Af-Ach
Afaiá, "Netemná", tedy "Šedá" (?), bohyně uctívaná na Aigíně§ viz tam
Afairema, m. v Samareji, pozd. v Iúdaji§ 145
Afanasjeva gora, Afanasjevova hora, archeolog. lokalita v Chakasii§ 2500
Afar, Afarové, lid, země a v africkém rohu na území dn. Ethiopie, kde i prov., Eritreje a Džíbútí, snad kdysi Hellény označováni za jeskyní lid/Tróglodytai; srov. jméno Francouzského Somálska Fr. území Afarů a Issů, pozd. Džíbútí§ před 6000 (1), 1600
Afareus, s. Hippia Élidského s Pláthanou, adopt. s. Isokratův, dramatik a logograf§ 436
Afeidás z Athén, k.§ 1135
afetés, nevolník ve Spartě§ 397
Affarbás z Persie, Narsův dvořan a diplomat§ 299+
Afghánistán, novověký stát, viz Aria a další satrapie§ 4000, 3500, 3000, 2200, 2000, 1800, 600, 330, 327, 303, 180, 75, 55-, 45+, 212+, 265+
Jméno snad souvisí se sanskrtským názvem lidu Ašvaků, „Jezdců“, v dnešním Núristánu („osvícená země“ a před islamisací Kafiristán, „Země nevěřících“, protože dlouho zde převládal animismus) na afghánsko-pákistánském pomezí, kteří byli součástí starého indoíránského lidu Kambodžů. Z Ašvaka(n) je v Mahábháratě Avagáná, z toho perské Abagán, řecké Aspasioi a Assakénoi, žijící snad ve Swátu (PAK).
Paštunové (u Hérodota Paktyové?) začali slovo Afghán(istán) mnohem později používat pro kolektivní označení země. Wazírové/Wazírí, jsou jako většina paštunských kmenů po obou stranách afghánsko-pákistánské hranice (Durandova linie) asi potomky Skythů s příměsí krve Hefthalidů a Kušanů. Podle jiné interpretace mohou být Kambodžové jednou z královských dynastií Skythů. Během kušánské éry v 1. st. př. n. l. do asi 4. st. n. l. migrovali do Bengálska, na Cejlon a do dnešní Kambodže. K. byli zřejmě zarathuštrovci z východního Íránu a jméno souvisí s Kambudžija/Kambýsés, srov. tam. Předchůdcem afghánského státu byl středověký Chorásán, persky "země vycházejícího slunce" (z perského/íránského pohledu) rozprostírající se od východní Persie a Turkmenistánu po Uzbekistán a Afghánistán.
Afidnai, obec a pozd. attický démos, též Afidna (sg.)§ , 12661555, 750, 378
Afinia Gemina Baebiána, manž. príncipa Vibia Trebóniána Galla§ 251+
L. Afinius Gallus§ 46+ a viz pod L. Asinius Gallus, cos. 62+
Afnéis z Kappadokie, manž. Pixódarova§ 341
Afobos z Athén, strýc a poručník Démosthenův§ 384
Afraatés z Adiabény, aram. Afrahat z Aššuristánu, první ze syrskoaram. církevních "otců"§ 345+
C. Áfránia, manž. sen. Licinia Buccióna§ 48
L. Áfránius§ 1. autor togát, 150; 2. pompeján, 72, 69, 66 - 64, 61, cos. 60, 49 - 46-, 37+
Sex. Áfránius Burrus, praef. praet.§ 51+, 54+, 58+, 59+, 62+
Cn. Áfránius Dexter§ cos. suff. 105+
P. Áfránius Fláviánus § cos. suff. 117+
Afránius Hannibaliánus, praef. Urbí§ 284+, cos. ord. 292+, 293+
L. Áfránius Potítus§ 37+
Flávius Áfránius Syagrius, praef. Urbí§ 379+, cos. 382+
Posledními volenými magistrí mílitum/generály pozemního vojska v Galliích byli Áfrániové Aegidius a jeho syn Syagrius, poslední gallořímský dyn. na severu Gallie, poražen a zabit Franky roku 486 n. 487
Aegidius§ 382+
Flávius Áfránius Syagrius Aegidius (?), rekonstruované jméno, mag. mílitum per Galliás, s. Aegidiův§ 280+, 382+
Afrika, Afričané; srov. i pod Karthágo, Libye apod., o kontaktech a objevování černé Afriky viz pod objevy § 530, 440, 396, 379, 310, 256, 255, 253, 215, 212, 210, 205, 204, 160, 87, 81, 48 - 46, 42, 39, 36, 28, 25; Provincia África/África vetus n. prócónsuláris (býv. kmenové karth. území, sídlem řím. správy byla Utica), África nova (býv. Numidie) a dioecése: 146, 125, 103, 95, 80, 67, 66, 57, 55, 49, 46, 44 - 42, 40, 27-, 25-, 14+, 17+, 20+, 23+, 28+, 37+, 44+, 53+, 59+, 68 až 70+, 75+, 80+, 85+, 90+, 100+, 118+, 122+, 128+, 129+, 138+, 148+, 152+, 186+, 189+, 192+, 193+, 197+, 203+, 214+, 217+, 229+, 238+, 240+, 260+, 285+, 296+, 302+, 309+, 311+, 314+, 321+, 337+, 338+, 344+, 352+, 354+, 363 až 365+, 373 až 375+, 379+, 383+, 384+, 389+
Územní rozsah římského pojmu A. za republiky nebyl v podstatě větší než dn. TN, od dominátu celá dn. severní A. bez Egypta a Kyrénaiky. Helléni nazývali Afriku bez Egypta Libyí, což platilo ještě ve druhém století n. l. Viz také pod objevy zeměpisné. Černé subsaharské Afričany antický starověk znal jen jako kuriositu na dvorech Ptolemaiovců nebo později císařů. Arabové převzali označení pro rozsah římské provincie mezi Tripolitánií a východním Alžírskem jako Ifríqija.
