Af-Ach

 

Afaia, bohyně uctívaná na Aigíně§ viz tam

Afareus, s. Hippia Élidského s Pláthanou, adopt. s. Ísokratův, dramatik a logograf§ 436

Afeidás z Athén, k.§ 1135 

Afghánistán, novověký stát, viz Aria a další satrapie§ 4000, 3500, 3000, 2200, 2000, 1800, 600, 330, 327, 303, 180, 75, 55-, 45+, 212+ 

Jméno snad souvisí se sanskrtským názvem lidu Ašvaků, „Jezdců“, v dnešním Núristánu („osvícená země“ a před islamisací Kafiristán, „Země nevěřících“, protože dlouho zde převládal animismus) na afghánsko-pákistánském pomezí, kteří byli součástí starého indoíránského lidu Kambodžů. Z Ašvaka(n) je v Mahábháratě Avagáná, z toho perské Abagán, řecké Aspasioi a Assakénoi, žijící snad ve Swátu (PAK).

Paštunové (u Hérodota Paktyové?) začali slovo Afghán(istán) mnohem později používat pro kolektivní označení země. Wazírové/Wazírí, jsou jako většina paštunských kmenů po obou stranách afghánsko-pákistánské hranice (Durandova linie) asi potomky Skythů s příměsí krve Hefthalidů a Kušanů. Podle jiné interpretace mohou být Kambodžové jednou z královských dynastií Skythů. Během kušánské éry v 1. st. př. n. l. do asi 4. st. n. l. migrovali do Bengálska, na Cejlon a do dnešní Kambodže. K. byli zřejmě zarathuštrovci z východního Íránu a jméno souvisí s Kambudžija/Kambýsés, srov. tam. Předchůdcem afghánského státu byl středověký Chorásán, persky "země vycházejícího slunce" (z perského/íránského pohledu) rozprostírající se od východní Persie a Turkmenistánu po Uzbekistán a Afghánistán.

Afidnai, obec a pozd. attický démos, též Afidna§ 1555, 750, 378

Afinia Gemina Baebiána, manž. príncipa Vibia Trebóniána Galla§ 251+  

L. Afinius Gallus§ 46+ a viz pod L. Asinius Gallus, cos. 62+ 

Afnéis z Kappadokie, manž. Pixódarova§ 341

Afobos z Athén, strýc a poručník Démosthenův§ 384

Afraatés z Adiabény, aram. Afrahat z Aššuristánu, první ze syrskoaram. církevních "otců"§ 345+ 

L. Áfránius§ 1. autor togát, 150; 2. pompeján, 69, 65, 64, cos. 60, 49, 47, 46-, 37+ 

Sex. Áfránius Burrus, praef. praet.§ 51+, 54+, 58+, 59+, 62+ 

Cn. Áfránius Dexter§ cos. suff. 105+ 

P. Áfránius Fláviánus § cos. suff. 117+ 

Afránius Hannibaliánus, praef. Urbí§ 284+, cos. ord. 292+, 293+  

L. Áfránius Potítus§ 37+

Flávius Áfránius Syagrius, praef. Urbí§ 379+, cos. 382+ 

Posledními volenými magistrí mílitum/generály pozemního vojska v Galliích byli Áfrániové Aegidius a jeho syn Syagrius, poslední gallořímský dyn. na severu Gallie, poražen a zabit Franky roku 486 n. 487

Aegidius§ 382+ 

Flávius Áfránius Syagrius Aegidius (?), rekonstruované jméno, mag. mílitum per Galliás, s. Aegidiův§ 280+, 382+  

Afrika, Afričané; srov. i pod Karthágo, Libye apod., o kontaktech a objevování černé Afriky viz pod objevy § 530, 440, 396, 379, 310, 256, 255, 253, 215, 212, 210, 205, 204, 160, 87, 81, 48 - 46, 42, 39, 36, 28, 25; Provincia África/África vetus (býv. kmenové karth. území, sídlem řím. správy byla Utica), África nova (býv. Numidie) a dioecése: 146, 125, 103, 66, 49, 46, 42, 40, 25-, 14+, 17+, 20+, 23+, 28+, 37+, 44+, 53+, 59+, 68 až 70+, 75+, 80+, 85+, 90+, 100+, 118+, 122+, 128+, 138+, 148+, 152+, 186+, 189+, 192+, 193+, 197+, 203+, 217+, 229+, 238+, 240+, 260+, 285+, 296+, 302+, 309+, 311+, 314+, 321+, 337+, 338+, 344+, 352+, 354+, 363 až 365+, 373 až 375+, 379+, 383+, 384+, 389+           

