Ia-Ier
I, angl. Lee, kor. klan§ 42+
I/Yi z Čchi alias Kung-c' Šang-žen/Shangren, vévoda, b. Jüana§ 645, 613, 609
I/Yi z Weje, vévoda§ 660, 651
I/Yi z Lu, věštec a atentátník§ 662
I/Yi, jedni z barbarů v jižním chanském sousedství, příbuzní Čchiangů, Východní I§ 879, 622
I Jin/Yi Yin, ministr císaře Tchanga ze Šangů, původ. profesí kuchař§ 1760
I-cchun/Yicun, ind. vyslanec u čínského dvora§ 57+
I-č'-sie/Yizhixie, čchanjü Hunů§ 119
I-čchüe, m. u dn. Luo-jangu, dř. Che-nan-fu v čínské provincii Che-nan§ 293
I-chu§ viz Kung-wang
I-i/Yiyi, knížectví§ 660
I-jen§ viz Čuang-siang
I-kin§ viz Pching-wang
I-ling-š'-ču-ťiu/Yilingshizhujiu§ viz Kuej-ku-ira/Guiguir
I-tu Ju-lu-ti/Yitu Yuludi§ viz Süan/Xuan
I-wang I. z Čou, císař§ 1053
I-wang II. z Čou, císař§ 1053, 879
Iaddaios z Palmýry, s. Zabdilův, vn. Iaddaův, obchodník§ 157+
Iaddos/Iaddús§ viz Jaddua
Iadmón ze Samu, gen. Iadmona, obchodník§ viz s. v. ženy (4)
Iaeir, hebr. Jáir, o. zélóty Eleazara§ 66+, 73+
Iafa, m. v okolí Iótapaty v Galilaji§ 67+
Iachánu§ viz Jachánu
Iáchi-milki z Tyru, k.§ viz Jáchi-milki
Iaiti᧠viz Ietai
Iakchos, bůh z eleusínií, ztotožňován s Bakchem§ 129+
Iakímos§ viz Alkimos (hell. podoba jména Éljáqím, Jhójáqím)
Iakímos, Iakeimos z Batáneie, s. Zamariův, žid. velmož§ 8
Iakóbos§ viz Ja'aqov
Q. Iallius Bassus§ cos. suff. 158+
M. Iallius Bassus Fabius Valeriánus, legát§ 166+
Iálysos, syn Hérákleův§ 325
Iálysos, m. na Rhodu, novodobá Trianda (novořec. transliterace: Trianta)§ 2000, 1700, 1450, 668, 650, 500, 408
Iamalik, Iamalku§ viz Iamblichos
Iámani§ viz Iónové, Iónie
Iamani, Jamani z Ašdodu§ viz Jamani
Iamblichos, jméno arab. dynastů, fýlarchů/šejků Emesénů, aram. Ia-milik/Ia-malku; viz též pod Emesa§
Iamblichos, fýlarchos (asi Emesénů), zvaný též Malchos/"Král"§ 145
Iamblichos I., dyn. v Emese, syn Sampsigerama (I.), b. Alexandra/Alexióna I.§51, 48, 46, 31, 20
Iamblichos II., dyn. v Emese, s. Iamblicha I., jako řím. občan C. Iúlius Iamblichus, o. Sampsigerama II.§ 31, 20, 14+
Iamblichos z Chalkidy na Bélu, neoplatónik§ 171+, 240+, 320+, 350+, 358+, 360+, 371+
Iamblichos, literát§ 150+ a viz s. v. novela
Iambri§ viz Ja'amrú
Iambúlos ze Syrie (?), arab. autor píšící řecky§ 250, 133
Iamforina, Iamforynna, též Forúnna, sídel. m. thráckých Maidů§ 211
Iamchad§ viz Jamchad
Iamneia, Iamniá, hebr. Jabne/Javne, m. na moři v Iúdaji§ 165, 164, 147, 142, 139, 63, 57-, 70+
Iániculus collis nebo Iániculum móns, jeden z řím. pahorků, jediný na pravém břehu Tibery a tudíž nepočítán mezi "sedm pahorků"§ 715, 616, 508, 507, 479, 477 - 474, 287, 181, 168, 87-, 217+
Iannaios§ viz Iónathan
Iannaios, Iannés, velekněz Jahweho, s. Iódův, o. Oniy§ 333
Ianthyros ze Skythie, k.§ viz Idanthyrsos
Iánuários, b. Nomův, neoplatónik§ 350+
Iánuárius, vysoký armádní důstojník§ 364+
Iánuárius, uč. řečnictví a práv§ 31+
Iánuárius Nepótiánus, epitomátor§ 31+
Iánus, Iánus Geminus, bůh a jeho chrám v Římě§ 295, 241, 235, 260, 29-, 17+, 65+, 71+
Kult se udržel po celou dobu římského polytheismu do doby Gratiánovy n. Theodosiovy, kdy byly v Římě zavřeny definitivně všechny chrámy. Roku 537+ za obléhání Říma Goty se kdosi v noci pokusil dveře otevřít, tedy po c. 150 letech, což se mu nezdařilo a ani nešly pak dobře zavřít.
