Thabena, m. v Prokons. Africe v Býzakiu na hranicích s Numidií§ 46

Thabór§ viz Tabor

Thabraka, m. na sev. prov. África vetus, pův. foinícká osada, dn. Tabarqa v TN§ 146

Thaddaios z Edessy, též Addaios, jeden ze "sedmdesáti" Ježíšových žáků-věrozvěstů, asi odlišný od apoštola Iúdy Thaddaji, č. Júda Tadeᚧ 4, 123+ 

Thádž§ viz Gerrha a Íkaros

Thaenae, Thyna, m. v prov. Africa vetus, pův. foin. Taparura, dn. arab. Safáqis, fr. Sfax, v TN§ 146, 189+

Thagasta, m. v Numidii, dn. Súq Ahrás v DZ§ 345+

Thaimoobdallos z Nabatie, vyslanec§ 8

Thaimos alias Iúliános z Atheily u Kanathy, s. Saadův, businessman§ 200+

Tháis z Athén, hétairá, vlivná žena v Alexandrově okolí, jeho přítelkyně, po králově smrti družka Ptolemaia I., zřejmě s královským titulem, ale bez diadématu, m. Lagova, Leontiskova a Eirénina§ 331, 306, 293, 283, 281, 280

Tháis§ viz Filocharis z Tarentu

Thajsko, Thajové/Thajci, stát a kmenový svaz v Indočíně, starým jménem Siam§ před 6000 (1 & 2), 175-, 14+, 192+  

Thala, m. v Numidii, dn. arab. Tála v TN při hranicích s DZ§ 107, 20+ 

Thalamai (pl.), mí kdesi v Élidě polohy neznámé§ 219

Thalamai (pl.), m. v Lakónice§ 195

Thalamégos§ viz pod loďstvo

Thalassiá z Charakény, ka, manž. Hyspaosinova, klínopis.: Ta-la-si-'-a-su-ú/Talasijasú§ 124

Thalassió, praef. praet. Orientu§ 351+

Thalassó, Talassió, svatební pokřik v Římě (podle smyšleného jména Talassius, nebo je to jméno svatebního božstva?)§ 751

thalassokracie, vláda nad moři, thalattokracie, thalassokratór, obvykle myšleno moře Egejské; podle hellénských chronografů to byla nejprve éra Kréťanů, Foiníčanů, krátce Mílétských, dále Athéňanů§ 1700 

Thalés z Mílétu, gen. Thaléta i Thala, jeden ze Sedmi mudrců, s. Examyův a Kleobúlinin§ 1360, 668, 640, 611, 585, 548

Thalétás z Kréty (Gortyny), též Thalés, chorický lyrik a zákonodárce§ 700, 544 

Thalétás z Knóssu, rhapsódos§ 700

Thaléstriá, Thelléstris, kr. Amázonek§ 330

Thalpis z Lakónie§ 680 (Ol.)

Thames§ viz Tamesis

Thamfthis, řec. jméno nezn. panovníka Čtvrté dyn. v Egyptě, srov. pod Džedefptah a Chentkaus I.§ 2498

Thamma, m. v Iúdaji dnes nezn. polohy§ 43

Thammanna, sídel. m. sinhalského k. Vidžaji na Cejlonu§ 450

Thamnéria (pl.), lokalita v Médii na hranicích s územím Kadúsiů§ 405

Thamos§ viz Tachós

Thamúdové, Thamúdénoi, Thamydénoi, Thamúdaeí, ass. Tamudu, beduinové, pozd. kmenová konfederace a jejich státní útvar mezi jižní SYR, Aqabou a Hidžázem v dn. KSA, římští spojenci se střediskem v Hegře, dn. Madá'in Sálih§ 715-, 163+

Thamugadi, Colónia Márciána Tráiána Th., dn. Tímqát v DZ§ 100+, 152+ 

Thamyris/Thamyrás z Thrákie, epopoios§ viz s. v. epos

Thannyrás ze Sáidy, syn Inarův, lokální vládce§ 453

Thapsakos na Eufrátu, m. v Syrii, později Amfipolis, snad dn. Džabal Hálid§ 333, 331, 323 
Th. z aram. „brod“; A. založil Seleukos Níkátór a v pozdní římské době měla syrské n. arabské jméno Turmeda, později Furde, klášter muslimský Furdet an-Num (arab. „brod“). Arabské bylo okolí Eufrátu už koncem pátého století př. n. l. Poloha neznámá, podle Sachau Haragla, podle Musila dn. osada Mijádín. Poblíž Th. ležel Ainos, o němž máme jen zmínku.

Thapsos, m. v Áfrice, jižně od Hadrúméta§ 306, 205, 62, 46
Thapsos, m. na východní Sicílii, severně od Syrákús§ 728

Thar'ata§ viz Atargatis 

thargélia (pl.), svátky Apollónova kultu v květnu/červnu§ 128

Thargéliá z Míléta, dc. Hagésagorova, krásou pověstná žena/hetairá (?) v perských službách, čtrnáctkrát provdaná, naposledy za Antiocha Thessalského§ 545

Tharrybón z Kolofónu (?), s. Apollův, b. Agamédův, proxenos v Athénách§ 229

Tharuarus, Tharró, Thuruar, vůdce loupeživých Germánů§ 268+

Tharyps, Tharypos, Tharypás z Molossie, k., o. Alketův, d. Arybbův§ 469, 429, 410, 404, 343 

Thasikratos z Kóu, monarchos§ 200

Thasos, ost. před Thrákií§ 1424, 720, 710, 680, 604, 556, 494, 492, 491, 479, 470, 465 - 462, 450, 424, 411, 410, 407, 390, 389, 357, 356, 281, 217, 202, 196, 85, 81, 42-, 328+ 
Th., kolonisator ostrova, byl Foiníčan a první, kdo na ostrově a na protilehlé pevnině těžili zlato, byli Foiníčané. Jeden z dolů se ještě v Hérodotově době nazýval „Foinícký“. Před Hellény zde žili thráčtí Sintové. Na ostrově žil Stafylos, milenec Dionýsův, a ostrov proto vynikal vínem (jiný St. byl Dionýsovým synem a další synem Silénovým a vynalezl míšení/ředění vína). Odtud pocházelo přísloví "ei Thassion enecheis/naliješ-li vodu do thasského vína", tedy ve smyslu něco pokazit. 

Ostrov hellénisovali Parští kolem roku 680, srov. tam spojitost s básníkem Archilochem. Bohaté zásoby stříbra (a na protilehlé pevnině) založily slávu ostrova; právo těžit zlato tu držel Athéňan Thúkýdidés, syn Olorův, slavný historik.

Hlavní chrám na ostrově byl Hérákleův a asi navazoval na foiníckého Melkarta. Na pevnině, Thrácká Peraia, Th. založil osadu Neápolis (a zřejmě se podílel na kolonisaci Galépsu a Oisymé, viz). Znakem Th. na ražbě, poprvé kolem roku 500, byl Satyros unášející nymfu.

Thateové, kimmerijský kmen či národnost§ 310

Thaués, kněž Sarápidova v Memfidě, ses. dvojčete jménem Taús§ 163

Thaumakoi i Thaumakiá, m. ve Fthíótídě v Thessalii, v překladu "Bellevue/Krásná vyhlídka"§ 199, 191 

thaumatopoios, kouzelník, žonglér§ viz pod hostiny (2)

Thrausové§ viz Trausové

Thraustila, císařovrah, asi rodem Got§ 390+

Theá pisidiké§ viz Pisidiá

Theá Rómé, lat. Dea Róma§ viz Róma

Theá Úraneia Músa§ = Músa

theadelfeia, theadelfie, hry v Alexandreji§ 279

Theadelfeia, ves ve Fajjúmu/Arsinoiský nomos§ 71, 56

Theágenés z Athén, manž. Asklépigeneie, o. Hégiův, magnát a neoplatónik§ 350+

Theágenés z Knidu, rhétór§ 133+

Theágenés z Megar, tyrannos§ 640, 636, 631, 627

Theágenés z Thasu§ 1. s. Tímosthenův, boxer a zápasník, 480, 216 a viz s. v. ceny (1) a hry (3); 2. hérós v Thasu, viz sub hry (3); 3. athlétés a jedlík, 532, předek no. 1 (?) 