Afrika, subsaharsk᧠800 a viz úvodem, prehistorie, Bantu a jednotlivé země
gsiaka§ viz lékařství a sex; španělská muška-kantharis ibid.
Afrodisias, Afrodísias, gen. Afrodísiady, m. v Kilikii§ 315
Afrodisias, Afrodísias v Kárii s přívlastkem někdy Ninoé§ 190, 88, 39-, 150+, 301+
Původně prý Lelegónpolis, Megapolis, Ninoé, založeno snad v hellénismu (Attalovci?), později v sympolíteji s Plarasou, od 1. st. n. l. sídlo sochařské školy, export modrého kárského mramoru z blízké hory Salbakos, dn. Babadağ. Od 6. st. n. l. Stavropolis, Město kříže, později jako hlavní město byzantské Karie měla jméno Kária, turecky Gerye. Od 13. století zpustlé, do roku 1970 v ruinách ves, která byla přemístěna o kus dále.
Afrodísion, též Núré nebo Urpridišša, m. na severovýchodě Kypru§ 709
Afrodísion, svatyně u Pergamu§ 241, 230 (pohoří/mí v Kárii není v CSD)
Afrodísios, vojevůdce Seleuka I.§ 281
Afrodísios z Athén§ arch. 170
Afrodíté, Kypriá, Kypris (gen. Kypridy)/"Kypřanka", bohyně a její podoby Níkéforos/Victríx, Genetríx, Úraniá/Caelestis, Erykíné/Erycína, Erucína, Porné (v Abýdu), Hetairá (v Efesu); sumerské a semitské předchůdkyně srov. pod Atargatis, Anáhitá, Anaítis, nebo Ištar, Aštarté, též lat. Venus§ 1360, 1184, 1070, 640 (etr. Turan), 481 (Korinthos), 440 (Samos), 432, 415 (Afr. Anosiá), 379, 356 (Lokry Epizef.), 353, 332, 325, 321, 305, 300, 290, 282 (v Athénách Pandémos), 260 a 249 a 244 (Eryx), 230 (u Perg.), 222 (Níkéforos), 350 a 100 (Mélská), 159 (Teós), 136 (Řím), 111 (Kréta), 163, 145, 109 a 58- (Pafos), 106 (Théby Eg. alias Hathyr), 86- (Orchomenos), 39 (Afrodisias), 36- (Naxos na Sic.), 17- (Mytiléné), 9+ (al-'Uzzá), 49+ (Erycká), 64+, 69+ (v Pafu), 70+ (Kós), 115+ a 139+ (Kýzikos), 185+ (máiúma), 326+ (Jerúsalém)
Afrodíté Pandámos, Afrodíté Pontiá, na Kóu§ 366, 201
Afrodíté Stratoníkis§ 321, 242
Afrodíté Zefyrítis, Euploia§ viz Arsinoé II.
Afrodítopolis, Afrodítopolítés, hornoeg. nomos (22.), podle eg. Tepihu, dn. Atfíh, kde uctívána Hathór; jižní hranice Delty a za dávna Červené země (druhou A. n. Afrodító byla Sebti či Per-wadžet (10. hornoeg. nomos), dn. Kóm Išqau, třetí A. byla Inerti neboli Per-Hat-Hor/Per Hathor, dn. Gebelejn/al-Džabalín, řec. též Pathyris)§ 3500, 2118, 285, 204, 130 a 88 (Pathyris)
Afytiá u Olynthu, m. na Palléně; též Afytis, gen. Afyty§ 750, 428, 380, 343
Aga'a z Babylónu, s. Már-bíti-Nanája§ 253
Agaba (pl.), pevnost v Iúdaji u Jerúsaléma§ 69
Agabana, jakási pers. pevnost§ 366+
Agaclytus/Agaklytos, propuštěnec Vérův, celým jménem M. Aurélius A., manž. Vibie Aurélie Sabíny, d. Márkovy§ 166+, 169+, 188+
Agade, A-ga-de/A-kà-dè, sum. jméno pro akk. Akkadu, sídel. m. říše Akkadů v sever. Babylónii (= dn. Baghdád či bezprostřední okolí?)§ 3200, 2400, 2346, 2316, 2307, 2292, 2283, 2255, 2230, 2206, 2191, 1160, 722, 674
Agag, k. Amaleků§ 1015
agalmofiliá, fysická láska k sochám§ viz s. v. sochaři
Agamédés, stavitel§ 548
Agamédés z Kolofónu (?), s. Apollův, b. Tharrhybónův, proxenos v Athénách§ 229
Agaméstór z Athén, gen. Agaméstora, doživotní arch.§ 797, 777, 776
Agaméstór z Arkadie, s. Polyxenův, akadémik§ 241
Agamemnón, gen. –mnona, k. v Mykénách§ 1520, 1473, 1266, 1201, 1193, 1170, 1168, 650, 550, 491, 396
Agamemnón, k. v Kýmě, o. Hermodiky§ 742
Agamemnón z Kilikie, brigant§ 90
Agamtanu§ viz Ekbatana
Agánuchi, Agánichi z Kiše, k.§ 1869
Agapénór z Tegeje, k. Arkadů§ 709