Územní rozsah římského pojmu A. za republiky nebyl v podstatě větší než dn. TN, od dominátu celá dn. severní A. bez Egypta a Kyrénaiky. Helléni nazývali Afriku bez Egypta Libyí, což platilo ještě ve druhém století n. l. Viz také pod objevy zeměpisné. Černé subsaharské Afričany antický starověk znal jen jako kuriositu na dvorech Ptolemaiovců nebo později císařů. Arabové převzali označení pro rozsah římské provincie mezi Tripolitánií a východním Alžírskem jako Ifríqija.

Afrika, subsaharsk᧠800 a viz úvodem, prehistorie, Bantu a jednotlivé země 

afrodisiaka§ viz lékařství a sex; španělská muška-kantharis ibid.

Afrodísias, m. v Kilikii§ 315

Afrodísias v Kárii s přívlastkem někdy Ninoé§ 150+ 

Původně prý Lelegónpolis, Megapolis, Ninoé, založeno snad v hellénismu (Attalovci?), od 1. st. n. l. sídlo sochařské školy, export modrého kárského mramoru z blízké hory Salbakos, dn. Babadağ. Od 6. st. n. l. Stavropolis, Město kříže, později jako hlavní město byzantské Karie měla jméno Kária, turecky Gerye. Od 13. století zpustlé, do roku 1970 v ruinách ves, která byla přemístěna o kus dále.

Afrodísion, též Núré nebo Urpridišša, m. na severovýchodě Kypru§ 709

Afrodísios, vojevůdce Seleuka I.§ 281

Afrodísios z Athén§ arch. 170

Afrodíté, bohyně a její podoby; sumerské a semitské předchůdkyně srov. pod Atargatis nebo Ištar, Aštarté, též Venus§ 1184, 1070, 640 (etr. Turan), 432, 356 (Lokry Epizef.), 353, 325, 321, 249 a 244 (Eryx), 230 (u Perg.), 350 a 100 (Mélská), 58 (Pafos), 49+ (Erycká), 64+, 69+ (v Pafu), 70+ (Kós), 115+ a 139+ (Kýzikos), 185+ (máiúma), 326+ (Jerúsalém)       

Afrodíté Zefyrítis§ viz Arsinoé I.

Afrodítopolítés, hornoeg. nomos (22.), podle eg. Tepihu, dn. Atfíh, kde uctívána Hathór (druhou A. n. Afrodító byla Sebti či Per-wadžet (10. hornoeg. nomos), dn. Kóm Išqau, třetí A. byla Inerti neboli Per-Hathor, dn. Gebelejn/al-Džebelejn, řec. též Pathyris)§ 2118, 285

Afytiá u Olynthu, mí. na Síthónii; též Afytis§ 750, 380

Agaba (pl.), pevnost v Iúdaji u Jerúsaléma§ 69

Agabana, jakási pers. pevnost§ 366+ 

Agaclytus/Agaklytos, propuštěnec Vérův, celým jménem M. Aurélius A., manž. Vibie Aurélie Sabíny, d. Márkovy§ 166+, 169+, 188+ 

Agade, A-ga-de/A-kà-dè, sum. jméno pro akk. Akkadu, sídel. m. říše Akkadů v sever. Babylónii (= dn. Baghdád či bezprostřední okolí?)§ 3200, 2400, 2346, 2316, 2307, 2292, 2283, 2255, 2230, 2206, 2191, 1160, 722, 674

Agag, k. Amaleků§ 1015 

Agamédés, stavitel§ 548

Agamnéstór z Athén, doživotní arch.§ 797, 777, 776

Agamemnón, gen. –mnona, k. v Mykénách§ 1473, 1266, 1201, 1193, 1170, 1168, 650, 550, 396

Agamemnón, k. v Kýmě, o. Hermodiky§ 742

Agamtanu§ viz Ekbatana

Agapénór z Tegey, k. Arkadů§ 709

Agapios z Athén, ž. Marína z Neápole v Pal., neoplatónik a filolog§ 350+ 

Agapios z Alexandreie, lékař§ 350+ (možná totožný s předešlým) 

Agaristé z Athén, manž. Dámóna a Alkmaionida, udavačka§ 415

Agaristé ze Sikyónu§ 1. 657, 576, d. Kleisthéna Sikyónského a manž. Megaklea II.; 2. 500, 484, d. Hippokrata z Athén (bratra reformátora Kleisthéna), m. Perikleova

Agaros ze Skythie, k.§ 309

Agasiás z Athén, pučista§ 479

Ágásiklás ze Sparty, s. Archidáma I., ión. Hégésiklés§ 739, 600, 556

Agathangelos, tajemník Tíridáta III. Armenského a hagiograf§ 301+ 

Agatharchidés z Knidu, historik a zeměpisec§ 200, 150, 120

Agatharchos z Kerkýry§ 536 (Ol.)

