panovaly mezi Kelty, a to i mezi jednotlivými kmeny (silnější měly klientély slabších), u Germánů lze vztahy jen tušit. 

clo, celní válka§ 220

cla, nájemci cel§ viz daně, publikáni, públicání

Cleander§ viz M. Aurélius Cleander

Flávius Clearchus, Klearchos z Thesprótie, byrokrat a neoplatónik§ 364+, cos. 384+ (východ) 

Cléméns, otrok Agrippy Postuma, "Lžiagrippa"§ 7+, 14+, 16+  

Cléméns, celým jménem Aurélius Prúdentius Cléméns§ viz Prúdentius

Cléméns Iúlius, centurió§ 14+

P. Cléméns Pactuméius§ cos. suff. 138+ 

Clémentia Caesaris, kult s chrámem v Římě, Caesarova shovívavost§ 46

Cleopatra, služka Calpurnie, milenky Claudiovy§ 48+

Clódia§ 1. ses. P. Clódia Pulchra, manž. Q. Caecilia Metella Celera, m. Caecilie Metelly, milenka M. Caelia, 143, 60, 56; 2. dc. P. Clódia Pulchra a Fulvie, nezletilá první manž. Octaviánova§ 40

Clódia Laeta, zavražděná vestálka§ 213+

Clódiánus, praetorián, vrah Domitiánův§ 96+

D. Clódius Septimius Albínus, prínceps, v historii znám jako Clódius Albínus§ 174+, 183+, 186 až 191+, 193 až 197+, 205+  

Clódius Celsínus Adelphius, corréctor Ápúliae et Calábriae, praef. Urbí, manž. Faltonie Betitie Proby, o. Q. Clódia Hermogeniána Olybria a Faltonia Proba Alypia§ 338+, 351+

C. Clódius Crispínus§ cos. ord. 113+ 

T. Clódius Eprius Márcellus§ 1. správce Lykie, 43+; 2. cos. suff. 62+, 66+, 70+, cos. suff. 74+, spiklenec 78+    

P. Clódius Fannius Thrasea Paetus, manž. Arrie ml., o. Fannie, manž. Helvidia Priska§ 42+, cos. suff. 56+, 65+, 66+, 92+, 95+    

Q. Clódius Hermogeniánus Olybrius, praef. Urbí 374+ a cos. 379+, s. Clódia Celsína Adelphia a Proby§ 351+, 361+, 368+, 374+    

C. Clódius Licinus (Licinius?), hist., cos. suff. 4+§ 4+

L. Clódius Macer, legát a vzbouřenec§ 68+, 69+ 

C. Clódius Nummus§ cos. suff. 114+ 

Clódius Pompéiánus§ cos. ord. 241+ 

P. Clódius Pulcher, b. Ap. Claudia Pulchra, synové Ap. Claudia Pulchra; řec. Klódios. Velitelem jeho band byl Sex. Cloelius§ 143, 71, 68, 67, 66, 62, 60 - 57, 52, 40

Na rozdíl od bratra se také jeho tři sestry přejmenovaly na Clódie. Jeho švagrem byl L. Licinius Lúcullus, Q. Március Rex a Q. Caecilius Metellus Celer. Během své účasti na Lucullově tažení proti Mithridátovi padl v Kilikii do rukou pirátů, viz o tom dále rok 58. Manž. Fulvie a o. Clódie, manž. Octaviánovy.

Ti. Clódius Púpiénus Pulcher Máximus, s. Clódia Púpiéna Máxima§ 238+   

M. Clódius Púpiénus Máximus, prínceps znám v historii jako Púpiénus, manž. Sextie Cethegilly, manž. Púpiénova, m. Ti. Clódia Púpiéna Pulchra Máxima, M. Púpiéna Áfricána Máxima a Púpiény Sextie Paulína Cethegilly, manželky M. Ulpia Eubióta Laura§ 216+, cos. ord. 234+ (cos. suff. někdy předtím), 238+    

T. Clódius Vibius Várus§ cos. ord. 160+ 

Cloelia, bájná hrdinka z války s Porsennou§ 507

Sex. Cloelius, velitel band App. Clódia Pulchra§ 57, 52

Cloelius Gracchus§ viz Gracchus

Q. Cloelius Siculus§ cos. 498

Clota, záliv ve Skotsku, dn. Firth of Clyde§ 77+, 139+ 

Cluentia, ses. A. Cluentia, dc. Sassie§ 66

A. Cluentius Habitus z Lárína§ 66 

Cluilius, vůdce Aequů/jiná forma lat. Cloelius§ 443

C. Cluilius z Alba Longy, poslední její k.§ 672

Clunia, m. Arevaků v Přední Hispánii, pozd. Colónia Sulpicia Clunia, u dn. Coruña del Conde v prov. Burgos§ 55-, 68+ 

Clupea§ viz Aspis či Klypea

Clúsínus, tajemník Porsenny§ 508

Clúsium, m. v Etrúrii, etr. asi Klevsiu či Kamars, dn. Chiusi§ 540, 508, 391, 225, 82, 107+  

Pacula Cluvia, Faucula Cl., prořímská Kampánka§ 211

P. Cluvius Máximus Paulínus§ cos. suff. 152+ 

M. Cluvius Rúfus, znalec poměrů u dvorů Gaia až Vespasiána, historik§ 45+, 69+ 

P. Cluvius Rúfus§ viz C. Marius Márcellus Octávius P. Cluvius Rúfus  

Cniva§ viz Kniba

L. Coccéius Auctus, propuštěnec, architekt Pantheonu§ 27-, 64+

C. Coccéius Balbus§ cos. suff. 39

L. Coccéius Nerva z Narnie, praprastrýc císaře Nervy, přítel Antónia a Octaviána, strůjce jejich smírů v Brundisiu a Tarentu§ 40, 30+ 