Agapétos, sofista v Athénách§ 264+
Agapétos, biskup v Synnadách, divotvůrce§ 313+
Agapios z Athén, ž. Marína z Neápole v Pal., neoplatónik a filolog§ 350+
Agapios z Alexandreie, lékař§ 350+ (možná totožný s předešlým)
Agar§ viz Hagar
Agaristé z Athén, manž. Dámóna a Alkmaionida, udavačka§ 415
Agaristé ze Sikyónu§ 1. 657, 576, d. Kleisthéna Sikyónského a manž. Megaklea II.; 2. 500, 484, d. Hippokrata z Athén (bratra reformátora Kleisthéna), m. Perikleova
Agaros ze Skythie, k.§ 309
Agasiás z Athén, pučista§ 479
Agasiás z Efesu, s. Ménofilův, sochař na Délu§ 127, 99
Ágásiklás ze Sparty, s. Archidáma I., ión. Hégésiklés§ 739, 600, 556
Agasikratés, s. Agathónův, architekt§ 330
Agasis z Numidie, taxiarchos§ 151
Agasisthenés ze Sparty, významný občan§ 149
Agathangelos, tajemník Tíridáta III. Armenského a hagiograf§ 301+
Agatharchidás z Boiótie, arch. spolku§ 205
Agatharchidés z Knidu, historik a zeměpisec§ 200, 150, 120
Agatharchos z Kerkýry§ 536 (Ol.)
Agatharchos ze Samu, s. Eudémův, malíř/zógrafos§ viz pod malíři
Agatharchos ze Syrákús§ 1. str., 413; 2. s. Agathokleův, 299, 214; 3. Hierónymův diplomat, 214
Agathé, n. Agathé Tyché/Agathotyché, m. v Gallii Narbonské, dn. Agde (čti: Áte), přístav u Béziers§ 600
Možné je i to, že se původně osada jmenovala Agathé polis, Šťastné město. Agathotyché doloženo nápisně.
Agathétos z Rhodu, vyslanec§ 170
Agathínos z Korinthu, nauarchové§ 1. 393; 2. 217
Agathínos ze Sparty, lékař§ 55+
Agathodaimonis§ viz Indonésie
Agathokleiá z Alexandreie, ses. Agathoklea (IV.) Alexandrijského, dc. Oinanthy s Agathokleem (III.)§ 289, 276, 209, 204, 203
Agathokleiá z Bakter, zvaná Theotropos, d. Agathoklea Bakterského, manž. Menandrova§ 165, 155, 130
Agathoklés z Athén§ 1. arch. 357; 2. s. Diofanův, navrhovatel zákona, 228; 3. arch. 106, 105; 4. arch. 201+ (?)
Agathoklés z Baktrie, k.§ 185, 180, 175, 165, 155
Agathoklés z Istrie, s. Antifilův, strat. autokratór§ 200
Agathoklés z Makedonie, s. Lýsimachův§ 302, 300, 292, 286, 283, 281
Agathoklés z Pelly, nar. v Krannónu v Thessalii, o. Lýsimachův, Autolykův, Filippův a Alkimachův§ 361, 334, 327, 323, 321
Agathoklés I. Syrákúský, z Therm, král Sicílie, s. Karkýna z Rhégia§ 361, 339, 334, 319 - 304, 302, 300 - 293, 291 - 289, 281, 279 - 276, 214, 148
Agathoklés II. ze Syrákús, s. Agathoklea I.§ 290, 289
Agathoklés (III.) z Alexandreie, s. Theoxeny ml. s nezn. otcem, manž. Oinanthy, o. Agathoklea IV. a Agathokleie§ 289
Agathoklés (IV.) z Alexandreie, dvořan Ptolemaia III. až V., syn Agathoklea (III.), vnuk Agathoklea Syrákúského, a Oinanthy, b. Agathokleie a asi dvou dcer§ 289, 276, 221, 219, 204, 203
Agathoklés alias Fereklés, eparchés v Astabéně§ 250
Agathoklés, s. Agasikratův, b. Dámónův, architekt delfského chrámu§ 330
Agathón z Athén, tragický básník (gen. - óna)§ 447, 406, 400 (podle všeho žil i Athéňan Agathón, který skládal komédie/kómódopoios, v nichž se obouval do žen; není v CSD)
O dalších Agathokleech viz dějiny (1).
Agathón z Makedonie, s. Filótův, b. Asandrův a Parmeniónův, o. Asandrův§ 336, 334, 325, 323, 313
Agathón z Pydny, velitel Babylónu§ 331
Z jihobabylónské Larsy je roku 86 SE doložen jistý A-ga-tu-ú-nu, který má tři syny: [xx]rillusu, Menandra/Mininniduru/Menandar a Apolloníka či Apolloníkaia/Apaluniqí (není v CSD). Z Larsy t. r. je známo i jiné hellénsky znějící jméno: otec a syn La-a-ti-qí-ru.
