kasai, plstěné brnění§ 270

Kasambos z Aigíny, properský předák, s. Aristokratův§ 491

Kasaqa, manž. Alary z Napat§ 751

Kasiánoi, Kasiána (pl.), pevnost u Apameie v Píerii§ 146

Kasios, Kasion, h./pahorek a mys v Egyptě před Pélúsiem s chrámem Dia Kasijského, dn. Ras Kurun, al-Kas§ 315, 170, 48

Kasios, h. v Syrii u ústí Orontu na dn. SYR/TR hranici, sídlo kultu ugaritsko-kanaánského boha bouří Ba'al Safona n. Zafona, churrit. Chazi, bibl. Belsefon/Belzefon, pro Hellény Zeus Kasios, dn. Džabal al-akra'/"Holohlavá hora"§ 300-, 362+  

Kasios, zrádný seleukovský důstojník§ 145

 

Kaska§ viz Kaška, Kaškové

Kaskal§ viz Charránu a Puš

Kasmenai, Kasmeny, též sg. Kasmené, m. na jihových. Sicílie, osada Syrákúských, dn. Comiso§ 733, 643, 493 

Kaspiané, kraj kolem jihozáp. břehu Kaspiku, jméno od jinak neznámého lidu Kaspiů, odtud jméno jezera/moře§ 65

Kaspická brána, řec. hai Kaspiai pylai (pl.), průsmyk mezi Médií a Hyrkanií v dn. Íránu pod horou Demávend/Damávand, nejvyšší sopkou Asie§ 323, 330, 282, 1

"Kaspických bran" bylo více. V dnešním Dagestánu při hranicích s Ázerbájdžánem na místě Derbentu, nejstaršího města na území ruské říše, byly další Kaspiai pylai (Portae caspiae), jiné jsou v Gruzii na hranicích s Ruskem: soutěskou protéká Těrek a její název Darialská pochází od perského označení Dar-i Alan, Alánská brána, podle národa, který tu žil (soudobí Osetové jsou jeho potomci, část jich putovala za stěhování národů až do severozápadní Hispanie). Darialská soutěska/průsmyk mívala u starých označení Sarmatikai pylai, Sarmatská brána, n. Caucasiae portae, Kavkazská brána (v jejím okolí zřejmě bojoval roku 65 Pompeius).  

Kaspické moře, jezero, Kaspik, ve Střední Asii, řec. Kaspiá nebo Hyrkaniá thalatta, Kaspion pelagos, lat. Caspium mare, pelagus, Caspius oceanus, rus. Chvalynskoje more (podle Chvalynsku na Volze), č. Chvalinské moře§ před 6000 (1 & 2; 7000), 4000, 2500, 775, 744, 385, 345, 328, 324, 292, 248, 239, 237, 211, 65-, 38+, 45+, 54+, 58+, 59+, 63+, 65+, 66+, 75+, 91+, 97+, 134+, 134+, 198+, 215+, 217+, 241+, 272+, 299+, 301+, 356+, 358+       

Kaspiové§ viz Kaspiané

Kaspis§ viz Hebron

kasr, arab.§ viz qasr

Kassamenos z Naxu, oikistés§ 735

Kassandané z Persie, m. Kambýsa II.§ 530

Kassandra§ viz Chalkidiké

Kassandreia, m. na Chalkidice, do roku 316 známá jako Poteidaia, viz tam; dočasně pak jako Eurydikeia§ 569, 356, 316, 300, 287, 281, 278, 276, 277, 260, 242, 208, 199, 181, 169, 168, 149-, 269+ 

Kassandros z Aigíny, exulant u Achaiů§ 186

Kassandros z Alexandreie v Tróadě§ 1. básník 150; 2. s. Menestheův, honorovaný občan, 167 (nos. 1 a 2. shodní?) 
Kassandros z Korinthu, nauarch§ 217

Kassandros z Makedonie§ 1. b. Antipatrův, s. Ioláův, 399; 2. syn Antipatrův, k. Makedonů, 380, 352, 350, 334, 324, 323, 321, 319 - 317, 306, 304 - 299, 297, 293, 283, 280, 278, 260
Kassandros z Maróneie (?), vpustil Filippa V. do města§ 184

Kassel, novodobé m. v Hessensku§ 235+ 

Kassiános Hierokéryx ze Steirie§ ath. arch. 230+, popř. 231+ n. 238+ (nebo to jsou dvě osoby: Kassiános a K. Hierokéryx?)   

Kassiános Filippos ze Steirie§ ath. arch. 240+ 

Kassignátos§ viz Karsignátos

Kassiopé, m. na Korkýře§ 291

Kassiopiové, Kassópiové, thesprótský nárůdek§ 343, 330

Kassios Diogenés z Athén§ arch. 109+ 

Kassios Longínos z Emesy, sofista, ž. Ammóniův a Iamblichův, neoplatónik a rádce Zénobie Palmýrské§ 200+, 232+, 243+, 270+, 272+   

C. Iúlios Kassios ze Steirie§ arch. 111+ 

 

Kassios Máximos, lat. Cassius Máximus, sofista§ 150+  

Kassité, bab. Kaššû, fem. Kaššítu, řec. Kossaioi, horský lid neznámého původu a jazyka, nezachován jediný kassitský text, třebaže vládli půl tisíciletí Babylónem a Babylónií§ 3200, 2550, 2346, 2000, 1760, 1742, 1732, 1626, 1620, 1594, 1520, 1459, 1417, 1410, 1375, 1370, 1337, 1330, 1298, 1288, 1284, 1280, 1245, 1228, 1219, 1159, 1125, 1007, 1004, 942, 908, 851, 843, 814, 770, 702, 324, 317, 168, 259+ a viz Kossaioi, jejich potomky

kassitské temno, období elamských dějin§ 1520, 1346 

Kassiteris, Kassiterides n. Kattiteridis nésoi, lat. Cassiterides, Cínové ostrovy, viz Britannia§ 635, 93 

Kassópé, m. v Thesprótii, středisko Kassiopiů, srov. pod Pandosi᧠343, 130  

kasta, varna/"barva", kasty a kastovnictví v Indii§ 1800, 600, 1 

Podle mýthu postavily varny při sebeobětování božského pratvora Purušy/Purusy Pradžápatiho (nebo Purušy alias Pradžápatiho) o tisíci hlavách a tisíci údech pokrývajících podle hinduistů svět. Z něho povstala planeta, život a mezi lidmi varny. Z úst pocházejí bráhmanové, kněží a učenci, z paží kšatrijové, válečníci, ze stehen vaišjové, obchodníci a statkáři/sedláci, a z nohou šúdrové, řemeslníci.

Všichni ostatní byli společensky pro Árje natolik ohavní, že jim přiřkli označení "nedotknutelní", dalitové (evropské "pariové", paria, je z jihoindického paraijar/paraiyar, označení pro nedotknutelné v Kérale a Tamilnádu, odkud rozšířeno Brity pro celou Indii); byla a je to to většina indické populace. Stovky varnových poskupin jsou džáti, "narozen", klany či kmeny.