Agatharchos ze Samu, malíř§ viz pod malíři

Agatharchos ze Syrákús, s. Agathokleův§ 299, 214

Agathé, n. Agathé Tyché/Agathotyché, m. v Gallii Narbonské, dn. Agde (čti: Áte), přístav u Béziers§ 600

Možné je i to, že se původně osada jmenovala Agathé polis, Šťastné město. Agathotyché doloženo nápisně.

Agathínés z Korinthu, nauarchos§ 393

Agathínos ze Sparty, lékař§ 55+ 

Agathodaimonis§ viz Indonésie

Agathokleiá z Alexandreie, ses. Agathoklea (IV.) Alexandrijského, dc. Oinanthy s Agathokleem (III.)§ 289, 276, 204, 203

Agathokleiá z Bakter, zvaná Theotropos, d. Agathoklea Bakterského, manž. Menandrova§ 165, 155, 130

Agathoklés z Athén§ 1. arch. 357; 2. arch. 106

Agathoklés z Baktrie, k.§ 185, 180, 175, 165, 155

Agathoklés z Makedonie§ 1. 321, o. Autolykův; 2. 302, 300, 292, 286, 283, 281, s. Lýsimachův

Agathoklés z Pelly, nar. v Krannónu v Thessalii, o. Lysimachův§ 361, 323

Agathoklés I. Syrákúský, z Therm, král Sicílie, s. Karkýna z Rhégia§ 361, 339, 334, 319 - 304, 302, 300 - 293, 290, 289, 281, 278, 276, 214

Agathoklés II. ze Syrákús, s. Agathoklea I.§ 290, 289 

Agathoklés (III.) z Alexandreie, s. Theoxeny ml. s nezn. otcem, manž. Oinanthy, o. Agathoklea IV. a Agathokleie§ 289

Agathoklés (IV.) z Alexandreie, dvořan Ptolemaia III. až V., syn Agathoklea (III.), vnuk Agathoklea Syrákúského, a Oinanthy, b. Agathokleie a asi dvou dcer§ 289, 276, 221, 219, 204, 203

Agathoklés alias Fereklés, eparchés v Astabéně§ 250

Agathón z Athén, tragický básník (gen. - óna)§ 447, 406, 400

Agathón z Makedonie, s. Filótův, b. Asandrův a Parmeniónův, o. Asandrův§ 336, 334, 325, 323, 313

Agathón z Pydny, velitel Babylónu§ 331

Z jihobabylónské Larsy je roku 86 SE doložen jistý A-ga-tu-ú-nu, který má tři syny: [xx]rillusu, Menandra/Mininniduru/Menandar a Apolloníka či Apolloníkaia/Apaluniqí (není v CSD). Z Larsy t. r. je známo i jiné hellénsky znějící jméno: otec a syn La-a-ti-qí-ru.

Agathopús z Aigíny§ Ol. 173+, Ol. 177+  

Agathos daimón, Agathodaimón, Éventus bonus/Bonus éventus, Štěstí, mimo jiné oblíbený v Athénách a Alexandreji§ 374+ a viz v přílohách Bozi a jejich svátky

Agathostratos z Rhodu, nauarchos§ 263 

Agathyrsové, skythský národ v oblasti dn. Sedmihrad§ 650, 429, 340, 339

Agauos z Abýdu, tyr.§ 365

Agde§ viz Agathé

Agéarchos z Megalopole, o. stratéga Kypru Ptolemaia§ 197

Ageladás z Argu, sochař§ 500

Ageláos z Farsálu, n. Agellos, tyr.§ 477

Ageláos/Agelás I. z Korinthu, k.§ 1103 

Agelius, Agelios, novátiánský biskup v Kónstantínopoli§ 364+ 

Agémachos z Kýziku§ 192 (Ol.)

