Iet-Il

Íétai, m. na severozáp. Sicílie§ 278, 254


Ífiadés z Abýdu, dynasta§ 365

Ífigeneiá, d. mykénského k. Agamemnona a Klytaimnéstry, s. Orestova§ 480

Ífikratés z Athén§ 1. vojevůdce, prý syn ševce, o. Menestheův a Ífikratů, 429, 393 - 389, 387, 378, 374 - 368, 364, 361, 355, 351, 333; 2. 357, 333, syn předešlého, b. Menestheův 

Ífitos z Élidy§ 1. k.-zakladatel olympiád, 776; 2. první agonothetés Olympských her, jeho prapotomek, 776

Ifrer z Egypta, o. Nesihora§ 595

Ifugao, horský zemědělský lid na Luzonu§ 4000 

Iga, země v sev. Armenii§ 748, 742

Igakališ, m. nezn. polohy, asi v sev. Syrii§ 1650 

Igeša'uš, k. Gutiů§ 2255, 2206 

Igigi z Akkadu, člen vládní junty§ 2230 

Igilgili, m. v Sitifské Mauretánii, berb. Džídželi, arab. Džídžal v dn. DZ, původně foinícká osada, která udělala dějiny jako korsárský přístav pod vládou alžírských bejů§ 373+

Igillia n. Aegilium§ viz tam

Igillus, germán. velmož, asi Burgund§ 278+ 

igiṣítu, igiṣigallatu, Anuova kněžka, sum. e-gi-zi-an-na, e-gi-zi-gal, rituální funkce neznáme§ 1993

Igmazen, vůdce berberských Isaflentů§ 374+, 375+ 

Ignátius z Antiocheie na. O., biskup§ 111+ 

Igriš-Chalam z Ebly, "Chalam souložil (?)", manž. Kašduty, o. Irgab-Damua, k. [o m. a bohu Chalamovi viz s. v.]§ 2500 

Iguvium, m. v Umbrii, středověké Eugubium, dn. Gubbio§ 168, 100

 

Iha no Hime no Mikoto, císařovna tennóa Nintokua§ 343+

Iha I., dyn. v Hermopoli§ 2160 

Iha II., dyn. v Hermopoli§ 2160 

Ihi, wezír Unasův v Páté eg. dyn.§ 2498, 2375 

Ihoki, ř. v Japonsku§ 343+  

Ichnai na Balíchu, m. v Orrhoéně v severozápadní Mesopotamii, snad bab. Achúná; podle městečka v makedonské Bottiaji v nížinném jádru království nedaleko Pelly s vlastní ražbou, zmiňovaného již Hérodotem§ 54

Ichnússa§ viz Sardinie

íchór, tekutina kolující bohům v žilách, viz pod kulinářství

Ichthyás, megar. filosof§ 399

Ichthyofágové, tj. Rybožrouti, hellénistický název pro národ žijící na dn. súdánském rudomořském pobřeží, snad předkové obyvatel aksúmské říše, viz tam a pod Tróglodyté

 

Ijajaš§ viz Jajaš

Ijalanda§ viz Alinda

Ijčenu, Ij-čenu, k. Osmé dyn.§ 2160 

Ijchernofret, Ij-cher-nofret, strážce pečeti/kancléř Amenemheta III.§ 1843 

Ijchenofret§ viz Haanchef Ijchenofret  

Iji, čati někdy ve druhém mezidobí/Třináctá až Sedmnáctá dyn.§ 1786 

Ijibchentre, Ij-ib-chent-Re (osob. jméno), Hor Gereg-tauief, vzdorokrál Jedenácté dyn.§ 2040 

Ijmeri, Emeri, kněz král. kultu ve Čtvrté dyn., manž. Persenety, o. Neferbauptaha§ 2589 

Ijmeru, Ijimeru, čati někdy ve druhém mezidobí/Třináctá až Sedmnáctá dyn., s. Anchua, b. Res-senebův (asi více jedinců), o. Neferkarea Ijmerua§ 1786, 1770, 1740, 1730  

Ijnefer, s. Snofruův§ 2613 

Ijnefert Šanef, wezír Unasův z Páté eg. dyn.§ 2498, 2345 

Ijo§ viz Tojo 

Ik-Tešup ze Šubrie, k.§ 673

Ikadión z Antiocheie nad Orontem, seleuk. velmož a královrah, srov. pod Íkaros§ 245 

Íkariá, attický démos§ 534

Íkariá, o. egejský; není v CSD. V Augustově době neměla stálé obyvatelstvo, ale Samští, jimž tehdy o. patřil, na něm pásli dobytek. Na Í. v novověku krátce existoval samostatný státeček. 17. července 1912 vyhlásili obyvatelé nezávislost na Turcích a republiku Eleutherá politeia Íkariás (s vlastní známkovou serií a vlajkou s helvetským křížem na tmavěmodrém listu), kterou v listopadu obsadili řečtí vojáci a formálně byla spojena s Řeckým královstvím 24. června 1913. 