Hellénský svět byl o indických poměrech relativně dobře informován. Diodóros Sicilský z druhé poloviny prvního století př. n. l. a Hadriánův vrstevník Arriános z Níkomédeie vypočetli na základě zprávy Megasthenovy sedm kast: 1. nečetnou "filosofů", udržovatelů kultu, 2. sedláckou, nežijící ve městech a početnější než všechny ostatní vrsty dohromady, 3. pastýřskou, jejíž příslušníci spali mimo města a vsi ve stanech, 4. řemeslnickou, obchodnickou a námořnickou, 5. vojenskou, údajně druhou nejpočetnější, 6. kastu dozorců nad poměry (ve službách královských i městských úřadů) a 7. nejméně početnou kastu poradců a rozsuzovatelů. 

Kastabala (pl. i sg.), m. v Kilikii Rovinaté, též Hierápolis Kastabala n. Hierápolis ad Pyramum, nedaleko Ceyhanu (m. i ř.) v TR, dn. Kırmıtlı§ 1815, 64, 41-, 17+, 25+, 382+  

Kastaliá, náiáda žijící v pramenech Delf, její vody ovlivňovaly básníky; po ní zván též pramen v Apollónově háji v Dafně u Antiocheie nad Orontem§ 129+, 362+ a viz viz hry (2) 

Kastikos, lat. Casticus, kn. Sequanů, s. Katamantaloidův§ 60

Kastilie, šp. Castilla, země ve Španělích§ 374+, 375+, 379+ 

Kastólos, m. a rovina v Lýdii§ 408

Kastór, hérós, srov. Dioskúroi, gen. Kastora§ 1266, 716, 484, 468 
Kastór, diplomat či strat. Ptolemaia III.§ 229

Kastór z Rhodu, Kastór Filorhómaios, historik a dyn. v Kimmerijském Bosporu§ předmluva, 65, 63
Antónios Kastór, botanik§ 1+

Kastór, jméno galatských vládců:§
Kastór I. Tarkondários, s. Saókondariův§ 1382, 64, 47, 44
Kastór II., jeho syn, o. Déiotara IV.§ 45, 40, 36

Kastos, Castus, vůdce povstalých otroků§ 71

kastráti§ viz eunúchové

kastrace§ ibid.

Kašdut, Kešdut, ka v Mari, manž. Igriš-Chalamova, m. Irkab-Damua§ 2500 

Kášgar, Kašgar, Kcha-š´ (pinyin: Kashi), ujg. Kaxgar, řec. asi Kasia§ 259+ a viz pod hedvábí a Hunové

Káši, Káší, stát se stejnojmenným hl. m., sanskrt. Váránasí, hind. Banáras, angl. Benares§ 600, 461
Hindská tradice tvrdí, že Káší zasvěcené Šivovi bylo založeno roku 3225.

Kašiári, Kašijára§ viz Túr 'Abdín  

Kaškové, Kaskové, Kaška, Gasga, eg. Keškeš, anatolský národ v pozd. Paflagonii a Pontu§ 2300, 1700, 1650, 1590, 1460, 1440, 1420, 1400, 1370, 1330, 1329, 1324, 1317, 1308, 1300, 1290, 1200, 1115, 1114, 740, 111

Kašmír, historická indická země, čín. možná Ťi-pin/Jibin, viz však Kófén§ 3000, 1800, 483, 300, 170, 160, 55-, 375+ 

Kaššaja, d. Nabû-kudurrí-usura II., ses. Amél-Marduka, manž. Nergal-šarra-usura, m. Lá-bâši-Marduka§ 560

Kaššeniš§ viz Pišeniš

Kaššu§ viz Kossaiové

Kaššú-nádin-achi/-achché, k. v Babylónu, s. Sappaiův§ 1006, 1004

Kašta z Napat, k.§ 751, 730

Kaštaraja§ viz Kestros

Kaštaritu z Médie§ 1. s. Bagdattiho; 2. s. Dajjaukiho, v obou případech viz Kyaxarés

Kaštiliaš I., kassitský dyn. v Terce§ 1760, 1742 

Kaštiliaš II. z Kaššû, dyn.§ 1742 

Kaštiliaš III., k. v Babylónu§ 1594, 1459 

Kaštiliaš IV., k. Babylónu§ 1243, 1235, 1228, 1219, 259+

Kaštubila, dyn. v Kazallu§ 2346 

Kašu§ viz Kúš, Núbie

katagelastés, posměváček§ 367 a viz pod smích, smrt z něho

Katakekaumené, Spálen᧠viz Mýsie

katakomby, v Římě§ 366+ a viz křesťanství (3)  

Katalánie, novověká země na severovýchodu Ibérie§ 4000, 1300, 539, 75, 49 a viz Alánové

Katalaunská pole/pláně§ viz Catalauní/campí Catalaunicí  

Katamantaloidés, lat. Catamantaloedés, kr. Sequanů, o. Kastikův§ 60

Katané, m. na vých. Sicílii, lat. Catina, dn. Catania§ 736, 728, 632, 570, 476, 466, 461, 427, 415 - 414, 410, 404, 403, 398 - 396, 394, 353, 351, 344, 339, 338, 310, 275, 263, 244, 197, 138, 123, 44 
Kolonisována z Naxu, za Hieróna přejmenována na Aitnu (jiná od Aitny na úpatí Aitny), osazena římskými veterány. Novodobá C. má se starou málo společného. Roku 1669 ji zavalil široký pruh lávy, roku 1693 byla beze zbytku zničena zemětřesením a vystavěna zcela nově. Roku 2006 byla v průzkumech provincií s nejhoršími životními podmínkami v Itálií. Nicméně od roku 1999 má první metro na Sicílii (jen několik stanic a je jednokolejné). 

Katanés, pers. šlechtic§ 327

Kataoniá, Kátaoniá, Kátaónové, již. část Kappadokie, sídel. m. Komána; jeden z anatolských národů§ 378, 286, 230, 162

katarakt, na Nilu, řec. kataraktos n. kataraktés/katarraktés, katarraktos§ viz Nil, peřeje na Nilu 

katastrofa§ viz pod zemětřesení, potopy, vulkány apod.

katharmos tés Hellados§ viz Očista Hellady, Rok očisty Hellady

Káthmándú, sídel. m. Nepálu§ 320+

katholikos, lat. catholicus, vlastně "(vše)obecný", později řec. ekvivalent k lat. fiskálnímu úředníkovi ratiónális/prócúrátor á ratiónibus, u křesťanů hlava autokefálních církví na Východě§ 301+ a viz pod křesťanství 

Katia, Katé z Qúe, k.§ 858, 850, 839, 837, 833     

Katiaris§ viz Mekong

Kátjájana z Indie, grammatik§ 600

Katlos, řec. podoba lat. Catullus

Katmuchu, Katmuchi, Kadmuchu, země sz. od Assyrie sahající až k hornímu Tigridu, zčásti pozdější Kommágéné, popř. část Lullume na severovýchodu§ 1275, 1233, 1232, 1115, 1114, 935, 885, 883, 882, 879      

katoché, obyvatelé katochoi, chrámový útulek v precinktu pro lidi kultovně ve snu zaúkolovaných božstvem§ 161