Agémachos z Messénie, strat.§ 183

Agenarichus alias Serápió§ viz tam  

Agénór z Makedonie, o. Peithónův a Eudámův, satr. Indie, gen. Agénora§ 323, 312

Agénór ze Sídónu, k.§ 335

agentés in rébus, "jednatelé v záležitostech", tajní§ 293+ a viz pod policie 

ager gallicus, na kelt. Senonech Římany dobyté přímořské území Umbrie s městy Ariminum, Pisaurum a Sena Gallica§ 284, 232

ager públicus, státní půda, kořistní nebo z dědictví králů§ 191, 74

L. Agerínus, Agerrinus n. Agermus, oddaný propuštěnec Agrippiny ml.§ 59+ 

Agésandridás ze Sparty, s. Agésandrův, nauarchos§ 411

Agésandros z Rhodu, též Hagésandros, sochař§ 50

Agésiás z Athén§ viz Hégésiás z Athén

Agésidás ze Sparty, pán Alkmánův§ 624

Agésiláos z Athén, b. Themistokleův (údajný)§ 508

Agésiláos z Makedonie, Antigonův diplomat§ 315

Agésiláos z Naupáktu, strat.§ 217, 207

Agésiláos ze Sparty§ 1. 739, b. Agásiklea; 2. 333, s. Archidáma III. a b. Ágida III.; 3. 243 - 241, 219 příbuzný Ágida IV. a o. Hippomedonta

králové ve Spartě:§

Agésiláos I., o. Meneláův, k.§ 960, 930, 775

Agésiláos II., s. Archidáma II., nevl. b. Ágida II., manž. Kleory, o. Archidáma III., Eupólie a Hippolyty, b. Kynisky§ 470, 444, 401, 400, 397, 394, 391, 389, 385, 383, 381, 380, 378, 376, 371, 370, 365, 362 - 359, 356

Agésiláos, b. Ágida III. (třetí A. nevládl)§ 331

Agésimenos z Eresu, s. Hermésideův, z rodiny samovládců§ 357

Agésipolis, králové ve Spartě:§

Agésipolis I., s. Pausaniův§ 395, 388, 386, 385, 381, 380

Agésipolis II., s. Kleombortův§ 371, 370

Agésipolis III., s. Agésipolidův, v. Kleombrota III.§ 219, 217, 195, 183

Agésipolis, s. Kleombrotův, o. Agésipolida III., b. Kleomeneův§ 219

Agésistraté ze Sparty, m. Ágida IV.§ 243, 241

Agéstratos z Rhodu, o. nauarcha Xenofanta§ 220

Agétás z Aitólie§ 218, 217

Ageus z Argu§ 328

Agdir§ viz Gádés

Agditis, b.§ viz Máter deum

Agga z Kiše, s. Enmebaraggesiho, k.§ 3200, 2700 

Aggramés n. Xandramés, hind. Dhana Nanda, poslední z Nandů§ 326

Ágiátis ze Sparty, vd. po Ágidovi IV.§ 241, 224

Ágidovci, královský rod v Lakedaimonu§ 1104, 1103, 1061, 989, 960, 930, 886, 826, 786, 775, 754, 743, 734, 420, 690, 660, 600, 521, 488, 480, 458, 408, 395, 380, 371, 370, 308, 265, 260, 252, 242, 241, 235, 222, 319

Agilimundus, germánský velmož, vasal Quádů§ 358+ 

Agiló, trib. gentilů a scútáriů, mag. mílitum, Alaman, manž. Vetiány§ 360+, 361+, 365+, 366+   

Aginnum, Agennum, středisko keltských Nitiobrogů na Garummně, dn. Agen na Garonně§ 107

Ágis, králové ve Spartě:§

Ágis I.§ 1061 a viz Seznam sparťanských králů

Ágis II., s. Archidáma II. s Lampitó, b. Kynisky, nevl. b. Agésiláa II.§ 444, 427 - 425, 418, 417, 413, 411, 410, 405, 404, 402 - 400  

Ágis III., s. Archidáma III., b. Agésiláa (který nevládl)§ 338, 333, 331, 330 

Ágis IV., s. Eu(dá)midy II.§ 400, 272, 245 – 241, 226

Ágis z Élidy§ 572 (Ol.)

Ágis z Paionie, dyn., s. (?) Patraův§ 359, 286

Ágis z Tarentu, strat.§ 281

Ágis, Ptolemaiův strat.§ 313

Agisymba§ viz Libyjské jezero

Aglaiá, d.Mantineova, manž. Abanta Argívského, m. dvojčat Proita a  a Akrisia§ 1350 

Aglaos z Psófidy, vzorný chudák§ 678

Agni, hindský bůh ohně z éry véd, vůdce migrujících pastevců§ 1800 

Agnimitra, s. Pušpamitrův, k. v Magadě§ 185

Agnodóros z Kýziku§ 140 (Ol.)