Theágenidés z Athén§ 1. arch. 468; 2. arch. nezn. datace 

Theagés z Krotónu, tyr.§ 522

Theaidétos z Rhodu, o. Astymédův, nauarchos a vyslanec§ 189, 187, 170, 168, 167, 164   

Theaios z Athén, navrhovatel zákona§ 422

Theaitétos z Athén§ 1. mathematik, ž. Theodóra z Kýrény a Platónův, 415, 399; 2. arch. 143, popř. 144 
Theaitétos z Hérákleie Pontské, filosof platónovský§ 415

Theandrios, Theandrités, severoarab. kult, theandrition byla jeho svatyně§ 200+, 211+

Theangela (pl.), m. v Kárii u Halikarnássu, ruiny u dn. Etrim v TR§ 313, 295, 201  

Theanó z Kréty n. Krotónu, dc. Pýthónaktova n. Brótína Krotónského, manž. Pýthagorova, m. Télauga, Mnésarcha, Myie a Arignóty/Dámó, filosofka§ 532 a viz s. v. školy (1)

Theanó z Metapontu n. Thúrií, pýthagorička§ viz školy (1)

Theanó z Lokridy, básnířka§ viz lyrika 

Theanó z Théb, unesená žena, cásus bellí§ 356

Theáridés z Megalopole§ 1. 185, o. Lykortův; 2. 147, b. Polybiův

Theáridás ze Syrákús, b. Dionýsia st.§ 390 - 388, 368 

Thearkés z Kleitoru, tyr.§ 223

theárodokos, theárodokiá, právo na přednostní věštbu§ 284

theátron, theátrum, tj. podívan᧠viz divadlo

Thébé, m. v Tróadě, v Íliadě vyvrácena Achaji§ 585, 394
Thébé z Thessalie, manž. Alexandra z Fer§ 368, 358

Thébagenés z Eleusíny, vyslanec Athéňanů§ 330

Thébai, sídelní m. Horního Egypta, Thébaidy, Thébais§ 3500, 2375, 2160, 2133, 2118, 2069, 2061, 2040, 2010, 2002, 1998, 1962, 1786, 1740, 1720, 1676, 1674, 1650, 1647, 1629, 1615, 1608, 1600, 1577, 1567, 1546, 1526, 1504, 1496, 1482, 1450, 1448, 1425, 1417, 1382, 1379, 1368, 1361, 1352, 1320, 1304, 1223, 1210, 1170, 1166, 1140, 1113, 1102, 1095, 1085, 1075, 1065, 995, 975, 955, 945, 924, 889, 874, 850, 825, 770, 764, 758, 745, 730, 720, 664, 663, 656, 655, 414, 285, 274, 225, 217, 211, 207, 199, 197, 196, 186, 169, 168, 164, 146, 140, 132, 130, 127, 115, 88, 85, 48, 44, 41, 32, 30-, 19+, 116+, 127+, 130+, 199+, 200+, 247+, 250+, 279+, 288+, 297+, 298+, 300+, 305+, 320+, 325+, 338+, 345+, 350+, 353+, 357+, 362+, 373+, 392+         
Eg. Waset/Ta-Waset, "Žezlo", Niut, Niut-reset/"Město" n. "Jižní Město", ass. Ní', hebr. No Amon. Homér egyptské Théby jmenoval jako Stobranné/hai hekatompyloi Thébai, boiótským říkal Sedmibranné/hai heptapyloi. Ústřední míst Amunova kultu.

Přejmenováno (asi až) Římany na Diospolis megalé (magna), č. Théby, dn. al-Uqsúr/"Paláce", evrop. Luxor. Arabské al-Uqsúr/evrop. Luxor, pochází z lat. castra, vojenský tábor, který z chrámu Ta-Ipet (odtud hellénské Thébai?) Římané udělali.

Země Thébais (Diospolis mikrá je eg. Hut, dn. Hu). Ptolemaios I. postavil jako nové sídelní m. své Thébaidy Ptolemáidu Hermeiú, formálně hellénistická polis, nejlidnatější město H. Egypta, dn. al-Manšá jižně od Suhádže/Sauhádž. V římské éře s ní soupeřil Koptos, srov. tam. U novodobého Luxoru, naproti Karnaku, dn. sever. část Luxoru na východním břehu řeky, leží v poušti na západním břehu Nilu Údolí králů/Wádí al-mulúk, nekropole panovníků nové říše, jižně od něj Údolí královen, eg. Ta-set-neferu/"Místo krásy", Hellény zváno Memnoniá, arab. Wádí al-malikát. 

Thébai, m. v Boiótii, č. Théby, o pravěku Théb viz pod Boiótie§ 1510, 1450, 1420, 1370, 1288, 1275, 1235, 1193, 1126, 1104, 680, 616, 600, 550, 546, 525, 522, 519, 506, 480, 479, 470, 457, 450, 447, 431, 427, 424, 414 - 413, 405 - 404, 402, 396 - 394, 383, 382, 379, 378, 375 - 360, 356, 355, 352 - 350, 345, 339, 335, 332, 324, 323, 316, 315, 313, 312, 307, 297, 291, 287, 260, 230, 200, 197, 192, 171, 170, 167, 146, 112, 87, 48-  

Thébai Fthíótides, Fthíótské Théby, m. v Thessalii, později přejmenováno krátce na Filippúpolis na počest Filippa V. Makedonského§ 302, 217, 208, 197, 196, 145 

Thébai na Mykalé v Iónii, dn. ruiny u vsi Doğanbey, nezahrnuta doiónské Dódekapole§ není v CSD

Thébais, epos§ 750

Thebesté, Theúesté, lat. Theveste, st. řec. Hekatompylé, dn. Tilisa v DZ na hranici s TN§ 248-, 123+, 152+  

Thebez, Thebes, tak též řec., bibl. č. Tébes, dn. asi arab. Túbás u Náblusu§ 1179    

Thefarie Velianas z Pyrgoi, tyr.§ 640

Theisoa, m. v Arkadii u Megalopole, dn. ves stejnojmenn᧠188

Thelfúsa§ viz Telfúsa

Thelchión ze Sikyónu§ 1980, 1928

Thélidovci z Boiótie, rod původem foinícký§ 640

Théelos z Athén§ arch. 351

Theiódés z Láodikeie na Lyku, empirický lékař§ 230

Theion, m. v Athamánii§ 189

theismus§ viz pod bůh, bohové

Thekla§ 1. svatá panna, 185+; 2. viz Makrina ml., 185+

Themiskýra (sg.) na Thermódontu, m. v Pontu poblíž Amísu§ 72 a srov. s. v. Zéla 
Podle starých autorů sídel. m. Amázonek, viz tam.

P. Ailios Themisón Pammenés z Azénie§ arch. 160+ 

Múnátios Themisón§ ath. arch. 226+

Themisón z Eretrie na Euboji, tyr.§ 366

Themisón z Kypru, ministr & přítel Antiocha II., b. Aristův§ 261-, 190+
Themisón, stratégos Antiocha III. a jeho synovec§ 217, 197

Themisón z Kerýneie, k.?§ 315

Themisón z Láodikeie v Syrii, založil lékařskou školu zvanou methodick᧠50

Themisón ze Samu, strat. Antigona I.§ 314 

Themisónion, m. v již Frygii/Kárii, lat. Thabusium castellum, nezn. polohy u Denizli na rovině Acıpayam, hellénist. ražba neznáma, až imperiální od Sept. Sevéra po Philippa§ 268

Themistagorás z Mílétu, zakladatel Fásidy§ 716

Themistios z Paflagonie, s. Eugeniův, sofista, peripatétik, krasořečník§ 364+

Themistó z Lampsaku (?), manž. Leontea z Lampsaku, žákyně Epikúrova§ 270

Themistó z Oiantheie v Lokridě, dc. Krithónova§ 373 

Themistogenés ze Syrákús, buď pseudonym Xenofónta Athénského, nebo autor díla o Kýrově anabasi§ 401 a viz s. v. dějepis (1)

Themistos ze Syrákús, člen Hierónymovy vládnoucí rodiny§ 215, 214

Themistos z Tróady, strat.§ 216

Themistoklés z Athén, významný politik§ 1. 510, 508, 500, 493, arch. 493, 494, 490, 482, 476, 472, 471, 469, 467, 466, 464, 459, 451, 450, 218, 37, 7-, 232+; 2. arch. 347, 301; 3. arch. 27+; 3. sofista, ž. Apsinův, 232+, 320+  

O údajném Themistokleově bratrovi Agésiláovi viz rok 508. Th. byl několikrát ženat a měl mnoho dětí, o jeho mužské lásce viz rok 524. Z prvního manželství, jméno choti neznáme, měl syny Neoklea (zemřel záhy po kousnutí koněm) a Dioklea, z druhé s Archippou, d. Lýsandrovou, Archeptolia, Polyeukta, Kleofanta. Zda měl děti se svou (pro nás anonymní) Peršankou, nevíme. S další ženou měl dceru Mnésiptolemu, Ítalii, Sybaridu a Níkomachu (nebo byl ještě jednou ženat?). Z potomků se neproslavil nikdo, leda Kleofantos, který o sobě prohlašoval za mlada, že se vším, co si přeje, souhlasí též Athéňané: jeho přání se stává přáním matky, matčino Themistokleovo a jeho pak Athéňanů. Themistokleův rod žil v Magnésii ještě ve 2. st. n. l. a potomci užívali některých privilegií od perského panovníka; někteří se zřejmě později, asi až v římské době, vrátili do Athén (připomíná se filosof Th., viz o famílii zde níže).
Themistoklés, dyn. v Mýsii a seleuk. stratégos§ 242, 218 

Themistoklés z Ília, s. Aischylův, rhétór§ 196

Themistoklés z Omb v Thébaidě, vyslanec obce§ 135

Themistoklés, neznámý filosof§ 232+, 362+ 

Q. Státius Themistoklés z Athén, s. Q. Státia Glauka a Claudie Ammie Agrippíny z Marathónu, dc. asiarcha Claudia Themistoklea§ 232+ a srov. rok 320+ 

Theoclía§ viz Theokleia

Theoclítus n. Theokleitos, historik principátu§ 217+

Theodamás, k. v Badžauru§ 75
Je známa pouze jeho mince s nápisem v kharóšthí „Su Theodama[sa]“, šáh Theodamás.