Íkaros§ 1. 688, 491, 427, ost. v Egeidě; 2. 323, 245, ost. u Kuvajtu, dn. Failaká/Fajlaká, na němž pravděpodobně od dob Alexandra Velikého, který pobýval v okolí Basry v září 324, popř. v souvislosti s plavbami admirála Nearcha z Lató a jeho lidí kolem Arábie a Zálivu, nejpozději však seleukovské, do minimálně začátku parthské doby existovala podle vykopávek jakási hellénská či hellénisovaná osada, emporion. Nalezeny tři řecké nápisy včetně Ikadionova dopisu. Arab. jméno Fajlaká se nejnověji odvozuje od řeckého fylaké, strážní místo, garnison.

Nápisně doložen antiošský velmož Ikadión, nějaký čas satrapa oblasti kolem Zálivu, který roku 245 otrávil královnu Bereníku, sestru Ptolemaia III. Euergéta a manželku Seleuka II. Kalliníka, čímž spustil celohellénskou "Laodíčinu válku". 
Fajlaku okupovali iráčtí vojáci za války s Kuvajtem roku 1990-1991 a poničili vykopávky. 

Ikau§ viz Menkauhor

Ike-chalki, Igi-chalki z Elamu, dyn.§ 1320, 1298  

Iken, wezír ve 22. dyn.§ 945

Ikonion, lat. Iconium, m. v Lykáonii, dn. Konya v TR§ před 6000, 78, 36, 257+, 314+  

ikonoklasmos, eikonoklasmos, křesťanské obrazoborectví ve východořímské říši (opakem ikonodúlismos), srov. pod islám a mniši

Ikos, o. Sporad, dn. Alonisos§ 41

Ikosion, lat. Icosium, dn. Alžír§ 500, 373+ 

Původní foinícká osada se jmenovala Ikosim, asi "ostrov racků". Podle kuriosního vysvětlení sběratele pozoruhodností C. Iulia Solina založil město Héráklés, který tu na výpravě na Západ zanechal dvacet svých druhů a ti místo prý obehnali hradbami. Aby se nehádali o to, po kom ho pojmenují, dohodli se dle smyšlenky na "dvacítce", řecky eikosi. Princeps Vespasiánus udělil občanům latinské právo. Berberský kmen Bení Mezranna žijící kdysi ve městě a okolí dal ostrůvkům před přístavem jména "al-Džazá'ir Baní Mizranna/El Djezaïr Beni Mezranna", které zmizely v novověku po stavebních úpravách.

Iktínos z Athén, stavitel a architekt§ 447

Iktis, o. s cínovými doly nezn. polohy (pobřeží Cornwallu n. Devonu?)§ 635

Ikšvakové, dyn. na sev. IND, nástupnický stát Sátaváhanů§ 22

Iku z Théb/Waset, o. nomarcha Antefa/Intefa z Deváté až Desáté dyn.§ 2160 

Ikún-išar z Mari, k.§ 2500 

Ikún-Mari z Mari, k.§ 2500 

Ikún-pi-Ištar ze Sippar, dyn.§ 1895 

Ikún-pi-Sîn z Nérebta, dyn.§ 1993 

Ikún-pi-Tišpak z Ešnunny, s. Ilšu-ilíjama§ 2006 

Ikún-Šamagan z Mari, k., "Š. měl pravdu"§ 2500 

Ikún-Šamaš z Mari, k.§ 2500

Ikúnum z Aššuru, dyn.§ 1920, 1880, 1850, 1815, 1411     

Il, Ila z Ummy, b. Ur-Lummy, ensi§ 2450, 2420 

Ila-kabkabi, Ilum-kabkabum, amor. ass. šejk§ 2150, 1830, 1815, 1275   

Ilum-gámil z Uruku, amor. dyn.§ 1815 

Iláh hag-gabal§ viz Elagabal

Ilam-dan z Borsip, ensi§ 2292

Ilan-surá, m. na horním Tigridu, dn. Tell Farfar n. Tell Šarísí v TR§ 1779  

Ílarchos ze Sparty§ efor epón. 420

Ilát, se členem severoarab. han-Ilát, pozd. al-Lát, arab. "Bohyně"§ 445 a viz pod Arabové