Agathón, o. Agasikratův, stavitel chrámu v Delfách§ 330
Agathopolis, m. na pobřeží Levého Pontu, též Alaiú teichos, dn. Achtopol v BG§ není v CSD
Agathopús z Aigíny§ Ol. 173+, Ol. 177+
Agathos daimón, Agathodaimón, Éventus bonus/Bonus éventus, Štěstí, mimo jiné oblíbený v Athénách a Alexandreji§ 374+ a viz v přílohách Bozi a jejich svátky a s. v. věštírny
Agathostratos z Rhodu, s. Polyarátův, nauarchos§ 263, 255
Agathyrnon, -thyrson, -thyrsa, -thyrna, m. na severu Sicílie u Tyndaridy polohy neznámé§ 210, 209
Agathyrsové, skythský národ v oblasti dn. Sedmihrad§ 650, 429, 340, 339
Agaué, obětovaná panna§ 301
Agauos z Abýdu, tyr.§ 365
Agde§ viz Agathé
Agedincum, sídel. oppidum Senonů, dn. Sens§ 53, 52
Agésarchos z Megalopole, o. stratéga Kypru Ptolemaia§ 197, 196
Agési-, ión. Hégési-§ viz Hagési-
Ageladás z Argu, sochař§ 500
Ageláos z Farsálu, n. Agellos, tyr.§ 477
Ageláos z Makedonie, s. Alketův, synovec Perdikky II.§ 414
Ageláos z Naupáktu, strat. a visionář§ 221, 220, 217, 207
Ageláos/Agelás I. z Korinthu, k.§ 1103
Agelius, Agelios, novátiánský biskup v Kónstantínopoli§ 364+
Agémachos z Kýziku§ 192 (Ol.)
Agémachos z Messénie, strat.§ 183
Agenarichus alias Serápió§ viz tam
Agénór z Makedonie, o. Peithónův a Eudámův, satr. Indie, gen. Agénora§ 323, 312
Agénór ze Sídónu, k.§ 335
agentés in rébus, "jednatelé v záležitostech", tajní§ 293+ a viz pod policie
Agepolis z Rhodu, gen. -polida, s. Lampónův, poctěn občanstvím Lissy§ 282
ager gallicus, na kelt. Senonech Římany dobyté přímořské území Umbrie s městy Ariminum, Pisaurum a Sena Gallica§ 284, 232
ager públicus, státní půda, kořistní nebo z dědictví králů§ 486, 485, 481, 416, 367, 232, 191, 145, 133, 122,119, 111, 100, 74 a srov. pod půda
L. Agerínus, Agerrinus n. Agermus, oddaný propuštěnec Agrippiny ml.§ 59+
Agésandridás ze Sparty, s. Agésandrův, nauarchos§ 411, 408
Agésandros z Rhodu, též Hagésandros, sochař§ 50
Agésandros ze Skotússy, Hagésandros, s. Níkostratův, proxenos v Tegeji§ 229
Agésiás z Acháie, prořím. kolaborant§ 167
Agésiás z Athén§ viz Hégésiás z Athén
Agésidás ze Sparty, pán Alkmánův§ 624
Agésiláos z Athén, b. Themistokleův (údajný)§ 508
Agésiláos z Makedonie, Antigonův diplomat§ 315
Agésiláos ze Sparty§ 1. 739, b. Agásiklea; 2. 333, s. Archidáma III. a b. Ágida III.; 3. 243 - 241, 219 příbuzný Ágida IV. a o. Hippomedonta
C. Iúlius Agésiláos, euerget§ 98+
králové ve Spartě:§
Agésiláos I., o. Meneláův, k.§ 960, 930, 775
Agésiláos II., s. Archidáma II., nevl. b. Ágida II., manž. Kleory, o. Archidáma III., Eupólie a Hippolyty/Prolyty, b. Kynisky§ 470, 444, 401, 400, 397, 394, 391, 389, 385, 383, 381, 380, 378, 376, 371, 370, 365, 362 - 359, 356
Agésiláos, b. Ágida III. (třetí A. nevládl)§ 331
Agésimenos z Eresu, s. Hermésideův, z rodiny samovládců§ 357
Agésipiddás ze Sparty, harmosta§ 420, 419
Agésipolis, králové ve Spartě:§
Agésipolis I., s. Pausaniův§ 395, 388, 386, 385, 381, 380
Agésipolis II., s. Kleombortův§ 371, 370
Agésipolis III., s. Agésipolidův, v. Kleombrota III.§ 219, 217, 195, 183
Agésipolis, s. Kleombrotův, o. Agésipolida III., b. Kleomeneův§ 219
Agésistraté ze Sparty, m. Ágida IV.§ 243, 241
Agéstratos z Rhodu, o. nauarcha Xenofanta§ 220
Agétás z Kallipole, aitól. strat.§ 218, 217
Ageus z Argu§ 328
Agdir§ viz Gádés
Agditis, b.§ viz Máter deum
Agga z Kiše, s. Enmebaraggesiho, k.§ 3200, 2700
Aggar, opevnění oppidum v Býzakiu u Thapsu, dn. Sídí Amara§ 46
Aggramés n. Xandramés, hind. Dhana Nanda, poslední z Nandů§ 326
Agiás, velitel oddílu Makedonů na Peloponnésu§ 236
Ágiátis ze Sparty, vd. po Ágidovi IV.§ 241, 224
Ágidovci, královský rod v Lakedaimonu§ 1104, 1103, 1061, 989, 960, 930, 886, 826, 786, 775, 754, 743, 734, 420, 690, 660, 600, 521, 488, 480, 458, 408, 395, 380, 371, 370, 308, 265, 260, 252, 242, 241, 235, 222, 319
Agilimundus, germánský velmož, vasal Quádů§ 358+
Agiló, trib. gentilů a scútáriů, mag. mílitum, Alaman, manž. Vetiány§ 360+, 361+, 365+, 366+
Aginnum, Agennum, středisko keltských Nitiobrogů na Garummně, dn. Agen na Garonně§ 107
Ágis, králové ve Spartě:§
Ágis I.§ 1061 a viz Seznam sparťanských králů
Ágis II., s. Archidáma II. s Lampitó, b. Kynisky, nevl. b. Agésiláa II.§ 444, 427 - 425, 419 - 417, 413, 411, 410, 405, 404, 402 - 400
Ágis III., s. Archidáma III., b. Agésiláa (který nevládl)§ 338, 333, 331, 330
Ágis IV., s. Eu(dá)midy II.§ 400, 331, 272, 245 – 241, 226, 219
Ágis z Élidy§ 572 (Ol.)