M. Coccéius Nerva§ 1. císařův praděd, cos. 36, 30+; 2. císařův děd, přítel Tiberiův, 26+, 30+; 3. princeps, 30+, 65+, 68+, 69+, cos. 71+, 82+, 85+, 90+, 96 až 100+, 102+, 112+, 118+, 122+, 138+, 180+, 217+        

Sex. Coccéius Sevériánus Honórínus§ cos. suff. 147+ 

códex grégoriánus, "řehořovský soupis"§ viz Grégorius

códex Iústiniání§ 451, 290+ 

códex theodosiánus§ 451, 290+, 391+  

Ser. Codrus§ viz Cordus

Coedus, propuštěnec Vérův§ 166+

Coelia Concordia, poslední hlavní vestálka/vestális máxima§ 382+

L. Coelius Antipater, historik§ 150

P. Coelius Apollináris§ 1. cos. suff. 111+; 2. cos. ord. 169+  

P. Coelius Balbínus Vibullius Pius§ cos. ord. 137+ 

C. Coelius Caldus n. C. Caelius Caldus§ 139, 119, cos. 94

L. Coelius Féstus§ cos. suff. 148+ 

L. Coelius Rúfus§ cos. suff. 119+ 

Cogidubnus, Cogidumnus n. Togidubnus, kníže Régínů, dosazený Římany za knížete Atrebatů a brit. Belgů, jako řím. občan Ti. Claudius Cogidubnus§ 43+, 50+ 

cohortés urbánae§ viz policie

Colchester, m. v Anglii§ viz Camulodúnum

Colenda, m. Arevaků neznámé polohy§ 93

Collátia, sabínské m. v Latiu§ 585

Osada Alby Longy, zmizela beze stop, dnes snad pod Castello di Lunghezza n. Castellaccio

Collcial, m. Nubela Maurského, bába Fírmova§ 372+

collégia iuvenum§ 59+ a viz pod legionáři 

collégium, spolek, klub, společenství§ viz pod volby a spolky

Collína, tribus v Římě§ 578, 220

Collínská brána, porta collína§ 483

Colónia Augusta Rauracórum§ viz pod Augusta Raurica

Colónia Claudia Ára Agrippinensium/CCAA§ viz pod Ára Ubiórum, Ubiové a Germáni

Colónia Cópia Felix Múnátia Lugdúnum§ viz pod Lugdúnum

Colónia Iúlia Concordia§ viz Karthágo

Colónia Lúcia Annia Commodiána§ viz Řím

Colónia Pietás Iúlia§ viz Pola

Colónia Caesaréa§ viz Caesaréa ve Frygii

Colónia Ulpia Tráiána, dobová zkratka CUT, dn. Xanten v NRW§ 8, 352+ a viz pod Trícénsimae 

colónus§ viz pod nájemce půdy

Colosseum§ 64+, 70+, 72+, 80+, 86+, 90+, 133+, 138+, 217+, 249+, 315+ a viz pod divadla a křesťanství

Colossus, obří socha, která dala jméno Colosseu§ 75+, 133+, 190+ a viz pod kolossové v Římě a Sedm divů

Colossus na Esquilínu Gallienův§ 268+

comes, druh, průvodce, dvořan, comes Augustí/príncipis, titul z císařské doby§ viz pod prínceps

Cominium, samnitské m., dn. Valle di Comino§ 293

Postumus Cominius Auruncus§ viz Postumus

C. Cominus Leugas, podnikatel v kamenictví v ET§ 18+

M. Cominius Secundus§ cos. suff. 151+ 

comitáténsés, armádní jednotky rychlého nasazení umístěné za hraničními oddíly§ 293+

comitia cúriáta, centuriáta a tribúta§ viz komicie atd.

comitium, sněmovní prostor před cúrií v Římě§ 640, 290

Commercium, burgus na Istru v Pannonii polohy neznámé§ 371+

Commius, Kommios, vládce gallských i britských Atrebatů§ 54, 51-, 42+ 

Lze se domnívat, že měl stejnojmenného syna, vládnoucího v Británii§ viz rok 54

Commodus, prínceps§ viz M. Aurélius Commodus

"commodisace" říše§ 190+

Comosicus, dácký dynasta§ 44

Compsa, m. Hirpínů v Samniu na hranicích s Lúkánií, dn. Conza della Campania§ 48

Cómum, m. v Cisalpínské Gallii na jezeru Lárius (lacus)/Comském j., dn. Como§ 600, 222, 196, 59, 23+, 68+, 97+, 354+, 360+     

Rodiště legáta a konsulára C. Vergínia Rúfa. Osada původně asi kelt. Cenomanů trpěla nájezdy Raetů, alpských Keltů, roku 89 ji obnovil a osadníky posílil cos. Cn. Pompéius Strabó a asi po roce 59 C. Iúlius Caesar římskou osadu posílil zavedením vojenské kolonie Novum Cómum/Neon Kómon, Neokómítai, a usadil tu pět tisíc dalších osadníků, z toho pět set bylo Hellénů; odkud byli, nevíme. Viz v CSD roky 89 a 49.