Agónippos z Eresu, tyr.§ 332

agónisté, lat. agónisticí, fanatičtí křesťanští rovnostáři v Africe§ 311+, 314+, 344+, 372+ a viz pod křesťanství 

agónothetés, v Olympii, hlavní rozhodčí§ 776, 577

agorá, v Athénách, náměstí, centrum veřejného života městského státu – polis, viz Athény§ 528

Agorá, Agoraion teichos, m. na Thr. Chersonésu, budoucí Lýsimacheia§ 346

Agorákritos z Paru, sochař§ 432

agoránomos, v Babylónu; obecně městský úředník dohlížející na míry a váhy na tržišti, v římské době řec. označení pro aedila§ 56

Agoratos z Athén, udavač, rodem otrok§ 404

Ágra, m. na sz. IND§ 600

Agraiové, aitólský kmen§ 426, 424

Agram§ viz Zagreb

agrární zákony v Římě§ viz léx agrária/légés agráriae

agrí decumátés, území osídlené Suéby jako kolonisty s nejasným postavením v Horní Germánii, dn. na území BW§ 97+, 213+, 235+, 259+, 262+, 359+     

Agriánové, řec. Agriánes, thr. nárůdek na horním Strymónu§ 335 - 334

Agrinion, m. v Aitólii§ 314

Agrios, lat. Ardeas, s. Odyssea s Kirkou, b. Télegona a Latína, k. Etrusků§ 534

agrippa, Agrippa, původním významem snad dítě, které při porodu přišlo na svět hlavou napřed§

Agrippa, s. M. Antónia Félíka s Drúsillou, d. Héróda Agrippy I.§ 35+, 79+ 

Agrippa Memfidés alias Apolaustos/Zlatíčko, herec ze Syrie§ 166+, 189+ 

Agrippa Postumus§ viz M. Vipsánius Agrippa Postumus

Agrippa Silvius z Alby Longy, k.§ 912, 875 

Agrippás, skeptický filosof§ 200+ 

Agrippína§ 1. manž. Tiberiova, viz Vipsánia Agrippína; 2. Agrippína Starší, viz Vipsánia Agrippína, manž. Germánikova; 3. Agrippína Mladší, Iúlia Agrippína, dcera předešlých, m. Nerónova 

Agrippínensés, "Agrippíňané", nové jméno Ubiů, viz, a srov. pod Germáni§ 38

Agrón ze Sard, první z lýdských Hérákleovců-Tylónovců§ 1221 

Agrón z Illyrie, k. Ardiaiů, s. Pleuratův, b. Skerdilaidův, o. Pinneův, manž. Teutin§ 250, 231 - 229, 220, 219, 217

Agum I. z Kaššû, dyn.§ 1742 

Agum II., alias Agu-kakrime, kassitský k. Babylónie§ 1742, 1594, 1570, 324

Agum III. z Babylónu§ 1594, 1459 

Agúsi, Agúsu, Gúsi§ 1000 a viz Bít Agúsi

Agylla§ viz Caere

Agyrion, m. na Sicílii, dn. Agira§ 399, 397, 392, 339, 36

Agyris z Agyria, tyr.§ 397, 392

Agyrrhios z Kollytu, Athéňan, stratégos§ 389 a viz pod Athény (1) a theórikon/tragédie

Ah, Jah, měsíční kult v Egyptě§ 1567 

Aha, k. První egypt. dynastie§ 3174, 3127 

Ahanacht, Aha-nacht, dyn. v Hermopoli§ 2160 

Aha-Neit, ka. První eg. dyn., manž. Wadžiho§ 3174 

Ahaggar, pohoří v dn. Alžírsku§ 19

Ahhotep, Ah-hotep I., ka v Sedmnácté dyn.§ 1600, 1570, 1567  

Ahhotep II., ka. v Sedmnácté dyn.§ 1600, 1570, 1567  

Ahmose, Ah-mose, Ah-mes, k. Sedmnácté dyn. Senacht-en-Re, Hor Meri-maat§ 1600 

Ahmose I., první k. Osmnácté dynastie s trůnním jménem Neb-pehti-Re, Hor Aa-cheperu, řec. Amósis§ 3127, 1700, 1600, 1570, 1546, 1526, 1473     