Iaó§ viz pod Jahwe
Iápodové, Iápydové či Iápúdové, ill. n. ill.-keltský národ ve vnitrozemí dn. Chorvatska a Slovinska, vých. sousedé Liburnů a Istrů§ 350, 171 - 170, 119, 34, 33
Iápygiá, Iápygové, pravděpodobně illyrský národ a země v již. Itálii, pozd. Kalabrie, resp. Ápulie, srov. i tam; jejich součástí byli Messápiové. Od Iáp. pochází asi lat. Ápulie§ 1250, 1035, 473, 415, 413, 389, 295, 225, 217
Iaraios z Palmýry, aram. Jarhaj, s. Nebúzabady, satrapa Tilmunu§ 131+
M. Ulpios Iaraios z Palmýry, aram. Jarhaj, s. Hairana, vn. Abgarův, obchodník§ 131+, 157+
Iaribólos z Palmýry, aram. Jarchibóló, obchodník§ 131+
Iásón z Argu, gen. Iásona, grammatik a historik§ 154+
Iásón z Athén§ 1. arch. 232, popř. 231; 2. arch. 125; 3. arch. 109
Iásón z Fer zvaný Prométheus, tetrarcha, s. Lykofronův, b. Mérionův a Polydórův§ 436, 404, 390, 377, 374, 373, 371, 370, 358
Iásón z Iolku, hérós§ 1700
Iásón z Nýsy v Kárii n. Rhodu, s. grammatika Menekrata z Nýsy, stoik a historisující autor, ž. a vn. Poseidóniův§ 51
Iásón, vychytralý maked. fylarchos Panopea§ 217
Iásón, strat. Kárie (Antiocha III.?)§ 200
Iásón z Jerúsaléma, hebr. Jhóšú'a/Jóšú'a n. Ješúa, bibl. řec. též Iésús n. Ósée§ 1. filhellénský velekněz Jahweho kultu, 182, 177, 173, 170, 168, 161, b. Oniův, syn Simona II.; 2. s. Eleazarův, vyslanec do Říma, 161
Iásón z Trall, trag. herec§ 53
Iasos z Kypru, o. Dmétorův§ 1070
Iasos, mí. v Lakónice§ 148
Iasos či Iassos, m. v Kárii, hell. osada pův. argívská, posílena později z Mílétu a iónisována; nejstarší nápisy na votivních darech vás v Diově chrámu z c. 6. století, jsou však psány kársky. Epónymním úředníkem byl kněz stefanéforos/nosič věnce§ 1286, 1200, 412, 404, 393, 391, 361, 350, 324, 313, 309, 224, 201, 200, 199, 196, 190, 182, 84
Iaspis n. Hiaspis, lokalita kdesi na horním Tigridu§ 359+
Iasubigallú, Iasubigalláj, země a lid v Zágrosu§ 702
Iátragos z Mílétu, též Íátragos, účastník protiperského povstání§ 499
Iátroklés z Antiocheie/Alaband, o. Pausimachův a Aristofanův§ 200
Iátroklés Tarkondareus z Mylas, též Íátroklés, s. Démétriův, dobroděj§ 76
Iátros, též Íátros, hérós Iátros, ozdravný kult v Athénách§ 221
Iatros, lat. Iatrus, ř., přítok Istru v BG, dn. Jantra§ 102+ a viz Níkopolis ad Istrum
L. Iavolénus Priscus§ viz C. Octávius Tidius Tossiánus L. Iavolénus Priscus
Iaxartés, ř. ve Střední Asii, skyth. Silis, dn. pers. Sýr-darjá, č. Syrdarja§ 4000, 329, 282, 130
Iázygové, Iázyges, sg.: Iázyx, lat. též Iázugés, sarmatská ethnická skupina (kmen?) mezi Dunajem a Tiszou v dn. Maďarsku§ 250, 74-, 12+, 50+, 69+, 92+, 101+, 118+, 138+, 167+, 169+, 175+, 179+, 180+, 358+
Ibádidi, beduíni ze severu dn. KSA§ 715
Ibal-pí-El I. z Ešnunny, Ibál-pî-el, dyn.§ 2028, 1895
Ibal-pí-El II. z Ešnunny, dyn.§ 2028, 1797, 1793, 1787, 1779, 1762