Theodektés z Athén, o. tragika Karkina§ 415

Theodektés z Fasélidy, s. Aristandrův, o. Theodektův, autor tragédií a řečník§ 377, 353, 336

Theodektés z Fasélidy, s. Theodektův, rhétór, historik a ethnograf§ 353

Theodektés z Acháje, protiřím. politik§ 146

Theoderich II., k. Visigotů§ 286+ [o jeho jmenovcích viz pod heslem Germáni a Gotové]

Theodóra, "Božidara", striptérka a císařovna§ 214 a viz pod ženy

Theodóra, dc. Antigony, ses. Dórotheje, židovská otrokyně§ 159

Theodóra, celým jménem Flávia Máximiána Theodóra, d. Eutropie a Máximiána Herculia, ses. Máxentiova, manž. Cónstantia I.§ 285+, 293+, 313+, 337+    

Theodóra z Emesy, d. Diogena z Foiníkie a Kyriny, ž. Ísidórova, jedna z posledních neoplatóniků§ 350+

Theodórétos z Antiocheie, biskup v Kyrrhu, theolog a hagiograf§ 363+, 380+ 

Theodóridés z Athén§ arch. 127

Theodóridés ze Sikyónu, vyslanec§ 187

Theodorich§ viz Theoderich

Theodóros, zrádný vychovatel Antyllův§ 30

Theodóros z Asiny, neoplatónik, ž. Porfyriův a Iamblichův§ 320+

Theodóros z Athamánie, k., spoluvládce Amýnandrův§ 204

Theodóros z Athén, o. Isokratův, Telesippův, Diomnéstův a dcery, jejíž jméno neznáme; o jejich matce, jméno rovněž neznáme§ 510, 436 

Theodóros z Boiótie, flétnista§ 167

Theodóros z Býzantia, sofista§ viz s. v. sofisté

Theodóros z Gadar, sofista, uč. Tiberiův§ 6 a viz s. v. sofisté

Theodóros z Kýrény§ 1. mathematik, uč. asi Platónův a mj. Theaitétův, 415, 389; 2. zv. Theos či Atheos, „Bezbožný“, kýrénaik, 399, 340, 250, 241    

Theodóros ze Samu, s. Rhoikův, architekt§ 532

Theodóros z Messénie§ 48 (Ol.), 44 (Ol.)
Theodóros ze Syrákús§ 1. 396; 2. 214, pučista, možné též Theodotos; 3. autor spisu o taktice (není v CSD) 

Theodóros ze Sol, mathematik a platónik/peripatétik§ 241

Theodóros z Teu, s. Eubúlův, diplomat§ 204

Theodóros, s. Zénóna Kotyly, o. Zénónův (?), arab. (?) dyn.§ 101, 84

Theodóros, s. Seleukův, ptolemaiovský stratégos Kypru, b. Olympiadin, o. Démétriův§ 145

Theodóros, biskup v Mopsúestii§ 314+

Theodóros Prískiános, Theodórus Prísciánus, lékař, autor spisů a státní byrokrat§ 354+

Theodóros, notárius v Antiocheji§ 371+, 379+

Další Theodórové (nejsou v CSD): stóik doby neznámé, jiný stóik z Mílétu a další z Chiu, pak autor spisu o cvičení hlasu/fónaskiá, autor knihy o skladatelích nomů/nomopoioi, historik římských dějin, další řečník na politické náměty a rovněž doby neznámé, sochař z Théb, malíř neznámého rodu, malíř z Athén, jiný z Efesu, další skládal epigrammy, jiný tragédie, jeden Theodóros složil spis o básnících, byl též lékař Th., žák Athénaiův, jiný skládal verše na Kleopatru.      

Theodosiá, m. na Kimmerském Bosporu, osada Mílétu, středověká Kaffa, dn. Feodosija na Krymu§ 600, 438, 433, 393, 389, 353, 107, 70     

Theodosios, parth. strat.§ 138, 120

Theodosios z Bíthýnie, mathématik§ 100

Theodosios ze Samareie, zástupce náboženské obce§ 168

Theodosios z Tripoli, básník§ 100

Theodosiúpolis§ 1. viz Karun; 2. viz Hebenu/Hippónos; 3. viz Rhesaina; 4. viz Apros      

Ambrosius Theodosius Macrobius§ viz Macrobius  

Flávius Theodosius, mag. equitum, manž. Thermantie, o. Theodosia I.§ 363+, 367 až 374+, 379+, 383+    

Theodosius I., Flávius Th., císař původem z hispánského Cauca, dn. Coca již. od Valladolidu, poslední vláda Říma v jednotné říši (vládl od 19. ledna 379 – 17. ledna 395 n. l.); s. předešlého, manž. Aelie Flávie Flacilly, s níž byl o. Arcadia, Honória a Pulcherie, a posléze Flávie Gally, jejíž dítětem byl Grátiánus (zemřel mlád), Aelia Galla Placidia a Ióannés, který zemřel při porodu§ 776, 132, 7-, 49+, 193+, 217+, 260+, 285+, 324+, 338+, 341+, 348+, 354+, 355+, 357+, 362 364+, 366+, 367+, 373+, 375+, 377 až 393+     

Theodosius II., Flávius Th., řec. Theodosios ho Míkros, císař římského východu (vládl 408 - 450 n. l.), vnuk předešlého; srov. pod vestálky, křesťanství a Athénáis§ 776, 507-, 247+, 270+, 290+, 325+, 360+, 379+, 380+, 384+, 387+, 390+, 392+, 393+  

 

Theodotás z Rhodu, seleukovský stratégos§ 275
Theodoté z Alexandreie, m. novoplatónika Ísidóra, ses. Aigyptova§ 350+

Theodoté z Athén, hetair᧠404

Theodotos z Athén§ 1. arch. 387; 2. arch. 95; sofista, 133+ 
Theodotos z Aitólie, stratégos Koilé Syrie a Palaistíny, pův. ptolemaiovský, později seleukovský§ 221, 219 - 217, 214
Theodotos z Býzantia zvaný Skýteus/Švec n. Koželuh, křesť. theolog, hlasatel adopcionismu/monarchianismu§ 189+

Theodotos z Passarónu v Molossii§ 1. předák promakedonské strany, 170, 168; 2. prořímský rebel, 168 
Theodotos z Chiu, rhétór, učitel Ptolemaia XIII.§ 51, 48, 42
Theodotos z Iasu, o. Gorgův a Minnionův§ 324

Theodotos zv. Hémiolios/"Jedenapůltý", nevlastní b. Antiocha III., stratégos§ 221, 219, 217
Theodotos ze Syrákús§ 1. strýc Hérákleidův, 355; 2. viz Theodóros

Theodotos, nauarchos Antigona I.§ 315

Theodotos, strat. Lýsimachův§ 281

Theodotos, malíř (ze Sicílie?)§ 263 

Theodotos, biskup v Antiocheji§ 378+

Theodotus, legát§ viz Aurélius Th.

Theodotus, Theodotos§ viz Diodotos z Baktrie

Theodúlos, křesť. terorista§ 361+

Theofanés z Mytilény, občansky Cn. Pompéius Theophanés, s. Hieroitův n. Hiroitův aiol.), na mincích Theofanés Theos a nápisně Zeus Eleutherios Filopatris, jeho manželka Theá Archedámis§ 1. 369, 70, 62, 49-, 238+, historik, Pompéiův poradce vážený i Caesarem; 2. M. Pompéius Th., s. č. 1, Augustův prócúrátor, 62  

Theofanés z Rhodu, vyslanec§ 154

Theofanés§ viz M. Pompéius Macrínus Neos Theophanés

Theofanés, byrokrat a scholastikos§ 320+

theofania, hiera theofania (pl.), veřejná podívaná na podoby bohů§ 189

Theofémos z Athén, s. Tímokleův, navrhovatel zákona§ 248

Theofilos Autokratór Dikaios, k. v Indobaktrii, syn Lýsiy Aníkéta§ 110, 85
Theofilos z Athén§ 1. arch. 348; 2. s. Filotheův, 235, arch. 227, popř. 226; 3. arch. 11; arch. 6+ (?) 