Concolitánus, Konkolitános, vůdce Keltů v Itálii§ 232, 225

Concordia, řec. Homonoiá, Svornost, viz pod Bohové a jejich svátky§ 367, 46, 6-, 69+, 238+  

confarreátió, sňatek s obřadem špaldového koláče§ 87

congiárium§ viz pod dónátívum

Congonnetiacus, s. Bituitův, arvernský princ§ 121

Conistorgis§ viz K-

Connoba§ viz Konnobás

Conribilón, kníže hispánských Vakkajů§ 193

Consentia, sídel. m. Bruttiů, dn. Consenza, r. 410 n. l. zde byl v potoce Buxentius, Buxentínus, pozd. Busentínus, dn. Busento pohřben Alarich I. Visigotský; říčka má jméno podle původně messénské osady Pyxús, lat. Buxentum§ 357

cónsistórium, pův. "shromaždiště", za dominátu "vládní kabinet císařův" sestávající s civilních a armádních magistrů§ 304+

Cónstáns, trůnním jménem Flávius Iúlius C., s. Cónstantína I.§ 247+, 259+, 293+, 300+, 320+, 329+, 337+, 338+, 340 až 344+, 347+, 350+  

Cónstantia, celým jménem Flávia Iúlia C., d. Cónstantia I. s Theodórou, ses. Dalmatia, Cónstantia a Hannibaliána, manž. imp. Licinia, m. Valeria Liciniána Licinia§ 293+, 311+, 313+, 316+, 324+, 325+     

Cónstantia, celým jménem Flávia Máxima Cónstantia, d. Cónstantia II. s Faustínou, manž. Grátiánova§ 361+, 365+, 373+   

Cónstantiánus, správce císař. stájí/tribúnus stabulí, b. Cerialův a Iústínin, manž. Valentiniána I.§ 369+, 375+ 

Cónstantína, též Cónstantia, d. Cónstantína I. s Faustou, manž. Hannibaliána a caesara Cónstantia Galla, ses. Cónstantia II. a Heleny§ 235+, 293+, 324+, 350+, 351+, 354+, 360+     

Constantine§ viz Cirta

Cónstantínopolis§ viz Kónstantínopolis

Cónstantínovo dědictví, zřízení, Cónstantíní dónátió, constitútum Cónstantíní, podvržená darovací listina císaře římskému kléru§ 335+

Cónstantínus I., řec. Kónstantínos I., jako císař v letech 306 - 337 Imp. Caesar C. Flávius Valerius Cónstantínus Augustus§ 2667, 479, 132, 105, 16-, 41+, 75+, 107+, 217+, 222+, 240+, 247+, 268 až 270+, 285+, 290+, 293+, 300+, 301, 305 až 338+, 340+, 343+, 350+, 351+, 353 až 355+, 357 až 362+, 369+, 379+, 382+, 393+      

Narozen v Naissu/Niš, otec Flávius Iúlius Cónstantius I. Chlórus, prý potomek Claudia II. Gotského, byl z Dardanie, císař v letech 305 - 306. Matka Flávia Helena (svatba po roku 280) byla hostinskou, nebo dcerou hostinského či služkou ze stáje, ke stáru křesťankou. Kónst. sám pravděpodobně konvertoval k monotheismu až těsně před smrtí (roku 301 dal pokřtít sebe a své poddané Trdat III. Armenský (Tíridárés) a jeho království se po arabské Osroéně stalo prvním ze států, který oficiálně přijal křesťanství jako státní náboženství). Cónstantius I. vyměnil roku asi 289 Helenu za Theodóru, nevlastní dceru Diocletiánova spoluvládce Máximiána a měl s ní tři děti. 28. října roku 312, před bitvou na Milvijském/Mulvijském mostu, se Kónstantínovi, jak praví pozdější křesťanská tradice, zjevil večer na nebi Ježíšův monogram, tzv. chí-rhó (XP, řec. zkratka za Christos). Za vlády K. nástupců došlo k proměně státní ideologie z polytheismu k monotheismu (osudové padesátiletí 330 – 380). Viz více pod křesťanství.

Cónstantínus II., s. Cónstantína I.§ 293+, 316+, 332+, 335+, 337 až 340+

Cónstantius I., o. Cónstantína I., jako imperátor Flávius Valerius C. vulgó Chlóros ("žlutý do zelena, bledý", přízvisko dané řecky píšícími autory o více než dvě staletí později, latinskými Chlórus užíváno nebylo, teprve moderně)§ 116+, 211+, 268+, 270+, 285 až 287+, 293+, 296+, 300+, 303+, 305+, 306+, 313+, 337+  

Iúlius Cónstantius, celým jménem Flávius Iúlius Cónstantius, vn. Cónstantia I. a Theodóry, s. Flávia Dalmatia, b. Hannibaliánův a Dalmatiův, manž. Gally a Basilína, o. caesara Galla a císaře Iúliána§ 293+, 325+, 337+, 351+, 353+, 360+     

Cónstantius II., císař Flávius Iúlius Cónstantius Augustus, s. Cónstantína I.§ 29-, 98+, 116+, 268+, 293+, 300+, 316+, 319+, 324+, 325+, 329+, 335+, 337 až 365+, 369+, 371++, 373+, 375+, 380+, 391+, 393+    

Cónstantius Gallus, caesarským jménem Flávius Claudius Iúlius Cónstantius Gallus, s. Iúlia Cónstantia, b. Iúliánův§ 56+, 235+, 293+, 325+, 326+, 337+, 351 až 354+, 360 až 363+  