Ibana z Nechebu, též Abana, Ebana, manž. Babaje/Bibiho, m. vojáka Ahmoseho§ 1570, 1567, 1526
Ibanólios z Mylas, o. Oliatův a Hérákleidův, dyn.§ 496
Ibašši-ilu z Aššuru, Ibašši-ilí, sukkalmach§ 1077
Ibašši-ilu z Aššuru, o. sukkalla Bábu-acha-iddina§ 1275
Ibašši-ilu z Aššuru, s. Adad-nérárího I., b. Salmán-ašaréda I., o. Qibi-Aššura, sukkal rabû§ 1275
Ibate, Ibati, k. Gutiů§ 2255, 2191
Ibbi-Damu z Ebly, k.§ 2500
Ibbi-Sîn z Uru, k.§ 3200, 2119, 2078, 2039, 2030, 2028, 2021, 2006, 1993
Ibbi-Sipiš z Ebly, ministr, "Sipiš (mne) jmenoval/povolal"§ 2500
Ibbit-Lim z Ebly, k.§ 1830
Ibériá, Ibérie, Ibérové§ 1. viz Hispánie, Hispánové; 2. země a národ na Kavkazu, domácím názvem Kartli, zhruba vnitrozem. část dn. Gruzie (její pobřeží částí byla Kolchis, pozdější Lazika, Egrisi) a část území dn. exsovětské republiky Armenie; souvislosti obou jmen žádné§ 324, 235, 199, 162, 160, 110, 94, 90, 78, 66, 65, 61, 42, 37, 36 (?), 30, 20-, 1+, 35+, 41+, 51 až 54+, 58+, 75+, 106+, 115+, 128+, 134+, 139+, 185+, 265+, 274+, 284+, 286+, 299+, 301+, 319+, 330+, 334+, 342+, 356+, 361+, 367+, 370+, 373+, 374+, 380+, 387+
Ibérokeltové§ viz Keltibérové
Ibéros§ viz Hiberus
Ibi, s. Džaua, dvořan a nomarch v Šesté eg. dyn.§ 2283
Ibi§ viz Qakare
Ibi II., jako král Třinácté dyn. [x]-maat-Re§ 1676
Ibi-Erra (?) z Kiše, k., n. Enbi-Ištar/Ea (?) či Enbi-Ešdar§ 2550, 2490, 2420
Ibiq-Adad§ viz Ipiq-Adad
Ibiránu z Ugaritu, k.§ 1230, 1210
ibis, pták§ 170
Ibiza§ viz Ebúsus
Ibjau, čati někdy ve druhém mezidobí/Třináctá až Sedmnáctá dyn.§ 1786
Ibjau, Jaib, Jajebi, král Wah-ib-Re, panovník Třinácté dyn.§ 1720, 1700
Iblul-Il z Mari, Iplul-Il, Iblul-El, k., manž. Paby§ 2500
Ibni-Erra z Ešnunny, dyn. 1762
Ibni-šadûm z Maradu, Ibni-šadu'i, dyn.§ 1895
Ibni-šadûm z Kisurry, dyn. (ident. s předešlým?)§ 1894
Ibranum, k. Gutiů§ 2255, 2119
Ibrat, m. na Eufrátu na severu Sumeru§ 2292, 1850
Ibrium§ viz Ebrium
Ibsán z Béth-lechemu, řec. Esebón n. Abaissan z Baithleem, lat. Abessan, bibl. č. Abesam, soudce Israélitů§ 1116, 1108
Íbykos z Rhégia, s. Fytiův, dle jiných historika Polydzéla z Messány n. jistého Kerdanta, básník§ 550, 532, 522
Iccius, vůdce belgických Rémů§ 57
Icenové, Icení, kelt. národ v Norfolku§ 43+, 47+, 49+, 60+, 61+
Icilií, Iciliové, plebejská rodina§ 409
Sp. Icilius, plébejský aktivista§ 494, 492, 481, 480, 449
L. Icilius, tr. pl., vůdce lidu za druhé secesse§ 456, 449
I-č'-sie/Yizhixie, Ičise, šan-jü Hunů, b. Ťün-čchena§ 126
Ičieš, Češ, Teš, dolnoegypt. dynasta§ 3500
Ičtaui, Ičitaui, Ič-taui, Iči-taui, Iti-tawi, ang. přepis Itj-towy, vlastně Amen-em-het-iči-taui/Amenemhet, dobyvatel obou zemí, m. v Egyptě, dn. al-Lišt jižně od Káhiry§ 1998, 1962, 1878, 1786, 1700, 1676, 1633, 730
Iču (?), wezír z ramesseovské éry§ 1320
Ída, Ídé, pohoří v Tróadě§ 410, 151 (o lstivé podvodnici v Římě viz s. v. bůh)
Ídaios alias Níkátór z Kýrény§ 276 (Ol.)