Theofilos z Mesopotamie, biskup v Antiocheji§ 176

Theofilos z Paflagonie§ 88

Theofilos z Iúdaie§ 1. o. velekněze Matthiy, 36; 2. s. Hanny/Anana, velekněz, 37+, 41+ 

Theofilos ze Seleukeie Píerijské, s. Diogenův, epistatés§ 186

Theofilos řečený Ind, biskup původem z jakéhosi ostrova v Indickém oceánu, diplomat§ 325+, 356+

Theofilos (I.), patriarcha v Alexandreji§ 325+, 338+, 378+, 391+   

Theofilos, velitel expedičního protihunského sboru v Albánii§ 356+

Theofilos Gotský, biskup§ 332+

Theofilos, historiograf§ 650

Theofiliskos z Rhodu, nauarchos§ 201

Theofémos z Athén§ 1. arch. 245, popř. 247; 2. arch. 61

Theofrastos, jeden z velitelů Akrokorinthu Antigona II.§ 243

Theofrastos z Amísu§ viz Tyrannión

Theofrastos z Athén§ 1. arch. 340; 2. arch. 313; 3. Acharňan, s. Hérákleitův, epimelétés Délu, 127 
Theofrastos z Eresu, filosof peripatu§ 399, 372, 360, 357, 342, 330, 323, 322, 319 - 317, 307, 301, 300, 287, 270, 250, 241, 91, 84

Theogeitón z Boiótie, promakedonský politik§ 344

Theogenés z Athén, jeden ze Třiceti§ 404
Theogenés z Naukrátidy, s. Xenokleův, obchodník (?)§ 349

Ti. Claudius Theogenés z Paiánie, epimelétés v Athénách§ 38+

Theogenés z Babylónu, bab. Túginesu/Tu-ú-gi-ne-su, s. Már-bíti-Nanája§ 253

Theogenés ze Samu, exulant§ 408

Theognétos z Kýziku, hipparchos§ 46

Theognis z Athén, gen. Theognida§ 1. jeden ze Třiceti, 404; 2. milenec kuchaře Moschióna, 317  
Theognis z Megar, elegický básník§ 570, 550, 490

Theognis, biskup v Níkaji§ 325+

Theognóstos, katecheta v Alexandreji§ 250+

Theocharidés z Efesu, o. Pamfaův, nejbohatší z Iónů§ 585

Theoi adelfoi, kultovní titul ptolemajovských vládců, ‘Bohové sourozenci’§ 272

Theoi epifaneis kai eucharistoi, "Zjevení bohové a vděční"§ 194

Theoi euergetai, dtto, „Bohové dobrodinci“§ 246, 142

Theoi filopatores, dtto, Bohové milující otce“§ 211

Theoi sótéres/Antigonos I. s Démétriem I.§ 307, 286 

Theoi ...§ viz vždy příslušného panovníka v seznamu vládců

Theokleia, lat. Theoclía, d. M. Iúlia Gessia Márciána s Iúlií Mamají, ses. (mladší) Sevéra Alexandra§ 218+, 235+ 

Theokleia z Emesy, manž. Basileida, m. sofisty Salústia§ 350+

Theokleitos§ viz Theoclítus

Theoklés z Athén, gen. Theoklea§ arch. 103, 102 
Theoklés z Borysthenu, s. Satyrův, významný občan§ 150+

Theoklés z Myndu, s. Theogenův, arbiter na Samu§ 295

Theoklés, o. žoldnéře Psamméticha§ 595

Theoklés§ viz Thúklés

Theoklymenos z Argu, věštec homérovský§ 1184

Theoklytos ze Sikyónu, velekněz Apollónův§ 1159

theokolos, kněz epónymní v Dýmě§ 219

theokratiá, theokracie, vláda kněží. Slovo poprvé doloženo u židovského autora T. Flávia Iósépha alias Iósépa Flávia.

Theokritos z Athén, udavač§ 404

Theokritos z Chiu, sofista§ 378 a viz pod kuchyně a kuchaři (1)

Theokritos ze Syrákús, básník§ 320, 300, 276, 260

Theokritos, císař. propuštěnec, praef. praet.§ 216+  

Theoktistos ze Syrie, ariánský novátor, ideolog sekty psathyriánů§ 378+

Theolaifus, vysoký řím. armádní důstojník, rodem Germán§ 361+

theologie, theologové, religionisté§ 171+ a viz v přílohách Bohové a jejich svátky, křesťanství 

Theomasés§ viz Theonésios

Theombrotos, kynik§ 399

Theomnéstos z Athén, majitel uprchlých otroků§ 250

Theomnéstos z Kou, hudebník a tyr.§ 33
Theomnéstos z Naukrátidy, scholarchos Nové Akadémie§ 68, 44

Theoméstór ze Samu, tyrannos§ 480

Theón, o. Apollóniův/Horpachešepa, eg. asi Džedhor§ 186

Theón z Alexandreie§ 1. stoik, 30+ a viz s. v. školy (4); 2. grammatik, s. Artemidóra z Tarsu, 39+; 3. Ailios Th., sofista, 39+; 4. lékař a autor spisu Andrópos o léčbě chorob po jednotlivých částech těla, 314+; 5. matematik, astronom a neoplatónik, o. Hypatie, 320+; 6. Kleopatřin dioikétés (?), 46, 41  

Theón z Antiocheie, stoik§ viz s. v. školy (4)

Theón ze Samu, malíř§ 300

Theón ze Smyrny, platónik, matematik a astronom§ 130+

Valerios Theón, sofista, autor poznámek k Andokidovi§ není v CSD

Theónás Smaragdos z Alexandreie§ Ol. 105+ 

Theónás, biskup/papa v Alexandreji§ 250+, 300+ (jiný Th. byl biskupem v Kýziku) 

Theóndás ze Samothráky, úředník-basileus§ 168

Théonésios z Charakény, Thionésios, čtyři k. (dř. čteno jako Theomasés)§ 121

Theonomos ze Sikyónu, velekněz Diův§ 1148

Theopeithés/Theopítés z Athén§ arch. 36, popř. 35 

Theopolis, Theúpolis§ viz Antiocheia na Orontu

Theopompos, flétnista§ 167

Theopompos z Athén§ arch. 411
Theopompos z Chiu, s. Damasistratův, historik a řečník prooligarchicky a promakedonsky orientovaný§ 378, 353, 55  
Theopompos z Knidu, C. Iúlius Th., s. Artemidórův, o. Nossidy a Artemidóra, adopt. o. Telesteiry, mýthograf a historiograf, přítel Caesarův§ 48

Theopompos z Mílétu, posel Lýsandrův§ 405

Theopompos ze Sparty, k.§ 786, 775, 739, 734 

Theopompos z Thessalie§ 436 (Ol.)

Theopropos z Kalyndy, theóros k ptolemajím§ 259

theopropos, vyslanec do věštírny, aby získal věštbu pro stát§ 213

theórikon, ta theórika chrémata, divadelné, divadelní peníze, státní příspěvek pro chudé na kulturu a státní fond§ viz pod tragédie a Athény (1) 

Theóris, státní loď plující každoročně z Athén na Délos§ 399

Theóris z Lémnu, léčitelka a kouzelnice§ viz s. v. travičství

Theóris ze Sikyónu, hetairá, přítelkyně Sofokleova, m. Aristónova§ 435

theórodokos, přijímající theóry§ 180

theóros, dór. theáros (jiné od theatés/divák), theórové, architheóros, poslové, kteří oficiálně zvali k účasti na hrách, přijímáni byli theórodoky§ viz pod hry (1). Nápisně doloženo, že fungovali opravdu po celém hellénském světě, až do Súsiány, Persidy a k Perskému zálivu. 

theos katabaités, Sestoupivší bůh Démétrios, v Athénách§ 304

theos synnáos, "Sdílející chrám", v Athénách§ 307 

hé Theos hé Syri᧠viz Atargatis

Theotimidés z Makedonie, s. Theofilův, dvořan Antigona I.§ 295

Theotímos z Athén (?), kondottier (?)§ 404

Theotímos, strat. attalovský§ 252 

Popillius Theotímos ze Súnia§ arch. 155+ 

Theotímos z Boiótie§ boiótarchos, 216 

Theotímos z Fókidy, o. Filomélův, Onomarchův a Faullův§ 354 

Theoxená z Makedonie, d. Bereníky I., manž. Agathoklea, m. Archagatha (III.) a Theoxeny ml.§ 308, 304, 289

Theoxená ze Syrákús, ses. Archagatha (III.), d. předešlé, m. Agathoklea, alexandrijského dvořana§ 289, 221 

theoxeni᧠viz lectisternium

Theoxenos z Argu, milenec Pindarův§ 446 

Theoxenos z Athén§ 1. 189, arch. 187; arch. 68, popř. 67 Theoxenos z Leontia v Acháji, o. kollaboranta Kallikrata§ 179

Theozotidés z Athén, navrhovatel zákona o sirotcích§ 410

Thérá, č. Théra, ost. ve Sporadách, původně nazývaná Strongylé, Kulatá, později Kallisté, Překrásná, od dob východořímských/byzantských v latinské éře Santorin, Santorini podle jisté světice Irény/"Saint Irini"§ 5300, 2000, 1703, 1700, 1600, 1570, 1500, 1424, 1400, 1275, 656, 638, 631, 590, 579, 530, 518, 513, 451, 431, 266, 200, 199, 163, 153, 146-, 47+ 

Někdy mezi roky 1700 - 1675 (kolují také data 1628, starší předpoklady: 1500, 1480, 1360) byla zničena výbuchem vulkánu; nebylo-li explosí více. Vytrysklo na 30 km2 magmatu, kusy padaly až v Egyptě a na Sínaji (jak roku 2007 doložily nálezy), z ostrova zbyla jen polovina obvodního prstence s kráterem v moři sahajícím tři sta metrů pod hladinu. Je však pozoruhodné, že nebylo nalezeno větších stop po přílivové vlně ani na Krétě ani jinde ve východním Mediterraneu.