Katpatuku, domorodý název pro Kappadokii§ viz tam

Katreus z Kréty, k., s. Mínóův s Pásifaou§ 1060

Kattegat, vody mezi Jutskem a Skandinávií/Dánskem a Švédskem§ 5+

Kattigara§ viz Óc Eo

Katúgnátos, lat. Catúgnátus, kn. Allobrogů§ 61

Katuvolkos, Kativolkos, lat. Catuvolcus, kníže Eburonů§ 54, 53

Katuwa z Karkemiše, k. Chatti§ 900, 880 

Katvalda§ viz Catualda 

Katwa z Karkemiše, k. Chatti§ 1111

Kauarás, Kauarés, kelt. nájezdník a únosce v Anatolii§ 276

Kauaros z Tylidy§ viz Kanaros

Kaudos, o. u již. břehů Kréty, dn. Gavdos§ 276

Kauités§ viz Kanités 

Kaulóniá, m. v Bruttiu, založena prý Kaulem či Tyfónem z achajského Aigia, dn. u Stilaro u Squillace§ 708, 413, 390 - 388, 357, 277, 209 

Kaukasos, pohoří v Indii, dn. Hindúkuš či Hindukuš s Pamirem; srov. i pod Parapamisos. Hellénští autoři pod indický Kaukasos zahrnovali též Pamír a Himálaj§ 2000, 329, 327, 303, 244, 206, 165, 90-, 59+, 375+  
Kaukasos, pohoří mezi Pontem Euxeinem/dn. Černým mořem a Kaspikem; dn. č. Kavkaz§ před 6000 (1 & 2), 5999, 5200, 4000, 3500, 3000, 2800, 2400, 2346, 2300, 2255, 2078, 1920, 1800, 1700, 775, 675, 80, 66, 65, 37-, 45+, 63+, 75+, 91+, 106+, 128+, 134+, 198+, 214+, 215+, 259+, 287+, 319+, 334+, 356+, 387+, 393+    

Kaukónové, řec. Kaukónes, předhellénské obyvatelstvo Peloponnésu s vazbou na Anatolii§ 1555

Kaunos, m. v Kárii, dn. Dalyan v TR§ 498, 440, 412 - 411, 394, 325, 395, 321, 313, 309, 285, 276, 275, 197, 167, 165, 164, 88, 85, 84, 81, 54   

Jiný Kaunos byl na Krétě.

Kauravové, klan z Mahábharáty§ 1800, 600

Kaušámbí (sanskr.), Kosambí (páli), hl. m. státu Vatsa, dn. Kosam západně od dn. Illáhábádu/angl. Allahabad na Jamuně na sev. IND§ 600, 461

Kautilja/Kautilíja z Taxil§ viz pod Čánakja

Kavan Tissa, Kavantissa, k. v Ruhuně§ 245

Kaviové, Kavové, lat. Cavií, jihoillyrský kmen v okolí Skodry§ 168

Kavkaz§ viz Kaukasos 

Kawab, Ka-wab, s. Snofruův, b. asi Chufův, manž. Hetepheresy II., wezír otcův§ 2613, 2589, 2566 

Kawád I., sásánovský panovník, řec. Kabadés§ 123+ 

Kawit, manž. Mentuhotepa II.§ 2061 

Kaystros, ř. v Lýdii ústící u Efesu, dn. Küçük Menderes v TR§ 150

Kazachové§ viz pod Kirgizové

Kazachstán, moderní stát středoasijský§ 5999, 4000, 2500, 1800, 775-, 134+, 198+

Kazallu, m. snad v oblasti pozd. Babylónu§ 2346, 2316, 2292, 2119, 2096, 2078, 2028, 2021, 1895, 1894, 1875, 1869, 1843, 1834           

Kebalinos z Makedonie, Kelbanos, b. Níkomacha, milence Dimnova, později jeden z předáků strany „královsk铧 330, 316

Kebés z Théb, ž. Sókratův§ 450, 399

Kebrén, Kebréné, m. v Tróadě, nějaký čas asi Antiocheia v Tróadě§ 315

Kebsi z Egypta, voják prodávající úřad v Nechebu§ 1676 

Kebti§ viz Koptos

Kedah, malaj. sultanát§ 22

Kedarové§ viz Qedarové

Kédeidés z Athén, arch.§ 2+

Jiný Kédeidés/Kékeidés, snad z Hermióny, byl básníkem díthyrambů snad doby klasické, nám zcela neznámý (není v CSD).

Kedeš, řec. Kedasa n. Kédes, m. v Galilaji, dn. u Kirjat Šmona na sev. IL§ 144

Kédón z Athén§ 1. tyranobijec (?), 513; 2. nauarchos, 376

Kedreiai, Kedreai, m. v Kárii, dn. asi u Şehir Adaları v TR§ 405

Kedrón (řec.), jerúsalémské údolí, hebr. Qidron§ 139

Keeladi, Keezhadi, ves u Madurai v Tamilnádu, archeolog. naleziště§ 321

Kefalai, lat. Cephalae, Trikeron, dn. mys Misuráta§ viz Neápolis v Africe
Kefalión, paradoxograf§ 130+

Kefalión z Gergidy, rhétór a historik§ 2150, 130+ 

Kefalión z Megar, zasloužil se o Apollóna§ 279

Kefalléniá, ost. v Iónském moři, dn. Kefalonia; v 5. st. na ost. existovaly čtyři městské státy Kranioi, Palé (dórská obec, srov. Leukas; ostatní Achajové), Pronnoi/Pronnaioi a Samé, konfederované do tetrapole§ 585, 456, 455, 431, 426, 421, 415, 401, 375, 373, 372, 218, 216, 191 - 189, 172, 171, 60, 40, 36-, 124+, 129+ 
Roku c. 130 n. l., srov. rok 124+, daroval Hadriánus ostrov Athéňanům. Za druhé světové války po sesazení Mussoliniho a otočení fronty nové italské vlády na Kefallénii popravily jednotky wehrmachtu 24. září 1943 čtyři tisíce až 5.300 italských vojáků; nic takového se na ostrově nikdy nestalo a ani za druhé světové války na ostatních bojištích.
Kefaloidion, m. na sev. Sicílie, součást hímerského území, v letech 409 až 396 kartháginské - tehdy se jmenovalo Raš Melkart, tzn. Hérákleův mys (srov. na druhé straně ostrova Hérákleia Mínóá), dn. Cefalu§ 307, 254
Kefalón z Gergithu, historik§ 130+ a viz v indexu s. v. Řím 

Kefalón z Uruku (Orcha), bab. Keplún(u)§ viz Anu-uballit z Uruku
Kefalos z Athén, démokrat, řečník§ 386