Idalion, Edalion, m. na střed. Kypru poblíž dn. Leukosie/Nikosie, ass. Edi'il; na vrchu Kafizin v objektu nymfaia/arsinoeia nalezeny tři stovky dedikačních nápisů z let c. 225 - 217 v koiné a kyperském dialektu§ 709, 497, 361, 310
Idamaraz, Edamaraz, též E-dam-ma-ra-iz, vlastně Ida-Maraṣ/"Břeh Maraṣu ("Potíží, Bolesti"?)", země v Pochábúří n. jedna jeho část; stejného jména země východně od Tigridu mezi Gutiem a Elamem§ 1830, 1779, 1778, 1741
Idanda z Qatny, též Idadda, s. Ulašudy, o. Amut-pa'íla, k.§ 1370
Idanthyrsos, k. n. dyn. Skythů§ 1. 635; 2. s. Sauliův, 592; 3. 512, též Ianthyros jmenovaný;
Idattu I. ze Simaški, Indattu-Inšušinak, s. Pepiho, k. Elamu§ 2030, 1977, 1942
Idattu II. ze Simaški, Indattu-Inšušinak, k. Elamu§ 2030, 2028, 1942, 1935
Idattu-Napir ze Simaški, Idattu III., k. Elamu§ 2030, 1915
Idattu-Temti ze Simaški, Idattu IV., k. Elamu§ 2030, 1915
Iddatum, babylónský písař z doby První dynastie§ 2292
Iddin-Dagán z Isinu, k.§ 2021, 2000, 1977, 1975, 1954, 1861
Iddin-Ilum z Kuty, ensi§ 2292
Iddin-Ilum, Iddin-El, dyn. v Mári§ 2119
Iddin-Iluma z Rababů, o. Itúr-Šamaše Kisurrského§ 2006
Iddina-Marduk z Babylónu, podnikatel z klanu Egibi§ 560
Iddin-Sîn ze Simurru, Id-dì-EN.ZU, možné číst též It-ti-Sîn, k., o. Anzabazuniho§ 2292, 2039, 2028, 1977
Iddinúnim z Déru, dyn.§ 1977
Iddinúnim ze Sippar (?), o. bratrů Nindúši a Šamaš-apiliho vedoucích dědický spor§ 1977
Idernés z Médie§ viz Hydarnés
Idet/Idut, manž. Seneb-nebefova, kněžka Hothořina§ 2333
Idi§ viz Tuttul
Idi-bi'il z Arubu/Arábie, dyn.§ 732
Ididiš, akkad. místodržitel v Mari§ 2490
Idiglat, Idiqlat, bab.§ viz Tigris
idiolatrie, sebezbožtění§ viz bůh, bohové
Idistaviso n. Idisiaviso, "Ženská luka", "Luka valkýr", nymf bitev (?), možná Porta Westphalica v NRW§ 16+
Idniba'al z Karthága, 'jdnb'l, s. Geskónův, vojevůdce§ 406
Ídomené, h. v Amfilochii§ 426
Ídomeneus, vyslanec Antigona I.§ 315
Ídomeneus z Lampsaku, ž. Epikúrův§ 270
Jiný Ídomeneus složil dějiny Samothráky, viz s. v. dějepisci
Idriás§ viz Stratoníkeia v Kárii
Idrieus§ viz Hidrieus
Idrimi z Jamchadu resp. Alalachu, dyn.§ 1620, 1530, 1510
Idu§ viz Tuttul na Eufrátu
Ídu, Idu, m. v Acházu a Zamuji, dř. Itu, dn. lokalita Sátu Qalá severně od Kirkúku§ 1797, 1232, 1116, 908, 856
Idúmaiá, Idúmaiové/Idúmové, starý Edóm, Edómité, semitské knížectví v severozápadní Arábii na hranicích k Iúdaji a na severním Sínaji§ 2150, 1880, 1580, 1448, 1301, 849, 797, 783, 732, 701, 573, 311, 218, 165 - 163, 135, 129, 114, 112, 103, 84, 65, 55, 53, 40, 28, 9, 4-, 6+, 44+, 66+, 68+, 69+
Kmen či národ příbuzný Israélitům, původně sídlící jihovýchodně od Mrtvého moře, po roce 587 se stěhoval do tehdejší jižní části Iúdaie kolem Hebronu. Jeho původní území zabrali arabští Nabatajové. Za Ióanna Hyrkána I. Židé pronikli do Edomu a podmaněná část dostala jméno Id. a obyvatelé byli přijati mezi Židy, „roduvěrní“ jimi však opovrhovali. Nejslavnějším Idúmajem-Edómitou byl Héródés Veliký, jeden z nejslavnějších židovských králů. Nejvyšším kultem Idúmaiů před judaisací byl Kózá/Qós, viz.
Idut§ viz Idet
Idyma, m. v Kárii, dn. Akyaka v TR§ 197
Ieríchó§ viz Jeríchó
Ierné, řec.§ viz Irsko