Cónstantius, velitel eufrátské flotily§ 363+

cónstitútió antóníniána§ viz občanství

cónsuália, lúdí cónsuálés, slavnosti Římanů držené 21. srpna a 15. prosince§ 751

cónsul§ viz konsul

cónsultum ultimum, nejvyšší rozhodnutí, totiž senátu§ 121, 100

Contenebra, mí. v Etrúrii§ 387

Contrebia, oppidum Carpetánů, v Přední Hispánii, snad u dn. vsi Botorrity v provincii Zaragoza; buď omylem, nebo druhým jménem zvána Komplega§ 181, 179

cónúbium, iús cónubií, epigamie, viz pod manželství

Convenae, Konvenové/"kteří se sešli", nárůdek vzniknuvší v Aquitánii z několika jiných kmenů neaquitánských§ 72

Convictolitavis, vergobret haedujský§ 52

Cópiae§ viz Thúrioi

Cópónius, celé jméno neznáme, první praefectus Iúdaie§ 6+, 9+ 

Cora, m. v Latiu, zal. prý Dardanem, dn. Cori§ 529, 503

Corbió, m. v Latiu§ 488, 458, 457

Corduba, m. v Hispánii Baetice, dn. Córdoba, arab. Quthuba§ 168, 143, 55, 47, 4-, 33+, 39+, 300+   

Cordus, v osobních jménech „Pozdě narozený“§

Cordus (celé jméno neznáme), popř. Ser. Codrus, qaestor na Kypru§ 48 

Coria, pevnost na Hadriánově valu, dn. Corbridge na severu Anglie§ 166+

Corinium Dobunnórum, sídelní obec kelt. Dobunnů v Anglii, dn. Cirencester v Gloucestershire§ 43+, 49+ 

L. Corellius Neratius Pánsa§ cos. ord. 122+ 

Corfínium, sídel. m. Paelignů v Samniu, za Spojenecké války nazvána spojenci Ítalica, u dn. Rajano§ 91, 89, 49

Coriolánus§ viz Cn. Marcius

Coriolí, m. v Latiu§ 493, 487

Cornélia§ 1. 331, travička; 2. 183, 169, 154, 133, 129, 121, m. reformátorů Gracchů a Sempronie; 3. její starší sestra, 183; 4. 83, 81, manž. Cn. Domitia Ahenobarba, d. Cinnova a starší sestra č. 5; 5. 81, d. Cinnova, mladší sestra č. 2, první manželka C. Iúlia Caesara; 6. dc. Sullova, manž. M. Aemilia Lepida, 77; 7. nešťastná vestálka, 85+  

Cornélia Metella, manž. P. Licinia Crassa a Pompéiova, d. Metella Scípióna, m. Cn. a Sex. Pompéiů, 52, 48, 47

Cornélia Gallonia, manž. príncipa Valeriána I., m. Licinia Valeriána ml.§ 253+

Cornélia Orestilla/Lívia Orestilla, manž. C. Calpurnia Písóna a kuriosně též současně Gáiova§ 37+

C. Cornélia Supera, manž. imp. Aemilia Aemiliána§ 253+

Cornéliánus, celé jméno neznáme, otec manželek synů Pescennia Nigra§ 193+

Cornélius, biskup v Římě§ 249+, 251+, 252+, 364+   

C. Cornélius, tr. pl.§ 67 

P. Cornélius Anullínus§ 1. praef. Urbí, 138+; 2. cos. suff. 175+, legát 194+, 195+, cos. ord. 199+, o. následujícího; 3. s. předešlého, cos. ord. 216+   

Cornélius Aquína, legát v Germánii§ 68+

A. Cornélius Arvína§ dict. 322

P. Cornélius Arvína§ cos. 306 a 288

L. Cornélius Balbus§ 1. "Maior" z Gád, jeden z nejbohatších Římanů své doby a první konsul (suff.) rodem Neříman, strýc č. 2, 62, 61, 56, 50, 49, cos. suff. 40; 2. "Minor", synovec č. 1, velitel expedice proti Garamantům na Saharu, 40, 19, 13

Cn. Cornélius Blasió§ 1. cos. 270 a 257; 2. procos. 199-196 Hisp. citerior, vide s. v. ceny

Cn. Cornélius Carbó§ 81

A. Cornélius Celsus, polyhistór§ 25+

C. Cornélius Cethégus§ 1. cos. 197; 2. jeden z popravených catilínovců, 63

M. Cornélius Cethégus§ 1. cos. 204; 2. cos. 160

P. Cornélius Cethégus§ cos. 181

L. Cornélius Cinna§ 1. cos. 127; 2. cos. v letech 87 - 84, 44, o. stejnojmenného syna a Cornélie, manž. Cn. Domitia Ahénobarba a C. Iúlia Caesara; 3. cos. suff. 32, viz č. 4; 4. s. č. 2, praet. roku 44, možná identický s č. 3

Cn. Cornélius Cinna Magnus, s. dc. Pompéia Magna§ 4+, 5+

A. Cornélius Cossus§ 1. tr. mil. 437, cos. 428; 2. cos. 413 (A. nebo M.?); 3. dict. 385

Cn. Cornélius Cossus§ cos. 409

A. Cornélius Cossus Arvína§ cos. 343 a 332

Cornélius Dexter§ cos. suff. 159+ 

Cn. Cornélius Dolábella§ 1. cos. 159; 2. cos. 81, 78, 70; 3. praet. 81, 73, 70;  

L. Cornélius Dolábella, praet.§ 98

P. Cornélius Dolábella§ 1. cos. 44, 49, 44, 43, 31; 2. cos. 283; 3. zeť Ciceronův, manžel Tullie, caesarovec, konsul roku 44; 4. cos. 10+, možná s. no. 3 (?), 24+; 4. senátor, 47+, cos. suff. 55+  