Výbuch také nezpůsobil konec mínójské civilisace, která zanikla až po útoku mykénských Hellénů kolem nebo po roce 1500. Někteří geologové si podle posledního vyjádření z roku 2006 spočívajícího na rozboru letokruhů větvičky olivovníku ze sopečné vrstvy (je jich prý 72) jsou jisti datem ničivé explose sopky: mezi 1627-1600. Tvrdí, že tak silný výbuch nemohla žádná civilisace přežít. Počet obětí explose a tsunami odhadují na 35 tisíc. Způsob datace byl roku 2014 při ověřování zpochybněn, nikoli však data radiokarbonové methody, která dospěla k číslu 1613 +/- 13 roků. 

Osud Th. a jejího mínójského osídlení, jemuž se dnes říká podle novodobé lokality Akrotiri (vykopávky od roku 1967) mohla být Platónovi námětem pro vylíčení politických visí existujících na jakési Atlantidě. Snílkové ji dnes bez jakýchkoli důvěryhodných důkazů kladou nejčastěji do oblasti dn. Gibraltaru, na Kanáry, Azory či Madeiru, Faros, ale také do Mexika, na Kubu, Venezuely, na Saharu, nebo dokonce na Sibiř či na Cejlon. Srov. také Hierá.

 

Therambós§ viz Thrambos

Thérámenés z Athén, syn (adoptivní?) Hagnónův, narozen na Keu, ž. Prodika z Kea, rhétór, sofista, politik a vojevůdce, zvaný Kothornos§ 437, 411 - 410, 406 - 404

Thérámenés z Chiu n. Keu, sofista, autor tří knih meletů, učebnice řečnictví, spisu o homónymech a dalších grammatických titulů, asi totožný s athénským politikem§ viz zde výše

Thérámenés z Makedonie (?), o. Polemóna, nauarcha v Pélúsiu, 331 

 

therapeuti, therapeutai, žid. asketická sekta, jejíž vyznavači žili v odloučení; vzor pro křesť. anachóréty, erémity a mnichy obecně§ 328+ 

Thérás ze Sparty, Foiníčan rodem, předek spartských králů, vedl osadníky na Théru§ 1275, 631

Thérasiá § 1. o. u Théry (není v CSD); 2. o. v Aiolově souostroví/Liparách, pozd. zvaný Svatý/Hierá, dn. Vulcano; srov. pod Aiolovy ostrovy§ 89, 36 

theraváda, původní směr buddhismu z doby prvního koncilu§ 483

Theresia z Barcenony, manž. Paulína z Noly§ 363+ 

thériakon, farmakon th.§ viz narkomané

Thériklés z Athén§ arch. 533

Thérimachos ze Sparty, harmostés§ 390

Thérimenés ze Sparty, nauarchos§ 412

Thérippidás ze Sparty, harmosta, možná identický s Hérippidou§ 377

Thérippidés z Athén, poručník Démosthenův§ 384 

thermae§ viz lázně

Thermai, Thermai (hai tón) Hímeraión, lat. Thermae Hímerensés, "Lázně Hímerských", m. na severní Sicílii opodál od zničené Hímery; jméno pochází od místních thermálních pramenů, pův. foinícké emporion, dn. Termini/Termini Imerese§ 409, 407, 383, 361, 313, 307, 289, 259, 253, 252, 146   

Thermantia§ 1. manž. mag. Theodosia, m. Theodosia I. a Honória, 379+; 2. d. Stilichónova, viz Aelia Máterna Thermantia; 3. d. Honória, ses. Serény, manž. Stilichónovy, 379+ 

Thermé§ = Thessaloníké

Thermon, Thermos, lat. Thermum, gen. Thermu, spolkové sněmoviště v Aitólii§ 367, 239, 221, 207, 170 

Thermopylai, Thermopyly, průsmyk v Epiknémidské Lokridě, sněmoviště amfiktyonů§ 1266, 600, 595, 556, 480, 440, 429, 426, 352, 348, 346, 339, 323, 317, 316, 293, 279, 263, 224, 211, 208, 191, 181, 146, 88, 86, 253+, 268+ 

Thermódón, ř. v Pontu, gen. –odontu, dn. Terme çayr v severním TR; viz pod Amázónes a Themiskyra§ 330, 72

thermy§ viz lázně

Thérón ze Akragantu, tyrannos, potomek tyrannobijce Télemacha Akragantského, s. Ainésidámův, b. Xenodikův, o. Dámaréty a Thrasydaia§ 553, 487, 483, 480, 476, 472

Thérón z Kalyndy, obchodník§ 259

Thersagorás z Abýdu, tyrannoktonos§ 365

Thersandros ze Sparty, pištec/aulétés§ 399, 391

Thersilochos z Athén§ arch. 250, popř. 251 

Thersippé z Pergama, vn. Euippova, z předků Attalovců§ 283

Thersippos z Athén, doživotní archón§ 993, 952

Thersippos z ath. Ercheie, běžec§ 490

Thersippos z Nésu, diplomat Alexandra Velikého§ 333, 321 

Thersios z Thessalie, olympioníkos§ 500

thés, thétta§ viz pod thétové

théseia, hry v Athénách§ 776, 161 

Théseion§ viz Héfaisteion v Athénách

Théseus, hérós, zakladatel Athén§ 1555, 1450, 1266, 1250, 1235, 1219, 1204, 750, 700, 566, 476, 399, 317, 73-, 133+   

Théseus, historik§ viz s. v. dějepis (2) 

Thesmiaia, fýla v Dýmě§ 280

thesmoforie, svátky Démétry§ 494, 383 a viz v přílohách Bohové & jejich svátky 

thesmothetové, „zákonodárci“ (thesmos je starší výraz pro nomos, zákon), šest archontů v Athénách se soudní, zákonodárně-revisní pravomocí, spolu se třemi dalšími archonty tvořili sbor devíti archontů§ 594, 263 

thesmotoároi, úředníci v Mantineji blíže neznámí§ 351

Thesmúsa§ viz Músa, Theá Úraniá

Thespiai, Thespie, m. v Boiótii, kde se konaly mj. celohellénské pentéterické hry múseia a erótideia, podporované Ptolemaiovci§ 776, 571, 550, 525, 480, 479, 447, 424, 414, 413, 379, 378, 373, 371, 350, 338, 316, 292, 223 - 221, 172, 146, 88 

Thespieus z Athén§ 1. doživot. archón 824, 797; 2. navrhovatel zákona, 447  

Thespis z Íkarie v Attice, gen. Thespida, nejstarší autor tragédií§ 540, 534, 494, 390   
Jeho jméno je zachováno v angl. výrazu pro herce, tragéda, dramatické umění „thespian (art)“.

Thesprótiá, Thesprótové, střední část Épeiru, jeden z épeirských kmenů§ 1520, 1100, 639, 429, 239, 232, 410, 330 

Thessaliá, Thessalie, Thessalové, původně hellénská národnost z Épeiru, země původně zvána za Pelasgů Haimoniá nebo podle Deukaliónovy ženy Pyrrheá, podle starého lidového úsudku vynikali Th. nespolehlivostí§ před 6000 (1), 5300, 3000, 1570, 1555, 1535, 1520, 1450, 1275, 1266, 1184, 1124, 1100, 753, 735, 700, 648, 600, 595, 591, 586, 571, 551, 546, 545, 524, 514, 512, 511, 500, 493, 480, 479, 477, 470, 467, 462, 460, 457, 431, 429, 426, 424 - 422, 420, 414, 413, 411, 404, 436, 394, 393, 374, 371, 370, 369, 364, 362, 358, 357, 353, 352, 350, 344, 342, 336 - 333, 323 - 321, 317, 315, 302, 292, 289, 287 - 285, 279, 276, 274, 229, 228, 224, 219 - 217, 214, 212, 211, 205, 199 - 194, 192 - 185, 181, 179, 177, 176, 174, 171 - 168, 149, 147 - 146, 130, 114, 104, 88 - 85, 49, 48, 44, 6-, 70+, 176+, 254+, 370+, 391+

(mapa: wikimedia commons) 

Th. je kolébkou „hellénství“. Sem kolem 2700-2500 dorazily první řecky mluvící skupiny ze severu, matriarchální Graikové, Graioi. Hellény však ještě zdaleka nebyli a zřejmě ani Indogermány, srov. roku 4000 a viz pod Hellén a rok 1521, o původní důležitosti Thessalů viz pod Hellén, srov. pod Pelasgové.

Kolem roku 1124 z Épeiru do „Thessalie“ přivedl Thessalos, syn Haimův n. Graikův, „Thessaly“. Podle jiného podání byli Thessalovými rodiči Aiatos a Polykleia, děti Filippovy a rodu Hérákleova, jde-li o téhož muže (Th. je z mýthických dob známo více). Migranti hovořili aiolským/severozápadním nářečím. Pod Trojou bojovali z Thessalie Achajové, nikoli Thessalové. Zemi si rozdělily silné rody a Thessalané se nikdy nedostali za vládu v tetrarchiích, konfederované podobě „národního“ státu. 