Ágis z Paionie, dyn., s. (?) Patraův§ 359, 286
Ágis z Tarentu, strat.§ 281
Ágis, Ptolemaiův strat.§ 313
Agisymba§ viz Libyjské jezero
Aglaiá, d.Mantineova, manž. Abanta Argívského, m. dvojčat Proita a a Akrisia§ 1350
Aglais, dc. Aglaova, klienta Caenidy§ 71+
Aglanór z Eresu, gen. Aglanora, s. Periandrův, gymnasiarch§ 253
Aglaofón z Thasu, o. malíře Polygnóta§ 470
Aglaos z Psófidy, vzorný chudák§ 678
Aglauros, Agraulos, dc. Kekropova s Aglaurou st., milenka Areova, kult v Ath.§ 250
Aglaus, klient Caenidy, o. Aglaidy§ 71+
Agliból, měsíční bůh Palmýřanů§ 236+ a viz s. v. Palmýra
Agni, hindský bůh ohně z éry véd, vůdce migrujících pastevců§ 1800
Agnimitra, s. Pušpamitrův, k. v Magadě§ 185
Agnodóros z Kýziku§ 140 (Ol.)
Agónippos z Eresu, tyr.§ 332
agónisté, lat. agónisticí, fanatičtí křesťanští rovnostáři v Africe§ 311+, 314+, 344+, 372+ a viz pod křesťanství
agónothesiá, úřad sportovního sudího, též funkce pořadatele a finančníka her, v Athénách organisovali agónothetai od hellénismu namísto chorégů též hry divadelní, stát financoval§ 319 a viz leitúrgiá a tragédie
agónothetés, v Olympii, hlavní rozhodčí§ 776, 577, 265 a 161 (v Athénách)
agorá, v Athénách, náměstí, centrum veřejného života městského státu – polis, viz Athény§ 528
agorá, římská, Rhómaiké agor᧠60, 10
Agorá, Agoraion teichos, též Chersonésos, m. na Thr. Chersonésu, budoucí Lýsimacheia, dn. u vsi Bolayır§ 560, 346, 309
Agorákritos z Paru, sochař§ 432
agoránomos, státní/městský úředník dohlížející na míry a váhy na tržišti, v římské době řec. označení pro aedila, jeho pracoviště: agoránomion§ 320 (v Peiraieu), 150 (na Samu), 56 (v Babylónu)
Agoratos z Athén, udavač, rodem otrok§ 404
Ágra, m. na sz. IND§ 600
Agraové, Agraoi, aitólský kmen, mnohdy nepokládán za Hellény§ 426, 424
Agram§ viz Zagreb
agrární zákony v Římě§ viz léx agrária/légés agráriae
agrí decumátés, území osídlené Suéby jako kolonisty s nejasným postavením v Horní Germánii, dn. na území BW§ 97+, 213+, 235+, 259+, 262+, 359+
Agriánové, řec. Agriánes, Agriai, Agriaioi, thr. nárůdek na horním Strymónu§ 335 - 334, 255
Agrigentum§ viz Akragás
Agrinion, m. v Aitólii§ 314
agriónia (pl.), Dionýsovy hry v Thébách§ 230
Agrios§ 1. viz Dionýsos Agrios; 2. lat. Ardeas, s. Odyssea s Kirkou, b. Télegona a Latína, k. Etrusků, 534
agrippa, Agrippa, původním významem snad dítě, které při porodu přišlo na svět hlavou napřed§
Agrippa, s. M. Antónia Félíka s Drúsillou, d. Héróda Agrippy I.§ 35+, 79+
Agrippa Memfidés alias Apolaustos/Zlatíčko, herec ze Syrie§ 166+, 189+
Agrippa Postumus§ viz M. Vipsánius Agrippa Postumus
Agrippa Silvius z Alby Longy, k.§ 912, 875
Agrippás, skeptický filosof§ 200+
Agrippeion, ódeion v Athénách§ 17
Agrippína§ 1. manž. Tiberiova, viz Vipsánia Agrippína; 2. Agrippína Starší, viz Vipsánia Agrippína, manž. Germánikova; 3. Agrippína Mladší, Iúlia Agrippína, dcera předešlých, m. Nerónova, ses. Caligulova, manž. a vražedkyně Claudiova, viz Iúlia
Agrippínensés, "Agrippíňané", nové jméno Ubiů, viz, a srov. pod Germáni§ 38
Agrón ze Sard, první z lýdských Hérákleovců-Tylónovců§ 1221
Agrón z Illyrie, k. Ardiaiů, s. Pleuratův, b. Skerdilaidův, o. Pinneův, manž. Teutin§ 250, 231 - 229, 220, 219, 217
Agum I. z Kaššû, dyn.§ 1742
Agum II., alias Agu-kakrime/Agum-kakrime, kassitský k. Babylónie§ 1742, 1594, 1570, 324
Agum III. z Babylónu§ 1594, 1459
Agúsi, Agúsu, Gúsi§ 1000 a viz Bít Agúsi
Agylla§ viz Caere
Agyrion, m. na Sicílii, dn. Agira§ 399, 397, 392, 339, 270, 36
Agyris z Agyria, tyr.§ 397, 392