Ser. Cornélius Dolábella Metíliánus Pompéius Márcellus§ cos. suff. 113+ 

Ser. Cornélius Dolábella Petróniánus§ cos. ord. 86+ 

M. Cornélius Frontó, rhétór a sofista, epistolograf§ 100+, 105+, cos. suff. 142+, 161+, 162+, 180+     

Cornélius Fuscus, celé jméno neznáme, legát, prócúr., praef. praet.§ 69+, 85+, 87+, 101+   

C. Cornélius Gallicánus§ cos. suff. 84+

C. Cornélius Gallus§ 70, 31, 30, 26

C. Cornélius Hispallus, praet. peregrínus§ 139

L. Cornélius Chrýsogonus§ Chrýsogonos

Cornélius Lacó, praef. praet.§ 68+

Cn. Cornélius Lentulus, řec. Lentlos Kornélios§ 1. cos. 201, 196; 2. cos. 146; 3. cos. 97; 4. cos. 18, 13, cos. 3; 

L. Cornélius Lentulus§ 1. cos. 327 a dict. 320; 2. 200, cos. 199, praetor 198, 196; 3. cos. 130; 4. cos. suff. 38

P. Cornélius Lentulus§ 1. cos. 162; 2. cos. suff. 27+ 

Ser. Cornélius Lentulus§ cos. 303

Cossus Cornélius Lentulus§ 1. cos. 1-, 6+; 2. cos. 25+; 3. cos. 60+   

Cn. Cornélius Lentulus Augur§ cos. 14, 31+ 

L. Cornélius Lentulus Caudínus§ 1. cos. 275; 2. cos. 237, 219

P. Cornélius Lentulus Caudínus§ cos. 236

Cn. Cornélius Lentulus Clódiánus§ cos. 72, cens. 70

L. Cornélius Lentulus Crús§ cos. 49

Cn. Cornélius Lentulus Gaetulicus§ 1. cos. 26+, 39+; 2. cos. suff. 55+  

Cossus Cornélius Lentulus Gaetulicus, praef. Urbí§ 33+

L. Cornélius Lentulus Lupus§ cos. 156

Cn. Cornélius Lentulus Marcellínus§ 1. 66, cos. 56; 2. cos. 18

Ser. Cornélius Lentulus Maluginénsis, flámen Diális§ 87, 12, cos. suff. 10+, 22+  

P. Cornélius Lentulus Scípió, manž. Poppaeje Sabíny Máioris§ 1. cos. suff. 2+, 12+; 2. viz P. Cornélius Scípió no. 5  

P. Cornélius Lentulus Spinthér§ cos. 57, 51

P. Cornélius Lentulus Súra§ cos. 71; 70, 63 

Cornélius Lupus (jméno neznáme)§ cos. suff. 42+

M. Cornélius Maluginénsis§ cos. 436

P. (?) Cornélius Maluginénsis§ cos. 393

Ser. Cornélius Maluginénsis§ cos. 485

L. Cornélius Maluginénsis Uritínus§ cos. 459

Ser. Cornélius Merenda§ cos. 274

Cn. Cornélius Merula, vyslanec§ 162

L. Cornélius Merula§ 1. cos. 193; 2. cos. 87, flámen Diális

Cornélius Nepós, historik a básník§ 404, 99, 27

M. Cornélius Nigrínus Curiátius Máternus, legát§ 85+, 87+ 

Cornélius Orestés§ cos. suff. 85+

A. Cornélius Palma Frontóniánus§ cos. ord. 99+ a 109+, legát 106+, 118+    

Cn. Cornélius Paternus§ cos. ord. 233+  

Cornélius Prísciánus, legát§ 142+

Q. Cornélius Proculus§ viz L. Aemilius Longus L. Stertinius Quíntíliánus Acílius Strabó Q. Cornélius Rústicus Aprónius Seneció Proculus 

L. Cornélius Púsió Annius Messalla§ cos. suff. 90+ 

Q. Cornélius Quadrátus§ cos. suff. 147+ 

C. Cornélius Rarus§ cos. suff. 93+ 

Sex. Cornélius Repentínus, praef. Urbí§ 138+, 193+ 

P. Cornélius Rúfínus§ cos. 290 a 277, 275

P. Cornélius Rúfínus§ dict. 334

P. Cornélius Rutilus Cossus§ dict. 408

Cornélius Sabínus, tribun císař. gardy§ 41+ 

P. Cornélius Scapula§  cos. 328

P. Cornélius Saeculáris, praef. Urbí§ 253+, cos. ord. 260+ (někdy předtím byl již cos. suff.)  

Cn. Cornélius Scípió Calvus, s bratrem Públiem velitel římských vojsk v Hispániích. o. P. Scípióna Násíky; řec. Sképión Kornélios§ cos. 222, 218, 217, 215, 214, 212

L. Cornélius Scípió§ 1. cos. 350; 2. cos. 259, syn L. Cornélia Scípióna Barbáta, cos. roku 298; 3. s. P. Cornélia Scípióna Áfricána, 192  

P. Cornélius Scípió§ 1. interrex 391 a 389; 2. cos. 218, 217, 215, 212 - 211; 3. cos. suff. 35; 4. cos. 16; 5. cos. 56+ (event. P. Cornélius Lentulus Scípió)

Cn. Cornélius Scípió, s. Áfricána Staršího§ 173

P. Cornélius Scípió Aemiliánus Áfricánus Numantínus, "Minor", b. Q. Fabia Máxima Aemiliána§ 190, 185, 183, 179, 168, 159, 153, 149, 148, cos. 147, 146, 143, 142, 139, 136, cos. 134, 129, 120