Ildamuša, hl. m. země Kulchai§ 744

Ildicó, germánská (?) novomanželka Attilova§ 375+ 

Ilerda, m. v Tarrakónské Hispánii, dn. katalánská Lleida/špan. Lérida§ 78, 49

Ilergétové, kelt. kmen v Tarrakónské Hispánii, dnešní zhruba Aragonie§ 217, 206-205

Ili-abi, Ili-abí z Malgia, amor. dyn.§ 1787 

Ilí-Ištar, dyn. v Mári, s. Apil-kínův§ 2119 

Ília§ viz Rhea Silvia
Ílias, epos, srov. tam§ 1191, 700, 70, 214+, 350+  

Ílias latína§ 47+  

Iliberis§ Illiberrí

Ilijci, lat. Iliensés, též Iolaiové, obyvatelé jižní poloviny Sardínie, srov. tam; údajně potomci trojských Ílijců§ 181, 178-177

Ilim-ilimma I. z Jamchadu, dyn.§ 1620, 1560, 1530 

Ilim-ilimma II. z Jamchadu, dyn.§ 1620, 1480, 1477, 1460  

Ílion, m. v Tróadě, homérovské Ílios, v klasické době Tróas, Troiá, lat. Troia, chet. Truiša, tur. Truva, v hellénismu Alexandreia v Tróadě (viz tam), na dn. pahorku Hisarlık, H. Tepe§ 5300, 1650, 1460, 1417, 1370, 1360, 1326, 1320, 1300, 776, 700, 620, 396, 359, 334, 323, 240, 220, 218, 216, 192, 190, 85, 83, 48, 44, 17-, 18+, 53+, 64+, 262+, 268+, 326+       

Aiolské/hellénské osídlení z 8. století leží ve vrstvě Troja VIII. Alexandros prohlásil Í. po Graníku samostatným městem a bez daní. Dalšího rozšíření a nových osadníků se dočkalo od Lýsimacha. Antigonos založil Antigoneiu v Tróadě a ta byla Seleukovci přejmenována na Alexandreiu a znovu posilněna na lidech synoikismem všech obcí v Tróadě. Za Antiocha Velikého však opět byla vesnicí bez opevnění. Diktátor Sulla osídlení renovoval a hodně do Alexandreie, kolébky Římanů, investoval Augustus.

Í. bylo dvakrát dobyto s pomocí koně a jednou kvůli koním: Héráklés pro Láomedontovy koně, Agamemnón kvůli Heleně a kondottier Charidémos, viz, zřejmě z profesionálního zájmu; viz dále Tróas (chet. Wiluša, Wilušija nemusí znamenat (W)Ilios, ale možná pozd. Bíthýnii). K dataci vyvrácení Íl. viz rok 776 a viz pod Troiá.

Ilip, m. v Babylónii§ 1894 

Ilipa§ viz Silpia

Iliš-takal ze Sippar, ensi§ 2292 

Iliturgis/Illiturgis, sídelní m. Iliturgů v Baetice, za Římanů Forum Iúlium, dn. Andújar v Andalusii§ 215, 206, 195

Íliú persis, epos§ 700

Ilku z Kiše, k.§ 3200 

Illáhábád, angl. Allahabad, m. v IND§ 1800, 600

Illiberrí, Illibera, Illiberris, Illiberis, Eliberris, Elvira, arab. Ilbíra, m. v Baetice, dn. Granada§ 194+, 300+ 

Illiberris, m. pod Pyrenejemi při pobřeží, Cónstantínem I. přejmenováno na Helena, Castrum Helenae, dn. Elne ve F§ 300+, 350+   

Illisos, Ilisos, ř. v Attice§ 286

Illubri, m. v Kilikii, řec. Olymbros (podle jednoho z Títánů)?§ 696

 