Agyrrhios z Kollytu, Athéňan§ 1. stratégos, 389 a viz pod Athény (1) a theórikon/tragédie; 2. s. Kallimedontův, vn. předešlého, 318, 304, 282
Ah, Jah, měsíční kult v Egyptě§ 1567
Aha, k. První egypt. dynastie§ 3174, 3127
Ahanacht, Aha-nacht, dyn. v Hermopoli§ 2160
Aha-Neit, ka. První eg. dyn., manž. Wadžiho§ 3174
Ahaggar, pohoří v dn. Alžírsku§ 19
Ahhotep, Ah-hotep I., ka v Sedmnácté dyn.§ 1600, 1570, 1567
Ahhotep II., ka. v Sedmnácté dyn.§ 1600, 1570, 1567
Ahmose, Ah-mose, Ah-mes, k. Sedmnácté dyn. Senacht-en-Re, Hor Meri-maat§ 1600
Ahmose I., první k. Osmnácté dynastie s trůnním jménem Neb-pehti-Re, Hor Aa-cheperu, řec. Amósis§ 3127, 1700, 1600, 1570, 1546, 1526, 1473
Ahmose II., k. Egypta, eg. Jach-mesi, Hor Se-men-maat, trůn. jménem Chnum-ib-Re, řec. Amásis (gen. -ásida i -ásia), o. Psammeticha III. a kněžky Neitókris (II.)§ 737, 720, 574, 570, 568, 567, 547, 532, 526, 246, 118-, 20+
Ahmose, voják ze začátku Osmnácté dyn., s. Babaje/Bibiho a Ibany/Abany, Ebany§ 1570, 1546, 1526
Ahmose, ka Thutmosea I.§ 1526
Ahmose, s. Amenhotepa II.§ 1450
Ahmose Ameču, čati za Hatšepsuty a Thutmosea III.§ 1504
Ahmose Humaj, o. wezíra Amenemopeta Pajriho, správce harému, Osmnáctá dyn.§ 1450
Ahmose Henuttamehu/Henut-ta-mehu, ses. a manž. Ahmoseho I.§ 1570
Ahmose Merit-amun I.§ 1. ses. a manž. Ahmoseho I., 1600, 1570; 2. Meritamun II., d. Ahmose I. s Ahmose Nefertari, ses. a manž. Amenhotepa I., 1567, 1546
Ahmose Nefert-ari, d. Ahhotepy I., ses. a manž. Ahmosea I.§ 1600, 1570, 1567, 1546
Ahmose Pen-Nechbet, voják z Osmnácté dyn.§ 1526
Ahmose Sapair, s. Ahmosea I., ident. s Ahmose-anchem?§ 1567
Ahmose Sat-Amun, d. Ahmosea I. s Nefertari§ 1567, 1546
Ahmose Satkamose/Ah-mose Sat-Ka-mes, ses. a manž. Ahmosea I.§ 1570, 1567
Ahmose Si-Tajit, místok. v Kúši, o. Tura§ 1567
Ahmoseanch, s. Ahmose Nefertary s Ahmosem I., ident. s Ahmosem Sapairem?§ 1567
Ahuitzotl, k. Azteků§ 1800
Ahúra Mazda§ viz Zarathuštra
Ahwa, k. Pekče, s. Čhim-njua§ 246+, 269+, 283+, 285+
Ach'áb z Israéle, k., řec. Achaab, č. Achab§ 876, 857, 854, 853, 849, 842
Achádabhútí, biskup v Arbélách, původně magos§ 241+, 283+, 340+
Acháiá, Achăioi (země a lid), č. Achaiové/Achajové, spolek Achaiů/Achajů, římská provincia Acháiá, lat. Achaea, lat. Achaeí, ale řec. Achăiá = Achajka, achaios/achajský, ale přízvisko Acháikos; bibl. v Palaistíně Chiwiové/bibl. č. Heveové a jejich tetrapolis [Kefíra, (A)Gabaón, Beerót a Kirjat-je(h)arím]§ 5300, 2122, 1805, 1520, 1460, 1400, 1390, 1300, 1250, 1200, 1193, 1184, 1180, 1104, 1100, 1089, 1070, 1061, 1048, 750, 730, 720, 708, 700, 680, 560, 500, 468, 454, 446, 431, 429, 425, 419, 417, 409, 401, 396, 389, 388, 373, 371, 367 - 364, 362, 343, 339, 338, 332, 331, 323, 314, 303, 302, 280, 279, 276, 275, 273, 267, 255, 251, 245, 243, 240, 239, 236 - 233, 230 - 224, 222 - 217, 215, 209, 208, 206 - 204, 200 - 191, 188 - 173, 169 - 167, 164, 160, 155, 151 - 146, 140, 138, 121, 88 - 86, 73, 68, 64, 49, 48, 47, 43, 42, 39, 32, 27-, 12+, 15+, 34+, 35+, 37+, 39+, 44+, 46+, 49+, 51+, 54+, 61+, 64+, 66+, 67+, 69+, 70+, 77+, 117+, 122+, 125+, 128+, 129+, 138+, 167+, 170+, 171+, 216+, 217+, 238+, 253+, 254+, 261+, 268+, 280+, 337+, 355+, 360+, 364+, 365+, 375+, 378 až 390+, 392+ a viz pod Achchíjawa, Mykény, Argos, výčet stratégů koina viz pod dynastové xii
Bájná prehistorie hellénské Acháje (podle Pausania):
Původním jménem Acháie bylo Aigialos, tj. Přímoří, a to po jednom sikyónském králi. Později, po smrti Hellénově, vyhnali jeho synové svého sourozence Xútha z Thessalie, který se pak usadil v Attice. Vzal si Erechtheovu dceru, s níž měl syny Achaia a Ióna.