Thessalští magnáti byli v klasických dobách pověstní aristokratickými zvyky a silnou jízdou, zbraní, kterou Thessalané vynikali po celou dobu hellénských dějin. 

Thessaliótis, část Thessalie§ 700

Thessaloníké z Makedonie, d. Filippa II. s Níkásipolí Ferskou, manž. Kassandrova, m. Antipatra I., Alexandra V. a Filippa IV.§ 352, 323, 316, 317, 308, 297, 296, 294-, 360+, 379+, 380+, 387 až 391+ 

Thessaloníké, m. v Makedonii, předtím Thermé nebo Halia, později zvaná Salonicco (špan. žid.), Solun (slov.) Selanik (tur.), nebo franc. Salonique§ 480, 432, 316, 287, 274, 187, 185, 171, 169, 168, 146, 142, 58, 57, 49-, 254+, 261+, 269+, 270+, 284+, 293+, 299+, 313+, 323+, 324+, 342+   

Z 26 obcí, jejichž obyvatelé museli do nového města přesídlit, se uchovala jména: Apollóniá, Chalastrá, Thermá, Garéskos, Aineá a Kissos. Po vyvrácení makedonské státnosti největší město v zemi a sídlo provinční správy. Od římských dob silnou židovskou kolonii, která posílena sefardskými Židy vyhnanými ze Španěl roku 1492 několik měsíců před objevení Ameriky, vydržela až do novověku. Roku 1912 bylo ze 160 tisíc obyvatel 61 tisíc Židů, 45 tisíc Turků a pouze 30 tisíc Řeků a Židé ani nechtěli pod řeckou správu. Podle jiných údajů ze 180 tisíců obyvatel tvořili polovinu Židé, po pětině Turci a Řekové, zbytek Bulhaři, Srbové a Černohorci, Armeni (Baedecker 1914). Do roku 1923 měl soluňský přístav v sobotu zavřeno, nebož dvě třetiny obchodů patřili Židům.

Před rokem 1912 bylo ve městě na třicet dervišských řádů s kláštery, stejné množství synagog a mešit. Ještě před druhou světovou válkou žilo v Thess. na padesát tisíc Židů. V museu se ukazuje arabsky psané vysvědčení soluňského rodáka Mustafy Kemala, pozdějšího spasitele Turků a jejich "otce" Atatürka. Když se 26. října 2012 připomínalo sté výročí připadnutí města Řeckému království, vícekulturnost druhého největšího města Řecké republiky už dávno neexistovala.

Thessalos z Athén, Thettalos§ = Hégéstratos z Athén

Thessalos z Athén, s. Kimóna s Ísodikou§ 451, 415

Thessalos z Épeiru§ viz pod Thessalie

Thessalos z Korinthu, trag. herec§ 337  

Thessalos z Trall, lékař na dvoře Nerónově§ 75+

Thesté, ses. Dionýsia st., manž. Polyxenova§ 405, 386

Thestios z Argu§ viz Thestros

Thestis, pramen v zemi Irasa v Libyi§ 570

Thestór z Knidu, vůdce osadníků na Liparách§ 580

Thestros, Thestios z Argu, s. Marónův, k.§ 1266

thés, thétta, théssa, thétové v Athénách, společenská vrstva podle majetkového censu, proletáři, bezdomovci, dělníci§ 594, 458, 440 

„Thettalos“, zřejmě anonymní Thessal, nebo skupina Thessalů, kteří obnovili Sybaridu§ 453

Thettalos§ viz Thessalos

Theudás, židovský kazatel§ 44+

Theudión, b. Dóridy, první ženy Héróda Velikého, manž. Bereníky§ 7, 4-, 20+ 

Theudotos z Arabie, obchodník (?), nabat. asi Wahab-allahí, safajsky Wahab'el, řec. Uaballos§ 150

theúrgi᧠viz pod magie

Theutíma, služka/idiá therapaina Aitóla Alkesippa§ 182

thiasos§ viz frátrie a Athény

Thibaris, mariovská kolónie/colónia mariana, v prov. Africe, dn. Hanšír Hamámát u Džebby v TN§ 103

Thibilis, numidské m. v prov. África, dn. u obce Sálawa 'Anuna/fr. Sellaoua Announa na sv. DZ§ 80+, 188+ 

Thibiuca, m. v Africe prokonsulární, dn. asi Džebel el-Gassa, fr. Henchir Zouitine§ 6

Thibrachos ze Sparty, polemarch§ 403

Thibrón ze Sparty, též Thimbrón§ 1. velitel vojska v Asii ve válce proti Králi, 399, 391; 2. kondottiér, 324 - 322
Thibrón z Boiótie§ boiótarchos 208

Thión z Thespií, o. Níkarety§ 223

Thirmida, obec v Numidii neznámé polohy§ 118

Thís, gen. Thínu, řec. jméno pro eg. Čenu, Čeni/Tjeni, star. č. Cínew, arab. asi Džirdžá, m. u hornoeg. Abýdu§ 3500, 3236, 2983, 2848, 2160, 2118, 2069, 2047      

Thisamatové, nezn. nárůdek na jihu dn. UA§ 200

Thisbé (sg.), Thisbai (pl.), m. v Boiótii§ 371, 316, 172, 171

C. Fabius Thisbiános z Marathónu§ ath. arch. 186+ 

Thoás z Aitólie, bez Thoanta, k., o. Haimonův a děd Oxylův§ 776

Thoás, satrapa Gedrósie§ 325
Thoás, seleukovský hodnostář v Médii§ 193

Thoás z Trichónia v Aitólii, s. Alexandrův, b. Dikaiarchův, o. Alexandrův (není v CSD), strat., původně prořímský/protimakedonský politik, pak protiřímský a nakonec zase prořímský§ 194 - 189, 181, 176, 173; jméno je „praaitólské“: Th., syn Adraimonův, je jako vládce Aitólů včetně Kalydónu zmiňován v Íliadě (není v CSD, srov. pod deifikace).
Thoás z Mílétu, tyr.§ 611

Thoás ze Sidy, sochař§ 190

Thódasa (pl.), opevněné mí/obec v Kárii v okolí Bargylií§ 201

Thoiniás, sochař činný v Pergamu§ 201

Thoinón ze Syrákús, s. Maneův, tyrannos§ 279, 276

Thólá' ze Šamiru, soudce Israélitů, řec. Thóla, bibl. č. Tol§ 1179, 1156 

Tholomaios, bandita v Palaistíně§ 44+

tholos, stavba§ 1600, 28 a viz s. v. Athény (2)

Thómás, též Iúdás Thómás, čes. Tomáš, aram. Tau´ma, „dvojče“, řec. didymos, jeden z dvanácti druhů ústřední postavy křesťanského mýthu Ježíše (tzv. apoštolové), který svému učiteli nedůvěřoval, šiřitel křesťanství v jeho syrské podobě po Indii (na malabarském pobřeží se místně syrský ritus uchoval); viz pod Múzíris§ 170, 20+, 52+, 72+   

Thónis§ viz Hérákleion

C. Thoránius, quaest.§ 73

Thórakidés z Tanagry, s. Hérákleidův, agónothetsé§ 90

Thóráx ze Sparty, gen. -ráka, velitel a harmostés, přítel Lýsandrův, popraven pro chtivost peněz§ 405 - 403, 400

Thóráx z Lárissy, aristokraté z rodu Aleuadů§ 1. 480, 477; 2. přítel Antigona I., 301 

Thóráx z Farsálu, nalezl Lýsimachovo tělo§ 281

Thóráx, "Pancíř", pohoří nad Magnésií/Maiandrem, s horou Hippos, "Kůň"§ 138

Thorikos, m. v Attice§ 1555, 750, 415, 409

Thorismund, k. Gotů-Greutungů, s. Hunimundův§ 375+

L. Thorius Balbus, legát Metella Pia§ 80

Sp. Thorius§ tr. pl. 119

M. Thorius z Ítaliky, rebel§ 47

Thóspitis§ = Van, cf. Tušpa

Thot, Thóth, Tóth, eg. Džehuti, měsíční kult s paviání podobou, bůh písařů, vědy, magie, vládce Západu, viz též pod Hermúpolis§ 1217, 300, 170-, 391+