Kefalos z Épeiru, protiřímský politik§ 170, 168  

Kefalos z Korinthu, zákonodárce§ 343

Kefalos ze Syrákús, rhétór, o. Polemarcha, Lýsania, Lýsia a Euthydéma, podle jednoho zdroje též/nebo Brachylla§ 459, 404  

Kefírá, řec. též Chefira, Kafira apod., m. Chiwiů§ 1400

Kéfí-§ srov. též Káfí-

Kéfísi᧠1. attická obec a později démos, 1555, 750, 342; 2. villa Héróda Attika, 133+ 

Kéfísión z Théb, str.§ 351

Kéfísios z Athén, žalobce§ 393

Kéfísodémos z Athén, řečník, o. Euáthla§ 451

Kéfísodóros z Athén§ arch. 366, hipparchos u Mantineie, 362; 2. arch. 323, 301, 124 (?); 3. s. Aristodéma z Xypety, navrhovatel zákona 306, strat. 201, 200, 184; 4. tragický básník, viz s. v. tragédie 

Kéfísodóros, stratégos Tylu§ 124

Kéfísodotos z Athén§ 1. 374, 353, „starší“, sochař; 2. 353, „mladší“, sochař; 3. 369, strat. 359, arch. 358 (identičtí?)

Kéfísofón z Athén, gen. -fónta§ 1. navrhovatel zákona, 405; 2. strat. 341, 340; 3. arch. 329; 4. strat. 307 (č. 2 až 4 identičtí?)

Kéfísos, ř. v Boiótii§ 1900

Kehek§ viz Qeheq

Keikó, tennó, s. Suinina s Hibasu-hime, trůnním jménem Oho-taraši-hiko-oširo-wake§ 70+, 130+, 200+  

Keiris, lat. Ciris, "jeskyně Títánů", snad dn. Limanu v rumunské části Dobrudže§ 28

Keisos z Argu, Kisos, vn. Témenův, o. Althaimenův a Medontův§ 1266, 1060

Keissos ze Salamíny, k.§ 709

Kekajové, árjský národ sídlící na severu dn. PAK§ 600

Kekrops I. ze Saje, gen. Kekropa, k. v Attice, hadí muž-difyés/dvojí podoby (za fantaskní je považována etymologie z eg. královského jména Cheper-ka-Re), o. Kranaův§ 1591, 1580, 1555, 1510, 1505, 776, 750, 268 

Kekrops II., k. v Attice§ 1346, 1306

Kekropiá, att. osada§ 1555, 750

Kekropios, biskup v Níkomédeji§ 355+, 358+ 

Kelados, s. Mílétův, ktista prý Mílétu§ 1446

Kelainai (pl.), m. ve Frygii, dn. Dinar; žily dále jako Apameia Kíbótos n. Ap. na Marsyu, viz§ 481, 401, 334, 321, 319, 314, 313, 311, 260, 190, 189

Kelbanos§ viz Kebalinos

Kelenderis, gen. Kelenderity, m. v Kilikii§ 19+ a viz Kilikie

 

kelés, dostihový kůň, olympijská disciplína§ 648, 496, 356-, 109+ 

Kelestínos§ viz Celestínus, Caelestínus 

Keletron, lat. Celetrum, pozd. Kelainidion, m. v Orestidě, dn. Kastoria v GR§ 199

Kelónai (pl.), m. v Sittakéně, pozd. Chala/Chalónítis, ass. Chalman, arab. Hulwán, dn. ves Sarpoli Zaháb v Zágrosu v IR§ 2292, 829, 324 a viz pod přesídlení

 

Kelsínos z Kastabal, s. Eudórův, filosof, doxograf§ 25+

Kelsos, lat. Celsus, celé jméno neznáme, zřejmě platónik, autor protikřesťanského spisu§ 165+ a viz křesťanství (4) 

 

Keltibérové, Keltibériá, pův. obyvatelstvo Ibérského poloostrova smíšené s Kelty, přicházejícími ze severu§ 530, 500, 263, 213, 212, 210, 208, 207, 197, 190, 186, 184, 182, 181, 179, 170, 154, 153, 143, 142, 137, 105, 104, 101, 98, 97, 93, 81, 74, 49, 46  

Soustředěni hlavně ve středu a na severu poloostrova zhruba od Valentie a řeky Saetabis až ke Asturům a Kantabrům při pobřeží Biskajského zálivu (= mare Cantabricum). O ostatních Ibérech viz Ibérové, srov. i pod Hispánie atd. Mezi ně také byli počítáni Vaskonové, Vasconés, Vascónum saltús; Vasconia, předkové dn. Basků na území Navarry (z Vaskonia pak dn. Baskové a v Aquitánii od 6. st. n. l. po vítězné válce Gascogne, srov. tam)

Keltiké§ viz Gallia

Keltové§ viz Gallové, Galatové 

Kemakai (pl.), m. v Bottiaji§ 423

Kemal Paşa/arab. Pášá, Mustafa Kemal Bey, Atatürk, zakladatel TR republiky§ 405

Kemeneleon§ viz Cemenelum

kemetismus§ viz Egypt

Kemi z Théb§ 1. manž. Haanchefa, m. Neferhotepa I., 1740; 2. d. Neferhotepa I., 1740 

Kemóš, Kmóš, Chmóš, řec. Chamós, bůh Móabů§ 933, 854 

Kemóš-jat, k. v Móabu§ 880

Kemsit, manž. Mentuhotepa II.§ 2061 

Kendebaios, seleukovský vojevůdce, Kelt§ 139

Keng Ping, generál Ming-tiho§ 57+ 

Keng-š'/Gengshi§ viz Liou Sien

Kengir§ viz Sumerové

Kenchreai, Kenchreiai, m. v Korinthii§ 628, 412, 369, 367, 366, 315, 304, 243, 224, 220, 198, 67+ 

Kenkenés, řec. jméno nezn. k. První eg. dyn.§ 3174, 3127 

Kenmet§ viz oasy al-Chárga a ad-Dáchla

Kennewick, m. na jihu státu Washington, u kterého archeolog. naleziště§ před 6000 (1)

Kénové§ viz Qéní 

Kent§ viz Cantium

Kentaretos, Kentoaretés z Galatie, vrah k. Antiocha Hieráka§ 228

Kentauros, kohout na bíthýnském dvoře§ 149

Kentaurové, řec. Kentauroi, lat. Centaurí, divoký lid v Thessalii příbuzný kdysi s Lapithy§ 1245

Kentoripa, Kentorpina (oba tvary pl.), Kentorips, sikulské m. na vých. Sicílii, lat. Centuripae; též Kentúripai (vždy pl.), dn. Centúripe, starší Centorbi§ 414, 397, 339, 311, 307, 274, 270, 263, 44    

Kents Cavern, jeskyně v Torquay v Devonu§ před 6000 (1)

Kenyanthropus, hominin (?)§ pravěk 

Keos, ión. Keós, ost. v Kykladách před attickým mysem Súniem, pův. jménem Hydrúsa§ 5300, 1700, 520, 481, 480, 479, 476, 467, 440, 404, 393, 364, 266, 262, 225, 200, 190, 189, 41-, 31+ 

Srov. i pod Iúlis (Iónové z Athén), obyvatelé Kéjané (dlouhé e); ve středověku Zea. O tom, jak Kéjané řešili (v athénských představách) svou těžkou populační otázku, viz pod poprava jedem. Na ostrově byly čtyři komunity: Iúlis, Karthaiá, Koressiá a Poiéĕssa. 