Po Erechtheově smrti byl jeho potomky Xúthos vypuzen z Attiky, odešel do Aigialu, kde zemřel. Achaios pak odešel do otcovské Thessalie, Iónovi dal místní král Selinús za manželku dceru Heliku a po králově smrti se stal Ión sám vládcem Aigialu.
Moc nad touto zemí zůstala Iónovým potomkům čili Iónům, až do vyhnání Achaji. Achaiovi synové Architelés a Archandros se přestěhovali z thessalské Fthíótidy, viz s. v. Hellas, do Argu, kde se jejich rod začal nazývat Achajskými (domácí Argívští si říkali Danaovci).
Achajští se stali mocnými v Argolidě i v Lakónii. Když pak přišli Dórové pod Tísameneem, synem Orestovým, spojili se s nimi Achajové a obrátili se také proti svým příbuzným, proti Iónům v Aigialu. Iónové byli poraženi a vystěhovali se do Attiky, kam přišli za krále Melantha a stali se attickými „spoluobčany“.
Později se tito Iónové, podporováni jinými, vystěhovali do země, jíž dali jméno Iónie, kde dobyli a osadili řadu měst (maloasijská Iónie).
Po odchodu/útěku Iónů z Aigialy si zemi rozdělili Achajové a usídlili se ve zdejších dvanácti městech. Země se nyní začala nazývat Acháiá a později byla posílena Achaji z Argu a Lakedaimonu. Když se Dórové zmocnili Lakóniky, „příchod Hérákleovců“ zůstali na Peloponnésu Achajům pouze chudší oblasti na severozápadu poloostrova, Acháiá.
Potomci homérovského světa se z porážky dórské mocnosti Sparty mohli těšit až v éře hellénismu: dórská Sparta se dokonce stala/donucena na čas členem Spolku Achajů.
Achaión, o. Antagorův, hypérétés/tajemník-sluha hieromnémonů§ 263
Achaios§ viz Acháiá
Achaiové z Fthíe§ viz Fthíá
Achaiové, Achajové, kavkazský národ na vých. pobř. Černého moře, jižně od nich žili Zygové/Zygoi, Zyx (bývají ztotožňováni s předky Čerkesů), a Héniochové, viz, severní sousedé Kolchů§ 80, 74, 65, 61
Achaimenés z Persie, satrapa Egypta, též Achaimenidés, b. Artaxerxa I.§ 486, 462, 454
Achaimenés z Pasargad, per. Hachámaniš, bab. Achiabamuš/Achiamanuš, dyn.§ 650, 559
Achaimenovci, per. královský rod s vedlejší větví Farnakovců, viz§ 650, 590, 569, 559, 530, 531, 522, 111, 224+, 227+
Achaios z Athén§ 190, arch. 166
Achaios z Eretrie, tragik§ 484, 405
Achaios z Gatu§ viz Achiš
Achaios, vůdce otroků na Sicílii, zřejmě zajatý seleukovský voják§ 138
Achaios (I.) Starší, s. Seleuka I., b. Antiocha I., o. Antiochidy, Alexandra, Andromacha a Láodiky§ 282, 281, 269, 268, 253, 246, 241, 235
Achaios (II.) Mladší, s. Andromachův, vn. Achaia I., manž. Láodiké Pontské, ses. Láodíky III., manž. Antiocha III.§ 242, 235, 229, 225 - 220, 218, 216 - 213
Acháis§ viz Hérákleia v Areji
Achán, Achánu§ viz Bít Agúsi
Achardeos, ř.§ viz Sirakové
Ácház z Iúdaie, ass. Jau-chazi, k., s. Jóthámův§ 735, 732, 728, 699
Achazjáhú, Achazjá, k. v Israéli§ 876, 854, 849
Achazjáhú, Achazjá, k. v Júdě§ 849, 842
Achat-abíša, č. "Sestra svého otce", dc. Šarru-kéna II., k. Aššuru§ 713
Achat-milki z Amurru, "Králova sestra", ka v Ugaritu§ 1352, 1270
Achátum, šejk amorejský§ 2039
Acházum, amor. státeček za Tigridem na Malém Zábu/Kapru, pozd. součást Zamuje§ 1797, 1232, 1097
Achelóos, Achelóios, největší ř. Hellady, přirozená hranice mezi Aitólií a Akarnánií§ 1555, 286, 270
Achenaten, Achenaton, Achnaton, Achnaten§ viz Amenhotep IV.
Acheperré§ viz Šešonk V.