Thotemhet, dyn. v Egyptě§ viz Džehutiemhet

Thothórsés, k. na Bosporu Kimm., s. Teirana§ 253+

Thrácké moře§ viz Egejské moře

Thrákie, Thráké, Thréké, lat. Thrácia, Thrákové, Thráx, Thrákes, země a národ na Balkánu§ 2300, 1998, 1878, 1555, 1346, 1200, 1193, 1184, 1100, 1068, 972, 775, 741, 735, 720, 675, 652, 654, 590, 583, 572, 560, 551, 545, 532, 514, 512, 499, 496, 491, 480 - 478, 476, 475, 470, 465, 464, 450, 448, 440, 438 - 437, 433, 431, 429, 427, 425, 424, 422, 416, 413, 407 - 404, 410, 405, 416, 399, 398, 383, 368, 362 - 360, 359 - 352, 350, 344 - 340, 336 - 334, 330, 327, 325, 323 - 321, 318, 313, 311, 310, 301, 292, 283, 281 - 277, 261, 260, 255, 250, 240, 228 - 226, 212, 211, 202, 198, 196, 194, 188, 187, 185 - 178, 173, 171, 168, 149, 144, 142, 135, 133, 131 - 129, 114 - 112, 110, 108, 100, 91, 89 - 86, 80, 78, 75, 74, 68, 63, 60, 45, 42, 35, 31, 26, 20, 19, 13, 10-, 12+, 17+, 18+, 21+, 26+, 41+, 44+, 46+, 53+, 69+, 70+, 102+, 131+, 132+, 145+, 162+, 167+, 170+, 182+, 193+, 199+, 214+, 219+, 224+, 240+, 251+, 253+, 254+, 257+, 261+, 262+, 268+, 269+, 270+, 272+, 280+, 292+, 308+, 316+, 321+, 322+, 332+, 337+, 342+, 343+, 355+, 361+, 364 až 366+, 376 až 382+, 386+, 392+, 393+       

Kolektivní označení pro kmenové svazy původních asi padesáti indoevropských národností žijících mezi řekou Vardarem a Pontem/Černým mořem a středním Dunajem a Sedmihradskem až Egejským mořem (Hellény původně zvána Síthóniá, Síthónie). Z anatolských Thráků vynikli Frygové a Bíthýnci. Hérodotos měl Thráky po Indech za nejpočetnější národ, ethnos, a žil v představě, že kdyby měli Thr. jednoho vládce, byli by nejsilnější pod sluncem, srov. však odryské království Sitalka I. a Seutha roku 429. Peršané zemi nazývali Skudra, obyvatelstvo Skudrové (asi bez ethnického rozlišení), pers. Skudr, bab. Iskuduru, elam. Iškudra.

Z měst, resp. sídel městského typu, založených Thr., vynikala Kabylé/Kalybé na území Astů (v údolí ř. Tundža u dn. Jambolu ve vých. BG, pozdější Diospolis), kam Filippos II. posílal zločince resp. lidi nepohodlné, viz pod Astové, Seuthopolis (viz tam), Filippúpolis (viz tam), Pistiros (na ř. Marici u Vetrenu v kraji Pazardžik). 

Thrákové od začátku měli úzké kontakty s mínójskou a mykénskou Égeidou a patří do hellénského světa jako nejbližší cizinci. Modroocí a rusovlasí lidé mají roli v Íliadě, z Thr. přišel Dionýsos a orgiastické kulty, Orfeus byl Thrák, stejně jako zřejmě Aisópos. Od 12. století do sedmého století se usadili na řadě egejských ostrovů (Samothráké, Thasos, Imbros, Lémnos, ale také na Euboji, Naxu, Lesbu a na Chiu).

Řada athénských šlechticů měla thrácké knížecí matky. Thrákové bojovali v hellénských vojscích, thráckým dynastům naopak sloužili hellénští žoldnéři. Neužívali písma a nikdy nevytvořili žádnou kmenovou federaci ani společnou instituci (až království za Římanů), třebaže měli společné kulty a shodný životní styl a jazyk. Původní thrácké bohy připodobnili Helléni k Olympanům, popřípadku je převzali. U Polyaina se traduje, že jistý kněz a bojový vůdce Kosingas vycítil, že ho jeho lidé z národů Kerréniů a Skaiboů neposlouchají, tak dal postavit žebříky, které pospájel a nespokojencům pohrozul, že poleze do nebe stěžovat si na ně u Héry. Rebelové byli pak už hodní. 
Již ve starověku byla země ethnickým mixem. Vedle Tháků zde žili Helléni, Illyrové, Dákové a Gepidé, později několik germánských národů, od roku 343 n. l. lidé z Médie Atropatény/Ázerbájdžánu, které sem přestěhoval císař Constantius II., poslední přišli Slované, Bulhaři a Turci.

Tvrdívá se, že romanisovanými potomky Thráků a Illyrů jsou Aromuni (Aromané; Armán). Nepodlehli slovanisaci, bývají pravoslavní a mluví románskou řečí. Odhadem 150 až 300 tisíc Aromunů žije roztroušeně v Albánii, Makedonii (FYROM), Řecku, Srbsku (známí jako Cincari), Bulharsku a Rumunsku, ve skopské Makedonii mají status národní menšiny (Vlasi). V jižní Albánii mívali centrum v obci Moschopolis (Voskopojë), které ale roku 1788 zničili Turci a dnes je to malá ves.

Italové za druhé světové války formálně pro Aromuni ustavili na území obsazené Albánie a Řecka "pindské knížectví", které na papíru existovalo v letech 1941-1944. 

 

Thrákidai, Thrákidové (od os. jména Thráix), aristokratický rod v Delfách§ 356

Thrambos, Therambós, m. na Palléně§ 428

Thras-, všechna jména od Thras- souvisejí s řec. thrasys, odvážný, vyzývavý, drzý

Thrasea Paetus§ viz pod P. Clódius Fannius Thrasea Paetus

Thraseás§ 1. s. Balakry s Filou I., 333; 2. o. Ptolemaia, antiochovského stratéga Koilé Syrie, 200

Thraseás z Aspendu, s. Aetův, stratégos Kilikie, diplomat Ptolemaia III., o. Ptolemaia a Apollónia§ 260, 229, 200, 182  

Thrasios, vůdce žoldnéřů§ 340, 339

Thrasón n. Thrasos, k. v Indobaktrii, známý z jediné mince§ 75

Thrasón z Athén, s. Thrasónův, vyslanec Antigona Gonaty§ 260

Thrasón ze Syrákús zv. Karcharos, "Zubatec"§ 214

Thrasón z Aigeiry, s. Patrónův, b. Sókratův, kytharódos§ 160

Thrasónidás z Élidy, vůdce démokratů§ 365  

Thrasybúlos z Athén§ 1. syn Lykův, strat. a démokratický politik, 411 - 410, 407, 406, 404, 403, 395, 390, 389, 387, 378; 2. žoldnéř v pers. službách, 334
Thrasybúlos z Élidy, vůdce démokratů§ 273, 271 
Thrasybúlos z Kalydónu, vrah Frynichův§ 411

Thrasybúlos z Mílétu, tyr., jeden ze Sedmi mudrců§ 611, 529 
Thrasybúlos ze Syrákús, tyr., s. Deinomena, b. Gelónův, Hierónův a Polyzálův§ 491, 466 

Thrasydaios z Akragantu, tyr., syn Thérónův, b. Dámaréty§ 476, 472

Thrasydaios ze Salamíny kyperské, eunúchos & královrah§ 374

Thrasydaios z Élidy, vůdce démokratů§ 401 - 400

Thrasydáos z Thessalie, promakedonský politik§ 344

Thrasyfón z Athén§ arch. 221, popř. 220 

Thrasylochos z Messénie, s. Filiadův, b. Neónův, promakedonský politik§ 344

Thrasyklés z Athén, strat.§ 421, 412

Thrasyklés z Delf, vyslanec§ 190

Thrasykratés z Rhodu, vyslanec, upozornil na římské nebezpečí§ 211, 207

Thrasyllos z Athén§ 1. strat., 411, 409, 406; 2. arch. 61+ 

Thrasyllos z Argu, strat.§ 418

Thrasyllos z Mendéty n. Alexandreie, astrolog a věštec ve službách Tiberiových, jako řím. občan Ti. Claudius Thrasyllus, o. Ti. Claudia Balbilla Modesta a (?) Ennie Thrasylly§ 2558, 4+, 16+, 26+, 32+, 36+, 55+, 71+       

Thrasymachos z Ainiánie, s. Aristiónův, žoldnéř§ 208

Thrasymachos z Atragaie v Thessalii§ tágos 186
Thrasymachos z Chalkédonu, sofista§ 400

Thrasymachos z Kýmy§ 400

Thrasymédés z Athén, s. Filomélův, Peisitratův zeď§ 541

Thrasymédés z Hérákleie Pontské, význačný občan§ 70

Thrasymélidés ze Sparty, s. Kratésikleův, nauarchos§ 425 

Thraustos, m. v Akróreji na sv. Élidy§ 365

Thríá, att. démos§ 446, 378, 321

Thronion, m. Epiknémídských Lokrů zmiňované již Homérem, dn. polohy neznámé§ 432, 353, 208, 198, 192   

Thục Phán, vietnamský velmož, jako král An Dương Vương§ 175

Thubursicum, pevnost a od Traiána múnicipium v Numidii, dn. ruiny u lokality Chamissa ve vých. DZ§ 24+

Thúdémos z Athén§ arch. 353

Thúdippos z Athén, jeden z popravených politiků promakedonské strany§ 318

Thúrimachos ze Sikyónu, k.§ 1894, 1850, 1849 

Thüringen, lat. Thúringií§ viz Durynsko a Hermunduři 

Thúklés z Chalkidy n. Athén, oikistés sicilského Naxu; též Theoklés§ 735
Thúklés z Athén, o. strat. Eurymedonta§ 427