Kekryfaleiá, ost. před Argolidou§ 459

Keper z Libye, o. Mešerův, velmož§ 1188

Képos§ 1. tj. Zahrada, Epikúrova škola a filosofické společenství; 2. kraj kolem Panormu§ viz Zahrada

Képoi, "Zahrady", m. na ostrově u Fanagoreie, založeno z Mílétu před d. Tamanským poloostrovem§ 405

Keraiai, Keraitai, m. na Krétě polohy neznámé§ 250, 221, 220

Keraiás, kondottiér§ 218 

Kérala, Keralové§ viz Čérové

Kerameikos, ath. čtvrť§ 524, 260, 17-, 100+ 

keramika, malířství vázové§ viz vázové malířství

Keramiké (řec.), m. v Thébaidě nezn. polohy§ 30

Kéramos, m. v Kárii, dn. Ören§ 150

Kerasos z Argu, zápasník§ 301+ 

Kerasús, Kerasos§ viz Farnakeiá, Farnakiá

Kerataulés§ viz Cornicen

Kerč§ viz Pantikapaion

Kerdimmos z Makedonie, o. Menóna, satrapy Syrie§ 333

Keréssos, m. v Boiótii§ 571, 371

Kerethrios, kelt. vojevůdce§ 280, 279

Kerchá, Karchán§ viz Uknú

Kerkas, gen. Kerkady, m. nezn. polohy u Aulidy§ 500

Kerkeosíris, gen. -osíria, osada u Tebtyny ve Fajjúmu§ 129, 118

Kerketové§ viz Maiótové

Kerkidás z Magelopole, promakedonský politik, možná předek následujícího§ 344

Kerkidás z Megalopole, politik, básník a kynický filosof§ 290, 226, 225, 220 (nelze vyloučit, že šlo pouze o dva jmenovce)

Kerkína, ost. před dn. Tuniskem, lat. Cercína, starší řecké Kyrannis, arab. Qarqana, Qarqna, Kerkenna§ 357, 217, 46, 2-, 20+ 

Kerkiné, poh. v Paionii, pokračování Orbélu§ 429

Kerkíneion, m. v Magnésii na jihu Thessalie u jez./močálu Boibiá, Boibéis (dn. jez. Karla)§ 199

Kerkinítis, Karkinítis, m. na Tauridě, dn. Jevpatorija§ 600, 325, 110 

Kerkios ze Sparty, jeden z vozatajů Dioskúrů§ 716

Kerkis, nezn. mí na Nilu jižně od Napat§ 595

Kerkóps, gen. Kerkópa, trpasličí "opičí muž"§ 362+ 

Kerkýra§ viz Korkýra

Kerma, na Nilu u třetího kataraktu, první sídelní m. Núbijců/Kúšitů, dn. Dukki-Gel na severu SDN§ 3500, 2600, 2040, 1720, 1512, 751

Kermánšáh, m. v Zágrosu v IR§ 193

Kersobleptés, Kersebleptés z Thrákie, syn Kotya I., k. Thráků, švagr Charidéma z Órea§ 364, 359 - 356, 352, 347, 346, 343, 342, 340, 330

Kersibaulés z Thrákie, též Kersobleptés jmenovaný, dyn.§ 277

Kérygma Petrú, "Zvěstování Petrovo", apologetický spis§ 161+

Kérykes, Kérykové, ath. rod pověřený s Eumolpovci řídit eleusínie§ 352, 180-, 268+ 

Kerýneia§ viz Karýneia

Kéryx, s. Eumolpův n. Hermův, první kněz v Eleusíně, po něm rodina Kéryků fungující kolem Démétřina kultu v Eleusíně§ 510

kéryx, olympijská soutěž heroldů§ 396

Kestros, ř. v Pisidii a Pamfýlii, luwij. Kaštaraja§ 1200

Kéteus z Indie, velmož bojující na straně Eumenově§ 317

Kétis, Kiétis, Klítis, kraj v Drsné Kilikii mezi Anemúriem a Kalykadnem, Kiétové/Kétové, možná, že domácí jméno Isaurů nebo jejich části (?)§ 20-, 35+, 52+, 60+, 147+, 245+    

Ketriporis z Thrákie, dyn.§ 356, 353, 351

Keurés (?) z Athén§ arch. 486

Kharavela z Kalingy, Kháravéla, k. z rodu Čédi/Chedi, s. Mahámeghaváhanův a vn. Sardarův§ 185

kharóšthí, ind. písmo Gandháry na sz. dn. IND, PAK a AFG vzniklé z aramajštiny§ 600, 185, 155, 55 a viz Gandhára 

Khu Liên alias Srí Mara, čín. Čchu Lien/Qu Lian, první k. Čampy§ 192+  

Kchaj-fang z Weje, dvořan u Čchiů§ 633

Kchang-wang z Čou, piny.: Kang, císař§ 1122, 1053 

Kchang-ti/Kangdi§ viz S'-ma Jüe  

Kchang-ťü/Kangju§ viz Sogdové

Kchao-wang z Čou, čín. císař§ 441, 426

Kchu/Ku alias Kao-sin/Gaoxin, bájný čín. císař Ti Kchu/Di Ku, s. Čchiao-ťiho§ 2637 

Kchuang-wang z Čou, Kuangwang, císař§ 613, 607

Kchuang Wang z Wusunů§ viz Nimi

Kchuej-tchou/Kuitou ze Sienpejů, s. Tchanův, b. Chelienův§ 172+

Kchung Fu-c’, lat. Confucius/č. Konfucius, v pchin-jinu Kong Fuzi, jeho škola§ 722, 551, 545, 520, 480, 479, 221, 141, 100, 49, 145+, 220+  
Narodil se v Cou/Zou u Čchü-fu/Qufu v provincii Šan-tung/Shandong. Komunisté, kteří se dostali v Číně k moci roku 1949, konfucianismus odstavili. Na přelomu tisíciletí s liberalisací životních poměrů maoističtí komunisté povolili návrat k. do škol vyšších stupňů. Vůdce maoistů Si Ťin-pching jeho propagaci presentoval jako návrat k čínským kořenům; sám přitom nadále propagoval odkaz "předsedy Maa". Nejstarší známý "portrét" Konfuciův pochází z hrobky Liou Chea/Liu He, vnuka císaře Wu, jemuž se dostalo v roce 74 vlády na říší Chanů necelého měsíce než byl sesazen. Zemřel roku 59 a jeho hrobka je dnes archeologickou pokladnicí. Obraz byl malován na leštěném bronzovém zrcadlu. 