P. Cornélius Scípió Áfricánus, "Maior", s. stejnojmenného otce čís. 2, adopt. o. Áfricána Numantína§ 300, 211 - 209, 206 - 201, cos. 205, 204, 202, 201, cos. 194, 194 - 190, 189, 187, 183, 173, 143, 133

L. Cornélius Scípió Asiáticus§ cos. 190, 189, 187

L. Cornélius Scípió Asiáticus nebo Asiágenus§ 86, cos. 83

P. Cornélius Scípió Asiáticus§ cos. suff. 68+

Cn. Cornélius Scípió Asina§ cos. 260 a 254, 256

P. Cornélius Scípió Asina§ cos. 221

L. Cornélius Scípió Barbátus§ dict. 306, cos. 298 (s. Cn. Cornélia)

Cn. Cornélius Scípió Calvus§ cos. 222

Cn. Cornélius Scípió Hispallus§ cos. 176

P. Cornélius Scípió Násíca, s. Cn. Cornélia Scípióna Calvy, bratranec Áfricána st.§ 1. 193, cos. 191; 2. po adopci Q. Caeciliem Metellem Piem Q. Caecilius Metellus Pius Scípió Násíca, viz tam, zvaný v pramenech často nadále jako P. Cornélius Scípió, 121

P. Cornélius Scípió Násíca Corculum§ 168, 159, 154, cos. 162 a 155, 152, 145

P. Cornélius Scípió Násíca Serápió§ 1. cos. 138, 133; 2. 154, cos. 111, vn. Násíky Corcula

L. Cornélius Scípió Orfitus, praef. Urbí§ 138+

L. Cornélius Scípió, b. P. Cornelia, praet. 174§ 183

P. Cornélius Scípió, b. L. Cornélia, praet. 174§ 183

P. Cornélius Scípió Salvidiénus Orfitus§ cos. 51+

Ser. Cornélius Scípió Salvidiénus Orfitus§ 1. cos. ord. 110+; 2. cos. ord. 178+   

Ser. Cornélius Scípió Lucius Salvidiénus Orfitus§ cos.ord. 149+ 

Q. Cornélius Seneció Anniánus§ cos. suff. 142+ 

Cornélius Sevérus, epický básník§ 50 

Cornélius Sísenna, historik§ 118, 68 - 67 

Faustus Cornélius Sulla Félíx§ 1. s. Sully Félika, manž. Pompeie Mágny, 91, 63, 61, 60, 57, 55, 46; 2. manž. Claudie Antónie, d. principa Claudia, 25+, cos. suff. 31+, 41+, cos. 52+, 58+, 62+      

[Podle jedné staré etymologie se na základě vidin věštce Maria a Sibylliných věšteb jistý Cornélius Rúfus zasloužil o založení Apollónových her v Římu a obdržel za to přízvisko Sibylla; jméno bylo časem zkomoleno na Sylla/Sülla.]

L. Cornélius Sulla Félix (Epafrodítos; řec. Syllás); byl pětkrát ženat: Ília, Aelia, Cloelia, Caecilia Metella, Valeria. Jeho dcera Fausta se 18. listopadu 55 provdala za T. Annia Milóna. Slova Pius a Félix, Šlechetný a Šťastný, měl z císařů jako první ve jménu Commodus, od L. Septimia Sevéra pak součást císařské titulatury§ cos. v letech 88 a 80, dict. v letech 82 - 79; 700, 507, 364, 290, 286, 275, 269, 202, 167, 138, 105, 100, 96, 93 - 91, 89, 88 - 78, 64, 63, 58, 56, 52, 50, 7, 189+, 200+, 213+   

L. Cornélius Sulla Félix§ cos. 33+ 

L. Cornélius Sulla, manž. Sextie§ cos. 5-, 22+ 

P. Cornélius Sulla, vzdálený příbuzný diktátorův a zbohatlík§ 66, 62, 47 

(P.?) Cornélius Tacitus, senátor a historik§ 52+, 55+, 61+, 68+, 70+, 77+, 79+, 93+, 04+, cos. suff. 97+, 98+, 101+, 109+, 122+, 200+, 259+, 262+, 275+, 330+, 341+, 368+                

Cn. Cornélius Urbicus§ cos. suff. 113+ 

Cornicen, řec. Kerataulés, „Hornista“§ viz Aebutius

Corniculum, m. v Latiu§ 578

Cornificia§ viz Annia Cornificia Faustína

L. Cornificius§ octaviánovec, 38, 36, cos. 35

Q. Cornificius§ 1. literát, autor učebnice řečnictví o čtyřech knihách Rhetorica/Auctor ad C. Herennium, 42; 2. vůdce pompéjovců v Africe, 42

Cornové, lat. Cornovií, kelt. nárůdek na západu Anglie§ 74+ a viz Powys 

Cornwall, jihozápadní výběžek Anglie§ 2000, 635, 383+ a viz pod Británie 

Corolánus, kníže Bojů§ 196

coróna cívica, vyznamenání§ 79 a viz pod legie a vojsko

Corpus iúris cívílis§ 290+ a viz pod léx

Corpus tibulliánum§ viz Tibullus

 

corréctor, corréctórés, plným titulem légátus Augustí pró praetore ad corrigendum statum, řec. presbeutés kai antistratégos Sebastú diorthótés/epanorthótés, od časů Tráiánových císař. pověřenec/úředník v senátorských provinciích bez armádních pravomocí. Odstraňoval problémy provinční správy, nebo přímo menší provincie též řídil; mnohdy pověřován zvláštními úkoly§ 273+, 274+, 293+ 