Ahmose II., k. Egypta, eg. Jach-mesi, Hor Se-men-maat, trůn. jménem Chnum-ib-Re, řec. Amásis (gen. -ásida i -ásia), o. Psammeticha III. a kněžky Neitókris (II.)§ 737, 720, 574, 570, 568, 567, 547, 532, 526

Ahmose, voják ze začátku Osmnácté dyn., s. Babaje/Bibiho a Ibany/Abany, Ebany§ 1570, 1546, 1526 

Ahmose, ka Thutmosea I.§ 1526 

Ahmose, s. Amenhotepa II.§ 1450 

Ahmose Ameču, čati za Hatšepsuty a Thutmosea III.§ 1504 

Ahmose Humaj, o. wezíra Amenemopeta Pajriho, správce harému, Osmnáctá dyn.§ 1450 

Ahmose Henuttamehu/Henut-ta-mehu, ses. a manž. Ahmoseho I.§ 1570 

Ahmose Merit-amun I.§ 1. ses. a manž. Ahmoseho I., 1600, 1570; 2. Meritamun II., d. Ahmose I. s Ahmose Nefertari, ses. a manž. Amenhotepa I., 1567, 1546  

Ahmose Nefert-ari, d. Ahhotepy I., ses. a manž. Ahmosea I.§ 1600, 1570, 1567, 1546   

Ahmose Pen-Nechbet, voják z Osmnácté dyn.§ 1526 

Ahmose Sapair, s. Ahmosea I., ident. s Ahmose-anchem?§ 1567 

Ahmose Sat-Amun, d. Ahmosea I. s Nefertari§ 1567, 1546 

Ahmose Satkamose/Ah-mose Sat-Ka-mes, ses. a manž. Ahmosea I.§ 1570, 1567 

Ahmose Si-Tajit, místok. v Kúši, o. Tura§ 1567 

Ahmoseanch, s. Ahmose Nefertary s Ahmosem I., ident. s Ahmosem Sapairem?§ 1567 

Ahuitzotl, k. Azteků§ 1800 

Ahúra Mazda§ viz Zarathuštra

Ahwa, k. Pekče, s. Čhim-njua§ 246+, 269+, 283+, 285+   

Ach'áb z Israéle, k., řec. Achaab, č. Achab§ 876, 857, 854, 853, 849, 842   

Achádabhútí, biskup v Arbélách, původně magos§ 241+, 283+, 340+  

Acháia, Acháioi, homér. i klas. Achaia, Achaioi, č. Achajové i Achájové, spolek Achájů, Acháia, římská provincia Achaea, lat. Achaeí; bibl. v Palaistíně Chiwiové/bibl. č. Heveové a jejich tetrapolis [Kefíra, (A)Gabaón, Beerót a Kirjat-je(h)arím]§ 5300, 1805, 1520, 1460, 1400, 1390, 1300, 1250, 1200, 1193, 1184, 1180, 1104, 1100, 1089, 1070, 1061, 1048, 750, 730, 720, 708, 700, 680, 560, 468, 454, 446, 431, 417, 409, 401, 389, 388, 373, 371, 367 - 365, 362, 343, 339, 338, 332, 331, 323, 314, 303, 280, 279, 276, 275, 273, 267, 255, 251, 245, 243, 240, 239, 236 - 233, 230 - 224, 222 - 217, 215, 209, 208, 206-204, 200 - 191, 188 - 174, 169 - 167, 164, 160, 151 - 146, 140, 68, 64, 43, 39, 27, 12+, 15+, 34+, 35+, 37+, 39+, 44+, 46+, 49+, 51+, 54+, 61+, 64+, 66+, 67+, 69+, 70+, 77+, 117+, 122+, 125+, 128+, 129+, 167+, 170+, 171+, 217+, 238+, 253+, 254+, 261+, 268+, 280+, 337+, 355+, 360+, 364+, 365+, 375+, 378 až 390+, 392+ a viz pod Achchíjawa, Mykény, Argos          

Bájná prehistorie hellénské Acháje (podle Pausania):

Původním jménem Acháje bylo Aigialos, tj. Přímoří, a to po jednom sikyónském králi. Později, po smrti Hellénově, vyhnali jeho synové svého sourozence Xútha z Thessalie, který se pak usadil v Attice. Vzal si Erechtheovu dceru, s níž měl syny Acháia a Ióna.