Jeden z filosofových potomků jménem Kchung Ťün (Kong Jun) byl roku 2006 vývojovým technikem u šanghajské divise koncernu Siemens. Podle genealogie revidované roku 2009, žije od Konfuciovy smrti 83. generace a celkově v Číně a ve světě asi dva miliony potomků. Výbor na sestavení genealogie vedl Kchung Te-jung/Kong Deyong ze 77. generace. Podle všeho je famílie Kungů nejstarší dokumentovatelnou "buržoasní" rodinou světa.

kchun-mo, kchun-mi/kunmo, wusunský hlavní náčelník§ 121

Kiakki ze Šinuchtu v Tabalu, k.§ 830, 738, 713 

Kiabros, lat. Ciabrus, ř. v Moesii, přítok Istru, dn. Cibrica v BG; hranice mezi Dolní a Horní Moesií§ 87+ 

Kibiš/Kibish, ř. v ETH při hranicích s Již. SDN a EAK směřující do jezera Turkana§ před 6000 (1)

Kíbótos§ viz Apameia ve Frygii

Kibrí-Dagán, mariský místokrál v Terce§ 1760 

Kibyra (sg.), Velká, hé megalé, m. v sev. Lykii se starou údajně kolonií spartskou a athénskou; zničená zemětřesením roku 17+ a už neobnoven᧠189, 167, 150, 88, 83-, 17+ 

Kibyra (sg.), Malá, hé mikrá, m. v Pamfýlii§ 70 a srov. pod malířství

Kidara, Kidára, k. Chiónů/Hefthalidů, části Hunnů, čín. Ťi-tuo-luo/Jiduoluo§ 356+, 375+

Kidarovci, středoasijská říše hunská, Unnoi kidaristai, na území dřívě ovládaném Saky/Kšatrapy a Kušány v dn. AFG, sever. PAK, Turkmenii a Tádžikistánu od c. 390 do 477§ 375+  

Kiddiú komé, "Kiddiova ves", mí v Kárii n. Frygii§ 268

Kidénás ze Sipparu, bab. Kidinnu, astronom§ 300

Kidérios§ viz Bidérios

Kidin-Anu z Uruku, klan Ekur-zakir§ 626

Kidin-Chutran z Elamu, Kidin-Chudurudiš, sukkalmach§ 1266, 1245, 1228, 1222 

Kidin-Ninúa z Aššuru§ viz Šú-Ninúa 

Kidinnu či Kidínu ze Sipparu („zvláštní právo, privilegium“, výpůjčka z elam. kiten)§ viz Kidénás
Kidinnu z Babylónu§ 1. povstalec, viz pod Bél-šimanni; 2. jiný K. byl popraven stětím za Alexandra Velkého, jak vyplývá z fragmentu jedné babylónské kroniky (souvislosti nejasné), 329

kidinnû, kidinnútu, zvláštní ochranná práva městská v Babylónii§ 678   

Kidinovci, panovnická dynastie v Elamu, podle Kidinua§ 1520

Kidinu z Elamu, k.§1520

Kidža, angl. přepis Gija, čín. Ťi-c'/Jizi, zakladatel Ko-Čosonu§ 2333, 1122  

Kiepara§ viz Níkopolis/Nessem

Kierion§ viz s. v. Arné (2)

Kieros, m. v Bíthýnii§ viz Prúsiás

Kifas, Ciphas, Cephas, pevnost a ležení na Tigridu, dn. Hasankeyf v TR (od aram. qefa/kámen)§ 299+

Kichu, Kichuni, m. n. země v dn. Armenii§ 786

Kija, manž. Amenhotepa IV., m. Tutanchatona§ 1368, 1361 

Kikalla, mí asi u Kiše§ 1742 

Kikki z Tabalu, k.§ 837, 830

Kikkia, Kikkíja z Aššuru, dyn.§ 2000, 1411  

Kikku-§ viz Kukku-

Kikkulliš z Aššuwy/Arzawy, velmož§ 1460

Kikkuli z Mitanni, autor nejstaršího hippologického pojednání§ 1370

Kiklip-atal, churrit. dyn. v Turkiši§ 2346 

Kikuid (?) z Lagaše, Ki-KU-id, ensi§ 2280, 2255 

Kilammuwa ze Sam’al, k.§ 920, 743

Kildara§ viz Killara

Kil-i-do-du, náčelník barbarů žijících severně od Koreje§ 677

Kilická brána, Pylai tés Kilikiás, průsmyk v Tauru vedoucí z Anatolie do Syrie, dn. Gülek Boğazı§ 39-, 194+ 

Kilikiá, jedna ze satrapií Kappadokie§ 230
Kilikiá, Kilikie, Kilikové, smíšené ethnikum (chetitsko-luwijsko-churritsko-anatolsko-semitské) § 3500, 2200, 2100, 1780, 1550, 1530, 1525, 1500, 1490, 1480, 1460, 1420, 1400, 1370, 1330, 1300, 1237, 1220, 1200, 1193, 1191, 1180, 1000, 858, 850, 839, 837, 874, 833, 805, 743, 740, 738, 718, 715, 709, 705, 696, 691, 677, 675, 665, 606, 675, 600, 560, 557, 492, 480, 479, 461, 452, 389, 387, 378, 333, 331, 323, 321, 319, 316 - 313, 309, 306, 305, 301, 299, 295, 294, 286, 281, 260, 253, 246 - 244, 230, 200, 197, 196, 190, 188, 169, 153, 155, 147 - 144, 130, 121, 103 (provincie), 102, 101, 96, 95, 93, 92, 90, 88, 83, 81, 79 - 76, 74, 73, 69 - 64, 62, 57, 56, 53 - 46, 43, 41 - 39, 36, 35, 31, 30, 25, 19, 12-, 17+ až 19+, 24+, 34+, 35+, 41+, 52+, 55+, 60+, 62+, 66+, 70+, 72+, 117+, 133+, 147+, 194+, 214+, 218+, 224+, 252+, 259+, 260+, 268+, 275+, 276+, 313+, 351+, 354+, 361+, 362+, 365+, 382+, 387+, 390+      

Domácí název země asi Chijawa (luw.) n. Adanawa, foin. Danunijim, eg. Danuna, řec. Adana byla býv. sídel. m. Qúe, Qáue, Gaue (slovo z Quwá a to z Achíjawa-Achawoj?), luwijská země Kizzu, eg. Qode. Starším označením byla část kilického obyvatelstva Hypachaioi/"Podachájové"? (Hérodotos). K. se dělí na Rovinatou, řec. Kilikiá Pedias, lat. Cilicia Campestris, ass. Qúe či Chilakku, bab. Chumé, a na Drsnou, řec. Kilikiá Trácheiá, lat. Aspera, bab. Pirindu či Piriddu (Chilakku a Pirindu jsou pův. domácí anatolská označení; Trácheiá sahala na západě až k městu a mysu Anemúrion/Anamur, kde hranice s Pamfýlií). Od c. 1600 součást churritského království Kizzuwatna s centrem v Kummanni, pozd. Kappadockých Kommánách, c. 1400 vasalem říše Chetitů.