Correus, vůdce Bellovaků§ 51

Corsica§ viz Korsika

Cortóna, m. v Etrúrii, etr. Curtun, od roku 310 s řím. kolonií, dn. Cortona§ 540, 71+ 

Na bronzové desce, tabula cortónensis, zachována v etruštině smlouva dvou klanů o dělení, prodeji n. pronájmu pozemků při Trasimenském jezeru klanů Cusu a Sceva z doby kolem roku 200. Z údolí Chiana v jeho okolí pochází údajně nejstarší známý býčí chov, chianina. Chianinský býk je 1,8 metrů vysoký v plecích a váží 1,5 tuny. Údajně byl Iovovým obětním zvířetem. V srpnu se v Cortóně koná každoroční veletrh beefsteaků. Dražší než chianinské maso je ve světě japonský chov wag-ju (wagyu).

Cortuóssa, m. v Etrúrii§ 387

C. Coruncánius, řím. posel v Illyrii§ 229

L. Coruncánius, řím. posel v Illyrii§ 229

Ti. Coruncánius§ cos. 283, pont. max. 255

Coryllus, dácký dynasta§ 44

Cosa, m. Etrúrii, patřila do území Vulcí§ 539, 273

C. Cosconius, legát, asi vnuk M. Cosconia (?), praetor 63, procos. 56§ 89, 78, 56 

M. Cosconius, praet.§ 136

Cosmas, pražský klerik a autor České kroniky/Chronica Boemórum§ 306+

P. Cossinius, praet.§ 73

L. Cossonius Eggius Marullus§ cos. ord. 184+ 

L. Cossonius Gallus Vecilius Crispínus Mánsuánius Márcellínus Numisius Sabínus§ cos. suff. 117+ 

Cossúra, Cossýra, řec. Kossýrá, o. mezi Sicílií a Afrikou, dn. italská Pantelleria, jejíž název pochází z arab. Bint al-arjáh/Dcera větrů§ před 6000, 255, 217, 81

Nevýznamný ostrov s nalezišti obsidiánu s foiníckou kolonisací (od cca. 500) původního „bronzového“ obyvatelstva z let cca. 2000 – 1400. Roku 256 byla Cossýra s dobře opevněnou akropolí přechodně obsazena Římany, roku 217 natrvalo. Ostrov býval pro vzdálenost od velkých center užíván římskými vládci jako místo pro vyhnance z řad šlechty. Srov. pod triumfy.

Cossutiánus Capitó, zeť Tigellinův§ 47+, 66+ 

D. Cossutius, řec. Dekmos Kossútios Popliú Rhómaios (D. C., s. Públiův, Říman; podle zachovaného nápisu), stavitel athénského Olympieia§ 515, 173, 64+, 129+ 

Cotíní§ viz Kotínové

Cottius, kelt. dynasta v Alpách Kottínských§ 1. M. Iúlius Cottius, kelt. dyn. v Alpách, syn krále Donna, o. Donnův a Cottiův, srov. se jménem Kotys (?), 15-, 44+; 2. M. Iúlius Cottius, b. Donnův, s. no. 1, 44+, 66+   

Cottytó, Kottytó§ viz Máter Deum-Kybelé

Cou (pchin.: Zou), m. u Čchü-fu (Qufu), rodiště Konfuciovo, dnes v prov. Šan-tung§ 551

Cou Jen z čín. státu Čchi, (v pinyin Zou Yan), jin-jangový filosof§ 305, 240

L. Crassicius Pásiclés, pozd. se přejmenoval na Pansa z Tarentu, filolog a uč. řečnictví§ 1 n. l.

Cremera, ř. v Etrúrii pod Véjemi, přítok Tibery§ 477, 390

Cremóna, m. kelt. Cenomanů v Transpadánské Gallii, od roku 218 s řím. kolonií, dn. Cremona§ 218, 200, 198, 190, 148, 41-, 69+ 

A. Cremútius Cordus, historik§ 1+, 25+ 

L. Creperéius Madaliánus§ viz Madaliánus

Créscéns, Nerónův propuštěnec§ 69+

Créscéns, kynik a udavač§ 165+

Críspína Augusta§ viz Bruttia Críspína

Críspínus, centurió, vrah svého legáta§ 69+

Críspus, celé jméno neznáme, možná M. Aurélius Claudius Críspus, b. príncipů Claudia II. a Quíntilla, o. Claudie, manž. Eutropia z Dardanie§ 268+ 

Críspus, celým jménem C. Flávius Iúlius Valerius Críspus, s. Cónstanína I. s Minervinou§ 293+, 313+, 316+, 324+, 326+, 337+, 354+      

Crocco z Boiohaima, č. "Krok"§ 259+

Crocus§ viz Chrocus

Q. Crotó (rodové jméno neznáme), majitel otroka Scaevy§ 100

cruppalláriové§ viz gladiátoři

Cruptoríx, frísijský statkář§ 28+

cubiculó praepositus, řec. prokoitos, cubiculárius, á cubiculó, císařský komorník§ 96+, 185+ 

Cuči-wori-wi-wori, vůdce banditů v Japonsku§ 70+

Cugernové, Cubernové, Kubernové, pozd. jméno germ. Sugambrů na gallské straně Rýna§ 8

Cularo, pozd. Gratiánopolis, dn. Grenoble§ 44 a viz Allobrogové

Cunobelínus, Cynobellínus n. Kynobellínos, vládce brit. Catuvellaunů, s. Tasciovánův, b. snad Epatikkův, o. Adminia, Togodumna a Carataka§ 54, 5+, 6+, 9+, 39+, 42+, 50+     