Thúkritos z Athén, s. Alkimachův, strat., honorován v Rhamnúntu§ 256

Thúkýdidés z Athén§ 1. aristokrat a historik, syn Olorův, 1124, 483, 478, 460, 440, 431, 424, 420, 404, 396-, 129+, 350+; 2. předák oligarchické strany, s. Melésiův, 451, 450, 443, 432 

Thúkýdidés z Farsálu, s. Menónův, blíže neznámý thessalský šlechtic§ není v CSD

Thúkýdidés, lat. Thúcýdidés, celé jméno neznáme, Márkův legát§ 163+

Thugga, řec. Tókai, m. v Numidii a pozd. Africe prokonsulární, dn. arab. ves Duqa u m. Tíbúrsúq v TN§ 149

Thulathana, k. na Cejlonu§ 59

Thúlé, Thýlé, o. či země kdesi na severu Evropy (Skandinávie - norské fjordy, Shetlandy či Faerské ostrovy?), šest dnů plavby na sever od Britannie§ 776, 325, 77+, 373+, 379+  
Po přepočtu Ptolemaiových souřadnic a sjednocení délky stadia z jeho hellénských zdrojů a se stadiy římskými se dospělo roku 2007 k závěru, že T. je ostrov Smöla poblíž norského Trondheimu. Podle exilu posledního ze známých olympioníků Varzdáta, viz rok 373+ a 379+, jehož poslal Theodosius I. do Thúlé, lze se domnívat, že město či kraj byl pod římskou kontrolou (?). 

Thumelicus, s. Armínia s Thusneldou§ 15+, 17+ 

C. Thúránius, praet. roku 44, poručník Octaviánův, oběť proskripcí§ 43

Thúriai, lat. Thuriae, č. Thúrie, m. Sallentínů, někdy pokládáno za dn. Monte Sannace§ 302

Thúrioi, Thúrion, m. v Lúkánii na místě Sybary, dn. zříceniny u Terra nova di Sibari, od roku 193 jako součást území latinské kolónie Kópiai, Cópiae, Copia/Castrum Frentínum?§ 1184, 458, 444, 443, 433, 425, 415, 414, 407, 434, 427, 413, 412, 390, 386, 376, 372, 357, 344, 317, 302, 285, 282, 281, 273, 212, 210, 204, 194, 75, 73, 72, 62, 40, 32

Jméno od pramene Thúriá, kolem něhož bylo město založeno, "Prudký, dravý". Město bylo podél rozčleněno čtyřmi ulicemi Hérákleia, Afrodísiá, Olympias a Dionýsias, a třemi na šíř Héróá, Thúriá a Thúríná. 
Thúriá, Theúriá, m. v Messénii severně od Fár, dodnes se tak jmenuje§ 464, 182 a viz s. v. hry olympijské

Thurrius, kníže keltiberských Carpetánů§ 179

Thusnelda, dc. Segesta Cheruského, manž. Armíniova, m. Thumelikova§ 15+, 17+ 

Thuti§ viz Džehuti

Thútmósovci, králové Osmnácté dyn., potomci Th. I.§ 1526, 1362, 1352  

Thutmose, Thútmósis, Túthmose, Túthmósis, Tythmósis, Thotmes apod., graecisované podoby eg. jména Džehuti-mes, Džehutimesu, "Thot dal život":

Thutmose I., k. Osmnácté dyn. Aa-cheper-ka-Re, Hor Ka-nechet-meri-maat§ 1871, 1526, 1512, 1387  

Thutmose II., Džehutimes resp. Džehiti-mes-nefer-chau, k. Osmnácté dyn. Aa-cheper-en-Re, Hor Ka-nechet-user-pechti§ 3127, 1526, 1512, 1504 

Thutmose III., Džehutimes, trůnním jménem Men-cheper-Re/Men-cheper-Re, Hor Ka-nechet-chaj-em-Waset, král Osmnácté dynastie, řec. Menfrés, Misafris či Misfrag§ 1567, 1526, 1512, 1504, 1496, 1482 až 1450, 1417, 1077, 737, 617, 245, 13

Thutmose IV., k. Osmnácté dyn. Men-cheperu-Re, Hor Ka-nechet-tut-en-chau§ 2558, 1450, 1441, 1425, 1418, 1417, 1410, 1379    

Thutmose, čati za Osmnácté dyn.§ 1567 

Thutmose, s. Amenhotepa III.§ 1417

Thutmose, čati v Devatenácté dyn.§ 1320

Thut-nacht§ viz Džehutinacht I. - IV.

Thúys n. Thýs z Paflagonie, dynasta z rodu Pylaimenidů§ 378

thyiades§ bakchy

Thyamiá, pevnost na fleiúntsko-sikyónských hravicích§ 366

Thyamis, gen. Thyamu i Thyamidu, ř. v Épeiru, dn. Kalamas§ 239

Thyateira (pl.), m. v Lýdii s makedonskou kolonií s kultem Apollóna Tyrimnaia/Tyrimaia, božského jezdce na koni s dvojitou sekerou, nějak kdysi spojovaný s Apollónem Káriem, dn. Akhisar v TR§ 190, 156, 144, 133, 131, 129, 85, 26, 8-, 211+, 366+  

Thyestés z Mykén, k.§ 1266, 1201 

Thyestés ze Sparty, promaked. představitel§ 220

Thymbrara (pl.), lýdské m. u Sard (jiné od Thymbré v Troadě)§ 547

Thýmilos z Aspendu§ 176 (Ol.)

Thýmocharés z Athén§ 1. strat., 411; 2. arch. 258, popř. 257; 3. s. Faidrův, o. Faidrův, strat., 321, 315, 313, 296; 4. s. Faidrův, agonothetés, 296  

Thýmoités, Thýmoetés, Thimútés z Athén, k.§ 1135, 1126  

Thýmón z Telfúsy, s. Pausónův, proxenos v Theisoji§ 188

Thýmondás z Rhodu, n. Thýmódés, syn Mentorův§ 343, 333

Thýmotelás z Kýmy v Kampánii, povstalec§ 492

Thyna§ viz Thaenae

Thynové, Thynoi, thrácký kmen kolem Salmydéssu, který se přeplavil též do Bíthýnie; v Hérodotově době se thráčtí obyvatelé jmenovali Skyrmiové a Nipsaiové§ 675, 410, 407, 399, 280  

Thyóné§ viz Semelé

Thyreá (sg.) nebo Thyreai (pl.), m. v Lakónice na hranicích k Argolidě§ 719, 669, 544, 494, 424, 414

Thyreátis, okolí Thyreje§ 544

Thyreon, Thyrion, Thyrrheion, m. v Akarnánii§ 431, 424, 373, 220, 212, 191, 170, 167, 94 

Thyrsos ze Stiberry, vrah§ 181

Thyrsos z Alexandreie, propuštěnec, Kleopatřin diplomat§ 31

Thysdros, lat. Thysdrus, púnské m. již. od Karthága, dn. al-Džam/fr. El Jem v TN§ 46-, 238+

Thyssos, m. na Aktě§ 750, 417

tchaj-pching tchao/taiping tao§ viz Hnutí velkého míru

Tchaj Ťia/Tai Jia, císař dynastie Šang§ 1760

Tchaj-wan/Taiwan, o. u jižní Číny a novodobý stát§ 4000, 563, 112

Tchan/Tan, s. Čangův, šan-jü Hunů, trůnním jménem Wan-š'-š'-ču-chou-ti/Wanshishizhuhoudi, b. Paův§ 93+, 124+  

Tchan Š'-chuaj/Tanshihuai, vůdce Sienpejů§ 140+, 172+  

Tchang/Tang ze Šangu, revoltující velmož, zakladatel dynastie Šang§ 1760

Tchang, čín. stát§ 598

Tchang/Tang, čín. císař. dynastie let 618-907§ 200, 128-, 366+ 

Tchang-i/Tangyi, hunský klan§ 139 a viz Kan Fun

Tchao/Tao, mí summitu v Číně§ 637

Tchao Jüan-ming/Tao Yuanming, básník§ 365+ 

Tcheng, čín. stát§ 613

Tchie-fu/Tiefu, hunský kmen§ 311+

Tchien/Tian, panovnický rod v Čchi/Qi§ 288

Tchien, k. v Čchi§ 402, 378

Tchien Šeng/Tian Sheng, milenka chanského císaře Chuana§ 168+ 

Tching-tu-š'-čou-chou-ti/Tingdushizhouhoudi§ viz Š'-c'/Shizi 

Tchou-man, Touman, hun. Tüman, též psáváno Teoman, hunský vůdce/šan-jü§ 225, 210, 200 

Tchu-tche-žuo-š'-ču-ťiua/Tuteruoshizhujiu, šan-jü Hunů, rodné jméno neznáme§ 172+ 

Tchun-tchu-che/Tuntuhe, s. Chu-chan-siea II., b. Süanův, šan-jü Hunů, trůnním jménem Siu-lan Š'-čouchou Ti/Xiulan Shizhouhou Di§ 85+, 93+

Tchuo-pa, lid§ viz Tabgačové

Tchuo-pa I-lu/Yilu, vládce Tabgačů§ 386+

Tchuo-pa Kuej/Gui, vládce Tabgačů§ 386+