Země byla osídlena luvijsky hovořícím obyvatelstvem a ovládána četným luvijským dynasty, kteří po zániku chetitské říše žádnou ústřední mocnost neměli. K. byla kolonisována Hellény (srov. Tarsos), starším kolonisátorem byl věštec Mopsos/Mukšuš, nikoli však v míře, která z nich dělala směrodatnou část obyvatelstva (Samští kolonisovali v Trácheji přístav s pevností Kelenderis, lat. Celenderis, dn. Aydıncık, předtím Gilindire v TR; patřívala k athénské arché).

Provincie K. v republikánských dobách zahrnovala ještě Kypr, Lýkii, Pamfýlii, Pisidii, Isaurii, Lykáonii a nakrátko tři fryžské správní obvody, diokese, Láodikeiu, Apameiu a Synnady z provincie Asie. Hluboké lesy Kilikie přečkaly starý věk i východořímskou říši, dokud z jejich dřeva nezačal stavět flotilu pro válku s Benátčany sultán Bájezíd II. (zemřel 1512). 

Kilimandžáro, h. ve vých. Africe; zkomoleno ze svahilského Kilima cha Njaro, Kilima ča Ndžaro, Malá hora, na níž bydlí bůh Ndžaro§ 117

Kili-Tešup z Katmuchu, dyn., ass. Errupi/Irrupi, s. Kali-Tešupa§ 1115, 1114  

Killa, m. v Aiolidě v majetku Adramyttia§ 650

Killa, m. poblíž Karthága neznámé polohy, snad identické se Zamou§ 202 

Killara, Kildara, m. v Kárii u Bargylií§ 201

Killés, vojevůdce Ptolemaia I.§ 311

killikyrioi§ viz kyllyryoi

Kilu-Chepa, Kilu-Chepat, Kelu-Ch., Gilu-Cheba z Chanigalbat, d. Šuttarnova, manž. Amenhotepa III.§ 1417, 1408 

Kiluš-Chepa z Chattuše, d. Chattušila III., manž. Ari-Šarrumy§ 1288

Kim, kor. klan§ 42+

Kim Suro§ viz Suro

Kim-he, Gimhae, m. na jv. Koreje§ 42+

Kimaš, nezn. město snad na území asi pozd. Assyrie§ 2078, 2006 

Kimberley, severní region Západní Austrálie§ před 6000 (1)

Kimbrové, řec. Kimbroi, lat. Cimbrí (z kelt. Cymbr-, soused, cizinec, srov. ale pod Wales)§ 1346, 231, 120, 118, 114, 113, 110, 109, 107 - 104, 101, 86, 57, 52-, 5+ ("Kimberský mys"), 167+ 

Severogerm. kmenový svaz; po jejich porážce se zbytky K. a Teutonů, srov. tam, usadily v Belgické Gallii a v Caesarově době byly známy pod jménem Atuatukové/Aduatukové, lat. Atuatucí/Aduatucí (smíšený národ byl Caesarem vyhlazen, 53 tisíc A. bylo prodáno do otroctví). S dávnými Kimbry sdílejí jméno Cimbrové, it. Cimbri, něm. Zimbern na severu Itálie žijící po několika vsích severně od Verony a v Benátsku na sever od Vicenzy a v Trentinu. O přímé souvislosti zřejmě nelze hovořit, zato bývají dáváni do souvislosti s Langobardy jako jejich potomci, nebo spíše se pokládají za potomky bavorské kolonisace z 11. století a jejich jazyk za jeden z bavorských dialektů. Jméno Zimbern by se pak dalo odvozovat od "zimmer", pokoj, tesaři. 

Kimiata (pl.), m. a pevnost v Paflagonii, dn. Kurmalar§ 302

Kimmerové, Kimmeriové, řec. Kimmerioi, lat. Cimmerií, ass. Gimirrája, urart. snad Išqigulú/Išquigulu, arm. Gamirk§ 2500, 1760, 1200, 1076, 775, 714, 709, 708, 706, 705, 696, 679, 678, 673, 675, 669, 663, 652, 650, 644, 617, 295-, 75+ 
Smíšený kočovný národ neznámého původu (indoevr. různojazyčné kmenové svazy?). Některé jejich skupiny, zaměňované se Skythy, ještě v 6. století zajaté hellénské plavce obětovali své matriarchální Velké bohyni Tabiti, kterou Helléni ztotožňovali s Hestií. Poprvé se objevují již v Odysseji, v assyrských pramenech za Šarrukéna II., srov. roky 714 a 709sqq. Ztotožňováni s kulturou Novočerkassk (Černogorovka-Novočerkassk).  

Kimóliá, mí. v Megaridě; název lokality zřejmě od hlíny, která se vyskytuje na kykladském ost. Kimólos, využívané pro obsah sody k mytí§ 458

Kimólos, o. u Mélu§ 245

Kimón z Athén, jméno několika členů ath. aristokratického rodu:§
Kimón I. Koálemos/Hlupák§ 525, o. Stésagorův, nevl. b. Miltiada IV.
Kimón II.§ 524, 496, 493, syn Stésagorův a o. Miltiada V., srov. pod hry olympijské
Kimón III.§ 510, 500, 493, 489, 478 - 476, 472, 470 - 467, 464 - 461, 456, 454, 453, 451, 433, 415, syn Miltiada V., b. Métiochův 
Kimón IV.§ 296, arch. 288

Kimón V.§ 239, arch. 237, popř. 236 

Kimuchu§ viz Samosata

Kinambrové, Kinambroi, ill. nárůdek§ 33

Kinabu, m. v Chabchu§ 882

Kinadón ze Sparty, též Kynadón, sociální revolucionář§ 400, 397

Kinachnu§ viz Foiníkie 

kinaidografos, kinaidolegein, psaní homosexuální pornografie§ 276

kinaidos, cinaedus§ 276 a viz pod hudba

Kinalua§ viz Kunulua

Kinaron, lokalita v Alexandreji§ 320+ 

Kinda, arab. kmen a království§ 300 a viz Arabové (1)

Kindagal, šejk Amoritů§ 2292 

Kindatttu ze Simaški, k. Elamu, akk. Ki-in-da-at-tu/Ki-in-da-du, snad totožný s Chutran-Temtim§ 2030, 2021, 2006, 1993  

Kindyé, m. u Bargylií v Kárii, dn. Sırtmaç v TR§ 460, 391

Kineás z Gonn, k. Thessalů§ 512

Kineás z Thessalie, gen. Kiney§ 1. promakedonský politik, 344; 2. 281 - 279, rádce Pyrrhův; 3. 170, 150, rádce a velitel žoldnéřů Ptolemaia Filométora v Alexandreji; 4. s. Alketův, roku 267 vítěz dostihů na basilejích, roku 263 epónymní kněz v Alexandreji (není v CSD) 