Po Erechtheově smrti byl jeho potomky Xúthos vypuzen z Attiky, odešel do Aigialu, kde zemřel. Acháios pak odešel do otcovské Thessalie, Iónovi dal místní král Selinús za manželku dceru Heliku a po králově smrti se stal Ión sám vládcem Aigialu.

Moc nad touto zemí zůstala Iónovým potomkům čili Iónům, až do vyhnání Acháji. Acháiovi synové Architelés a Archandros se přestěhovali z thessalské Fthíótidy do Argu, kde se jejich rod začal nazývat Achájskými (domácí Argívští si říkali Danaovci).

Achájští se stali mocnými v Argolidě i v Lakónii. Když pak přišli Dórové pod Tísameneem, synem Orestovým, spojili se s nimi Achájové a obrátili se také proti svým příbuzným, proti Iónům v Aigialu. Iónové byli poraženi a vystěhovali se do Attiky, kam přišli za krále Melantha a stali se attickými „spoluobčany“.

Později se tito Iónové, podporováni jinými, vystěhovali do země, jíž dali jméno Iónie, kde dobyli a osadili řadu měst (maloasijská Iónie).

Po odchodu/útěku Iónů z Aigialy si zemi rozdělili Achájové a usídlili se ve zdejších dvanácti městech. Země se nyní začala nazývat Acháiá a později byla posílena Acháji z Argu a Lakedaimonu. Když se Dórové zmocnili Lakóniky, „příchod Hérákleovců“ zůstali na Peloponnésu Achájům pouze chudé oblasti na severozápadu poloostrova, Acháiá.

Potomci homérovského světa se z porážky dórské mocnosti Sparty mohli těšit až v éře hellénismu: dórská Sparta se dokonce stala na čas členem Spolku Achájů.

Acháios§ viz Acháia

Acháiové z Fthíe§ viz Fthíá

Achaiové, Achajové, kavkazský národ na vých. pobř. Černého moře, jižně od nich žili Zygové/Zygoi, Zyx (bývají ztotožňováni s předky Čerkesů), a Héniochové, viz, severní sousedé Kolchů§ 80, 65

Achaimenés z Persie, satrapa Egypta, též Achaimenidés, b. Artaxerxa I.§ 486, 462, 454 

Achaimenés z Pasargad, per. Hachámaniš, bab. Achiabamuš/Achiamanuš, dyn.§ 650, 559

Achaimenovci, per. královský rod s vedlejší větví Farnakovců, viz§ 650, 590, 569, 559, 530, 531, 522, 224+, 227+  

Acháios z Athén§ arch. 166

Acháios z Eretrie, tragik§ 484, 405

Acháios z Gatu§ viz Achiš 

Acháios, vůdce otroků na Sicílii, zřejmě zajatý seleukovský voják§ 138

Acháios (I.) Starší, s. Seleuka I., b. Antiocha I., o. Antiochidy a Andromacha§ 282, 281, 269, 253, 246, 241, 235

Acháios (II.) Mladší, s. Andromachův, vn. Acháia I., manž. Láodiké Pontské§ 242, 235, 229, 225, 223 - 220, 218, 216-213

Acháis§ viz Hérákleia v Areji

Achán, Achánu§ viz Bít Agúsi

Achardeos, ř.§ viz Sirakové

Ácház z Iúdaie, ass. Jau-chazi, k., s. Jóthámův§ 735, 732, 728, 699 

Achazjáhú, Achazjá, k. v Israéli§ 876, 854, 849  

Achazjáhú, Achazjá, k. v Júdě§ 849, 842 

Achat-abíšu, d. Šarru-kéna II., k. Aššuru§ 713

Achat-milki z Amurru, "Králova sestra", ka v Ugaritu§ 1270 

Achátum, šejk amorejský§ 2039 

Acházum, amor. státeček za Tigridem na Malém Zábu/Kapru, pozd. součást Zamuje§ 1797, 1232, 1097  

Achelóos, Achelóios, největší ř. Hellady, přirozená hranice mezi Aitólií a Akarnánií§ 286

Achenaten, Achenaton, Achnaton, Achnaten§ viz Amenhotep IV. 

Acheperré§ viz Šešonk V.

Acheperré-setepenamun§ viz Osorkón IV.