Acheperré-setepenamun§ viz Osorkón IV.
Acheros, Acherón, ř. u Pandosie v již. Itálii§ 330
Achetaa, Achtiaa, Achti-aa, dvořan Třetí eg. dyn., manž. "královské důvěrnice" jménem Meritenes§ 2686, 2642
Achetaten, Achetaton, Achet-Aten, sídel. m. Achen-Atenovo/Amenhotepa IV.§ 1417, 1379, 1375, 1373, 1368, 1366, 1361
Achethotpe, Achet-hotep, wezír Páté dyn., s. Ptahhotepa Dešera, o. Ptahhotepa Čefiho§ 2686, 2498
Achethotep Hemi, wezír Páté eg. dyn.§ 2498
Achet Chufu, "Chufův obzor", pyramida Cheopova§ 2589
Achchíjawa, říše na západě Anatolie a na egejských ostrovech, s velkou pravděpodobností mykénských Achájů, hierogl. luwij. Chijawa§ 1460, 1382, 1370, 1326, 1325, 1300, 1288, 1250, 1220, a srov. pod Aqiwaša, Eqeweš
Achchulašša, anatol. m. nezn. polohy§ 1550
Achíjá ze Šila, prorok§ 972
Achí-jabábu z Bít Adíni, aram. pučista v Bít Chalupé§ 833
Achillás z Egypta, gen. Achilly, strat.§ 51, 50, 48
Achillás, biskup v Alexandreji§ 300+
Achilleitis, část Tróady u Sígeia kolem Achilleova hrobu, Achilleion§ 620
Achillés, hom. Achilleus n. Achileus, č. gen. Achillĕa i Achilla (hom. však Achiléa), hérós, s. Péleův, vnuk Aiakův, k. Myrmidonů, Fthíe, Hellady/Achaiů, o jeho kultu v Pontu viz pod Leiké a pod Ílion/Troi᧠1520, 1170, 1124, 334, 332, 324, 232-, 214+, 375+ a viz pod Troiá a Hellas
Jako žertovná souvislost vypadá nápad humanistického papeže Pia ii., který dal jednomu z bojovných braniborských hohenzollernských knížat Achilleovo jméno jako přívlastek. Albrecht Achilles von Brandenburg (zemřel roku 1486 smrtí přirozenou) byl jako Albrecht i. markrabětem Ansbachu a Kulmbachu a později jako Albrecht iii. kurfiřtem braniborským. Válečník, diplomat a milovník turnajových soubojů údajně žádné ze svých dobrodružství neprohrál.
Achillés z Alexandreie§ Ol. 101+
Achillés, ž. Héróda Attika§ 133+
Achilleus Tatios z Alexandreie (?), autor milostného románu§ 150+, 172+
Achilleus z Palmýry, usurpátor (?)§ 273+
Achilleus, usurpátor v Egyptě, jiný asi od Aurélia Achillea, viz§ 286+
Achí-maras z Mê-Turanu, "Můj bratr je nemocen", dyn.§ 2006
Achí-maras z Kiše, amor. dyn.§ 1894
Achí-melek, velekněz Jahweho§ 1015
Achimetu z Ašdodu, Achi-miti, b. Azirův, k.§ 711
Achímilkat§ viz Himilkón z Karthága
Achínoam z Jizr'élu, manž. Dáwídova§ 1015
Achíqar/Achíkar§ viz Aba-Enlil-dari a novela
Achírám z Byblu§ viz Chírám
Achiš z Gatu, řec. Anchús, lat. Achis, dyn.; řec. Acháios n. Anchísés?§ 1200, 1015
Achítópel, Achíthópel, poradce Dáwídův a Abšálómův§ 990
Achizuchína, Achi Zuchína, nezn. mí na Dolním Zábu§ 1097
Achlamú, Achlamové, kočovný lid amorejský a pohoří po nich pojmenované, jednou jeho částí byli Aramajové; též odtud obecné akk. pojmenování loupeživých beduinů, též jedné z amorejských bohyň Achlamájítu/Achlamka, později Aramajů§ 1320, 1308, 1275, 1232, 1134, 1112, 1077, 912, 681, 652
Achnaton, Achnaten§ viz Amenhotep IV.
Acholius, životopisec Sevéra Alexandra§ 217+, 260+
Acholla, Achulla, Acylla, Akylla, m. jižně od Thapsu v Býzakiu, dn. asi Ras Bútria/Ras Bú Tria v TN§ 46
Achomarrés, epistatés Sarápeia v Memfidě§ 163
Achóris§ viz Akorés
Achradína, část Syrákús§ 485, 466, 463, 396, 357, 344, 212
Achre, s. Chafreho§ 2558
achšadarapannu, per.§ viz satrapés
Achšéri z Mannáje, k., o. Uallího§ 659
Achšíwarši§ viz Xerxés
Achthoés§ viz Cheti
Achulla§ viz Acholla
Achundaru z Tilmunu, k.§ 706
Achúni z Bít Adíni, dyn.§ 880, 858 - 855, 850
Achutábum z Larsy, s. možná Núr-Adada§ 1850
Achu'útu, "Nalezl bratra", urucký klan, který měl zjevně nejblíže k hellénským kolonistům, protože se u jeho příslušníků objevuje nejvíce řeckých jmen (nejvíce tzv. druhých jmen/„ša šumšu šanû“ je v klanu Luštammar-Adad)§ 244
Achyroné, mí u Níkomédeie v Bíthýnii§ 337+