Kineás z Eukratideie (?), ktistés města§ 165

Kinésiás z Athén, básník díthyrambů§ 399 a viz s. v. lyrika

Kinnamos z Parthie, usurpátor§ 36+ 

kino§ viz hudba

Kinyfos či Kinyps, wádí čí říčka a kraj vých. od Leptis Magna v Syrtě, dn. Kaam v LAR§ 513 Kynifos, §

Kinza§ viz Qadeš 

Kiós, vůdce Mámertinů§ 270

Kios, m. v Mýsii, pozd. v Bíthýnii, gen. Kiu, obyvatelé Kijané/Kianoi, pozdější Prúsiás Přímořská, Prúsiás pros thalassé nebo P. hé epithalassios, P. ad mare, dn. Gemlik v TR§ 628, 496, 408, 370, 337, 324, 319, 302, 296, 246, 229, 202-, 257+ 

Kipi-Tešup, o. Itchi-Tešupa, k. v Arrapše§ 1366 

Kipšunu, sídel. m. státu Qumánu, polohy nezn.§ 1112

Kirašeniwe, m. a kraj v Simurru§ 2292 

Kirgizové, Kirgizie, Kyrgyzové, Kyrgystán, turkický národ ve Střední Asii a novověký stát, viz pod epos a Válmíki§ 600, 201, 105 
První zmínka o K. je asi z roku 201 př. n. l., kdy sídlili na jižním Altaji (Sia-ťia-s´/Xiajiasi n. Che-li-čchi-s'/Heliqisi, popř. Ke-kchun/Gekun n. Ťien-kchun/Jiankun). Čínské prameny o nich hovořily jako o lidech rusovlasých a se světlýma očima, pravděpodobně původně indogermánského původu (příbuzní íránských Saků?). Roku 49 př. n. l. se hnuli na sever k hornímu Jeniseji, kde se v šestém století n. l. stali vasaly Gökturků, srov. pod Hunové a Ťien-kchun.

Kirib-ulme z Urbila, churrit. dyn.§ 2078 

Kirikiri, ensi v Ešnunně§ 2028, 2006, 1977  

Kiririša, elam. bůh§ 1266

Kirjat§ viz Qirjat

Kirké, Héliova dcera, kouzelnice§ 753, 534

Kirkésion§ viz Circésium

Kirkúk§ viz Arrapcha

Kiroadás z Odrysie, k.§ 212

Kirrha, m. ve Fókidě, též Krísa, pokud nešlo o dvě odlišné obce§ 1100, 700, 595, 591, 586, 356, 339, 281, 172, 48-, 67+ 

Kirrí z Qúe, dyn.§ 850, 833 

Kirrí z Tabalu, dyn.§ 850

Kirruru, Kirriuru, země na horním toku Horního Zábu sev. od Zamuy§ 883 

Kirši, Kiršu, m. v již. Anatolii/Kilikii (?), asi pozdější kilická Claudiopolis, "Colónia Iúlia Augusta Ninica Claudiopolis", dn. asi Mut v TR prov. Mersin§ 557

Kirta z Mitanni, k.§ 1580, 1550 

Kirua z Qué, ass. místodržitel§ 696

Kirûm z Mári, d. Zimrílimova§ 1779  

Kirurru, nairská země kdesi poblíž jezera Urmia§ 859, 856 

Kirwašir, bůh Elamitů§ 1520

Kisku, nezn. země, cílem ass. agrese§ 799

Kismar, mesopotamské m. východně od Tigridu§ 1933 

Kisos§ viz Keisos

Kissa (sg.), m. n. obec u Tarrakónu, lat. Cissis§ 218

Kisseus z Makedonie, k.§ 1104

Kissidás ze Syrákús, velitel expediční jednotky§ 373, 368

Kissiá, Kissiové§ viz Súsiána

kistoforoi, lat. cistophorí, attalovské třídrachmy s ražbou magické skříňky/kisté nesené v procesích Dionýsova kultu/cista mystica, z níž vylézá had a na reversu klubko hadů§ 650, 190, 189, 133, 51, 43 a srov. pod ceny (2)

Ražba cistophorů, po apamejském míru 188 nejrozšířenějších anatolských mincí ustala c. 67, sna d v souvislosti v Pompejovými válkami v Orientu, c. 58 obnovena se jmény proconsulů (C. Claudius Pulcher a C. Fannius)/proconsulské kistofory, poslední c. 42 se jménem propraetora L. Aemilia Lepida Paulla. Vzhledem k tomu, že Attalovci na svém území provozovali několik stříbrných dolů, z nichž v dnešní mýsské lokalitě Balya Maaden byl ještě v první polovině dvacátého století největším stříbrným dolem Předního východu.  

Kisurra, sum. m., dn. Tell Abú Hatáb v jihoirácké provincii al-Qádisíja§ 2006, 1935, 1894, 1809, 1738    

Kiš, Kíš, m. v Babylónii původně sumerské východně od Babylónu s chrámovým komplexem Chursag-kalamma, dn. lokalita Tall al-Uhajmir§ před 6000 (2), 3200, 2700, 2600, 2550, 2540, 2500, 2490, 2450, 2420, 2384, 2346, 2292, 2119, 2096, 2021, 1895, 1894, 1869, 1742, 1738, 1727, 1228, 1068, 711, 703, 96

Kišassun, Kišisim, ass. pevnost Kár Nergal v západní Médii§ 714

Kišib-gal§ viz Dub-gal z Uru 

Kišnapili z Chattu, vojevůdce§ 1460

Kišon§ viz Qíšón

Kitanové, čín. Čchi-tan/Qidan, odštěpenci ze Sienpejů a smíšení asi s Huny§ 200

Kithairón, pohoří mezi Attikou a Boiótií§ 378, 377, 371

Kitibaina§ viz Qatabán

Kition, m. na vých. Kypru, foin. ktn/Qart hadašt (cf. Karthágo), dn. Larnax, Larnaka§ 1600, 1070, 729, 709, 497, 479, 453 - 449, 425, 400, 392, 391, 388, 386, 361, 336, 321, 315, 313, 310, 306, 144, 50

Kition, m. jižně od Pelly v Makedonii§ 171

Kitlala n. Sachlala na Balíchu, m. nezn. polohy§ 853

Kitlamu n. Suchlamu, Sachlamu, ass. šejk§ 2400 

kitullum ša perê, speciální assyrská jednotka§ 722

Kituš-id z Lagaše, ensi§ 2316 

Kiutu, sum. m. neznámé polohy§ 2490 

Kizóos, blíže neznámý protiparthský vzbouřenec§ 134+ 

Kizza§ viz Qadeš

Kizzu, luwijská říše na území pozd. Kilikie§ 1780 a viz Kilikie 

Kizzuwatna§ viz Kilikie [podle jiné úvahy ležela K. na severu, na území pozdějšího Pontu]

Kje z Mahanu, kor. Gye, k.§ 18

Kjongdžu§ viz Kumsong

Kjúšú, japon. o.§ 500-, 70+, 190+