Illyrie, Illyrové, řec. Illyris, lat. Illyricum, země a balkánské ethnikum§ 1555, 735, 730, 630, 583, 435, 429, 423, 393, 400, 399, 359, 358, 356, 352, 350, 342, 337, 335, 334, 323, 317, 316, 314, 310, 302, 295, 282 - 278, 272, 265, 250, 232, 222, 220, 231 - 229, 219, 213 - 209, 206 - 203, 200, 199, 196, 181, 180, 173, 172, 170, 168, 167 (provincie), 148, 136, 129, 118, 114, 82, 76, 60, 59, 52, 51, 49, 40, 35 - 33, 13-, 1+, 6+ až 10+, 17+, 18+, 20+, 69+, 70+, 103+, 131+, 170+, 171+, 182+, 197+, 228+, 258+, 260+, 261+, 268+, 270+, 272+, 278+, 282+, 285+, 293+, 305+, 308+, 321+, 325+, 337+, 343+, 347+, 350+, 352+, 353+, 357+, 361+, 364 až 366+, 371+, 373 až 375+, 379+, 380+, 384+, 389+, 390+        

Řada kmenů a kmenových svazů v dn. Srbsku, na Černé Hoře, v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Slovinsku, Maďarsku, Severní Makedonii (do roku 2019 Bývalé jugoslávské republice Makedonii/FYROM) a v Albánii, kde snad předkové dnešních Albánců. Mezi Ill. bývají zahrnovány i některé alpské národy, jako například Raetové, popřípadě jsou pokládány za promíchané s Kelty. Někdy v 11. století př. n. l. se části Illyrů přeplavili do jižní Itálie (Daunové, Iápygové, Peukelové, Messápiové, Sallentinové, Poidikulové). Do příbuznosti s illyry bývají dáváni Venetové.

Illyrský jazyk patřil mezi indogermánské, není však znám. Illyrové nikdy netvořili jednotný státní útvar, nikdy nic nenapsali a kromě toho, že o nich klasičtí autoři psali jako o lupičích a opovrženíhodných lidech, není o nich nic bližšího známo; viz jednotlivé kmeny.

Nápisy zanechali Messápiové, illyrský národ v jižní Itálii. Byzantští autoři urputně nazývali západní Jihoslovany Illyry. Za dominátu pocházelo z Ill. hodně císařů a pod illyrskou praefekturu patřila i Hellas. Dnešní Albánci s velkou dávkou pravděpodobnosti tvrdí, že jsou potomky Illyrů. Srov. také pod Aromuni a Thrákové. 

illyrské války§ viz války...

 

Ílos, s. Dardanův, zakladatel a první k. v Íliu/Troji§ 1360, 268+ 

Ilšu, Il-šu, Ilum-pú, též Anbu, Anubu, k. v Mari§ 2600, 2500 

Ilšu-ilíja n. Šú-ilíja z Ešnunny, dyn.§ 2078, 2028, 2021, 2006, 1895   

Iltani z Babylónu, ses. Chammurapiho, Šamašova nadítum§ 1793

Iltani§ 1. stejnojmenné sestry bab. dynastů Sîn-muballita a Ammi-ditány, všechny též kněžky nadíty (nejsou v CSD); 2. dtto podnikavá dcera Sumu-Addua, k. v Karáně (n. Qattaře), ses. Amat-Šamaše a Aškur-Addua, manž. Aqba-chammua§ 1779   

Ilu-iau-bi‘di z Hamátu, k., ass. Iaubi‘di§ 720 

Ilula, bohyně v Aššuru§ 1619

Ilu-Mér, ass. šejk§ 2150

Ilum-kabkabi§ viz Ila-kabkabi

Ilum-lú-watar, s. Usuův, amor. šejk§ 1977 

Ilúma-ilum z Přímoří, též Ilúman, Iliman, dyn.§ 1736, 1720, 1712, 1700 

Ilum-ma-Ila ze Sippar, amor. dyn.§ 1895 

Ilum-mutabbil z Déru, dyn.§ 1977 

Ilúna-Addu z Andarigu, amor. dyn.§ 1830 

Ilúni§ viz Anni 

Ilúšumma, Ilúšuma z Aššuru, dyn.§ 2000, 1933, 1920, 1815, 1491, 1300, 1275       

Ílur§ viz Jalur

Ilva§ viz Aithaliá 

Ilvátové, ligurský kmen, zřejmě vyhlazen§ 197