Achetaa, Achtiaa, Achti-aa, dvořan Třetí eg. dyn., manž. "královské důvěrnice" jménem Meritenes§ 2686, 2642 

Achetaten, Achetaton, Achet-Aten, sídel. m. Achen-Atenovo/Amenhotepa IV.§ 1379, 1375, 1373, 1368, 1366, 1361 

Achethotpe, Achet-hotep, wezír Páté dyn., s. Ptahhotepa Dešera, o. Ptahhotepa Čefiho§ 2686, 2498 

Achethotep Hemi, wezír Páté eg. dyn.§ 2498 

Achet Chufu, "Chufův obzor", pyramida Cheopova§ 2589 

Achchíjawa, říše na západě Anatolie a na egejských ostrovech, s velkou pravděpodobností mykénských Achájů, hierogl. luwij. Chijawa§ 1460, 1382, 1370, 1326, 1325, 1300, 1288, 1250, 1220,  a srov. pod Aqiwaša, Eqeweš 

Achchulašša, anatol. m. nezn. polohy§ 1550 

Achíjá ze Šila, prorok§ 972

Achí-jabábu z Bít Adíni, aram. pučista v Bít Chalupé§ 833 

Achillás z Egypta, strat.§ 51, 50, 48

Achillás, biskup v Alexandreji§ 300+ 

Achilleitis, část Tróady u Sígeia kolem Achilleova hrobu, Achilleion§ 620

Achillés, Achilleus, hérós, s. Péleův, vnuk Aiakův, o jeho kultu v Pontu viz pod Leiké a pod Ílion/Troi᧠1520, 1170, 1124, 334, 332, 232, 214+, 375+ a viz pod Troiá  

Jako žertovná souvislost vypadá nápad humanistického papeže Pia ii., který dal jednomu z bojovných braniborských hohenzollernských knížat Achilleovo jméno jako přívlastek. Albrecht Achilles von Brandenburg (zemřel roku 1486 smrtí přirozenou) byl jako Albrecht i. markrabětem Ansbachu a Kulmbachu a později jako Albrecht iii. kurfiřtem braniborským. Válečník, diplomat a milovník turnajových soubojů údajně žádné ze svých dobrodružství neprohrál.

Achillés z Alexandreie§ Ol. 101+ 

Achilleus Tatios z Alexandreie (?), autor milostného románu§ 150+, 172+ 

Achilleus z Palmýry, usurpátor (?)§ 273+

Achilleus, usurpátor v Egyptě, jiný asi od Aurélia Achillea, viz§ 286+  

Achí-maras z Mê-Turanu, "Můj bratr je nemocen", dyn.§ 2006

Achí-maras z Kiše, amor. dyn.§ 1894  

Achí-melek, velekněz Jahweho§ 1015 

Achimetu z Ašdodu, Achi-miti, b. Azirův, k.§ 711

Achímilkat§ viz Himilkón z Karthága

Achínoam z Jizr'élu, manž. Dáwídova§ 1015 

Achíqar/Achíkar§ viz Aba-Enlil-dari a novela 

Achírám z Byblu§ viz Chírám 

Achiš z Gatu, řec. Anchús, lat. Achis, dyn.; řec. Acháios n. Anchísés?§ 1200, 1015 

Achizuchína, Achi Zuchína, nezn. mí na Dolním Zábu§ 1097 

Achlamú, Achlamové, kočovný lid amorejský a pohoří po nich pojmenované, jednou jeho částí byli Aramajové; též odtud obecné akk. pojmenování loupeživých beduinů§ 1320, 1308, 1275, 1232, 1134, 1112, 1077, 912    

Achnaton, Achnaten§ viz Amenhotep IV. 

Acholius, životopisec Sevéra Alexandra§ 217+, 260+ 

Achóris§ viz Akorés

Achradína, část Syrákús§ 485, 466, 463, 396, 357, 344, 212

Achre, s. Chafreho§ 2558 

achšadarapannu, per.§ viz satrapés

Achšéri z Mannáje, k., o. Uallího§ 659

Achšíwarši§ viz Xerxés

Achthoés§ viz Cheti 

Achundaru z Tilmunu, k.§ 706

Achúni z Bít Adíni, dyn.§ 880, 858 - 855, 850   

Achutábum z Larsy, s. možná Núr-Adada§ 1850 

Achu'útu, "Nalezl bratra", urucký klan, který měl zjevně nejblíže k hellénským kolonistům, protože se u jeho příslušníků objevuje nejvíce řeckých jmen (nejvíce tzv. druhých jmen/„ša šumšu šanû“ je v klanu Luštammar-Adad)§ 244

Achyroné, mí u Níkomédeie v Bíthýnii§ 337+