Cupressénus Gallus§ cos. suff. 147+ 

Curés (pl., v Curách), m. v Latiu, staré hlavní město Sabínů§ 746, 715

Cúmae v Kampánii§ viz Kýmé v Kampánii

cúrátor annónae, úředník s odpovědností o zásobování Města§ 440, 57, 22

cúrátor aquárum, úředník přes zásobování Města vodou§ 16

cúrátor viárum§ viz quattuorvirí viárum purgandárum

cúrátor, cúrátórés reí públicae, císařští úředníci dohlížející na administrativu a ekonomiku municipií, od Diocletiána úředník městský, řec. logistés n. diorthétés§ 107+ 

cúria, kúrie v Římě, řec. ekvivalent búleutérion; snad souvisí se Quiris, viz a srov. pod hell. frátrie a komitie§ 753, 640, 290, 263, 52, 46, 44, 364+ 

Pův. svazek rodů spojených společnými kulty a majetkem. Ještě v polovině 2. století rozděloval předsedající kúrii chudým peníze, které jí dávali lidé ucházející se o úřad (srov. s modernějším pojetím "demokracie a korupcí).

V Hostiliově cúrii (c. Hostília, později vetus, stará) pojmenované po římském králi jednal po většinu republiky senát. Roku 263 dostala na boční stěnu první římskou fresku, viz. Roku 80 dal Hostiliovu kúrii diktátor Sulla strhnout a poněvadž se zvýšil počet senátorů na stejném místě postavit větší cúria Cornélií. Vyhořela při spalování těla Clodiova roku 52 a Sullův syn Faustus ji renovoval. Roku 46 n. až 44 na jejím místě stavěl novou cúrii Caesar, jemuž se nelíbila upomínka na sullovce: Cúrii Iúlií nicméně dokončil až roku 29 Augustus, srov. rok 46.

Roku 55 zahajovalo provoz Pompeiovo divadlo (viz pod divadlo, theátrum Pompéií), k němuž přiléhalo sloupořadí, porticus Pompeií. V jedné jeho části jako v cúrii občas „zasedával“ senát. Roku 44 během přestavby cúrie senátoři v březnu zasedali v Pompeiově cúrii, kde byl také Božský Iulius zavražděn.

Ve sloupořadí/stoá-porticus byl obraz Kadma s Európou Antifila Alexandrijského, takže se někdy sloupořadí říkalo Európino; popř. se jmenovalo podle bronzového sousoší stejného námětu Pýthagory Rhégijského vytvořeného v 5. století pro Tarent.

Portikus vyhořel roku 283 n. l. za Carína a císař Diocletiánus ho obnovil a v této podobě přetrval jako porticus nova do roku 442, kdy ho zničilo zemětřesení.

Za křesťanů bylo cúria rómána souhrnné označení pro nejvyšší správní aparát a církevní instituce soustředěné ve Vatikánu.

P. Curiátius Fistus Trigeminus§ cos. 453

Cúriátius (?) Máternus, sofista§ 95+ 

Cúriátové, řím. rod§ 672

Curicta, řec. Kyrikta, obec Liburnů s městěm Curicum, dn. Krk, HR§ 49

Curius z Lúsítánie§ viz pod Kúrios

Q. Curius, exsenátor a catilínovec prozrazený milenkou Fulvií§ 63

M’. Curius Dentátus§ 284, cos. v letech 290, 275 a 274, cens. 271

cursus honórum§ viz konsul

Curtilia Mancia, d. T. Curtilia Mancii, m. velkodědičky Domitie Lúcilly§ 85+

T. Curtilius Mancia, bohatec, o. Curtilie Mancie; podle něho léx manciána§ cos. suff. 55+, 58+, 85+  

T. Curtisius, revolucionář§ 24+

C. (nebo Agr.?) Curtius Philó (nebo Chiló?)§ cos. 445

C. Curtius, rytíř, publikán, vlastní o. C. Rabíria Postuma§ 55

Mettius Curtius, sabínský velitel za T. Tatia§ 746

M. Curtius, obětoval před bitvou svůj život§ 362

Curtius Atticus, přítel Augustův a Tiberiův, Seiánova ob읧 16+, 26+ 

A. Curtius Crispínus§ cos. suff. 159+ 

Cn. Curtus Dexippus§ viz Dexippos z Boiótie

Curtius Montánus, senátor, žalobce§ 66+, 70+ 

Q. Curtius Rúfus§ cos. suff. 43+, 47+ 

Q. Curtius Rúfus, historik Alexandra Velikého§ 47+ 

Curtius Sevérus, praef.§ 52+

Cuspius Fadus, prócúrátor Iúdaeae§ 44+, 46+ 

L. Cuspius Camerínus§ cos. suff. 126+ 

L. Cuspius Pactuméius Rufínus§ cos. ord. 142+ 

L. Cuspius Rufínus (n. C.?)§ cos. ord. 197+ 

CUT§ viz Colónia Ulpia Tráiána

T. Cutius Ciltus§ cos. suff. 56+

M. Cutius Priscus Messius Rústicus Aemilius Papus Arrius Proculus Iúlius Celsus§ cos. suff. 135+ 

cyklon§ viz bouře

Cynetés, Cynetové§ viz Kúneové

Cyngen, s. Cadellův, k. Powysu, kelt. dyn.§ 388+

Cypriánus§ viz Thascius Caecilius Cypriánus

Cyria, berber. šlechtična, ses. Fírmova§ 373+

Cýriadés, Cyriadés§ viz Kýriadés z Antiocheie